Zemědělci letos podali 30.684 žádostí o evropské dotace, podobně jako loni

O podpory letos zažádalo 29.950 zemědělců, někteří podali více než jednu žádost. "Pro srovnání s loňským rokem mohu uvést, že loni bylo za celé období, tedy v řádném termínu i v termínu se sankcí podáno 30.275 žádostí od 29.598 žadatelů," uvedl Josef Miškovský, ředitel Odboru přímých plateb a environmentálních podpor SZIF.

Jednotné žádosti mohli zemědělci podat v řádném termínu do 15. května a poté do 9. června, ovšem se sankcí jedno procento za každý pracovní den prodlení. Peníze fond následně zemědělcům vyplácí podle daného harmonogramu. Podpory nejprve vyplatí ze svého rozpočtu a v případě evropských dotací následně věc předává Evropské komisi, která data kontroluje a ověřuje, zda byly dotace vyplaceny správně podle pravidel EU. Pokud je vše v pořádku, EU proplatí Česku odpovídající část nákladů z evropského rozpočtu. Pokud najde nesrovnalosti, může část výdajů neuznat.

Prostřednictvím jednotné žádosti mohou zemědělci žádat například o platbu vázanou na produkci, která má napomáhat konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Letos mohou nově platbu získat i chovatelé na masná telata, která v průběhu minimálně prvního měsíce od svého narození nebyla chována na hospodářství žadatele o dotaci z důvodu úhynu nebo utracení v prvním měsíci života. Změny se týkají i ekologických zemědělců. Pokud pěstují zeleninu nebo speciální byliny na výměře přes 50 hektarů, na přesahující plochu zmíněných plodin dostanou dotaci z jiného titulu.

Zemědělci dostávají platby z EU ve dvou pilířích. V prvním dostávají přímé platby na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat, ve druhém získávají platby na rozvoj venkova, investice nebo pro mladé zemědělce. Programy rozvoje venkova jsou spolufinancovány z vnitrostátních rozpočtů a mohou být připravovány buď na celostátní, nebo na regionální úrovni. Přímé platby jsou financovány v převážné většině z evropských zdrojů, částečně jsou doplněny ze státního rozpočtu.

V návrhu nové evropské Společné zemědělské politiky EU se ale se současným dvoupilířovým systémem již nepočítá. Nově by se výdaje na zemědělství měly stát součástí širších rozpočtových balíků, v nichž by soutěžily s jinými projekty. O přidělení prostředků by rozhodovaly členské státy, což by podle dřívějšího vyjádření Agrární komory vedlo k oslabení společného charakteru této politiky. Podle agrárníků by si změna vyžádala také předělání administrativně-kontrolních systémů, což by byl časově i nákladově náročný projekt, uvedli už dříve.

trp fsl