Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více

Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hektolitrů vína, meziročně o 169.000 hektolitrů více. Z toho tři čtvrtiny připadají na bílá vína a zbylá čtvrtina na červená. Množství dovezených vín v loňském roce přesáhlo 1,69 milionu hektolitrů a oproti roku 2024 bylo o 300.000 hektolitrů vyšší. Hodnota dovezeného vína loni vzrostla téměř o tři miliardy na více než osm miliard korun. Českého vína se do zahraničí vyvezlo v loňském roce 52.000 hektolitrů za necelou půl miliardu. Vyplývá to ze situační zprávy, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Největší podíl na dovozu mělo loni víno v objemu do dvou litrů, kterého se do ČR dovezlo 659.747 hektolitrů v hodnotě čtyři miliardy korun. Nejčastěji šlo o italské víno do dvou litrů. Hodnota dovezeného italského vína ve zmíněné kategorii činila 1,7 miliardy korun.

Druhý největší podíl na dovozu měla loni kategorie šumivých a perlivých vín, kterých se celkem do ČR dovezlo 358.000 hektolitrů za 2,7 miliardy korun. Dovezené šumivé víno nejčastěji pocházelo z Itálie, následovaly Německo a Francie.

Významný podíl na dovozu měla loni také kategorie vín nad deset litrů. Bylo jich dovezeno 604.372 hektolitrů za miliardu korun, téměř polovinu tvořila vína z Maďarska.

Letos od ledna do konce dubna bylo do ČR podle zprávy o trhu dovezeno 366.059 hektolitrů vína za průměrnou jednotkovou cenu 32,20 korun za litr. Víno bylo převážně z Maďarska, konkrétně šlo o 86.889 hektolitrů za průměrnou cenu 18,20 korun za litr. Z Itálie pocházelo 16 procent v průměrné ceně 51,10 korun za litr a 12 procent bylo ze Španělska v průměrné ceně 29,30 korun za litr.

Nejvíce českého vína se loni podle situační zprávy vyvezlo v kategorii do dvou litrů na Slovensko, a to 10.000 hektolitrů za necelých 70 milionů korun. Po Slovensku české víno nejčastěji směřovalo do Ruska, loni tam bylo vyvezeno 5000 hektolitrů v hodnotě 50 milionů korun.

Obhospodařovaná plocha českých vinic loni v ČR dosáhla 16.950 hektarů, meziročně klesla o 359 hektarů. Nejčastěji pěstovanými odrůdami révy vinné v loňském roce byly z bílých odrůd Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, z modrých odrůd Frankovka, Rulandské modré a Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

Z registrovaných 16.950 hektarů vinic bylo 991 hektarů v ekologickém režimu, což odpovídá 0,43 procentům výměry zemědělské půdy. Dalších 424 hektarů je v přechodném režimu, zbylá plocha vinic je vedená jako konvenční hospodaření.

Vinaři loni vysadili zhruba 216 hektarů vinic, což je o 92,81 hektarů více než o rok dříve. Nejčastěji vysazovali odrůdy Pálava, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Merlot a Solaris.

V ČR loni působilo 12.362 pěstitelů, nejvíce jich je ve Slovácké vinařské oblasti, více než 5000. Následuje Velkopavlovická oblast s 4703 pěstiteli vína. Ke konci roku 2024 bylo zaregistrováno 12.690 pěstitelů.

Globální produkce vína se v roce 2025 odhaduje podle ministerské zprávy na 227 milionů hektolitrů, což je o 0,6 procenta více než historicky nízká úroveň roku 2024. Jde o třetí po sobě jdoucí rok nízké produkce na světě, což podle zprávy odráží kombinovaný vliv klimatické nestability a úprav produkce v reakci na slabší poptávku. Vinařské oblasti Evropské unie zaznamenaly loni celkový pokles plochy o 1,6 procenta na 3,2 milionu hektarů, což představuje 45 procent celosvětové plochy. Pokles způsobilo především výrazné odstraňování vinic ve Francii a v menší míře ve Španělsku, uvádí zpráva. Španělsko má největší podíl na ploše vinic ve světě.

Vinaři v EU loni vyrobili odhadem 136 milionů hektolitrů vína, meziročně jde o pokles o 1,3 procenta. O čtvrtinu zaznamenala pokles produkce Francie a a vyrobila 36,1 milionu hektolitrů, Španělsko vyrobilo 28,7 milionu hektolitrů, o 7,7 procenta méně. Naopak Itálie loni vyprodukovala 44,4 milionů hektolitrů vína, meziročně o 15 procent více.