Vědci testují nový způsob ochrany rajčat před bakteriemi pomocí virů

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím tzv. bakteriofágů - virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí, chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí. Akademie věd to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Pěstitelé v současnosti nemají moc způsobů, jak svou produkci rajčat chránit šetrně, bez použití pesticidů nebo antibiotik. "Proto jsme se vydali biologickou cestou. Ošetření rajčat prostřednictvím bakteriofágů neobsahuje nežádoucí rezidua pesticidů nebo karcinogenních látek," uvedla Tetiana Kalachová, která vede vědecký tým ústavu.

Biologická ochrana rostlin nachází uplatnění hlavně ve sklenících jako alternativa k pesticidům. Díky ní se do životního prostředí ani do potravin nedostávají problematické chemikálie z postřiků.

Bakteriofágy obsažené ve vyvinuté kapalné směsi se na rostliny nanáší postřikem, na povrchu listu pak vytvoří povlak s bakteriofágovými částicemi, který podle Kalachové rostlinu chrání před nežádoucími patogeny. Ve chvíli, kdy se patogen pokusí proniknout do rostlinného pletiva, bakteriofág ho zničí.

Výzkum bakteriofágů je podle Kalachové velmi podobný výzkumu nových léčiv. Vědci nejprve potřebovali najít virus, který bude proti původci choroby co nejúčinnější. "Platí, že kde jsou bakterie, jsou i jejich bakteriofágy. Viry jsme proto hledali na infikovaných rajčatech z farmářských trhů a z podobných přirozených zdrojů. Poté jsme je v laboratoři izolovali a testovali jejich účinnost proti původci choroby,“ popsala vědkyně.

Z přibližně sta testovaných bakteriofágů zůstalo po laboratorních testech zhruba dvacet, které byly využitelné pro další výzkum.

Vědci se výzkumem bakteriofágů zabývají už několik let. Aktuálně spolupracují na zavedení metody do pěstitelské praxe s Farmou Bezdínek z Dolní Lutyně, která je předním českým producentem rajčat, a Českou zemědělskou univerzitou. Navázáním spolupráce s Farmou Bezdínek se podle Kalachové propojuje základní výzkum s uplatněním v praxi.

Výzkum bakteriofágů započal v roce 2023, zpočátku byl financován především z grantu Technologické agentury ČR. V letošním roce začal pětiletý projekt Národní agentury zemědělského výzkumu. Vědecký tým získal také financování z programu Akademie věd ČR PRAK, který pomáhá vědcům s transferem technologií do praxe.

ris abz