Agris.cz - agrární portál

Každý zemědělec od státu něco dostane

7. 10. 1997 | Hospodářské noviny

HN - 7.10.1997

Každý zemedelec od státu neco dostane

- Podpora zemedelství prošla za poslední roky nekolika extrémy. Zatímco do roku 1989 do nej stát pumpoval desítky miliard korun, po prechodu k tržnímu systému se kohoutek témer "pres nos" zavrel. Nyní se opet roztácí...

Ze státního rozpoctu na príští rok navrhuje vláda vyplatit zemedelcum na dotacích a ruzných financních pujckách témer 10 miliard korun, což je proti letošní seškrtané sume nárust pres 40 procent. Proti puvodnímu rozpoctu roku 1997 jde však pouze o rust polovicní, tedy dvacetiprocentní, což odpovídá témer presne mezirocnímu rustu dotací proti roku 1996.

Každý neco dostane

Významnou zmenou pro príští rok je však nový systém podpory, který v podstate priznává peníze všem zemedelským prvovýrobcum. Pro nekteré z nich pritom bude znamenat pomerne znacný prísun penez.

Hospodarí-li farmár XY v horských oblastech, kde stojí metr ctverecní pudy podle vyhlášky Ministerstva financí 3,10 Kc a méne a rozloha jeho luk a pastvin dosahuje kolem stovky hektaru (podle statistik je to prumerná výmera zemedelského podniku u nás), pak obdrží od státu 340 tisíc Kc rocne. Pokud na své pude (stejne ocenené) chová masná plemena skotu, tj. takzvane bez tržní produkce mléka, muže státu vyúctovat na každé tele 6400 Kc. Na své si ovšem mohou prijít i zemedelci, kterí hospodarí v nižších, úrodnejších oblastech. Pri cene pudy nad 4 Kc za m2 si mohou od státu vyinkasovat pri stohektarovém pozemku až 20 tisíc korun rocne. Jde-li navíc o chovatele krav s vysokou užitkovostí mléka, tj. nad 6,5 tisíce litru rocne, mel by mu náležet príplatek 4000 Kc na každou "hlavu" jeho stáda. Cítá-li padesát kusu, sejde se chovateli bratru 200 tisíc korun.

Vady na kráse

Je nepochybné, že plánovaná podpora zemedelcu v príštím roce ješte rozpoutá mnoho polemik. Diskutovat lze od základu o tom, zda agrárnímu sektoru náleží vubec nejaká podpora ci nikoliv. Pokud ano, tak jaká a komu.

Zacneme-li od detailu, pak je první vadou na kráse rozdelení dotací podle cen pudy. Ty totiž mnohdy neodpovídají konkrétním cenám pozemku, ale predstavují jen prumer za dané katastrální území. Nekterí zemedelci tudíž budou zvýhodneni na úkor sousedu a opacne. Druhou vadou je fakt, že se to danový poplatník asi vubec nedozví, nebot Ministerstvo zemedelství konkrétní jména príjemcu dotací z diskrétních duvodu nesdeluje. Verejná kontrola rozdelení více než ctyr miliard korun je tedy znacne omezená.

Posunem k obecnejší filozofii vyvstává další otázka, totiž jestli je spravedlivé, že nekdo dostává peníze pouze za to, že jednou za rok poseká svá luka. "Proc máme vlastne podporovat toho, kdo se fláká?" tvrdí jeden z predstavitelu samotných zemedelcu. Na jednu stranu mu nelze než dát za pravdu, na druhou stranu je ale nepravdepodobné, že by danové poplatníky prišlo levneji udržovat život a kulturu krajiny pres ruzné podpory v nezamestnanosti apod. Navíc drtivá vetšina z celkových agrárních dotací je vázána na urcité výsledky, at už užitkovost krav ci životaschopný projekt podporovaný z Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu.

Neopomenutelným faktem také je, že státní dotace zemedelcum pricházejí v dobe, kdy se má spustit prodej státní pudy. Vláda pritom dala již nekolikrát najevo, že má zájem na tom, aby puda skoncila v ruku tuzemských zemedelcu. Príplatky státu se jim tedy nepochybne budou hodit.

Posílení zemedelství také prichází v dobe, kdy se CR chystá na vstup do spolecného trhu Evropské unie. Dríve ci pozdeji tedy budeme muset svou politiku západním zemím, které dotují zemedelství až ctyrikrát více než my, prizpusobit. Ministr zemedelství Josef Lux má v tomto ohledu pro zvýšení podpory zemedelství dobrý argument. "Na vláde byla kolem dotací zajímavá diskuse, která byla v první cásti, rekl bych, ideologická. Požádal jsem ministry, aby byli liberální. Zároven jsem je však požádal, aby více presvedcovali své kolegy, aby snížili ochranu agrárního sektoru okolního sveta," rekl nedávno ministr Lux.

Jana Francíková


Zdroj: Hospodářské noviny, 7. 10. 1997





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.11.2022 20:57