Vědci: Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených prosovitých trav
19. 11. 2026 | ČTK
Mezinárodní tým vědců včetně badatelů z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR odhalil v genomech planých ječmenů 611 genů, které rostliny během evoluce získaly od vzdáleně příbuzných prosovitých trav. Výzkum ukázal také stopy dávného mezidruhového křížení a rozsáhlých chromozomových přestaveb. Studie zveřejněná v časopise Nature podle vědců přinesla nový pohled na genetickou rozmanitost ječmenů a může pomoci při jejich budoucím šlechtění.
Na publikované studii se podílelo 41 vědců ze sedmi zemí. Tým analyzoval 27 vzorků zastupujících 25 druhů ječmenů. Výzkum koordinoval Martin Mascher z Leibnizova institutu pro rostlinnou genetiku a výzkum kulturních rostlin v německém Gaterslebenu. V týmu byli také Jan Šafář a David Kopecký z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR i vědci z Biofyzikálního ústavu AV ČR a Botanického ústavu AV ČR.
Olomoučtí odborníci se v mezinárodním týmu zaměřili mimo jiné na geny, které ovlivňují dobu kvetení a reakci rostlin na zimní chlad. U planých ječmenů objevili řadu variant genů VRN1 a VRN2. Některé z nich umožňují rostlinám ječmene růst a kvést bez předchozího působení zimního chladu, podobně jako u jarního ječmene.
"Nejde o to najít jeden zázračný gen pro lepší ječmen. Důležité je vědět, jaké varianty příroda během evoluce vytvořila a co v rostlině ovlivňují. U genů řídících reakci na chlad a dobu kvetení nyní vidíme mnohem širší spektrum možností, než jaké známe pouze z kulturního ječmene. Některé z nich můžeme dále ověřovat a zjišťovat, zda by mohly být užitečné i pro šlechtění," uvedl Šafář.
Širší genetická rozmanitost může být podle vědců cenným zdrojem při šlechtění odrůd lépe přizpůsobených měnícím se podmínkám prostředí. Olomoučtí výzkumníci už v polních podmínkách ověřují, jak vybrané změny v genu VRN1 ovlivňují vývoj a kvetení jarního ječmene.
Další část výzkumu se zaměřila na horizontální přenos genů, při němž rostlina získává genetickou informaci od jiného druhu jinou cestou než běžným přenosem z rodičů na potomstvo. Vědci zjistili, že část takto získaných genů je v genomech planých ječmenů stále aktivní. "Výsledky naznačují, že tento proces zanechal v genomech planých ječmenů výraznou stopu a že část přenesených genů je stále aktivní. Dalším krokem bude zjistit, k čemu tyto geny rostlinám slouží a zda jim některé z nich mohly pomoci přizpůsobit se různým podmínkám," podotkl Kopecký.
Podle autorů dává rozsáhlé srovnání genomů dosud nejpodrobnější obraz toho, jak se jednotlivé druhy ječmenů během evoluce měnily a geneticky odlišovaly. Další výzkum ukáže, které z nově zjištěných vlastností bude možné využít při šlechtění kulturního ječmene.
Zdroj: ČTK, 19. 11. 2026
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.11.2026 18:12
