Agris.cz - agrární portál

Tři dobré důvody, proč podporovat zemědělce

25. 9. 1997 | Mladá fronta Dnes

MF - 25.9.1997

Tri dobré duvody, proc podporovat zemedelce

Dotování zemedelství není rozhodne pouze výmyslem Evropské unie ci naší zemedelské lobby. V urcité míre prispívají svým zemedelcum všechny vyspelé státy sveta. Míru tohoto príspevku je možné vyjádrit mnoha zpusoby. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž clenem jsme od roku 1995, používá takzvaný ekvivalent produkcních subvencí (EPS). Napríklad ve státech OECD je prumerná hodnota ukazatele 36 procent - tedy ke každým sto kupríkladu franku vyprodukovaných zemedelcem prispívá stát dalšími šestatriceti franky. Ve státech Evropské unie je EPS v prumeru 43 procent a ve Švýcarsku, jehož zemedelství je nedílnou soucástí turistiky lákavého koloritu zeme, je to dokonce pres osmdesát procent. I vysoce liberální USA dotují každý zemedelský dolar šestnácti centy. Ceská republika s EPS rovnající se deseti procentum je na tom o trochu lépe než Austrálie a Nový Zéland s devíti, respektive tremi procentními body.

Podíl prostredku pro kapitolu zemedelství z celkového rozpoctu naší republiky se neustále snižuje. Jen pro srovnání: v roce 1989 to bylo 8,32 procenta, o rok pozdeji 5,14, v roce 1996 2,97 a v letošním roce byl nakonec po dvou "balíccích" krácen z puvodních 2,86 na 2,60 setiny procenta.

Existují alespon tri dobré duvody, proc domácí zemedelství podporovat:

Prvním je asymetrie podmínek podnikání našich zemedelcu ve srovnání s jejich kolegy v ostatních státech, kterí jsou podporováni vysokými dotacemi a výraznou ochranou trhu. V dobe, kdy se rozhoduje o budoucím rozmeru naší zemedelské produkce po vstupu do Evropské unie a o konkurenceschopnosti našich zemedelcu, stojí vetšina zemedelských subjektu na pokraji úpadku. Nechceme pro naše zemedelce více prostredku ci prísnejší ochranu trhu, než mají okolní státy. Chceme však pro ne vytvorit alespon trochu srovnatelné podmínky.

Druhý argument mužeme nazvat inflacní. Zatímco inflace vzrostla od roku 1989 na tri sta procent, ceny zemedelské produkce se zvýšily pouze na sto ctyricet osm procent. Zhruba stejne jako inflace narustaly i ceny vstupu do zemedelství. Zemedelci tak vytváreli v prubehu transformace polštár, kterým tlumili dopad reformy na obyvatelstvo. Dnes jsou již hluboko ve ztráte a dál tímto zpusobem pokracovat nemohou.

V této situaci existují dve varianty rešení: bud skokové zvýšení cen, nebo podpora nikoli cen potravin, ale príjmu zemedelcu. Skokové zvýšení cen zemedelské produkce se odráží ve zvýšení cen zpracovatelu i obchodníku. Pri pouhém nárustu cen zemedelské produkce o desetinu se tak pri zhruba tricetiprocentní váze potravin ve spotrebním koši muže v konecném dusledku zvednout inflace o 4 až 5 procent. To by samozrejme roztocilo kolotoc výdaju státního rozpoctu valorizací duchodu a státních dávek.

Tretí duvod je ekologický. Ministerstvo zemedelství chce podporovat hlavne príjem farmáru v horských a v podhorských oblastech, kde jsou pro tradicní hospodarení nevhodné pudní a klimatické podmínky, a uchovat zde i nadále kulturní krajinu a osídlení.

A tak podpora zemedelství není jen podporou tech, kterí v zemedelství pracují, ale podporou zájmu všech lidí v této zemi - jako spotrebitelu i jako obyvatelu krajiny.

Je samozrejme možné nechat domácí zemedelce napospas nerovným podmínkám zahranicní konkurence a potrebné potraviny dovážet. Pak se ale výrazne prohloubí deficit zahranicního obchodu, nebot základní potraviny, které vyrábejí naši zemedelci, dnes dovážíme v množství, jež odpovídá rádove jen nekolika procentum naší spotreby.

Zhruba dve ste deset tisíc lidí, které dnes zemedelství živí, zcásti prejde na jiné profese, zcásti rozšírí rady lidí žijících z podpory státu. Vesnicky se postupne vylidní a domky zacnou chátrat, pole, louky i lesy osirí a budou plížive a potichu zarustat plevelem. A pokud budeme chtít i nadále být atraktivní pro turisty, nezbude nám než za údržbu naší zeme nekomu zaplatit.

A tak snad bude lepší zavrít tyto úvahy do zásuvky. Jinak bychom mohli za cenu velmi drahého experimentu nekdy v budoucnu dojít k poznání, jímž se rídí vetšina státu sveta: štastní farmári, štastná zeme.

Josef Lux

Autor, predseda KDU-CSL, je ministrem zemedelství


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 25. 9. 1997





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 12.04.2024 22:08