Nestabilní měnící se přírodní podmínky přinášejí nové výzvy pro lesnickou vědu

Strnady – 24. září – Rok 2025 byl pro lesníky i výzkumníky poměrně příznivý. Počasí nepřineslo žádné výrazné extrémy, studený květen a začátek června přispěl k dalšímu poklesu kůrovcového základu a výrazně suché období se vyskytlo až ke konci vegetačního období, takže zdravotní stav lesů se spíše zlepšoval.

Měnící se přírodní klimatické podmínky, zejména prodlužující se období sucha a rostoucí teploty, a nutnost zacelit v lesích rány po kůrovcové kalamitě kladou na všechny značné nároky. V roce 2025 řešili pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., deset projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum, deset projektů Technologické agentury České republiky, šest projektů Grantové služby LČR a pět mezinárodních projektů. Novinku představují projekty Evropského Inovačního Partnerství, které jsou přímými dodávkami výzkumných činností pro konkrétní vlastníky lesů.

Výsledky výzkumu mimo jiné potvrdily, že současný rozsah kalamitních holin na sledovaných povodích ještě zásadním způsobem neovlivňuje odtokové poměry z povodí z hlediska kvantity, ani kvality vody v tocích. Stejně tak se dramaticky nemění uložená zásoba uhlíku v lesních půdách. Ale aby lesy ukládaly uhlík, musí především přežít.

Rozsáhlý výskyt velkoplošných holých sečí přesto vědci hodnotí jako rizikový a doporučují rychlý postup obnovy lesa, a to i s kombinací přirozené a umělé obnovy a využitím druhů snášejících mikroklima holé plochy. Dlouhodobým cílem by mělo být pěstování druhově, věkově i prostorově pestřejších porostů, které budou odolnější vůči biotickým i abiotickým škodlivým činitelům.

Při hledání způsobů, jak zabránit opakování kůrovcové kalamity, se vědci zaměřují mimo jiné na vývoj modelu předpovídajícím začátek rojení lýkožrouta smrkového a hledají nové metody v ochraně lesa. Například založili pokusné plochy na testování ochrany jedlí a jírovců pomocí injektáže proti škodlivým činitelům, zkoušejí při tom různé druhy látek ze skupiny insekticidů a fungicidů, a to syntetického i přírodního původu. Studovali také strategii rozmnožování kůrovcovitých v Evropě. Zkoumali vliv predátorů na přítomnost vybraných hospodářsky nežádoucích druhů živočichů, zejména vztah mezi lesními mravenci a síťnatkou dubovou. Byl sledován výskyt hnízd a aktivita dělnic lesních mravenců mimo vegetační sezonu v závislosti na lesním hospodaření.

Pro obnovu kalamitních holin je nutné vypěstovat dostatek sadebního materiálu. Vědci proto rozšiřují základnu výzkumných ploch, na kterých se provádí měření různých typů sadebního materiálu a monitorují ekologické parametry ploch v různých stanovištních podmínkách. Dále vědci měří a hodnotí dynamiku odrůstání na dlouhodobých výzkumných plochách zaměřených na testování různých pěstebních postupů při obnově kalamitních holiny, zalesňování zemědělské půdy, zakládání agrolesnických postupů. Současně navrhují postupy na zlepšování podmínek pro obnovu lesa.

Na základě výsledků hodnocení morfologických parametrů vypěstovaných semenáčků dubu letního a zimního se opakovaně potvrdily zkušenosti o výrazných rozdílech v některých parametrech (výška, poměr kořenů k nadzemním částem) mezi jednoletými semenáčky dubu letního a zimního. Je proto důležité při výsadbě tyto rozdíly respektovat.

Výsledky měření růstové reakce jedle pod přípravným porostem břízy ukázaly po uvolnění, dva roky po zásahu, kdy byl počet bříz snížen na polovinu, významný vliv na tloušťkový i výškový přírůst. Výškový i tloušťkový přírůst uvolněných dominantních jedlí byl téměř dvojnásobný ve srovnání s neuvolněnými. Při uvolnění byla zároveň zachována krycí funkce březového porostu.

Výzkum ukázal, že buk lesní je citlivější na teplotu i srážky než buk východní; v nížinách posledních zhruba 20 let byl zaznamenán pokles radiálního růstu (13–19 %), v horách naopak nárůst (6–10 %); limitující je v nížinách hlavně nedostatek srážek, v horách nízké teploty.

Smrk má ve strukturně bohatém porostu o více než 40 % vyšší produkci než v monokultuře; u buku podpora smíšení a prostorové diferenciace zvyšuje produkci i stabilitu.

Z hodnocení vlivu zalesnění a dřevin na zásobu uhlíku v půdě na bývalých zemědělských půdách vyplývá, že osmdesát let trvající zalesnění se projevilo těmito rozdíly vlastností půdy: Zalesnění vedlo k průkaznému nárůstu zásob oxidovatelného uhlíku (Cox) především v horizontech nadložního humusu (O). Hodnoty pod porosty dřevin v závislosti na stanovišti se zde pohybovaly mezi 11 až 89násobkem zásoby na louce. Smrk ztepilý a olše lepkavá vykazovaly statisticky průkazně vyšší hromadění Cox v horizontu O ve srovnání s javorem klenem a loukou, což naznačuje rychlejší rozklad opadu pod klenem.

Adaptace na probíhající změnu klimatu nás nutí hledat nové cesty, jak udržet lesní porosty v dobré kondici. Jednou z možností je úprava druhové skladby a širší využití dříve málo známých domácích dřevin, například teplomilných druhů dubů. Vědci proto cíleně vyhledávají a mapují lokality s přirozeným výskytem těchto dubů primárně na jižní Moravě, provádějí druhové určení a výběr kvalitních stromů jako zdrojů reprodukčního materiálu. V roce 2025 vědci zpracovali data získaná hodnocením 300 jedinců dubu ceru, 80 jedinců dubu pýřitého a 320 jedinců dubu zimního.

U druhů dubů s dostatečným zastoupením analyzovaných jedinců (dub pýřitý, dub cer, d. letní, d. zimní, d. mnohoplodý a dub žlutavý) vědci zkoumali genetické rozdíly. Mezi dubem zimním, žlutavým a mnohoplodým byly zjištěny velmi nízké hodnoty genetické diferenciace. Vysoké hodnoty se ukázaly mezi dubem cerem a ostatními sledovanými druhy, mezi dubem letním a zimním byly zjištěny střední hodnoty diferenciace. Hodnoty získané z genetického šetření pěti populací dubu pýřitého dokumentují jejich dostatečnou genetickou diverzitu.

Jednou z dlouhodobých činností je monitoring lesních ekosystémů ve vazbě na potravní řetězec. V roce 2025 byl monitoring cizorodých látek zaměřen na analýzy kadmia (Cd) a rtuti (Hg) v plodnicích jedlých hub. Rozsah prací byl oproti předchozímu roku výrazně rozšířen na 45 vzorků sebraných ve 32 lesních oblastech. Sběr zahrnoval 13 druhů hub (např. hřib smrkový, hřib kovář, bedla vysoká).

Výsledky potvrdily stabilní stav kontaminace; nadlimitní hodnoty byly zjištěny u 4,4 % vzorků pro Cd a 8,9 % pro Hg. Mezi významné nálezy patřila extrémní koncentrace Cd (15,12 mg/kg sušiny) u hřibovitých hub rodu Xerocomellus v Orlických horách a atypicky vysoká hodnota Hg (12,75 mg/kg) na Manětínsku.

Podrobnosti o činnosti VÚLHM, v. v. i., se dozvíte ve Výroční zprávě za rok 2025, která je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2026/06/Vyrocni-zprava_RUZ_2025.pdf Připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz