Poziční dokument - Kapitola 7- zemědělství

Obsah

Seznam použitých zkratek

Prohlášení

VŠEOBECNÝ ÚVOD

Charakteristika zemědělské a lesní výroby

Zemědělská politika státu

A/ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ/ HORIZONTÁLNÍ OPATŘENÍ

Evropský zemědělský garanční a orientační fond

1.Sekce garanční

2.Sekce orientační

B/ SPOLEČNÉ TRŽNÍ ORGANIZACE

1. OBILÍ,OLEJNINY a BÍLKOVINNÉ PLODINY

2. PRODUKTY NEURČENÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU, ZPRACOVANÉ VÝROBKY Z OBILÍ,BRAMBOROVÝ ŠKROB, OBILNÉ NÁHRAŽKY,SLOŽENÁ KRMIVA, RÝŽE, SUŠENÁ KRMIVA

3. CUKR

4. OLIVOVÝ OLEJ A PŘADNÉ ROSTLINY

6. VÍNO, LÍH, LIHOVINY

7. BANÁNY,TABÁK,CHMEL, BRAMBORY A OSTATNÍ SPECIALIZOVANÁ PRODUKCE

8. MLÉKO a MLÉČNÉ VÝROBKY

9. HOVĚZÍ MASO A SKOPOVÉ MASO

11. VEPŘOVÉ MASO A DRUBEŽÍ MASO

C/ STRUKTRURÁLNÍ POLITIKA, VENKOVSKÝ ROZVOJ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

a) Strukturální politika,strukturální fondy

b) Venkovský rozvoj

Místní rozvojové iniciativy (LEADER)

c) Lesní hospodářství

D/ VETERINÁRNÍ OTÁZKY,FYTOSANITÁRNÍ ZÁLEŽITOSTI

a) Veterinární otázky

1. Kontrolní systémy vnitřního trhu

2.Výdaje ve veterinární oblasti

3.Opatření na úseku nákaz zvířat

4.Zdraví zvířat - obchod se zdravými zvířaty a zvířecími produkty

5.Ochrana zdraví lidí

6. Všeobecná opatření

7. Ochrana zvířat proti týrání (welfare zvířat)

8. Zootechnické podmínky

9. Dovozy ze třetích zemí, živých zvířat a živočišných výrobků - mezinárodní smlouvy s EU a bilaterální smlouvy s třetími zeměmi

b) Fytosanitární záležitosti

1. Osiva a množitelský materiál

2. Rostliny a rostlinné produkty

3. Výživa zvířat

4. Přípravky na ochranu rostlin

5. Rezidua pesticidů

6. Komunitární ochrana práv k odrůdám

7. Organické zemědělství

E/ OSTATNÍ

Přehled požadavků České republiky podle jednotlivých oblastí

Příloha 1 - podkladové statistické údaje

Seznam použitých zkratek

Prohlášení

ČR se plně hlásí k modelu evropského zemědělství, jehož nosnými principy jsou výrobní metody a postupy šetrné k životnímu prostředí, udržování krajiny, rozvoj životnosti a aktivit venkovských komunit a vytváření a udržování pracovních příležitostí.

Zhruba polovina zemědělské půdy ČR se nachází v oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělství, druhá polovina umožňuje rozvoj intensivní zemědělské výroby. ČR chce i nadále rozvíjet intensivní zemědělskou výrobu v oblastech k tomu vhodných a zvyšovat konkurenční schopnost této výroby. Také v oblastech s méně vhodnými podmínkami chce ČR zemědělskou výrobu rozvíjet s tím rozdílem, že zde tato výroba bude plnit důležité mimoprodukční funkce, jako je údržba a zvelebování krajiny, zajišťování a rozšiřování aktivit venkovského obyvatelstva a venkovského života obecně, a udržení ekologické biodiverzity ( zejména pak v oblasti ochrany vod).

ČR je připravena převzít acquis týkající se Společné zemědělské politiky a plně se integrovat do systémů, které v rámci této politiky fungují. ČR chce být plnoprávným členem se všemi povinnostmi a právy z členství v EU vyplývajícími včetně nároku na přímé platby Tento dokument byl zpracován na základě premis uvedených výše.ČR nehodlá žádat o přechodné období až na menší výjimky, které jsou indikativně uvedeny v jednotlivých pasážích pozičního dokumentu.

Nicméně existuje zatím jedna sensitivní oblast, kde není možné v současné době s jistotou tvrdit, že nebude třeba žádat o přechodné období. Je to oblast vyrovnání cen placených zemědělským výrobcům v EU a ČR. Predikce vývoje cen jak v EU tak v ČR v horizontu čtyř pěti let je velice obtížná, i když vývoj těchto cen se pravidelně sleduje a je možné vyjádřit očekávání, že ceny ČR se do vstupu více méně přiblíží cenám EU.

Určitou překážkou procesu sbližování úrovně se však mohou stát přijaté závazky ČR v UK GATT v oblasti přístupu na trh.

V případě, že by úroveň zmíněných cen v ČR zůstala při vstupu výrazně pod úrovní EU a přijetím vyšších cen EU by došlo k cenovému šoku pro zpracovatele nebo spotřebitele, ČR si vyhrazuje právo na dojednání zvláštních opatření, která by tento cenový šok plně eliminovala. Pokud by se jako jediné řešení této situace ukázalo přechodné období, pak by jej ČR byla nucena použít.

ČR je si plně vědoma, že přijetí acquis v plném rozsahu bude vyžadovat zvýšené úsilí při budování administrativních struktur v předvstupním období, které budou sloužit k obsluze Společné zemědělské politiky .

ČR je připravena splnit své závazky související s přípravou na vstup do EU k referenčnímu datu 1.1.2003 a zahájit vyjednávání o podmínkách Dohody o přistoupení kapitoly 7- zemědělství.

ČR oceňuje pomoc, kterou ji EU poskytuje v předvstupním období v podobě programů PHARE a SAPARD, rovněž tak vysoce hodnotí pomoc ze strany jednotlivých členských států.

VŠEOBECNÝ ÚVOD

Význam zemědělství v národním hospodářství ČR z hlediska obecně používaných ukazatelů je srovnatelný s EU.. Podíl hrubé přidané hodnoty zemědělské produkce na hrubém národním produktu činí v posledních letech kolem 2%, podíl pracovníků v zemědělství pak kolem 4%. Nicméně podíl zemědělství spolu s návaznými sektory ( down-and upstream sectors) na HDP se odhaduje na cca 15%.

Podíl zemědělsko- potravinářských výrobků na celkovém obchodním obratu ČR činil v roce 1998 5,8%, vývozy 5% z celkových vývozů a dovozy 6,6% . Zahraničně obchodní bilance je negativní, podíl pasivního salda na celkové obchodní bilanci se zvyšoval a dosáhl v roce 1998 25,1%.

Zemědělský trh je do značné míry liberalizován, stát reguluje kontinuálně jen mléko a obilí, u ostatních plodin podle potřeby a v omezené míře. Regulace trhu je prováděna Státním fondem tržní regulace.

Rovněž zahraniční obchod je liberalizován, pokud jde o přístup na trh využívá se jen celní ochrany, závazky přijaté ve WTO se dodržují.

V roce 1998 činily dotace do zemědělství celkem 9,8 mld. Kč, z toho přímé podpory 4,7 mld. Kč, dotace do lesního a vodního hospodářství 1 mld. Kč, podpora zpřístupnění podnikatelských úvěrů 3,6 mld. Kč a investiční dotace činily 0,5 mld. Kč. Podíl přímých dotací dosahuje 60% a nepřímých 40%.

Podíl lesního hospodářství na HDP České republiky byl v roce 1998 0,6%.

Charakteristika zemědělské a lesní výroby

Zemědělská půda činí 4,3 mil. ha, z čehož 3,1 mil. ha je orná půda. Asi jedna polovina zemědělské půdy se nachází v oblastech s méně příznivými podmínkami. Asi jedna osmina zemědělské půdy je alokována v chráněných oblastech ( ochrana vod, krajiny a přírody).

Po roce 1989 došlo ke změnám ve vlastnictví půdy, v současné době je asi 85% půdy privátní, státní půda je v procesu privatizace. 98% půdy v ČR je obhospodařováno privátními subjekty. Ze zemědělských družstev a státních farem se v procesu transformace vytvořily nové formy vlastnictví, a to obchodní společnosti (40%), družstva ( 34%) soukromí farmáři ( 24%), zbytek činí státní podniky ( 2%).

V letech 1989-1998 se snížil počet pracovníků v zemědělství na 39%, v současné době dosahuje kolem 200 000 .

Hrubá zemědělská výroba zaznamenala v letech 1989-1998 pokles o 28%, tento pokles se nejvíce projevil v živočišné výrobě, kde stavy skotu klesly o 47%, z toho dojnic o 51%. Došlo však rovněž k poklesu domácí spotřeby a určitým změnám ve spotřebitelských návycích, což se projevilo u některých komodit existencí výrobních přebytků ( mléko, cukr, vepřové maso).

Ekonomická situace farmářů se nevyvíjela v posledních letech příznivě. Téměř 50% farem není dlouhodobě ziskových, navíc je patrná značná zadluženost a nízká finanční likvidita farem, což spolu se ztrátovostí způsobuje, že kolem 70% farem je ve vážné finanční situaci.

Příčiny lze spatřovat ve stagnaci nebo jen velmi nízkém nárůstu příjmů ze zemědělské výroby a současně vysokém nárůstu cen vstupů, zaostáváním technologie a investic, což způsobuje relativně vysoké pracovní náklady , nedostatečného propojení prvovýroby a zpracovatelů, velkým podílem mezispotřeby na konečné výrobě ( nižší efektivnost vstupů při stávající technologii), omezenou regulací trhu zemědělskými výrobky a v neposlední řadě i nízkou úrovní státních dotací.

Stručně shrnuto čistá přidaná hodnota vytvořena zemědělským sektorem se těmito nedostatky snižuje ,čímž nedostatečně pokrývá náklady a neumožňuje generovat operační přebytky na další přiměřený vývoj farem.

V lesním hospodářství bylo v roce 1998 zaměstnáno 34 tis.pracovníků. Lesní půda měla rozlohu 2634 tis.ha, což bylo 33,4% rozlohy státu. Těžba dřeva byla v tomtéž roce 13,99 mil. m3 . Exportovány byly 3 mil.m3 dřeva.

Zemědělská politika státu

V prvních letech po roce 1989 se zemědělská politika soustřeďovala na provedení transformace zemědělských družstev, privatizaci státních statků a potravinářských podniků a vypořádání restitučních nároků.

Současně s tím se tato politika zaměřila na vytváření makroekonomického rámce pro výrobce, zpracovatele a obchod v souladu s požadavky tržně orientovaného zemědělsko-potravinářského sektoru.

Od roku 1994 se zemědělská politika soustřeďuje na stabilizaci a postupný rozvoj sektoru.

V počátečních letech transformace, tj.v letech 1990 - 1996, byl u nástrojů zemědělské politiky kladen důraz zejména na produktivitu a konkurenceschopnost, zatímco v následujících letech přibyl důraz na podporu mimoprodukční funkce zemědělství.

V roce 1997 byl poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR přijat zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství. Na základě tohoto zákona vláda svým nařízením stanovuje podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí. V roce 1999 bude umožněno poskytnout přímé podpory na 3,3 mil. ha zemědělské půdy.

Podpůrné programy se stanoví na údržbu zemědělských pozemků, podporu chovu skotu masných plemen, dojených krav , ekologického zemědělství, vápnění zemědělských pozemků a zalesnění zemědělských pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu, a to v oblastech s průměrnou cenou půdy nad a pod 4 Kč na metr čtvereční.

Regulace zemědělských trhů se po roce 1989 soustředila pouze na dva významné sektory, tj. obilí ( potravinářská pšenice) a mléko. V druhé polovině devadesátých let se ovšem ukázalo, že i ostatní sektory by rovněž vyžadovaly určitý typ regulace. Proto ČR od roku 1998 začala uvažovat o rozšíření a prohloubení regulace ostatních sektorů v podobě aplikace tržních řádů srovnatelných se systémy aplikovanými v EU (cukr, kvótní systém na mléko).

Pokud jde o dovozy zemědělských výrobků, docházelo v druhé polovině devadesátých let k určitým problémům, které souvisely se značně liberalizovaným přístupem na trh ČR (nízká úroveň celní incidence ČR ve srovnání s ostatními zeměmi). K tomu přistupovaly i méně sofistikované podpůrné systémy kontrolující dovozy (např. neexistence vstupních cen, jednodušší licenční systém, nedostatečná kontrola ústící v celní úniky). Proto se začaly hledat způsoby zpřísnění celních kontrol a v kritických případech, kdy z titulu vyšších dovozů docházelo k narušení rovnováhy v domácí nabídce a poptávce, byla tendence hledat řešení v použití dalších opatření (zvýšení cel, zavedení dovozních kvót).

A/ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ/ HORIZONTÁLNÍ OPATŘENÍ

Evropský zemědělský garanční a orientační fond

1.Sekce garanční

(Nařízení Rady 1258/99 )

Platební agentura, vnitřní audit, roční deklarace, certifikační úřad, vyrovnávání účtů

I Současný stav

V ČR platební agentura neexistovala , v souvislosti s přípravou předvstupní pomoci EU (SAPARD) byla k 30.9. 1999 ustavena.

II Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena implementovat acquis v této oblasti a nepožaduje přechodné období.

Stav přípravy z hlediska institucionálního zabezpečení je následující:

Na základě usnesení vlády ČR č.817/98 je na Ministerstvu zemědělství ustavena platební agentura. Na přípravných pracích se podílel odbor ekonomiky a financování MZe, dlouhodobý poradce v rámci systému twinnings a využívaly se konsultace expertů z EU a z některých členských zemí EU.

V polovině roku 1999 byl zpracován materiál zahrnující činnost platební agentury ( autorizace žádostí, provádění plateb, účtování plateb, kontrolní a informační mechanismy, uchovávání dokumentů a podkladových dat), který byl EK zaslán k posouzení.

Platební agentura po schválení EK bude v předvstupním období obsluhovat program SAPARD a dotační prostředky ČR , její činnost bude dále rozšířena po vstupu na obsluhu intervenčních akcí a vývozních subvencí.

Výkon finančního auditu ( kontrolu oprávněnosti plateb) bude zajišťovat odbor vnitřního auditu Platební agentury a technickou službu ( kontroly na místě) budou provádět převážně územní odbory Ministerstva zemědělství.

Roční zprávu jako podklad pro konečné vyúčtování finančních prostředků s rozpočtem

Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu (EAGGF), bude provádět platební agentura .Certifikačním orgánem pro platební agenturu bude Ministerstvo financí - odbor státního závěrečného účtu.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

(Nařízení Rady 3508/92 a 3887/92 )

I. Současný stav

V současné době neexistuje komplexní systém obdobný systému IACS. Nicméně jednotlivé prvky tohoto systému v ČR existují, i když nejsou zcela kompatibilní s příslušnými pravidly ES.

V oblasti identifikace půdy :

· je k dispozici pouze evidence vlastnických parcel v databázové podobě, která je ovšem jen částečně využitelná pro tvorbu registru zemědělských parcel

· v digitální podobě je připraven funkční systém pro určení ceny půdy a kvalitativní parametry půdy pro typologické jednotky dle české nomenklatury v měřítku 1 : 5 000 na úroveň katastrálních území

· proběhla kategorizace některých znevýhodňujících faktorů hospodaření pro celé území ČR na úrovni katastrálních území ( nejmenší administrativní jednotky) metodou digitální kartografie v prostředí Geografického informačního systému

· začaly přípravné práce na budování specielních registrů ( chmelnice, vinice, intenzivní sady)

V oblasti identifikace a registrace zvířat:

· Dnem 28.9.1999 nabyl účinnosti Veterinární zákon 166/99 Sb., který zakládá povinnost předepsaného způsobu identifikace a evidence zvířat ( skot, prasata,ovce, kozy, koně, zvěř ve farmovém odchovu). Tímto zákonem se zároveň mění část jiného zákona, a to č. 240/91 Sb. o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.

· Oblast integrovaného kontrolního systému:

V posledních třech letech byla ověřována metodika odhadu plodin v rámci programu MARS

(Monitoring of agriculture by remote sensing)

Oblast podávání žádostí o přímé platby:

Existuje SW pro přijímání žádostí na územních odborech MZe, který ovšem nesplňuje kritéria

pro evidenci všech náležitostí a identifikace farmářů, půdy a zvířat požadovaný EU. Součástí tohoto SW je registr žadatelů o dotace. Současně probíhá administrativní kontrola žádostí.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Z hlediska institucionálního zabezpečení jednotlivých oblastí IACS je situace následující:

Oblast identifikace půdy:

· bude provedeno letecké snímkování území celé republiky jako vstupní podklad pro budování registru produkčních bloků (2000-2001)

· bude zřízeno další vyhodnocovací pracoviště fotogrammetrie na letecké snímky

· zabezpečí se komplexní systém evidence hranic reálně využívané půdy uživatelů a držby půdy do roku 2002 na bázi produkčních bloků

· provede se kategorizace zbývajících znevýhodňujících faktorů hospodaření

· dobudují se specielní registry

Oblast identifikace a registrace zvířat:

Vybuduje se systém čtyřúrovňové evidence a registrace hospodářských zvířat zahrnující :

Fyzické označení zvířete

Průkaz zvířete

Zootechnickou evidence chovatele

Centrální databázi zvířat a stájí

Evidenci pohybu zvířat

Oblast integrovaného kontrolního systému:

· kategorizace území ČR dle znevýhodněných faktorů podle kriterií EU se připravuje na úroveň produkčních bloků

· existuje několik specializovaných pracovišť, které mají zkušenosti s využíváním metod

dálkového průzkumu Země

· provádějí se pravidelné konsultace s některými specializovanými pracovišti EU

Oblast podávání žádostí na přímé platby

Existující SW na územních odborech a v centru bude doplněn o nově vybudované registry a související databáze.

Oblast systému kontrol:

Existující administrativní kontrolu na územních odborech je třeba nahradit systémem kontrol

( kontrola na farmách, křížové kontroly a rychlé kontroly). Zároveň naprogramovat systém vazeb na budovanou platební agenturu/zemědělský intervenční fond.

Výsledky kontrol včetně harmonizace sankcí je potřeba doplnit do softwaru.

Ve finální fázi budování IACS se počítá s propojením vazeb na agroenvironmentální a strukturální opatření ( Nařízení Rady 2078/92 a 1260/99).

V červenci 1999 bylo ministrem zemědělství schváleno provedení pilotního programu, jehož cílem je zvolení metodologie a vyčíslení finanční náročnosti systému IACS.

III. Požadavky ČR

ČR je si vědoma, že může dojít k tomu, že nebudou vybudovány některé administrativní struktury do doby vstupu. Týká se to hlavně nákladných projektů jako je systém evidence hranic využívané půdy uživateli. ČR konstatuje, že v takovém případě by bylo nutné potenciální přechodné období.

2.Sekce orientační

(Nařízení Rady 2082/93 a 2064/97)

I. Současný stav

Projekty strukturálního charakteru, které jsou v EU hrazeny z této části Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu, v ČR částečně existují v podobě dotačních titulů, vztahují se jen na období jednoho roku a jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR přejme acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Institucí zabývající se platbami strukturálních programů bude platební agentura, kontrolu bude rovněž provádět platební agentura svými kontrolními orgány. V tomto smyslu budou tyto činnosti promítnuty do nového zákona o rozpočtových pravidlech ČR.

III. Požadavky na jednání

ČR nemá požadavky na jednání.

b) Horizontální opatření

1. Obchodní mechanismy

Licenční systém

Nařízení Komise 3719/88

I.Současný stav

ČR uplatňuje licenční systém podle Zákona o hospodářských stycích se zahraničím č. 42/1980 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu (FMZO) 560/91 Sb. a jejích novel. Systém je odlišný od systému licencí používaného v EU, podle základního nařízení č. 3719/88. Vývozní a dovozní licence obhospodařuje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu na základě podmínek vydaných Ministerstvem zemědělství, kontrolu provádějí orgány celní správy, které jsou součástí organizační struktury Ministerstva financí ČR. Vývozní licence podléhají licenčnímu řízení, dovozní licence jsou automatické a vydávají se systémem “first come, first served”, neuplatňují se kauce. Licenční systém ČR vychází z filosofie regulace zásobování vnitřního trhu, nikoli z filosofie obsluhy obchodu se třetími zeměmi a vývozních subvencí.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přejme licenční systém EU v době vstupu se všemi jeho aspekty. ČR předpokládá, že licence pro zemědělské výrobky budou vydávány a obhospodařovány Zemědělským intervenčním fondem, který bude vytvořen ze stávajícího Státního fondu tržní regulace ve směru pravidel ES. Pro přebudování této instituce využívá ČR předvstupní pomoci EU v rámci twinnings.

III. Požadavky ČR

ČR nebude požadovat v této oblasti žádné přechodné období.

V předvstupním období požádá pravděpodobně o technické konzultace s některým členským státem a proškolení pracovníků budoucí intervenční agentury ČR, pokud jde o praktický způsob aplikace přebíraného licenčního systému EU. Tato pomoc by měla být předmětem PHARE.

Nejpozději rok před vstupem, musí být provádění licenčního systému převedeno z MPO na MZe.Licenční systém se bude týkat pouze zemědělsko-potravinářských výrobků. Provádění kontrol vývozních a dovozních licencí zůstane v rukou orgánů celní správy.

Exportní subvence

Nařízení Komise 800/99

I.Současný stav

ČR uplatňuje exportní subvence v zemědělství prostřednictvím Státního fondu tržní regulace podle zákona č. 472/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od EU, která aplikuje vývozní subvence podle nařízení 800/99, nemá ČR v této oblasti zvláštní předpis. ČR však aplikuje některé prvky subvenčního systému uplatňovaného v EU - exportní subvence se přidělují na základě tendru, uplatňují se kauce, podobné je předkládání dokladů o uskutečnění vývozu se subvencí. Na rozdíl od EU ČR pravidelně subvencuje pouze potravinářskou pšenici a mléko, ostatní subvence reagují na více méně nahodilé přebytky a nejsou významné.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR převezme subvenční systém EU v plné šíři a bude jej obhospodařovat nově ustavený Intervenční zemědělský fond/platební agentura. Za důležitou pokládá ČR v této oblasti spolupráci mezi intervenční agenturou a celními orgány, spočívající zejména v kontrole licencí, na něž jsou vázány exportní subvence. Proškolení výkonných pracovníků pro obsluhu a aplikaci tohoto administrativně a technicky náročného systému se jeví před jeho celkovým zavedením v ČR nutné.

III. Požadavky ČR:

ČR nebude požadovat v této oblasti žádné přechodné období, ale požádá v předvstupním období o praktické proškolení budoucích administrátorů subvenčního systému (pracovníků intervenční resp. platební agentury) v některé z členských zemí EU. Tato pomoc bude zahrnuta do programů PHARE.

Celní sazebník

V celní legislativě bylo dosaženo značného stupně kompatibility. Celní sazebník jako celek ještě není zcela harmonizován ( liší se tarifní část), plně kompatibilní je však jeho nomenklaturní část a každoročně jsou změny kombinované nomenklatury Společenství zapracovávány do Celního sazebníku ČR, který je vydáván nařízením vlády. Celní legislativa už nyní dává možnost používat 12.ti místnou nomenklaturu a tak by s používáním přídavných kódů pro zemědělské produkty, při jejichž vývozu se používá vývozní subvence, neměly nastat technické problémy.

ČR nebude požadovat v této oblasti žádné přechodné období.

Ochranná dovozní klausule

ČR žádá o vtělení ochranné dovozní klausule do Smlouvy o přijetí.

Zdůvodnění:

Odbouráním cel po vstupu ČR do EU může v ČR dojít u některých dovážených výrobků k poruchám na trhu a k újmě výrobců z titulu nadměrných dovozů nebo velmi nízkých cen.

ČR by pro tyto případy chtěla mít možnost vzniklou situaci rektifikovat při využití způsobů, které budou vzájemně dohodnuty .

2. Politika kvality

(Nařízení Rady 2081/ a Nařízení Rady 2082/92)

I. Současný stav

Ochrana geografických názvů značení a názvů původu zemědělských produktů a potravin je v ČR právně ošetřena zákonem 159/1973 Sb. o ochraně označení původu výrobků a vyhláškou 160/1973 Sb. o řízení ve věcech označení původu výrobků. Na základě tohoto zákona vede Úřad průmyslového vlastnictví rejstřík označení původu a plní povinnosti ČR vyplývající z jejího členství v Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31.10.1958.

Dále je oblast označování původu a geografické označování upraveno i mezinárodní dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a zákonem 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích.

Uvedené právní normy jsou převážně slučitelné s legislativou ES.

Způsob registrace, přihlašování a procedura schvalování je v podstatě shodná s legislativou ES, není však dořešena kontrola. Kontrola se zatím provádí u potravin státními dozorovými orgány podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích a podle zákona o ochraně spotřebitele č.634/92Sb.

ČR dosud nemá odpovídající právní úpravu pokud jde certifikaci specifického charakteru zemědělských a potravinářských výrobků.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nepožaduje přechodné období.

Orgánem pověřeným kontrolou dodržování předpisů týkajících se označování původu bude Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI).Stane se tak novelou zákona č. 63/1986 Sb. o České zemědělské a potravinářské inspekci. V zákoně budou nově vymezeny pravomoce a funkce v uvedené oblasti.

Orgánem, který bude v ČR předávat podklady týkající se registrace chráněných označení původu orgánům ES, bude Ministerstvo zemědělství. Podklady týkající se seznamu chráněných geografických označení, které bude chtít ČR zaregistrovat, budou k dispozici koncem roku 2002.

Z hlediska certifikace specifického charakteru zemědělských a potravinářských výrobků bude kontrolou dodržování předpisů pověřena ČZPI event. UKZUZ. Pravomoce v této oblasti budou rovněž vymezeny v novele zákona o ČZPI.

Roztíratelné tuky

(Nařízení Rady 2991/94)

I. Současný stav

Tuto oblast upravuje zákon 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a vyhláška 328/1997 Sb., oddíl 3 - jedlé tuky a oleje. Tato právní úprava není zcela kompatibilní s Nařízením Rady 2991/94.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR dosáhne plné kompatibility novelou vyhlášky 328/1997 Sb. (jedná se hlavně o snížení obsahu vody v másle ze současných 18% na 16%, o kategorizaci másla, margarínů a tukových směsí podle definovaného obsahu tuku a vody).

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

3. FADN ( síť testovacích podniků)

(Nařízení Rady 79/65, Nařízení Komise 2237/77, 1915/83 a 1859/82, Rozhodnutí Komise 85/377)

I. Současný stav

ČR provádí šetření s názvem “Síť testovacích podniků” (FADN ČR) od roku 1994 pod gescí Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, což je rozpočtová organizace Ministerstva zemědělství.

Systém FADN ČR (síť testovacích podniků) je do značné míry shodný s požadavky EU na základě Nařízení Komise 79/65. Za pět let došlo k rozšíření výběrových šetření z 600 na cca 900 podnikatelských subjektů (právnických i fyzických osob).

II.Připravenost přejmout acquis

ČR přijme acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Stav přípravy na přijetí acquis je následující:

V září 1999 byl Ministerstvem zemědělství zpracován materiál s názvem “Návrh opatření k harmonizaci sítě testovacích podniků ČR (FADN) s legislativou ES”.

Tento materiál kromě vysvětlující části zahrnuje také harmonogram konkrétních opatření zaměřených na to, aby se systém v ČR stal v horizontu cca 15 měsíců kompatibilní se standardy EU. Plné kompatibility by mělo být dosaženo k 30.6.2002.

K dosažení plné kompatibility systému uplatňovanému v ČR se systémem FADN do doby vstupu naší republiky do EU bude:

- vytvořen legislativní rámec

· ustanovena Národní komise FADN ČR

· určena tzv. liaison agency a personálně bude zajištěna

· upraven obsah dat šetřených u čs. zemědělských podniků dle definic EU

· u právnických osob bude zavedena nová analytická účetní evidence

· u fyzických osob prováděna doplňková podniková evidence nad rámec jednoduchého účetnictví a zvýšena kvalita dat

· zajištěno stabilní financovánícelého systému

Požadované rozpočtové prostředky na harmonizaci a provoz systému FADN ČR jsou odhadnuty na 8 mil. Kč v roce 1999 a postupně se zvyšují až na 14 -15 mil.Kč v roce 2003.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

Hodlá však využívat předvstupních forem pomoci ze strany EU (PHARE) na dosažení plné harmonizace systému FADN. Požadavky budou zpracovány do ročních programů PHARE počínaje rokem 2001.

4. Výrobky nespadající pod přílohu II Smlouvy

(Nařízení Komise 3448/93 a Nařízení Komise 1460/06 a další návazná legislativa)

I Současný stav

ČR dosud neuplatňuje obchodní uspořádání pro zpracované výrobky, které nespadají pod přílohu II Smlouvy s výjimkou Evropské dohody mezi EU a ČR a bilaterálních dohod se zeměmi ESVO.

Výrobky nespadající pod přílohu II Smlouvy představují potravinářské výrobky ve vyšším stadiu zpracování ( např. cukrovinky, těstoviny nikoliv však salámy nebo sýry), do nichž v určitém váhovém poměru vcházejí určené základní zemědělské suroviny ( sušené mléko, máslo, cukr a další). Při vývozu může finální výrobek využívat vývozní subvence, pokud tuto subvenci využívá i základní surovina vcházející do tohoto finálního výrobu, při dovozu se zohledňuje rozdíl v zahraniční ceně suroviny a domácí ceně suroviny v podobě komponentu uplatňovanému ke clu .

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přijme do doby vstupu acquis v této oblasti.

Bude zřízen zvláštní útvar v rámci připravovaného Zemědělského intervenčního fondu který bude pověřen administrací obchodního uspořádání pro sledované výrobky. Zákon o Zemědělském intervenčním fondu byl v polovině roku 1999 předložen vládě. Zatím není zcela kompatibilní s pravidly ES. Tento intervenční fond se buduje ve spolupráci s dlouhodobým poradcem v rámci systému twinnings.

Prováděním analýz složení výrobků, kterých se to týká, bude pověřena Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Jedná se o autorizovanou instituci, která podobné funkce již vykonává v jiných případech ( v souladu s pravidly ES a OECD).

Zvláštní důraz bude ČR klást na kvalitní vyškolení pracovníků, kteří budou administrativně obsluhovat obchodní uspořádání na tyto výrobky ( v rámci Zemědělského intervenčního fondu) s ohledem na značné množství technických prvků, které toto uspořádání zahrnuje.

III. Požadavky ČR:

ČR nemá žádné požadavky v této oblasti, nebude požadovat přechodné období.

Určité požadavky se vyskytnou jen v předvstupním období v podobě technické asistence ze strany členských států pokud jde o způsoby administrace event. provádění analýz autorizovanou laboratoří. ČR k tomu využije programu PHARE.

5. Veřejné podpory ( state aids)

I. Současný stav

ČR poskytuje od roku 1991 v sektoru zemědělství státní účelové dotace subjektům hospodařících v zemědělské prvovýrobě, zpracovatelském průmyslu a lesního a vodního hospodářství.

V letech 1991-1993 měly účelové dotace charakter přímé podpory a návratných bezúročných půjček a byly přiznávány žadatelům na základě stanovených kritérií zejména na programy privatizace a restrukturace zemědělské výroby.

Od roku 1994, kdy byl vytvořen Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, se v rámci programů poskytují zemědělským subjektům garance na bankovní úvěry a částečné úhrady úroků.

Kromě toho se poskytují dotace ze státního rozpočtu schvalované parlamentem na základě stanovených kritérií na různé programy, které jsou v platnosti na dobu rozpočtového roku a dále dotace na mimoprodukční funkce zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

ČR předala v červenci 1999 Komisi vyplněný dotazník, který zahrnul popis všech poskytovaných podpor v zemědělství včetně finančních vyjádření ( vynaložených prostředků za rok 1998 a předpokládaného poskytnutí v roce 1999).

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena respektovat pravidla pro poskytování veřejných podpor v zemědělství v souladu s článkem 92-94 Smlouvy ( Římská smlouva) a řídit se Vodítky pro státní podpory pokud jde o investice do odbytu a zpracování, Sdělení Komise o účasti státu na propagaci zemědělských a rybích výrobků a Sdělení Komise o veřejných podporách - subvenované krátkodobé půjčky v zemědělství.

Pro administraci veřejných podpor v zemědělství bude na Ministerstvu zemědělství vytvořen zvláštní odbor, který bude úzce spolupracovat s příslušnou monitorující institucí, odpovědnou za poskytování veřejných podpor obecně. Útvar na Ministerstvu zemědělství se bude zabývat podporami poskytovanými z národního rozpočtu nad rámec podpor poskytovaných v rámci Společné zemědělské politiky.

III.Požadavky ČR:

Při respektování článku 92-94 Smlouvy si ČR chce ponechat některé podpory poskytované v zemědělském sektoru, které bude notifikovat.

Níže je uveden indikativní seznam s tím, že popis jednotlivých podpor má Komise již k dispozici. Uvedené podpory se uplatňují v roce 1999. Nelze vyloučit, že před vstupem se struktura těchto podpor může ještě změnit.

· Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů

· Podpora včelařství

· Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu

· Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MEŘO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva

· Podpora výroby bramborového škrobu

· Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb

· Udržování genetického potenciálu osiv a sadby.

· Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

· Genové zdroje

· Nákazový fond

· Podpora chovu starokladrubského koně

· Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek

· Poradenství a informatika

· Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců

· Pomoci v lesnickém sektoru

· Podpory v rámci programů Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu

· Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

6. Různé

· Nařízení “solde” 827/68

ČRpřijme acquis v této oblasti.

ČR je si vědoma, že přijetím tohoto nařízení nebude moci uplatňovat žádné kvantitativní restrikce při dovozech ze třetích zemí kromě platné sazby cla. Zároveň nebude poskytovat při vývozech do dalších členských zemí Unie žádné podpory, které by představovaly ohrožení společného trhu a že jakékoliv poskytnutí takových podpor by znamenalo narušení článku 92-94 Smlouvy.

Toto nařízení by měl administrativně obhospodařovat zvláštní útvar na ministerstvu zemědělství, zabývající se veřejnými podporami.

Nařízení zvané “solde” představuje společnou tržní organizaci na taxativně vyjmenované výrobky, které jsou sice součástí přílohy II Smlouvy ( to jsou ty výrobky, které mají společnou tržní organizaci), ale mají jiné nakládání než výrobky zahrnuté pod společnou tržní organizaci ( viz výše). Jedná se o méně významné výrobky nebo výrobky specifické, např. chovný skot, ovčí lůj, určité vnitřnosti zvířat, vejce jiná než drůbeží a pod).

Požadavky ČR:

ČR nemá žádné požadavky v tomto směru

.

· Programy pro velmi vzdálené oblasti ( ultraperipheral regions)

ČR přejme platné právní předpisy Společenství pro francouzské zámořské departmenty, Kanárské ostrovy a Madeiru.

Požadavky ČR:

ČR nemá žádné požadavky v tomto směru.

· Propagace

ČR je připravena přejmout legislativu ES týkající se propagace na zvýšení spotřeby

některých produktů ( jablka, citrusy, živé rostliny, květiny, kvalitní hovězí a telecí maso,

mléko a mléčné výrobky).

Je si vědoma, že v případě, že bude využívat těchto programů, bude muset k jejich

obsluze ustavit zvláštní orgán nebo pověřit stávající orgán, který bude přijímat a

schvalovat programy, přijímat a vyřizovat žádosti, zajišťovat kofinancování z domácích

zdrojů a provádět kontroly nebo pověřit stávající kontroly orgány.

Požadavky ČR:

1. Nařízení Komise 2282/90, 2404/96 a 1907/94 - propagace zvyšování spotřeby jablek

ČR chce využívat tohoto způsobu propagace ke zvýšení spotřeby jablek v ČR.

Zdůvodnění:

ČR chce podporovat zdravou výživu obyvatelstva a podpořit odbyt jablek.

2. Nařízení Rady 2275/96, Nařízení Komise 803/98 - propagace ke zvýšení spotřeby

živých rostlin a květinářských výrobků

ČR chce využívat tohoto způsobu propagace ke zvýšení spotřeby živých rostlin a květinářských výrobků

Zdůvodnění:

ČR má zájem podpořit odbyt vhodných druhů květin a okrasných rostlin a tím zvýšit kulturu života.

3. Nařízení Rady 2073/92 a Nařízení Komise 3582/93 - podpora zvyšování spotřeby mléka

ČR chce využívat tohoto způsobu propagace ke zvyšování spotřeby mléka.

Zdůvodnění:

V letech 1989 až 1998 se spotřeba mléka v ČR snížila o 24%, současná úroveň spotřeby je o cca 40% nižší než průměr Evropské unie. Vzhledem k příznivým zdravotním a nutričním aspektům mléka a mléčných výrobků, k nutnosti stabilizovat stavy dojených krav a snížit strukturální přebytek produkce je prvotním cílem zvyšování domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků.

* Distribuce potravin zdarma ( free distribution of food to the most deprived persons)

Požadavek ČR

ČR se hodlá k tomuto programu přihlásit na základě situace v domácí nabídce a poptávce potravin, kterých se to týká, a po vyhodnocení sociální situace občanů (např. nařízení č. 3149/92).

B/ SPOLEČNÉ TRŽNÍ ORGANIZACE

1. OBILÍ,OLEJNINY a BÍLKOVINNÉ PLODINY

I. Stručná charakteristika sektoru

Česká republika je tradičním pěstitelem obilnin a olejnin. Plochy obilnin dosahují v posledních letech výměry okolo 1,6 - 1,7 mil. hektarů, což tvoří zastoupení ve výši 55% z celkové plochy orné půdy. Nejvíce je zastoupena pšenice (50%), dále ječmen (35%), v menší míře žito, oves, kukuřice, triticale a některé ostatní obiloviny. Tradičním produktem z obilovin je slad vyráběný z dvouřadých jarních ječmenů, jeho roční produkce dosahuje hodnot okolo 430 tis. tun.

Celková domácí spotřeba obilovin se pohybuje v rozmezí 6,8-7,0 mil. tun, z čehož jedna třetina připadá na lidskou spotřebu, dvě třetiny se využívají ke krmným účelům. Průměrný výnos dosahuje 4,2 t/ha.

Za normálních výrobních podmínek je ČR zemí s vyrovnanou nebo mírně přebytkovou bilancí obilí.

Stát zasahuje do sektoru obilovin formou intervenčních nákupů ( pouze u potravinářské pšenice) na určité stanovené množství za garantovanou cenu.

Vývozy obilí dosahují v posledních pěti marketingových letech v průměru 409 tis. tun ročně, dovozy 329 tis. tun ročně, z čehož činí dovozy kukuřice 131 tis. tun, protože ČR kukuřici v potřebném rozsahu nepěstuje. Zahraniční obchod je liberalizován, v dovozech se uplatňují jen cla, vývozní subvence se poskytují ad hoc hlavně u sladu.

V posledních letech došlo k nárůstu ploch olejnin v ČR na úroveň kolem 400 tis. hektarů, z nichž nejvíce zaujímá řepka ozimá (okolo 350 tis. hektarů), v menší míře jsou pěstovány i další olejniny (řepka jarní, slunečnice, hořčice, mák, len olejný). Pěstují se výhradně dvojnulové odrůdy řepky. Výnosy se v lepších letech pohybují na úrovni 2,5 t/ha.

Trh je liberalizován, podpory ze strany státu jsou orientovány pouze do oblasti výroby methylesteru řepkového oleje jako složky ekologického paliva, a to formou daňových úlev a formou přímé dotace podnikům vyrábějícím methylester.

Vývozy řepky se pohybovaly v letech 1996-1998 v rozmezí 80-140 tis. tun, vývozy řepkového oleje kolem 20 tis. tun. Dovozy řepky naproti tomu dosahovaly jen 200 - 1000 tun, dovozy řepkového oleje kolem 15 tis. tun ( dováží se hlavně olej sojový a palmový).

Pokud jdeo bílkovinné plodiny, je v ČR nejdůležitější plodinou jednoznačně hrách, který se pěstuje na ploše cca 50 tis.ha a tvoří tak 90% všech pěstovaných luskovin. Výnosy hrachu dosahují v průměru 2,5 t/ha. Hrách se nepoužívá ve větší míře v krmných směsích, ale podílí se významně na lidské spotřebě.

a. Společná tržní organizace na obilí ( nařízení Rady 1766/92 a 1253/1999 ,další návazná legislativa)

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout aquis v této oblasti .

ČR dospěla k tomuto závěru orientačním srovnáním současné i odhadované úrovně cen zemědělských výrobců obilí se současnou intervenční a proponovanou cenou ES, posouzením shody kvalitativních parametrů vykupovaného obilí ČR a EU a dosavadními aktivitami ČR zaměřenými na budování nutných institucí.

Cenové vyrovnání

Na základě orientačního srovnání intervenčních cen obilovin ES ( Agenda 2000) a odhadu vývoje cen ČR placených farmářům po roce 2000 lze soudit, že aplikace intervenčních cen na trhu ČR po vstupu by neměla způsobit větší problémy zejména pro zpracovatele a spotřebitele. Ceny ČR byly v posledních letech o cca 10-20% nižší než srovnatelné ceny EU.

ČR bude pečlivě monitorovat vývoj cenových úrovní v EU i v ČR s cílem připravit bezproblémový přechod na event.vyšší cenovou úroveň v EU.

Administrativní struktury

ČR reguluje trh obilí prostřednictvím Státního fondu tržní regulace, který byl vytvořen na základě Zákona 472/1992 Sb. Tento fond bude přetvořen na Zemědělský intervenční fond, který bude hlavní institucí pro provádění regulačních opatření. Zmíněný fond odpovídající pravidlům ES se formuje za pomoci dlouhodobého poradce v rámci režimu twinnings.

Návrh Zákona o zemědělském intervenčním fondu byl v polovině roku 1999 schválen vládou a v současné době je k projednání v parlamentu. . Návrh zákona byl koncipován na základě možné úrovně harmonizace legislativy ČR s legislativou ES při respektování národní platné legislativy .Tento zákon tedy není zcela kompatibilní s předpisy ES ,ale počítá se s tím, že dalšími novelami se ke dni vstupu do EU kompatibilní stane.

Pokud jde o identifikaci intervenčních center, byla v polovině roku 1999 zpracována studie skladovacích kapacit v členění podle kritérií , jež musejí tato centra splňovat podle pravidel EU. Tato studie by měla přispět ke snadné identifikaci těchto center .

Kvalitativní požadavky EU na obilí vykupované intervenčními sklady nebudou problémem, protože obdobné požadavky jsou kladeny na farmáře, kteří dodávají Státnímu fondu tržní regulace obilí na skladování za státem poskytovanou garantovanou cenu.

III.Požadavky na jednání

Nařízení Rady 1253/1999, kterým se upravuje Nařízení 1766/92 ( článek 3) o společné tržní organizaci na obilí.

Lze očekávat, že úroveň cen ČR se přiblíží cenové úrovni EU do takové míry, že nebude třeba žádat o přechodné období z titulu vyrovnání cen. Nicméně, pokud k tomuto vývoji nedojde, ČR si vyhrazuje právo na zavedení přechodného období nebo zavedení jiného opatření určeného k eliminaci cenového šoku v době přijetí. Takové opatření by vyžadovalo kofinancování ze strany EU.

b. Platební režim pro určité výrobky pěstované na orné půdě ( arable crops) - Nařízení Rady 1251/1999 , bílkovinné plodiny - Nařízení Rady 1577/96 a ostatní návazná legislativa

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena akceptovat acquis v této oblasti a nepožaduje přechodné období.

Z hlediska administrativně- institucionální připravenosti se jedná především o zavedení Integrovaného administrativní a kontrolního systému ( IACS ). Tato část je rozebírána v části “Sekce garanční”.

III.Požadavky ČR

Nařízení Rady 1251/99 zakládající podpůrný sytém pro pěstitele některých plodin na orné půdě

ČR žádá o poskytování přímých plateb, pokud budou v platnosti v době jejího vstupu do

EU, na celkovou plochu 1 942 585 hektarů.

Tato plocha representuje průměr ploch za pětileté období 1994-1998, které dobře odráží současnou situaci v pěstitelských plochách u plodin na orné půdě.

Statistická data, týkající se ploch plodin na orné půdě včetně výnosů jsou uvedena v příloze.

V případě olejnin žádá ČR o zařazení aktuálních odrůd dle Listiny povolených odrůd ČR do Přílohy Nařízení 658/96 z 9.4.96 eventuelně do nařízení tento dokument nahrazující tak, aby tyto odrůdy mohly být předmětem přímých plateb.

Zdůvodnění:

Neudělení těchto plateb ve formě , v jaké budou v době našeho vstupu poskytovány pěstitelům v ostatních členských zemích EU včetně nových spolkových zemí SRN, by bylo považováno ze strany zemědělců ČR za diskriminační opatření, které by porušovalo principy rovnocenného přístupu vůči všem členským zemím. Původní účel těchto plateb spočíval sice v částečné kompenzaci za snížení intervenční ceny, ale fakt, že tyto platby jsou vypláceny bez ohledu na úroveň skutečných tržních cen obilovin (byly vypláceny i v letech 1995 a 1996, kdy se světová cena pohybovala prakticky na úrovni EU), svědčí o tom, že se nejedná o kompenzaci za pokles ceny, ale o způsob dotace oddělený od skutečné úrovně cen na trhu.

2. PRODUKTY NEURČENÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU, ZPRACOVANÉ VÝROBKY Z OBILÍ,BRAMBOROVÝ ŠKROB, OBILNÉ NÁHRAŽKY,SLOŽENÁ KRMIVA, RÝŽE, SUŠENÁ KRMIVA

a) Bramborový škrob

I. Stručná charakteristika sektoru

Produkce bramborového škrobu má v ČR dlouholetou tradici.

Historicky se v 80.letech produkce škrobu v průměru pohybovala na úrovni kolem 40-50 tis.tun a této výši odpovídají i současné vybudované škrobárenské kapacity.

V letech 1990/91 až 1992/93 v ČR probíhala intenzivně restrukturalizace škrobárenského průmyslu a v souvislosti s tím došlo k poklesu produkce bramborového škrobu.

Brambory k výrobě škrobu se pěstují z velké části v oblastech Českomoravské vysočiny, kde nejsou příliš vhodné podmínky pro pěstování jiných zemědělských plodin. Pěstování brambor v této oblasti představuje tedy významný zdroj příjmů zemědělců působících v těchto oblastech.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR převezme acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Administrací kvót u bramborového škrobu včetně všech ostatních typů podpor do tohoto odvětví bude pověřena nově zakládaný Zemědělský intervenční fond.. V současné době kvotace v ČR neexistují, nicméně je již zaveden koncept minimální ceny a udělování exportní subvence u bramborového škrobu v souvislosti s touto minimální cenou vyplácenou pěstiteli.

Předpokladem pro úhradu subvence je uzavření smlouvy mezi zpracovatelským podnikem a pěstitelem, kdy se vychází z náležitostí obdobných smluv používaných v EU v rámci kvotace

bramborového škrobu.

III. Požadavky ČR:

Nařízení Rady 1252/1999 a 1868/94 , kterým se mění článek 2, - systém kvót na výrobu bramborového škrobu.

ČR žádá o stanovení kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun ročně.

Zdůvodnění:

Hlavním argumentem pro objem kvóty ve výši 45 000 tun je jednak skutečnost, že výroba škrobu působí jako stabilizující prvek odbytu brambor na průmyslové zpracování, které jsou pěstovány v oblastech, kde nemohou být nahrazeny jinou zemědělskou výrobou a jednak vybudované zpracovatelské kapacity.

Dalším argumentem je očekávané zvyšování spotřeby škrobu pro zpracovatelský průmysl (potravinářský průmysl, papírny, léčiva apod), kde došlo k restrukturalizaci a budování nových kapacit s vyššími technologickými požadavky na kvalitu výroby v souvislosti s budoucím členstvím v EU.

c. Rýže

( Nařízení Rady 30725 a další návazná legislativa)

ČR není producentem rýže.

ČR přijme acquis v této oblasti a bude žádat o příslušné podpory v tomto sektoru.

d. Sušená krmiva

(Nařízení Rady 603/95 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Odhad produkce sušených krmiv činí cca 20 000 tun ročně.

Kvalita úsušků se řídí přílohou Zákona o krmivech, ve kterém jsou stanoveny kvalitativní požadavky na vstupní surovinu. Jako vstupní surovina se nejvíce používá jetel a vojtěška.

Žádná regulace trhu není praktikována, stát nijak produkci sušených krmiv nepodporuje.

Existují však data o vývozech a dovozech: v letech 1996-1998 se vyvezlo 9-13 tis.tun úsušků a dovezlo se 40-830 tun.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti.

Na základě srovnání technologického procesu zpracování úsušků ( vychází se z norem, které již nejsou povinné, ale dodržují se) a respektování požadavků na kvalitu vstupní suroviny vyplývající ze zákona, lze usuzovat, že nenastanou větší problémy s přijetím acquis z hlediska kvalitativních požadavků.

Od roku 2001 se budou provádět statistická šetření, jejichž výsledky by měly sloužit pro budoucí stanovení maximálního garantovaného množství pro ČR po vstupu do EU. Administrativní institucí, která bude obsluhovat tento režim, bude Zemědělský intervenční fond.

III. Požadavky ČR

Nařízení Rady 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem

ČR žádá o stanovení limitu produkce na úsušky, které mohou využívat podpor EU.

Požadavek na výši tohoto objemu bude stanoven dodatečně na základě výsledků monitoringu, který začne probíhat od roku 2001.

Zdůvodnění:

V ČR existuje určitá produkce úsušků, která splňuje kritéria na udělení finančních podpor dle výše uvedeného nařízení.

3. CUKR

( Nařízení Rady 1785/81 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Cukr představuje plodinu tradičně pěstovanou v ČR. V předválečném období byl cukr rovněž důležitou exportní položkou.

V současné době je cukrová řepa pěstovaná na cca 2 % rozlohy zemědělské půdy.

Průměrný výnos dosahuje v posledních šesti letech ( 1992/93-1998/99) 40 t/ha. Výroba cukru za totéž období činila v průměru 507 tis.tun ročně. Domácí spotřeba pak 430 tis.tun. Spotřeba cukru na vnitřním trhu ČR je dlouhodobě stabilizovaná v intervalu 39 až 41 kg na 1 obyvatele ČR za rok.

ČR neuplatňovala žádná regulační opatření obdobná opatření EU, naopak zachovávala poměrně liberální podnikatelské prostředí. V roce 1998 došlo ovšem k vysokému nárůstu dovozu sladidel, což se projevilo v růstu zásob nad běžnou úroveň v předchozích letech. V důsledku této skutečnosti musela být v roce 1999 podstatně snížena plocha osetá cukrovkou. Plochy oseté řepou se snížily ze 124 tis.ha v roce 1992 na 60 tis.ha v roce 1999.

Proto ČR zavedla v uvedeném roce množstevní omezení na dovoz cukru a izoglukózy ze SR a ochranné opatření na dovoz cukru ze třetích zemí spočívající ve stanovení celních kvót a zvýšených celních sazeb ( Nařízení vlády č.212/99).

Zahraniční obchod je rovněž liberalizován. Obchod s cukrem podléhá licenčnímu řízení, při dovozu se využívají automatické licence a při vývozu licence neautomatické. Závazek na objem a hodnotu vývozních subvencí v rámci Uruguayského kola GATT byl stanoven na velmi nízké úrovni a neodpovídal potřebě subvenovat v průběhu realizačního období (1995 - 2000). V roce 1999 například činila možnost subvenovat pouze 5100 tun, což představuje 1,11% celkové výroby.

V první polovině roku 1999 byl připraven návrh na regulaci trhu cukrem .Cílem této regulace je zachování pěstování řepy a výroby cukru v ČR a rovněž zachování tradiční pozice ČR jako čistého vývozce. Návrh regulačního opatření se opírá o některé principy, zakotvené v základním nařízení ES o společné tržní organizaci 1785/81. Jedná se hlavně o kvóty a intervenční ceny, dále bude využívat interprofesních smluv mezi pěstiteli a cukrovary.

II. Připravenost akceptovat acquis

ČR je připravena akceptovat acquis v sektoru cukru.

Vyrovnání cen

Dosavadní úroveň cen cukru je zhruba o 50% nižší než je cenová úroveň v EU ( intervenční cena cukru jako representant tržní ceny). I když zavedením regulace trhu v ČR se může cena cukru přiměřeně rok od roku mírně zvyšovat, není zcela jisté, zda se podaří do vstupu zcela ceny vyrovnat.

Provést přesnou predikci cen do budoucnosti je obtížné, stejně jako dalších všeobecně ekonomických ukazatelů ovlivňujících poptávku a nabídku, jako je vývoj reálných mezd, podíl potravin na rodinných rozpočtech, koupěschopnost poptávky, vývoj kursu EUR/CZK apod.

Pokud by se ovšem nepodařilo ceny vyrovnat, ČR si vyhrazuje právo na přijetí takových opatření, která by zabránila cenovému šoku ze zvýšených cen. Finanční spoluúčast EU by byla nezbytná.

Institucionální zabezpečení

Administrací kvót a cen bude pověřen Zemědělský intervenční fond . ČR zharmonizuje systém statistik sloužících k obsluze společné tržní organizace a systém kontroly.

III. Požadavky ČR

1. Nařízení Rady č. 1785 z 30. 6. 1981 , § 23-§32 pravidla pro systém kvót

ČR s přihlédnutím k docilovaným a potřebným výkonům v sektoru požaduje stanovení ročních kvót pro prodej bílého cukru nejméně :

A + B kvóta……………………..505.000 tun

Zdůvodnění :

Výroba 505 tis. t bílého cukru za rok v ČR zajistí:

-udržení tradice pěstování cukrovky , výroby cukru a výroby technologií cukru

- pěstování řepy v ČR pro účely výroby cukru na ploše 84 000 ha,

- dodávky cukru v rozsahu, který odpovídá domácí spotřebě ČR ( 430 tis.t /rok),

- dodávky cukru pro vývoz v rozsahu min. 90 tis. t za rok (ČR bude žádat o změnu závazků týkajících se objemu i hodnoty vývozních subvencí v novém kole jednání WTO)

- produkci melasy pro potřeby domácího zpracovatelského průmyslu

- využití kapacit již zredukovaného počtu cukrovarů, v nichž je uložen zahraniční kapitál

Zájem na uchování výroby cukru z řepy, výhodně pěstované na území ČR vychází z:

- pozitivních vlivů pěstování řepy na uchování bonity půdy,

- pozitivních důsledků pěstování řepy, která je předplodinou pro pěstování sladovnických ječmenů,

- nutnosti vytvoření zdrojů melasy pro výrobu droždí, kvasného lihu, kyseliny citronové, ergosterolu, t.j. výrobků, které jsou základními surovinami dalších zpracovatelských průmyslů,

· možnosti využití řepy - která je plodinou , přinášející v klimatických podmínkách ČR nejvyšší energetický efekt - k nepotravinářským účelům , jako zdroje obnovitelné energie ve výrobě alternativních paliv .

4. OLIVOVÝ OLEJ A PŘADNÉ ROSTLINY

a. Olivový olej

(Nařízení Rady 136/66 a 2366/98 a další návazná legislativa)

ČR není výrobcem olivového oleje.

ČR přejme acquis v této oblasti .

b) Přadný len a konopí, bourec morušový, bavlna

Přadný len

(Nařízení Rady 1308/70 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Len je tradiční plodina, jejíž pěstování má v České republice dlouholetou tradici. Do roku 1989 se len pěstoval v průměru na 23 tis. hektarech. Len se pěstuje především v podhorských a bramborářských výrobních oblastech ČR. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé restrukturalizaci lnářství, především ke změně vlastnických vztahů, k uzavírání neproduktivních provozů a ke zvyšování zpracovatelských kapacit, které zůstaly v provozu. V současné době je v ČR 162 producentů přadného lnu a 7 subjektů na jeho zpracování V roce 1997, byl na podporu pěstování lnu vytvořen dotační titul. Možnost přiznání dotací na pěstování lnu opět zvýšila atraktivnost pěstování. Nárůst osevních ploch je rovněž důsledkem rozvíjejících se alternativních využití lněných vláken (papírenský průmysl, stavební průmysl, automobilový apod.. Stát dále poskytuje výrobcům podpory v rámci podpůrného programu “Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu” a v rámci programu “ Poradenství a informatika”.

Produkce není nijak regulována Na základě Koncepce rezortní politiky před vstupem ČR do EU přijatého vládou v roce 1999 by tyto podpory měly být do vstupu zachovány a ještě dále rozšířeny. Z hlediska struktury těchto podpor by mělo dojít k rozšíření zejména na podpory na modernizaci sklizňové a zpracovatelské techniky .

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Pokud jde o institucionální zabezpečení, obsluhu by měl provádět Zemědělský intervenční fond, který se vybuduje ve spolupráci s dlouhodobým expertem v rámci systému twinnings. Kontrolou schválených odrůd bude pověřen UKZUZ.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém, sloužící v tomto případě pro administraci a kontrolu pěstování lnu pro nepotravinářské účely na půdě dočasně vyjmuté z produkce ( set-aside), bude rovněž spadat do kompetencí Zemědělského intervenčního fondu.

V předvstupním období hodlá ČR spolupracovat se zahraničními experty pokud jde o fungování systému podpor na soukromé skladování a v oblasti IACS.

III.Požadavky ČR

Nařízení Komise 1164/89 , článek 2,příloha A, které stanovuje podrobná pravidla pro poskytování podpor na len a konopí na vlákno

ČR žádá o zařazení následujících českých odrůd do seznamu odrůd ES:

Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Texa.

Zdůvodnění:

Tyto odrůdy plně splňují podmínky pro poskytování podpor ( citované v článku 4, nařízení 1308/70).

Konopí

(Nařízení Rady 1308/70 a Nařízení Komise 1164/89)

I. Stručná charakteristika sektoru

V ČR se v současné době konopí prakticky nepěstuje ani nezpracovává konopný stonek pro průmyslovou spotřebu (mimo ověřovací pokusy v zanedbatelném rozsahu).

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nebude žádat o přechodné období.

Pokud jde o institucionální zabezpečení, pokud by se pěstování konopí rozšířilo, obsluhu bude provádět Zemědělský intervenční fond.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky v této oblasti.

Bourec morušový

(Nařízení Rady 845/72 a návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Chov bource morušového v ČR byl administrativně potlačen po roce 1950. Snahy o opětovné zavedení chovů bource morušového započaly krátce po roce 1989. Výzkumný ústav včelařský s.r.o. v Dole u Libčic rozmnožuje sadbový materiál- stromky moruše bílé ( Morus alba) pro postupné vybudování krmné základny. Dosud bylo prodáno kolem 5 tis.stromků.

Dále tento ústav registruje potenciální výrobce ( asi 200 zájemců), dováží vajíčka bource z Bulharska a Řecka a vykupuje kokony od prvních chovatelů ( asi 30 kg ročně).

V současné době chov bource morušového není státem podporován ( zpočátku byly aktivity Výzkumného ústavu podporovány grantem 200-400 tis.Kč ročně).

Plocha výsadeb moruší, produkce, výnosy, zásoby,dovoz a vývoz se nesledují.

Nebyla zavedena administrativní kontrola chovu bource ani registrace komerčních výrobců.

Lze však předpokládat, že v ČR chov bource morušového najde své uplatnění a přispěje tak k ekonomice určitých oblastí jako zdroj dodatečných příjmů.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti.

V případě rozšíření zájmu o chov bource ( s využitím podpor poskytovaných v EU) se předpokládá ustavení seskupení výrobců ( schvalovacím místem bude Ministerstvo zemědělství) systémem podpor a prováděním kontroly bude pověřen Zemědělský intervenční fond.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání.

Bavlna

(Protokol č. 4 k Dohodě o vstupu Řecka)

ČR není producentem bavlny.

ČR přijme acquis v této oblasti.

5. OVOCE A ZELENINA

a) Čerstvé ovoce a zelenina

(Nařízení Rady 2200/96 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

V ČR patří výroba ovoce a zeleniny k významným tradičním oborům, orientovaným na vyváženou výživu obyvatelstva a využití příznivých přírodních zdrojů.

Roční produkce ovoce dosahuje v posledních osmi letech 380-500 tis.tun.

Pouze jedna třetina produkce pochází z intenzivních sadů komerčně zaměřených.

V letech 1989 - 1999 došlo k postupnému poklesu výměry ovocných sadů o 17% a ke stárnutí sadů, téměř 41% sadů je přestárlých.

Hlavním ovocným druhem jsou jabloně. Produkce jablek z intensivních sadů představuje 81% celkového produkce ovoce z těchto sadů.

Celková roční produkce ovoce v ČR činí 0,7% produkce EU, celková produkce jablek 1,4% produkce Unie.

Roční produkce zeleniny dosahuje v posledních osmi letech 480-610 tis.tun, na tomto objemu se podílí v sestupném pořadí zelí, cibule, mrkev a karotka, květák okurky nakládačky, rajčata a další.

Tržní produkce zeleniny se podílí podle odborného odhadu 61% na celkové produkci.Tržní zelenina zaujímá sice jen 0,95% orné půdy, ale na produkci rostlinné výroby se podílí 10,9 %.

Spotřeba ovoce v letech 1998-1999 dosahovala 60-74,0 kg na hlavu, spotřeba zeleniny pak 67-82 kg na hlavu..

Roční produkce zeleniny ČR představuje 1,1% roční produkce zeleniny EU.

Z hlediska zahraničního obchodu převažují dovozy nad vývozem. Pasivní saldo je způsobeno značnou měrou dovozem teplomilných druhů ovoce , jako jsou citrusy, banány kiwi, ale i dovozem ovoce mírného pásma jako stolních jablek, broskví, nektarinek, meruněk, švestek ,sliv a jahod. Pouze u nestandardních jablek , třešní,višní a rybízu na zpracování převažuje vývoz nad dovozem.

U zeleniny převažují rovněž dovozy nad vývozy.

Trh čerstvého ovoce a zeleniny není regulován.

Podpory poskytované producentům ovoce a zeleniny na základě Zákona o zemědělství 252/97 Sb. a v souladu se stanovenými kritérii se týkají obnovy vinic, chmelnic a ovocných sadů, zavlažování zemědělských kultur a plodin, udržování genetického potenciálu osiv a sadby a podpory ozdravování polních a speciálních plodin.,

Pro sektor ovoce a zeleniny jsou využitelné i další podpůrné programy typu poradenství pro rostlinnou výrobu, speciální poradenství, podpora odbytových organizací.

Částečná úhrada úroků a garance úvěrů je využitelná pro sektor ovoce a zeleniny v rámci podpůrných programů PGRLF, jako je Provoz, Zemědělec, Mládí a Export.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přejme acquis v této oblasti až na výjimky uvedené v bodě III-Požadavky

ČR nepožaduje přechodné období.

Pokud jde o harmonizaci technických požadavků na všechny druhy ovoce zeleniny uvedené v Nařízení ES 2200/96, jsou v ČR uplatňované na základě Zákona o potravinách a tabákových výrobcích 110/97 Sb, ve vyhlášce č.332/997Sb., pro čerstvé ovoce a zeleninu a dále v českých technických normách (CSN), které jsou identické s normami EHK a jsou závazné.

Státním dozorem je ze zákona č.63/86 Sb. pověřena ČZPI. Kontrola se provádí na základě zákona č.110/1997Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a vyhlášky č.332/1997 Sb. pro čerstvé ovoce a zeleninu.

Kontrola se vztahuje zboží domácí i na zboží určené na vývoz.

Institucionální zabezpečení obsluhy acquis v této oblasti je následující:

V rámci Zemědělského intervenčního fondu bude ustaven zvláštní útvar pro realizaci intervenčních opatření.

Organizace výrobců jsou v ČR zakládány na základě zákona 513/1991 Sb. ( Obchodní zákoník) nebo zákona 40/1964 Sb. ( Občanský zákoník). V září roku 1999 fungovalo pět organizace výrobců.

ČR ustaví na Ministerstvu zemědělství zvláštní pracoviště pro uznávání a kontrolu organizací výrobců, kontrolu operačních plánů a fondů.

Prováděním licenčního systému bude rovněž pověřen Zemědělský intervenční fond.Pro cenový monitoring bude využita stávající Nezávislá informační služba (NTIS) při Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky. Tato služba musí být rozšířena a bude vyškolen personál .

Za registr intensivních sadů bude i nadále zodpovídat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno.

III.Požadavky ČR

1) Nařízení 2200/96, článek 3(2), které se týká norem a kontroly jakosti

ČR žádá ve smyslu výše uvedeného článku o uznání celého teritoria státu jako výrobní oblasti z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny.

Zdůvodnění:

V ČR je dosud malá konsolidovanost posklizňové infrastruktury po ukončené privatizaci sektoru. Existuje organizace výrobců s celostátní působností, která potřebuje převážet netříděné výrobky ke třídění a balení na velké vzdálenosti uvnitř ČR.

2) Příloha I Nařízení 412/97 - Kritéria uznání pro organizace výrobců jiných než pro citrusové ovoce"

Nařízení 2200/96, článek 11 (1) (a)- organizace výrobců kategorie (i) a (ii)

ČR žádá o přiřazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení ES 412/97 k Dánsku, Irsku,Severnímu Irsku,Řecku,Baleárským a Kanárským ostrovům, Portugalsku ( s výjimkou Madeiry a Azor)

Znamená to, že pro organizace výrobců kategorie I (ovoce a zelenina) a II (ovoce) požadujeme minimální velikost danou minimálním počtem výrobců/minimálním obratem v mil EUR - 15/0,5 nebo 5/1.

3) Nařízení 2200/96, článek 11(1) (1) (a) - organizace výrobců kategorie (iii) , (iv), (vi) a (vii)

ČR žádá o přiřazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení ES 412/97 k Finsku, Švédsku a Řecku.

Znamená to, že pro organizace výrobců kategorie II (zelenina), III (výrobky pro zpracování), VI (ořechy) a VII (houby) požadujeme minimální velikost danou minimálním počtem výrobců/minimální obratem v mil EUR - 10/0,25 nebo 5/0,5.

Zdůvodnění:

ČR nutně potřebuje vybudovat posklizňovou infrastrukturu v sektoru a koncentrovat odbyt na straně výrobců.

b. Zpracované ovoce a zelenina

(nařízení Rady 2201/96, 2202/96 a ostatní návazná legislativa)

I Současný stav

Konzervárenský průmysl patří k tradičním potravinářským oborům, i když v současné době ztrácí svou někdejší dimenzi v důsledku zvýšené spotřeby čerstvého ovoce a zeleniny. Podíl tohoto oboru na celkových tržbách potravinářského průmyslu činí pouze kolem 3%.

Výrobky konzervárenského průmyslu jsou konkurenčně schopné vůči dováženým výrobkům, ale sortimentní nabídka je zatím nedostatečná.

Obor také trpí některými neduhy, jako je zastaralá výrobní základna, nedostatek vhodných úvěrů pro zásoby surovin a potravin, druhotná platební neschopnost podniků a atd.

To se projevuje i v oblasti zahraničního obchodu, kde dovozy přesahují vývozy ( v roce 1998 bylo dovezeno zboží za 2,9 mld CZK, vyvezeno zboží za 1,2 mld CZK. Dovozy se soustřeďují hlavně na ovocné šťávy, sušené ovoce, zmrazené ovoce a některé konzervované výrobky.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přejme acquis v této oblasti a nepožaduje přechodné období.

ČR přejme minimální požadavky na výrobky zpracovaného ovoce a zeleniny, tj. výrobky z rajčat, Williamsovu čáslavku, Rochu v sirupu a přírodní šťávě a broskve v sirupu a přírodní šťávě..

Pro obsluhu podpůrných programů na vybrané zpracované výrobky a pro vyplácení podpor a kontrolu se vytvoří zvláštní orgán.

III. Požadavky na jednání

ČR nemá požadavky na jednání.

6. VÍNO, LÍH, LIHOVINY

I Stručná charakteristika sektoru

Víno

Vinohradnictví a vinařství, i když nepatří k pilířům zemědělství (podíl na konečné rostlinné produkci činí 6 %), je na území ČR bez přerušení provozováno podle doložených nálezů nejméně od roku 300 n. l. Vysoké koncentrace dosahuje zvláště v některých zemědělských oblastech jižní Moravy. Například v okrese Břeclav se nachází 48 % plochy vinic ČR, o které pečuje 55 % zaevidovaných pěstitelů révy v ČR (to představuje 12 % obyvatel okresu v produktivním věku). V některých větších vinařských obcích dosahuje podíl evidovaných pěstitelů révy až 35 % produktivního obyvatelstva obce.

ČR má v současnosti podstatně menší plochu vinic než potřebuje k zabezpečení suroviny pro existující zpracovatelský průmysl a pro zajištění spotřeby obyvatelstva a daleko menší plochu, než která je vhodná z hlediska půdního klimatu. Asi polovina spotřebovaného vína je dovážena ze zahraničí při různém stupni zpracování (hrozny, mošt, sudové víno, láhvové víno).

Současná plocha činí asi 12 tisíc ha plodných vinic. V posledním desetiletí došlo nejenom ke snížení plochy vinic, ale především k jejich stárnutí. Celkové průměrné stáří vinic dosahuje v současné době 17 let, přitom v regionu českém 20 let. Optimální věk v podmínkách v ČR je přitom 13 let. Průměrný věk vinic v jednotlivých vinařských oblastech se pohybuje v rozmezí 14-28 let. ČR podporuje přímými dotacemi obnovu vinic.

S tím souvisí i klesající výnos hroznů z hektaru. Je to důsledek nedostatečné obnovy, kdy porosty přesahující 30 let nejsou nahrazovány novými, tento dluh v obnově za posledních deset let již činí 30 % veškeré plochy vinic ČR. Lze tedy očekávat v nejbližší době, jakmile dojde alespoň k pokrytí nákladů na pěstování hroznů (v uplynulém desetiletí tomu tak nebylo ani jednou), zvýšený zájem o obnovu vinic a nové výsadby. Proto je za hlavní cíl již nyní považována obnova vinic.

Z pohledu porovnání cenových úrovní produkce vína v ČR a EU lze konstatovat, že současné ceny hroznů u jakostních vín v ČR představují cca 50 % úrovně cen hroznů jakostních vín v zemích EU. Pokud jde o sudové stolní víno, které se v ČR vyrábí v omezeném množství, je úroveň cen zhruba stejná.

Líh a lihoviny

ČRmá vybudovány kapacity na výrobu kvasného lihu v objemech cca 800 tis. hl alkoholu za rok. Cca 85% produkce kvasného lihu je vyráběno z melasy, zbývajících cca 15% lihu, tj. 120 tis.hl alkoholu, je vyráběno ze škrobových surovin ( obilí, brambory,kukuřice). Pro výrobu potravin ( lihoviny, ocet) je v ČR ročně spotřebováno cca 400 - 450 tis. hl kvasného lihu. Výrobní kapacity lihovarů nejsou optimalizované a současná cena lihu (19,63 Kč/l) je vysoká.

V ČR existuje 1 lihovar na výrobu synthetického lihu o kapacitě 500 000 hl za rok. Zákon o lihu ( č. 61 /1997 Sb.) zakazuje používání synthetického a sulfitového lihu k výrobě potravin a léčiv, obsahujících líh, resp. zakazuje použití synthetického a sulfitového lihu ve výrobě alternativních paliv. Sulfitový líh se v ČR nevyrábí.

ČRvyrábí ovocné, vinné , sladové a jiné destiláty. Zákon o lihu povoluje pěstitelské pálení ovoce pro fyzické osoby - “zahrádkáře” . Zákon o spotřebních daních (č. 587/ 1992 Sb. platný ve znění pozdějších úprav), stanovuje pro tyto pálenky nižší sazbu spotřební daně.Výrobu a užití těchto “pěstitelských pálenek” určuje zákon o lihu. Roční produkce “pěstitelských pálenek”, vyráběných s nižší sazbou spotřební daně činí cca 50 000 hl za rok, t.j. cca 7 % ve vztahu k výrobě lihovin v ČR.

V ČRje spotřeba lihovin a destilátů dlouhodobě stabilizovaná na úrovni 8 l za osobu a rok, to jest 3,2 litry lihu, přepočteného na 100 % alkoholu. V obchodu s lihovinami v ČR je zřetelný trend: pokles domácí výroby a vývozu lihovin, růst dovozu lihovin.

V ČRumožňuje novela zákona o spotřebních daních (Zákon č.129 /1999 Sb.) využití kvasného lihu ve výrobě alternativních paliv. Projekt, schválený vládou ČR (usnesení vlády č. 125 /1996 a č. 420 /1998) je ve stadiu technologických příprav a předpokládá možnost využití ( ve střednědobém výhledu) 600 000 až 1 000 000 hl kvasného lihu, přičemž pro využití 300 000 hl kvasného lihu již existují volné výrobní kapacity . Realizace tohoto pilotního projektu vytvoří možnost využití zemědělské produkce až z 100 000 ha zemědělské půdy, vytvoří více než 6000 nových pracovních příležitostí, sníží závislost na dovozech a pozitivně ovlivní emise.

II. Připravenost přejmout acquis

Víno

(Nařízení Rady 822/87, nové Nařízení Rady 1493/99 z 14.7.99 v platnosti od 1.7.2000, návazná opatření nebyla zatím publikována)

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti až na výjimky uvedené v části III.Požadavky.

Institucionální zabezpečení pro přijetí acquis je následující:

V současné době je připravována novela zákona o vinařství a vinohradnictví 115/1995 Sb., která by měla zharmonizovat řadu ustanovení v různých nařízeních ES týkajících se vína. Jedná se o oenologickou praxi, požadavky na dovážená vína, upraven by měl být registr vinic, a vinařských tratí, podmínky pro výrobu kvalitních vín a označování jednotlivých druhů vín. Harmonizují se rovněž evidence povinných údajů o zásobách vína, nákupu a odbytu včetně surovin..

Líh,lihoviny

(Nařízení Rady 1576/89 a 1601/91 a návazná legislativa)

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti až na výjimky uvedené v části III (Požadavky)

Změny, které ČR přejme do své legislativy tak ,aby byla v souladu s Nařízením Rady 1576/89:

a) v článku 1, odst. 4, písm. b) definici whisky - whiskey jako “ lihovinu, která se získává destilací obilné zápary”.

V ČR jsou mimo této “pravé” whisky, vyráběné i whisky “ řezané kvasným lihem”. Tyto, lihem řezané destiláty nebudou moci ve svém názvu nést slovo “whisky” a bude nutno je přejmenovat

b) v článku 1, odst. 4, písm. e) definici brandy, jako “ vinný destilát”.

V ČR jsou, obdobně jako u whisky, vyráběny brandy, řezané kvasným lihem. Tyto výrobky bude nutno přejmenovat.

c) v článku 1, odst. 4, písm. i) definici ovocných destilátů,jako destilát z ovoce.

V ČR jsou, obdobně jako u whisky, vyráběny ovocné destiláty (slivovice, meruňkovice, atp.), řezané kvasným lihem. Tyto výrobky bude nutno přejmenovat.

V období do vstupu ČR přijme do své legislativy většinu ustanovení nařízení Rady 15176/89.

formou novely vyhlášky č.335/1997 Sb. a vyhlášky 141/97 Sb.

d) včlánku 1, odst. 3, písm. h) dodatek I. jsou definovány vlastnosti etylalkoholu.

Vyhláška č. 141 /1997 Sb. stanovuje vlastnosti lihu a člení kvasný líh, používaný k výrobě potravin do dvou kvalitativních druhů (líh velejemný a líh jemný). Do doby vstupu do EU bude nutno tyto vlastnosti sjednotit podle limitů EU.

e) Směrnice Rady EU č. 75/106 /EHS z 19.12.1974, č. 76 / 211/ EHS z 20.1.1976 a č. 80/232/EHS z 15. 1. 1980 určují limity pro jmenovité objemy balení výrobků.

ČR předpisem doposud nestanovila omezení , kterými jsou určeny jmenovité obsahyobalů, povolených pro stáčení lihovin. Jmenovité objemy obalů u lihovin budou upraveny v novele vyhlášky č.335/1997Sb., která vstoupí v platnost koncem roku 2000.

III.Požadavky ČR

Víno

Čísla nařízení ES představují stávající platné předpisy, nikoliv předpisy vydávané v rámci Agendy 2000, protože dosud bylo publikováno pouze základní nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 bez prováděcích předpisů.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV - vinařské zóny

ČR požaduje zařazení do zóny A .

Zdůvodnění:

Požadavek vychází ze srovnatelných podmínek v převažující části Německa a Lucemburska.

Vinařské oblasti ČR se nacházejí mezi 48,5 až 50,5 stupněm severní šířky, například Lucembursko nedosahuje ani 50,5 stupně, dále vinařské oblasti ČR začínají na jihu přibližně ve stejné severní šířce jako v Německu Falc a končí na severu v šířce odpovídající Bonnu, kde končí i vinice na Rýnu. Průměrná roční teplota se podle místa pohybuje mezi 7,8 až 9,8 stupni C (Lucembursko 9 až 10 stupňů).

2) Nařízení Rady (EHS) č. 822/87, článek 7 a příloha V - právo na opětovnou výsadbu

ČR požaduje mít právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES.

Zdůvodnění:

Dosavadní obnova vinic v ČR po roce 1990 neodpovídá potřebě prosté reprodukce. V letech 1990-1998 vznikl propad v obnově vinic ve výši 3500 ha, tj. přibližně 30% celkové plochy vinic v ČR.

K zajištění prosté reprodukce vinic bylo třeba ročně obnovovat 600 ha vinohradů. Od roku 1993 bylo obnovováno ročně 50 až 350 ha vinic.

Přesnější evidence klučení starých vinic bude zavedena od r. 2000/2001 na základě novely zákona 115/95 Sb.

3) Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu

ČR požaduje stanovit do roku 2015 přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a jejich uvádění do oběhu na území státu.

Zdůvodnění:

Dříve než za patnáct let není ČR schopna zajistit podmínky dle předpisů ES, tj. vytvoření izolátů jednotlivých odrůd a produkci certifikovaného množitelského materiálu. Obdobně to je řešeno v Rakousku. Současně bude přijat národní program množení révyvinné v ČR, kterým bude zajištěna realizace potřebných opatření.

4) Nařízení Rady (EHS) č. 823/87, článek 15 odstavec 2

ČR požaduje vložit na Nařízení 823/87 ,článek 15, odst.2 ,písmeno i)

“i) pro ČR následující označení, které doplňuje údaj o původu vína:

o jakostní víno

o jakostní víno s přívlastkem

§ kabinet

§ pozdní sběr

§ výběr z hroznů

§ výběr bobulí

§ slámové víno

§ ledové víno”

Zdůvodnění:

Jde o označení různých tříd jakosti vína podle “vinařského zákona” ČR.

5) Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6 odstavec 6 písmeno a) odst. 1

ČR požaduje vložit za výrazy “Winzersekt” a “Hauersekt” výraz “pěstitelský sekt”

Zdůvodnění:

Jde o označení kvalitního sektu s.o. (stanovená oblast) podle “vinařského zákona” ČR.

6) ČR bude mít zájem o podpory z EU na základě Nařízení 1493/99.

Pro tento účel zpracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:

· pozemkové úpravy viničních tratí

· kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína

· ekologické vinohradnictví a vinařství

· náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitativními odrůdami.

Líh,lihoviny

1) Nařízení Rady ES č. 1576 z r. 1989, článek 1, odst. 4., písm. a) definice rumu

ČR žádá o přechodné období , po které bude moci používat označení Tuzemský rum.

Délka přechodného období bude specifikována během jednání.

Zdůvodnění:

Podle definice v čl.1,odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum “ lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru”.Takto definovaný rum musí být destilátem.

V ČR je vyráběn Tuzemský rum (cca 150 000 až 180 000 hl za rok ) aromatizací a barvením ředěného kvasného lihu. Tento Tuzemský rum nebude moci nést ve svém označení slovo “rum” a bude nutno tento výrobek přejmenovat .Jedná se o tradiční a oblíbený nápoj a změna názvu si vyžádá určitý čas, aby si konsumentská veřejnost na tento nový název zvykla. ČR zahájí dlouhodobou vysvětlovací kampaň na podporu tohoto opatření.

2) Nařízení Rady 1576/89příloha č. II- chráněné geografické názvy lihovin.

ČR žádá o doplnění této přílohy o názvy lihovin vyráběných v ČR.

Jedná se o tyto názvy:

Karlovarská Becherovka

Prostějovská režná a starorežná

Česká kmínka

Slovácká slivovice

Valašská borovička

Zdůvodnění:

Jmenované druhy lihovin vyráběné v ČR, nesou ve svém názvu geografické označení, které vymezuje nezaměnitelnou oblast, ve které je možno takto pojmenovanou lihovinu vyrábět:

Karlovarská Becherovka výroba vymezena pro město Karlovy Vary

Prostějovská režná a starorežná výroba je vymezena pro město Prostějov

Česká kmínka výroba je vymezena pro Čechy

Slovácká slivovice výroba je vymezena pro okresy Moravského Slovácka:

Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín, Kroměříž

Valašská borovička výroba je vymezena pro oblast Valašska:

Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín, Uherské Hradiště

7. BANÁNY,TABÁK,CHMEL, BRAMBORY A OSTATNÍ SPECIALIZOVANÁ PRODUKCE

a) Banány

(Nařízení Rady 404/93 a další návazná nařízení)

I. Stručná charakteristika sektoru

ČR nemá příznivé podmínky pro výrobu banánů a proto je veškerá spotřeba zajišťována dovozem. Roční dovoz banánů do ČR v letech 1993-1998 se pohyboval v rozsahu 103 300 - 161 200 tun. Spotřeba na obyvatele v těchto letech činila 9,94 - 15,5 kg na hlavu. Dovozy a spotřeba banánů kulminovaly v roce 1995 a 1996.

Průměrná dovozní cena v letech 1993-1998 činila 11,07 Kč/kg a průměrná spotřebitelská cena 20,60-25,30 Kč/kg. Obě ceny měly svá minima v roce 1995.

ČR dováží nejvíce banánů původem z Kolumbie, Kostariky,Ekvádoru a Panamy.V posledních letech roste také dovoz ze zemí AKP, zejména z Pobřeží slonoviny.

II Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti.

ČR převzala plné znění normy jakosti ES tj. přílohu I Nařízení Komise ES 2257/94 do své normy. Nová harmonizovaná ČSN 463061 nabyla právní účinnosti 1.7.99 a je ve smyslu vyhlášky MZe ČR č.332/97 závazná.

Kontrolou dodržování norem jakosti je pověřena CZPI Brno.

Registraci operátorů ( dovozců), stanovení jejich referenčního objemu dovozu a přidělování licencí bude v ČR vykonávat Zemědělský intervenční fond.

Kontrolou dovozů banánů podle zemí původu a kontrolou dodržování tarifních kvót bude pověřen zvláštní útvar v Zemědělském intervenčním fondu ve spolupráci s GŘ cel.

ČR zajistí zasílání požadovaných informací v souladu čl.27, Nařízení Komise 2362/98.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

a. Tabák

(nařízení Rady 2075/92 ve znění Nařízení Rady 1636/98 a Nařízení Rady 660/99 a další návazná legislativa)

ČR není výrobcem tabáku.

ČR přijme acquis v této oblasti.

d) Osiva

(Nařízení Rady 2358/71 a 1117/79 a další návazná legislativa)

I.Stručná charakteristika sektoru

V ČR patří výroba osiv a sadby se svou dlouholetou tradicí

V ČR se situace v zemědělství a tudíž také v semenářství po roce 1990 výrazně změnila. Oproti dřívější povinné stoprocentní obměně osiv a sadby, což v praxi znamenalo, že pro běžné pěstitelské plochy zemědělských a zahradních plodin bylo zapotřebí vyrábět osivo a sadbu na ploše větší než 300 tisíc hektarů ročně, poklesly v průběhu let 1991-1998 plochy množení cca o jednu polovinu. V současné době se plochy množení ustálily na cca 150 tis. hektarech. Vývoj vedl k úplné privatizaci oboru, vzniku konkurenčního prostředí a v mnoha směrech podstatně pestřejší a kvalitnější nabídce.

ČR je řádným členem organizací OECD, ISTA, UPOV a GATT. Jako členský stát OECD je zapojena do certifikačních schémat pro obiloviny, pícniny, luskoviny, olejniny, kukuřici, cukrovku a řepy.

Sektor osiv je charakterizován velkým počtem semenářských společností, konkurencí zahraničních odrůd a klesající obměnou osiva.

V současné době je na území ČR registrováno zhruba 380 semenářských a 590 školkařských firem.

Do roku 1990 zaujímaly u všech hlavních plodin největší podíl domácí odrůdy. Od roku 1990 se stále zvyšuje podíl zahraničních odrůd, u některých plodin je tak již většina trhu obsazena odrůdami zahraničními. Šlechtění mnohých hospodářsky významných skupin plodin však stále produkuje konkurenceschopné odrůdy, které zaujímají i při silné zahraniční konkurenci většinu domácího trhu.

Rychlá změna vlastnictví ze státního na soukromé přinesla do zemědělství jisté problémy. Z pohledu šlechtění skončila silná podpora státu a prakticky jediným zdrojem příjmu firem se staly licenční poplatky. Stát dotacemi podporuje šlechtitelské firmy při jejich přechodu na plnou ekonomickou samostatnost určitým objemem dotací, který v roce 1997 představoval pouze cca 3,5% z celkového obratu semenářství v zemi (140 mil.CZK ze 4 miliard CZK).

Množení osiv zajišťují semenářské firmy kontraktem s pěstiteli. Většina osiv se množí přímo v tuzemsku, osivo některých teplomilnějších druhů (zejména zelenin) je zajištěno kontrakty v jižní Evropě, v Africe nebo v jihovýchodní Asii.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti až na výjimky uvedené v části III-Požadavky.

a nežádá o přechodné období .

Pokud jde o institucionální zabezpečení, orgánem, který bude po vstupu zabezpečovat přidělování podpor v souladu s Nařízením Rady 1674/72 bude Zemědělský intervenční fond a územní odbory ministerstva zemědělství. Registrací kontraktů na množení osiv v nečlenských zemích Unie bude pověřen UKZUZ, sběrem statistických informací a komunikací s Komisí se bude zabývat jedna ze tří navržených institucí, o které bude rozhodnuto.

III. Požadavky

Nařízení Rady 2358/71 o organizaci společného trhu osivy a

Nařízení Rady 1674/72 o všeobecných pravidlech pro dotační a finanční pomoc u produkce osiv.

ČR žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby ( název podpory :Udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu.

Zdůvodnění:

Kvalitní osiva jsou technologickým základem rostlinné výroby a “bezpečnosti” (safety) krmiv a potravin. Pro udržení nezbytné obměny certifikovaných osiv za přijatelnou cenu pro zemědělce nemá ČR zatím jiné možnosti než uvedenou státní pomoc. Její uchování je nutné do doby, než příjmy zemědělců dosáhnou úrovně zabezpečující nutné technologické minimum ( zajištění přímých plateb).

d) Chmel

(Nařízení Rady 1696/71 a další návazná legislativa)

I.Stručná charakteristika sektoru

V ČR patří pěstování chmele vzhledem k produkci vysoce kvalitní suroviny pro pivovarnický průmysl, mimoprodukčním funkcím, sociálnímu vlivu a dlouholeté tradici mezi významná agrární odvětví. Přestože se na objemu roční agrární produkce výroba chmele podílí pouze cca 1 % , jedná o významnou a tradiční komoditu českého zemědělství.

V ČR byl vývoj hlavních ukazatelů výroby chmele v předcházejících deseti letech celkově nepříznivý. V rozmezí let 1989 až 1998 došlo k poklesu jak ploch, tak i průměrných výnosů a celkové produkce. Sklizňové plochy poklesly z 10 115 ha v roce 1995 na 5 633 ha v roce 1998.

Přestože se podařilo v roce 1999 trend poklesu ploch zastavit ( 6 061 ha ), nepředpokládá se v nejbližší době rychlé rozšíření ploch a produkce. Přesto však zůstává cílem českého chmelařství dosažení výměry cca 8 000 ha chmelnic v době vstupu do EU.

Opodstatněnost pěstování chmele spočívá také v jeho významu sociálním a environmentálním. Jedná se o plodinu pěstovanou pouze v některých regionech ČR - v tzv. chmelařských oblastech ( Žatecko, Úštěcko, Tršicko ). Proto je žádoucí udržet chmel jako nosnou plodinu uvedených regionů v pokud možno tradičním rozsahu, aby zůstala zachována možnost zemědělské produkce a s tím i dosavadní ráz krajiny.

Chmel je rovněž tradiční vývozní komodita.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nežádá přechodné období.

V oblasti institucionálního zabezpečení bude provádění režimu podpor výrobcům svěřeno Zemědělskému intervenčnímu fondu..

Registrace kontraktů mezi producenty a odběrateli chmele bude svěřena UKZUZu., tento orgán bude rovněž provádět deklarace a registraci plochy chmelnic,ověřovat jejich přesnost a rozsah ploch.

ČR podpoří ustavení organizací výrobců.

S účinností od 1.1.2001 bude v platnosti novela Zákona o chmelu, která zahrne certifikaci chmele podle nařízení 1784/77 včetně minimálních jakostních požadavků a kompatibility analytických metod.

III. Požadavky

Nařízení Komise ( EEC) č. 1517/77 z 6. července 1977, uvádějící seznam skupin odrůd chmele, pěstovaných ve Společenství

ČR požaduje doplnění přílohy tohoto nařízení o následující české odrůdy chmele:

SLÁDEK - skupina A ( aromatické odrůdy chmele)

Bor, Premiant - skupina B ( hořké odrůdy chmele)

Zdůvodnění:

Tyto odrůdy splňují podmínky pro poskytování podpor ve smyslu kapitoly IV - pomoc výrobcům- nařízení Rady 1696/71.

e) Květiny

(Nařízení Rady 234/68 a ostatní návazná legislativa)

I.Stručná charakteristika sektoru

Výroba květin v ČR má dlouholetou tradici, v období mezi válkami ČSR exportovalo osivo cibule a hlízy do celé Evropy. Po roce 1959 tuto pozici ztratilo.

V současné době převládá výroba hrnkových květin pěstovaných pro květy a listy. Plocha skleníkových květin činí cca 115 ha, venkovní produkce 85 ha, pařenišť 9 ha.

Spotřeba květin má vzrůstající charakter. Největší zájem je o řezané květiny a zeleň (45%) a

z toho dovoz je 80%. Záhonové a balkónové květiny se podílejí na trhu 15%, podíl vlastní produkce je 95%.

V ČR je třeba obnovit 40-50 ha skleníků, aby produkce květin byla konkurenceschopná.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nežádá přechodné období

ČR přejme normy jakosti překladem , tyto normy budou v platnosti již v předvstupním období.

III.Požadavky

ČR nemá žádné požadavky na jednání

8. MLÉKO a MLÉČNÉ VÝROBKY

(Nařízení Rady 1255/99 a další návazná legislativa)

I.Stručná charakteristika sektoru

Chov dojených krav představuje jeden z nejvýznamnějších sektorů v zemědělství.

Počet dojených krav, stejně jako produkce a spotřeba mléka v letech 1989-1998 klesaly.

Počet dojených krav klesl v uvedených letech o 50%, produkce mléka a tržní dodávky o 45%.

V roce 1998 byl pokles produkce mléka zastaven růstem užitkovosti dojených krav.

V témže roce dosáhl počet dojených krav 598 tis.kusů , užitkovost činila 4837 kg/rok.

Výroba mléka v roce 1998 2716 mil.l, z toho dodávky mléka 2470 mil.l.

Pokud jde o mlékárenské výrobky, zvyšovala se hlavně produkce jogurtů a tvarohových specialit, naproti tomu klesala výroba konsumních mlék, smetany, másla, tvarohů, sušeného mléka , mléčných krmných směsí a zmrzliny. Vcelku stabilní je výroba kefírů a sýrů.

Spotřeba mléka v období 1989-1998 klesla o 24%, spotřeba másla o 58 %. Naopak spotřeba sýrů v uvedeném období stoupla o 11%, rovněž vzrůstala spotřeba jogurtů. Ostatní mlékárenské zaznamenaly pokles spotřeby.

Objemy vývozů dosáhly v roce 1998 676 mil.l v ekvivalentu mléka , přičemž na vývozech se nejvíce podílelo máslo, které bylo subvenováno ( 24 tis.tun). Objemy dovozů dosáhly v uvedeném roce 106 mil.l v ekvivalentu mléka.

Trh mlékem a výrobky je regulován prostřednictvím Státního fondu tržní regulace. Tento fond stanoví na dobu jednoho roku objem finančních prostředků určených na subvencování vývozu definovaných výrobků. Vývozce mléka (mlékárna) musí zajistit, aby byla výrobcům mléka vyplacena minimální garantovaná cena (při 3,6% tuku), chce-li se ucházet o získání vývozní subvence.

Vývozy a dovozy jsou do značné míry liberalizovány, u vývozů se uplatňují vývozní subvence, u dovozu se aplikuje pouze clo.

Pokud jde o poskytování dotací, existují v ČR dotace na podporu chovu dojených krav v závislosti na výši užitkovosti.

V druhé polovině roku 1999 se zavedl program na školní mléko a program na obecnou propagaci zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků.

Připravuje se zavedení systému mléčných kvót a vyplácení kompenzačních plateb za snížení výroby mléka a dále zavedení programu na zkrmování sušeného odstředěného mléka v mléčných krmných směsích. Do vstupu ČR do EU budou zavedeny programy na subvencovaný prodej másla neziskovým organizacím, armádě a sociálně slabším skupinám obyvatel.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti .

Vyrovnání cen

Současná úroveň cen placených výrobcům mléka v ČR je o 26% nižší než směrná cena EU.

Snížením cen v EU na základě Agendy 2000 by měl tento rozdíl činit cca 18% za předpokladu, že by se cena roku 1999 dále nezvyšovala Průměrný růst cen v ČR se po roce 1999 očekává v průměru 4% ročně ( což je polovina průměrného nárůstu cen ročně před rokem 1999

Administrativně-institucionální zajištění

V ČR se buduje Zemědělský intervenční fond . Tento fond bude obsluhovat intervenční nákupy, skladování a prodeje intervenovaných výrobků a systém mléčných kvót. Založení platební agentury je popsáno v části A Všeobecná ustanovení, garanční sekce Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu.

Cenový monitoring bude prováděn rovněž. Zemědělským intervenčním fondem.

Provede se pasportizace skladů z hlediska splnění kritérií na případné skladování intervenovaných výrobků.

III.Požadavky ČR

1) Nařízení Rady č. 3950/92 z 28.12.1992 stanovující dodatečné odvody u komodity mléko a mléčné výrobky ve znění Nařízení Rady č. 1256/1999 ze 17.5.1999, a Nařízení Rady 1255/99 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (kap. IV, čl. 16) - mléčné kvóty:

ČR požaduje roční národní kvótu o objemu 3 100 tis. tun v následujícím členění:

- prodej (dodávky) mléka mlékárnám 2 945 tis. tun (95 % národní kvóty)

- přímý prodej (ze dvora) 155 tis.tun(5 % národní kvóty)

ČR hodlá vyplácet na základě článku 8 Nařízení Rady 3950/92 kompenzační platby

výrobcům mléka, kteří sníží výrobu mléka.

Zdůvodnění:

Kvóta o objemu 3 100 tis. tun (přibližně odpovídá 70, 100 a 127 % nákupu mléka v letech 1989, 1992 a 1998) zajistí ČR pokrytí perspektivního domácího konzumu, nižšího objemu subvencovaného exportu a potřebného počtu dojených krav.

2) Nařízení Rady 1255/99, kapitola IV, čl.16 - prémie na dojené krávy

ČR žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácené na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin.

Zdůvodnění:

Od roku 1989 výrazně poklesla výroba mléka a stavy dojených krav. Chov dojených krav má zásadní význam v sektoru skotu a v celém zemědělství ČR. Pokles počtu dojených krav má nepříznivý vliv nejen v samotném sektoru zemědělství, ale i v navazujících odvětvích.

Kromě toho má chov dojených krav také příznivý environmentální charakter.

Neposkytování těchto plateb by bylo výrobci ČR chápáno jako diskriminační, zvláště proto, že Česká republika již tyto platby v předvstupním období poskytuje.

9. HOVĚZÍ MASO A SKOPOVÉ MASO

a) Hovězí maso

(Nařízení Rady 1254/99 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Produkce jatečného skotu je po chovu dojených krav druhým nejvýznamnějším odvětvím chovu skotu v ČR. Jeho podíl na celkové zemědělské výrobě činí 10%. V důsledku úzké vazby na půdu je rozšířen ve všech podmínkách a oblastech. Chov některých kategorií je také zvlášť významný pro podhorské a horské oblasti.

Početní stavy skotu se v letech 1989-1998 snížily o 50%, domácí spotřeba masa poklesla o 48%.

Produkce jatečného skotu( v živém) dosahuje v posledních třech letech 320 tis.tun ročně, produkce hovězího masa 150 tis.tun. Soběstačnost dosahuje v průměru 100%.

Dovozy skotu i masa jsou dosti omezené ( maso : 1,4 - 5,5 tis.tun, skot v živém: 2,8 - 16,4 tis.kusů). Vývozy jsou obdobného rozsahu u masa , tj.1,4- 2,4 tis.tun, vývozy skotu v živém převažují nad dovozy - 63,5 - 83,5 tis.kusů. Všechny údaje jsou za rok 1996-1998.

Trh skotem není regulován, při zvýšené nabídce byly v minulosti využívány ad hoc vývozní subvence.U dovozů se uplatňuje pouze clo.

Pokud jde o poskytování podpor, existují podpory chovu krav bez tržní produkce mléka vázané na cenu půdy.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti.

Vyrovnání cen

Současná úroveň cen placených výrobcům se pohybuje na úrovni 75-80% průměru farmářských cen EU ( v hodnotě jatečné hmotnosti).Lze očekávat, že v době vstupu se cenová hladina ČR přiblíží natolik, že nebude nutné požadovat přechodné období na vyrovnání cen. Nicméně, pokud by se toto očekávání nesplnilo, ČR si vyhrazuje právo na zavedení přechodného období nebo jiného opatření na eliminaci cenového šoku v době vstupu. Toto opatření by předpokládalo finanční účast ČR a spoluúčast EU.

Administrativně-institucionální připravenost

Připravuje se ustavení Zemědělského intervenčního fondu ve spolupráci s dlouhodobým poradcem v rámci systému twinnings. V polovině roku 1999 vláda schválila návrh Zákona o ustavení zemědělského intervenčního fondu. Tento návrh byl koncipován na možné úrovni harmonizace s acquis při respektování národní legislativy. A není proto zcela kompatibilní s požadavky ES na takovou instituci, legislativní plán vlády počítá s jeho dalšími novelami do data přijetí.

Ustavení representativních trhů a cenový monitoring nebude problémem, protože se jeví možnost využít stávající instituce, která ceny monitoruje ( Bilanční informační centrum).

Pokud jde o identifikaci a registraci skotu, současná praxe je již z 80% kompatibilní a Zákon o veterinární péči s účinností od 28.9. 1999 deklaruje plošnou povinnost chovatelů identifikovat a registrovat skot. Prováděcí předpis pro tuto povinnost bude obsahovat nový zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( předpokládaná účinnost -září 2000).

Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaného těla skotu (SEUROP) bude právně ošetřeno novelou Zákona o potravinách a tabákových výrobcích č.110/97 Sb. Novela bude připravena do konce roku 1999, předložena do parlamentu by měla být v I.čtvrtletí 2000.

III.Požadavky ČR

1) Nařízení Rady č. 1254/1999 ze 17.5.1999 o společné organizaci trhu pro jatečný skot a telata (kap. 1, čl. 3, 4 , 5 , příl. I) - přímé platby na jatečné býky a voly:

ČR požaduje objem speciálních prémií odpovídající výkrmu 305 tis.býků a volů ročně.

Zdůvodnění

Uvedený početní stav býků a volů ve výkrmu (305 tis. kusů) zajistí ČR (spolu s dalšími kategoriemi skotu) produkci cca 325 tis. tun jatečného skotu v živém. Z tohoto objemu dosáhne domácí spotřeba cca 300 tis. tun (92,3 %), zbytek produkce (25 tis. tun a 7,7 %) bude činit export jatečného skotu (v mase nebo v živém).

2) Nařízení Rady 1254/1999 ze 17.5.1999 o společné organizaci pro jatečný skot a telata (kapitola 1 ,článek 6),Příloha II- přímé platby na krávy bez tržní produkce mléka

ČR žádá národní limit na krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 tis. kusů

Zdůvodnění:

Současný stav krav bez tržní produkce mléka je cca 80 tis.kusů. Počítá se ovšem s výrazným nárůstem počtu krav až do výše navrhovaného limitu, protože se prostřednictvím zvyšování krav této kategorie řeší situace v podhorských a horských oblastech (LFA).

Dotační podpora tohoto skotu byla zahájena již v roce 1998.

3) Nařízení Rady 1254/1999 ze 17.5.1999 o společné tržní organizaci v sektoru hovězího a telecího

ČR bude žádat o národní podpůrný režim , jehož úroveň bude specifikována během jednání.

b) Skopové maso

I.Stručná charakteristika sektoru

Sektor ovcí a skopového masa představuje méně významnou součást zemědělské výroby, ovšem v některých oblastech, zejména pastvinářských s obtížnou přístupností pro mechanizaci , s omezeným režimem hospodaření nebo nevyužitelných pro pastvu skotu, je chov ovcí významný.

V posledních letech stavy ovcí zaznamenaly klesající tendenci, totéž platí o stavech koz. Produkce skopového masa odpovídala tomuto snížení , v posledních třech letech (1996-1998) dosáhla v průměru 4000 tun.

Z hlediska plemenné struktury převažují kombinovaná plemena.Podíl masných plemen se v poslední době poněkud zvýšil jako výsledek poskytovaných podpor ,nechovají se ovce na produkci vlny , nevyužívá se rovněž produkce mléka.

Ovce se chovají na cca 8-10 tis.hospodářstvích s průměrným množstvím 10 kusů na farmu a to převážně v horských a podhorských oblastech.

Spotřeba skopového masa je nízká a dosahuje 0,3-0,4 kg na hlavu.

Trh není nijak regulován, jsou poskytovány podpory na zvelebování chovu.

Dovozy i vývozy jsou rovněž velmi omezené a dosahují v posledních letech jen objemu několika desítek tun.

Pokud jde o budoucí vývoj celého sektoru, přes jeho dosavadní omezený význam by se však měl pozvolna rozvíjet, protože chov ovcí působí jako důležitý ekologický faktor.

(využívání horských a podhorských oblastí , zhodnocení pastevních porostů včetně likvidace náletových dřevin).

Současná cenová úroveň ČR u jatečných jehňat je téměř shodná s cenovou úrovní v EU.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nežádá o přechodné období.

Pro administrativní obsluhu acquis se ustaví v rámci Zemědělského intervenčního fondu útvar, který bude pověřen řízením kvót a soukromého skladování masa. Přejmout se musí klasifikační systém SEUROP, na jehož uzákonění se již v roce 1999 pracuje (novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích).

Založit se musí identifikační systém ovcí a koz a identifikace výrobců s využitím již stávajícího identifikačního systému.

Charakter dosud poskytovaných podpor by se měl přiblížit podporám poskytovaným v EU z hlediska kritérií.

III. Požadavky ČR

1) Nařízení 2467/98 o společné tržní organizaci skopovým a kozím masem

ČR žádá o stanovení národní kvóty na ovce ve výši 130 000 ks bahnic.

Zdůvodnění:

Tato výše vychází z průměru let 1993-1995 a přihlíží rovněž k očekávanému zvyšování stavu bahnic do roku 20043 Budou-li dále rozšířeny podpory do tohoto sektoru, s čímž se

počítá v koncepčních dokumentech rozvoje zemědělské výroby před vstupem , pak by počet bahnic v roce 2003 měl dosáhnout 160 000 ks.

2) Nařízení Rady 2467/98 o společné tržní organizaci skopovým a kozím masem

ČR žádá o poskytování takových prémií, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU.

Zdůvodnění:

ČR spatřuje v rozvoji tohoto sektoru významný faktor řešení situace v horských a podhorských oblastech státu společně s chovem krav bez tržní produkce mléka. Využití trvalých travních porostů v těchto oblastech je důležitým krajinotvorným aspektem. Navíc zvyšování spotřeby jehněčího masa je pozitivním faktorem lidské výživy.

11. VEPŘOVÉ MASO A DRUBEŽÍ MASO

a) Vepřové maso

(Nařízení 2759/75, modifikace 3290/94 a další návazná legislativa)

I. Stručná charakteristika sektoru

Chov prasat v ČR patří mezi nejvýznamnější odvětví zemědělské výroby. Podle výsledků Souhrnného zemědělského účtu ( metodiky EUROSTATU) se ve finančním vyjádření tento sektor podílí na konečné zemědělské produkci cca 20 % a na konečné živočišné produkci cca 40 %.

Chov prasatvychází z průměrného stavu 4 mil. ks prasat celkem, z toho 340 tisíc prasnic, při předpokládané výrobě cca 600 tisíc tun vepřového masa ( plus 60-80 tis.tun jatečných prasat z domácích porážek).

Chov prasat disponuje vysoce kvalitním genetickým potenciálem, který je trvale zvelebován v rámci šlechtitelského programu. Z hlediska dosahovaných ukazatelů užitkovosti v plemenitbě i produkci jatečných zvířat se jedná o konkurenceschopné odvětví živočišné výroby.

Objem produkce prasat v ČR zabezpečuje vysokou spotřebu vepřového masa a masných výrobků, cca 50 kg na obyvatele a rok, z celkové spotřeby masa cca 82 kg. Vepřové maso je tradičně konsumováno na úkor hovězího masa.

Uvedené stavy prasatspotřebují téměř polovinu odbytu krmného obilí v ČR, čímž se významně podílí na trhu s touto komoditou.

Vývozy a dovozy mají z hlediska objemu kolísavý charakter.V letech 1989-1998 se vývozy živých vepřů a masa pohybovaly v rozmezí 0,4 tun - 38 tis.tun ( v živé hmotnosti), dovozy v rozmezí 0,6 - 34 tis.tun ( rovněž v živé hmotnosti).

Trh není regulován s výjimkou ad hoc poskytovaných vývozních subvencí při nadměrné nabídce .

Podpory státu do sektoru vepřového masa se omezují na příspěvky do Nákazového fondu používaného ke krytí části nákladů vzniklých likvidací nákaz a na podporu vedení plemenných knih a zlepšování genofondu.

Producenti prasat mohou využívat rovněž nepřímé podpory formou garancí bankovních úvěrů resp. částečné úhrady úroků v programu Zemědělec na rekonstrukce stájí, event. doplnění základního stáda. Tyto podpory se poskytují prostřednictvím PGRLF.

Současná cenová úroveň u vepřového masa v ČR je srovnatelná s úrovní cen tohoto sektoru v EU, takže vstup ČR do EU by z tohoto pohledu neměl způsobit žádné problémy.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nebude požadovat přechodné období s výjimkou ustájení prasnic (Směrnice Rady 91/630 stanovující minimální standardy pro ochranu prasat) - viz veterinární část pozičního dokumentu.

ČR je si vědoma , že musí zavést systém jednotné identifikace a registrace prasat všech kategorií (podle věku i pohlaví), ve všech stupních chovů (šlechtitelské, rozmnožovací, užitkové a další provozy s chovem a výkrmem prasat). Tento systém je již legislativně zakotven v novém zákonu o veterinární péči č.166/99 Sb. ,který je v platnosti od 28.9.1999 a dále bude kodifikován v novém Zákonu o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat , jehož přijetí se předpokládá ve IV.čtvrtletí 2000 ( předložení do vlády v listopadu 1999).

Dále ČR zřídí klasifikační agenturu a ve všech porážkových místech zavede jednotnou klasifikaci jatečných prasat podle systému SEUROP a provede inventuru chladírenských a mrazírenských kapacit s ohledem na využívání budoucí možnosti čerpat podpory na soukromé skladování vepřového masa. Legislativně bude řešeno přijetí systému SEUROP novelou Zákona o potravinách č110/97, která by měla nabýt účinnosti k 31.12.2000.

Bude ustavena síť representativních trhů pro průběžné sledování cen rozšířením a dalšími a nutnými úpravami stávajícího systému monitoringu cen Bilančním informačním centrem (administrativní zakotvení, rozšíření sledovaných trhů, zaškolení pracovníků atd.).

Stejně jako u ostatních zemědělských výrobků se přejme licenční systém na dovoz a vývoz včetně skládání kaucí .

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

Upozorňuje však na to, že v předvstupním období bude plně využívat programy SAPARD na inovaci nevyhovujících technologií chovu prasat a zastaralých technologií ve zpracovatelském průmyslu, aniž by zároveň docházelo ke zvyšování produkce vepřového masa.Pokud by se nepodařilo v předvstupním procesu obměnu zastaralých technologií vyřešit, ČR by se chtěla podílet na těch strukturálních programech, které tuto obměnu technologií umožňují i po vstupu.

b)Drůbeží maso a vejce

(Nařízení Rady 2771/75- vejce,Nařízení Rady 2777/75-drůbež, modifikace NR 2916/95 a další návazná legislativa).

I.Stručná charakteristika sektoru

V ČR chov drůbeže zajišťuje významnou část spotřeby masa, masných výrobků a vajec. Spotřeba drůbežího masa v ČR se pohybuje kolem 18 kgna obyvatele a rok a spotřeba vajec kolem 320 ks na obyvatele a rok.

Rozměr chovu drůbeže je významný také z hlediska trhu krmného obilí vypěstovaného v ČR. Výroba drůbeže trvale roste, zejména u kuřat a krůt, stagnuje produkce vodní drůbeže. Celková roční nabídka drůbeže dosahuje kolem 270 tis.tun, poptávka činí 260 tis.tun v živé hmotnosti.Celková produkce vajec je na úrovni 3 300 mil.kusů, zhruba stejné množství se spotřebuje.

Vývozy se v letech 1996-1999 pohybovaly v rozmezí 8-10 tis.tun v živé hmotnosti, dovozy za stejné období v rozmezí 15-18 tis.tun živé hmotnosti.

Trh drůbeží není nijak regulován. Dotace do sektoru nejsou poskytovány s výjimkou dotací na udržování genetického fondu a nákazového fondu.

Současná cenová úroveň drůbežího masa v ČR je srovnatelná s cenovou úrovní tohoto sektoru v zemích EU, takže z hlediska producentských cen by vstup ČR do EU neměl způsobit žádné problémy.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti až na výjimky uvedené v bodě III-Požadavky.

ČR bude novelou vyhlášku 327/1997 Sb. harmonizovat oblast tržních standardů na vejce a drůbež. Účinnost novely vyhlášky č. 327 /1997 Sb. se předpokládá ke konci roku 2000.

Důležitou součástí přijetí acquis je rovněž zavedení monitoringu cen, který dosud není v ČR systematický a neodpovídá požadavkům ES.

III.Požadavky ČR

Směrnice Rady č. 99/74 stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic

Směrnice Rady č. 88//116, o minimálních standardech pro klecové chovy nosnic,

Směrnice Rady č.89/437 a č. 79/112, o hygienických standardech ES pro drůbež a vejce

Viz Veterinární otázky

c) Albuminy a med

(Nařízení rady 2783/75- albuminy a Nařízení Rady 1221/97 a 2300/97- med)

Albuminy

I. Stručná charakteristika sektoru

ČR v současné době albuminy nevyrábí Nicméně pokud by se výroba znovu obnovila (byla přerušena) , je ČR připravena postupovat podle Nařízení Rady 2783/75 bez výraznějších problémů.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti žádné požadavky na jednání.

Med

I.Stručná charakteristika sektoru

V České republice má chov včel bohatou tradici, která se i přes místní problémy udržuje. První Zemský včelařský spolek v Čechách byl založen již v roce 1872. V současné době jsou včelaři v České republice organizováni v Českém svazu včelařů. Ten je občanským sdružením podle zákona 83/90 Sb. a sdružuje včelařez celé ČR.

Vývoj hlavních ukazatelů chovu včel v ČR byl v posledních deseti letech nepříznivý. V rozmezí let 1990 až 1998 došlo k výraznému snížení počtu včelstev z výchozího stavu 807,5 tisíc o 33 % a počtu včelařů z výchozího stavu 79,8 tisíc o 28 % .Tento stav má negativní následky v podobě nedostatečného opylení hmyzosnubných rostlin a následně dochází ke snížení výnosu zemědělských plodin.

Proto hlavním cílem včelařství ČR je opětovné zvýšení počtu včelstev minimálně na 715 tisíc, posílení počtu včelařů, kteří se chovem včel zabývají profesionálně (tj. obhospodařují více než 150 včelstev), zvýšení podílu včelařských hospodářství s počtem nad 30 včelstev s komerčním zaměřením na podnikatelské bázi, zvýšení podílu mobilních včelstev zavedením nových moderních kočovných zařízení a posílení konkurenceschopnosti výrobců medu ve vztahu k zahraničním chovatelům a výrobcům.

Celková produkce medu v posledních šesti letech činí 4,5-8 tis.tun, průměrný výnos na včelstvo se pohyboval mezi 9 a 15 kg medu. Spotřeba dosahuje 0,5 - 0,6 kg na hlavu, vývozy dosahovaly v uvedených letech 1 tis. - 4 tis.tun, dovozy jsou podstatně nižší 520 tun až 820 tun.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti a nežádá o přechodné období.

Z hlediska administrativně-institucionální obsluhy je situace následující:

· zřídí se buď v rámci Zemědělského intervenčního fondu nebo ministerstva útvar, který bude pověřen příjímáním a kontrolou programů pro podporu včelařství

· dosud vyplácené podpory včelařům by se měly postupně přibližovat podporám poskytovaným v EU z hlediska zpracování programů, na něž se tyto dotace čerpají

· vytvoří se odbytová organizace výrobců medu

· připraví se novela vyhlášky č.334/1997 Sb. pro med

· v předvstupním období se připraví podpůrné programy pro sektor medu

III. Požadavky na jednání

ČR nemá žádné požadavky na jednání.

ČR počítá s plným začleněním českého sektoru včelařství do programů ES pro zlepšení produkce a prodeje medu .

C/ STRUKTRURÁLNÍ POLITIKA, VENKOVSKÝ ROZVOJ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

a) Strukturální politika,strukturální fondy

(Nařízení Rady 1260/99, 1268/99 a 1266/99)

I. Současný stav

Hlavním koordinátorem přípravy ČR na využívání strukturálních fondů je MMR. Spolupředkladatelem a koordinátorem právních norem a programů pomoci v ochraně a tvorbě krajiny je rovněž Ministerstvo životního prostředí.

Příprava na přijetí acquis v této oblasti se provádí již několik let, zejména za pomoci programu PHARE. Tato příprava zahrnuje zvláště principy regionální politiky podle původních nařízení Rady: nařízení Rady (EEC) 2052/88 o koordinaci a efektivnosti strukturálních fondů a Nařízení Rady 4253/88 týkající se koordinace aktivit různých strukturálních fondů, kde byly vytvořeny dostatečné základy v podobě usnesení vlády a návrhů zákonů pro dosažení plné kompatibility.

Ministerstvo zemědělství se v rámci pracovní skupiny pro hospodářskou a sociální soudržnost a regionální politiku za účasti MMR a MŽP podílí na zpracování základních dokumentů, které podmiňují účast zemědělství na programech EU .

V této souvislosti se MZe zúčastnilo:

· zpracování statutu jednacího řádu a ustanovení Národního programového výboru (NPC - ESC) a Monitorovacího výboru (MC - ESC),

· zpracování Regionální a odvětvové analýzy (ROA) pro území ČR,

· zpracování konzultačního dokumentu: Sektorová část Národního rozvojového plánu (RDP) - Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství,

· spolupráce na regionálních a rozvojových programech vymezením priorit a cílů zemědělství na úrovni NUTS II a NUTS III, organizační a administrativní přípravy při zavedení jednotek NUTS I. - V.

I. Připravenost přejmout acquis

Česká republika akceptuje acquis communautaire v oblasti strukturální a regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů týkajících se rezortu zemědělství , zejména gesce za EFAGGF a s ní spojené činnosti . V době vstupu do Evropské unie bude schopná v plném rozsahu dodržovat všechna ustanovení příslušných nařízení Rady a Evropské komise . V ČR se vytváří potřebný institucionální rámec pro realizaci programů Strukturálních fondů a projektů Kohezního fondu. ČR proto nevidí žádný důvod pro požadavek na přechodné období v této kapitole acquis .

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti žádné požadavky na jednání.

b) Venkovský rozvoj

(Nařízení Rady 1257/1999 týkající se podpory rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu garancí a orientace ( EAGGF)

I. Současný stav

Strukturální změny v zemědělství ČR zdůrazňují zejména jeho významnou úlohu pro trvale udržitelný rozvoj venkova a zachování kulturních a historických hodnot krajiny. Z těchto důvodů došlo v posledních letech k výraznému nárůstu podpor mimoprodukčních funkcí v zemědělství. Tento trend se odrazil i ve vydání těchto právních norem:

· V roce 1997 byl přijat Zákon o zemědělství č. 252, ve kterém byla zohledněna podpora podnikatelským subjektům, hospodařícím v horších přírodních podmínkách a ve zvláště chráněných oblastech

· Ve vazbě na tento zákon je vydáno Nařízení vlády č. 341/98, které diferencuje přímé dotace pro zemědělce podle přírodních podmínek a míry extenzity.

· Podle kritérií uvedených v Nařízení Rady 950/ 97 bylo vyhodnoceno území ČR do úrovně katastrálních území a vymezeny plochy LFA (horských a znevýhodněných oblastí)

· VÚMOP (Výzkumný ústav meliorace a ochrany půd) zpracoval přehled specifických (malých) oblastí dle NR 950/ 97.

II. Připravenost přijmout acquis

V ČR neexistuje komplexní právní norma, která by byla srovnatelná s Nařízením Rady 1257/99. Byly však připraveny výše uvedené právní normy a podklady, ze kterých lze v dalším přizpůsobování legislativě EU vyjít, a to dopracováním a přijetím legislativy kompatibilní s ES.

ČR přijme tuto legislativu bez přechodného období.

Informace o stavu připravenosti jednotlivých věcných okruhů NR 1257/99:

i. Investice do zemědělských hospodářství

( Nařízení Rady 1257/1999, článek 4-7)

I. Současný stav

V souladu s přípravou Plánu rozvoje zemědělství a venkova v rámci programu SAPARD byly vymezeny priority pro uplatnění opatření, týkající se oblastí vhodných pro investice do zemědělských hospodářství, spojené především s modernizací výrobních a zpracovatelských technologií zemědělské produkce. Zároveň je prováděna analýza kofinancování finančními prostředky ČR

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přijme acquis v této oblasti do doby vstupu do EU.

Již v předvstupním období je připravována legislativa zajišťující kompatibilitu s právními normami ES, týkající se investic do zemědělských hospodářství.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti požadavky pro jednání.

ČR bude využívat tohoto strukturálního opatření po vstupu.

ii. Podpora mladých farmářů

(Nařízení Rady 1257/99, článek 8)

I. Současný stav

Pomoc mladým zemědělcům ze strany státu se týká poskytování částečné úhrady úroků z úvěrů v rámci programu “Mládí” z Podpůrného, rolnického a lesnického fondu.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR přejme acquis v této oblasti.

V současné době byla ustavena Společnost mladých agrárníků, která bude v této oblasti spolupracovat s Ministerstvem zemědělství.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti požadavky pro jednání.

ČR chce využívat po vstupu této strukturální pomoci.

iii. Výuka-zaškolování

(Nařízení Rady 1257/1999, článek 9)

I. Současný stav

ČR nemá v současné době ucelený systém vzdělávání za účelem získání dovedností a nových praktik, které vedou k zlepšení ekologických, ekonomických a sociálních funkcí zemědělské a lesnické výroby.

Pořádají se však dílčí semináře k jednotlivým věcným okruhům odborných činností, např. značení dobytka, správné zemědělské praktiky v chráněných oblastech .

Tyto semináře organizuje Institut vzdělávání při Ministerstvu zemědělství.

Připravenost přejmout acquis

ČR přijme acquis v této oblasti.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti speciální požadavky pro jednání.

ČR bude využívat po vstupu tohoto strukturálního opatření.

iv. Předčasný odchod do důchodu

(nařízení Rady 1257/1999, článek 10-12)

I.Současný stav

V současné době není podobný systém strukturálního opatření v ČR uplatňován.

Výzkumnému ústavu zemědělské ekonomiky bylo v druhé polovině roku 1999 zadáno vypracování studie o podmínkách předčasného odchodu zemědělců do důchodu v podmínkách ČR.

II.Připravenost přejmout acquis

ČR přejme acquis v této oblasti .

ČR před vstupem provede takové analýzy, které by umožnily zjistit, za jakých podmínek bude tato legislativa uplatnitelná v podmínkách ČR.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti speciální požadavky pro jednání.

Bude-li na tomto strukturálním opatření participovat lze říci až po provedených analýzách.

v) Oblasti méně vhodné pro zemědělství (LFA) a oblasti s environmentálními

omezeními

(Nařízení Rady 1257/1999, článek 13-21)

I. Současný stav

Byly připraveny právní normy a podklady, ze kterých lze v dalším přizpůsobování se legislativě ES vyjít (viz úvod k Venkovskému rozvoji). V ČR však zatím neexistuje právní norma, která vymezuje LFA v celém komplexu sociálně-ekonomických a přírodních podmínek jako je tomu v EU. Probíhají práce na geografické a demografické analýze území ČR podle kritérií obsažených v původním NR 950/97 a existují databáze do úrovně NUTS IV a kartografické podklady do úrovně NUTS V, na jejichž základě byl rozsah LFA vymezen cca na 2 mil. ha zemědělské půdy, tj. cca 49% z celkového půdního fondu.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR nežádá přechodné období a do doby vstupu bude připravena převzít příslušné legislativní normy v celém rozsahu.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti požadavky pro jednání.

ČR bude využívat tohoto strukturálního opatření po vstupu.

vi. Agroenvironmentální podpory

(Nařízení Rady 1257/1999, článek 22-24)

I. Současný stav

Stávající i připravované nařízení vlády pro období let 2000-2002, týkající se problematiky podpor pro “mimoprodukční funkce zemědělství” již částečně plní požadavky několika stávajících nařízení ES, tj. klíčové nařízení 2078/92/EEC resp. nové nařízení 1157/99/EEC (problematika agro-envi, LFA, zalesnění, aj.).

Byly založeny pilotní projekty pro návrh a ověření agroenvironmentálních programů pro specifická území.

Spolupředkladatelem a koordinátorem právních norem a programů pomoci v ochraně a tvorbě krajiny je rovněž Ministerstvo životního prostředí.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis a nepožaduje přechodné období ( s výjimkou nitrátové směrnice 676/91, která je začleněna do rezortu ministerstva životního prostředí a na jejíž implementaci toto ministerstvo požádalo o přechodné období). Viz Poziční dokument-kapitola Životní prostředí.

ČR zajistí :

· V rámci implementace nařízení 1257/99/EEC definování Zásad správné zemědělské praxe ( termín: konec roku 2000) a seznání s nimi zemědělskou praxi;

· Navržení podpůrných programů (v současné době je vyhovující pouze jeden podpůrný program, tj. podpora ekologického zemědělství) a zejména ověření jejich smysluplnosti;

· Navržení systému vyhodnocování nástrojů agroenvironmentální politiky a systém zpětné vazby pro jeho zdokonalování;

· Vypracování a zahájení masivní osvětové kampaně, která umožní programy efektivně zavést.

· V rámci implementace nitrátové směrnice 676/91/EEC vypracování zásad správné zemědělské praxe;

· vypracování pro již vymezené zranitelné zóny tzv. Akční programy; vypracování systému na vyhodnocování Akčních programů.

III. Požadavky ČR:

ČE nemá požadavky na jednání.

V předvstupním období bude ovšem využívat pomoci EU hlavně ve formě SAPARD na spolufinancování programů, PHARE a proškolení pracovníků v oblasti praktické aplikace agroenvironmentálních programů.

Nitrátová směrnice 676/91 - viz Poziční dokument , kapitola životní prostředí

vi. Zlepšování odbytu a zpracování zemědělských produktů

(Nařízení Rady 1257/1999, článek 25 -28)

I. Současný stav

Česká zemědělská politika řadí podporu zlepšování odbytu a zpracování zemědělských výrobků mezi své priority z hlediska udržitelného rozvoje venkova, jak je uvedeno v “Koncepci rezortní politiky Ministerstva zemědělství pro období před vstupem ČR do EU”.

V současné době je podpora zlepšování odbytu a zpracování zemědělských výrobků uskutečňována prostřednictvím programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., který rozšířil podporu ekonomicky zdůvodněné investiční činnosti z oblasti zemědělství (podprogram Zemědělec) i na oblast zpracovatelských organizací (podprogram Zpracovatel) a odbytových organizací výrobců (podprogram Odbytová organizace). Podpora investičního rozvoje odbytových organizací výrobců navazuje na podporu vzniku těchto organizací podpůrným programem č. 10: Zavádění evropské legislativy - podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců.

Česká republika v současné době připravuje projekty pro čerpání prostředků pro účely zlepšování odbytu a zpracování zemědělských produktů také z předvstupního programu SAPARD.

II. Připravenost přijmout acquis

Současná pravidla pro poskytování těchto podpor v ČR nejsou v rozporu s požadavky článku 25 - 28 Nařízení Rady 1257/99. Pro další období je možné pravidla upřesnit v souladu s požadavky uvedených článků.

ČR je plně připravena přijmout legislativu EU.

III. Požadavky ČR:

ČR žádá o využívání tohoto strukturálního opatření po vstupu s cílem rozšiřovat odbyt zemědělských výrobků a zkvalitnění zpracovatelských kapacit.-

vii. Lesní hospodářství

Nařízení Rady 1257/1999, článek 29-32, úzce související s Nařízením Rady 2080/92, stanovujícím formu pomoci Rady ES pro lesnická opatření v zemědělství

I. Současný stav

Právní řád ČR v současné podobě možnosti pro podporu zalesňování zemědělské půdy vytváří, právní úprava se ovšem nachází v celé řadě předpisů, jejichž provedení není v gesci jednoho ústředního orgánu státní správy.

II. Připravenost přijmout acquis

V této oblasti bude zabezpečena plná právní kompatibilita s “acquis communautaire“ k datu přijetí České republiky do Evropské unie.

III. Požadavky ČR

ČR nebude žádat o výjimky a přechodná období .

ČR přijme acquis v této oblasti.

Nařízení Rady 1257/1999, článek 29-32, dále související s Nařízením Rady 1610/89 o ustanoveních uplatnění Nařízení (EHS) č. 4256/88, týkající se rozvoje a zhodnocení lesů ve venkovských zónách Společenství

I. Současný stav

Právní řád v České republice vytváří možnosti pro podporu uvedených činností v celé řadě předpisů, jejichž provedení není v gesci jednoho ústředního orgánu státní správy. Obecnou oporou pro poskytování státní podpory je zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR, který umožňuje poskytovat ze státního rozpočtu dotace a návratné finanční výpomoci jak právnickým osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost, tak dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a jsou vlastníky nebo nájemci lesa.

Základní právní úpravou v této oblasti vztahující se k lesnímu hospodářství, je příloha

č. 10 k zákonu č. 348/1997 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1998 “Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 1998 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen “Pravidla“) podle § 46,odst.5, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Vyhlášením programu LESY v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) byl rozšířen okruh státních podpor i na investice a provozní náklady.

II. Připravenost přijmout acquis

Programovací systém typu EU Česká republika nemá. Práce na základních předpokladech pro využívání strukturálních fondů v lesním hospodářství ČR, tj. na programových dokumentech jako jsou operační plány pro úroveň NUTS 2 se teprve rozbíhají. Speciální lesnické akční programy včetně integrovaného přístupu pro venkovské zóny nejsou dosud zpracovány. Plány na rozvoj venkova, jejichž součástí jsou i lesnické programy, jsou všeobecně na 6-leté období s možností každoroční aktualizace. To je jeden z dalších zásadních rozdílů oproti ČR, neboť “Pravidla“ nejsou koncipována jako víceletý program státní podpory.

V průběhu roku 1999 byl ve spolupráci Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva pro životní prostředí zpracován na národní i regionální úrovni Program rozvoje venkova jako nezbytně nutný základní předpoklad pro uplatnění připravované směrnice v podmínkách ČR.

Regionální úroveň se teprve připravuje. Pokud jsou určitá opatření na podporu regionálního rozvoje realizována, jsou zaměřena příliš sektorově, bez účinné koordinace.

ČR zajistí do doby vstupu do EU sladění pravidel národních podpor v této oblasti s pravidly, která se týkají strukturálních fondů EU.

Ze srovnání našich dotačních titulů a podpůrných opatření v nařízeních EU vyplývá, že v našem systému chybí především řada opatření na podporu zlepšení obchodu s lesnickými produkty, propagace, lesnického profesního zaškolování, opatření nezbytných na rozšiřování vědomostí, zkušeností apod.

V této oblasti bude zabezpečena plná právní kompatibilita s acquis k datu přijetí České republiky do Evropské unie. ČR nebude žádat o výjimky a přechodná období a v okamžiku vstupu bude zajištěna plná implementace

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání.

Po vstupu bude využívat tohoto strukturálního opatření.

viii. Podpora pro adaptaci a rozvoj venkovských oblastí

(Nařízení Rady 1257/1999, článek 33,34)

I. Současný stav

Aktivity uvedené v článku 33 (kap. IX) byly ve spolupráci s MMR zahrnuty do konzultačního dokumentu sektorové části národního rozvojového plánu (RDP ČR 2000 - 2006). Prováděcí pravidla budou ve vládě přijata v souladu s postupem předepsaným v článku 50 (2) NR 1260/99.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přijmout právní normy EU, přípravy probíhají pod koordinací MMR, do jehož gesce rozvoj venkova patří.

III. Požadavky ČR

ČR nemá v této oblasti speciální požadavky pro jednání.

Místní rozvojové iniciativy (LEADER)

I. Současný stav

V současné době je v ČR k dispozici z rozpočtové kapitoly MMR v rámci programu Obnovy venkova (POV) dotace úroků z úvěrů na hospodářský rozvoj obcí, občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, apod. V rámci partnerské účasti obcí jde o spolufinancování, a to min. 40% podílu obcí. Kromě POV jsou k dispozici i programy podporující např. komunální ekologii a to prostřednictvím každoročně vyhlašovaných programů Ministerstva životního prostředí, které úhradu nákladů podporuje z prostředků SFŽP (Státního fondu životního prostředí), nebo programy podporující bytovou výstavbu prostřednictvím vyhlašovaných programů MMR. MMR dále v rámci programu REGION umožňuje MSP (malým a středním podnikům) ve 13 problémových a 9 mikroregionech zvýhodněné ekonomické podmínky. Jde o záruky na bankovní úvěry a úhradu úroků.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR připraví do vstupu podklady pro začlenění do iniciativy LEADER, vzhledem k tomu, že v ČR existují aktivity, které svým charakterem odpovídají ideovému základu programu LEADER.

III. Požadavky ČR

ČR se chce v budoucnosti podílet na této iniciativě, pokud zůstane zachována i po vstupu. Považuje tuto iniciativu za velmi vhodnou jak pro ochranu kulturního a historického dědictví na vesnici, tak i z hlediska rozvoje dodatečných venkovských aktivit.

c) Lesní hospodářství

* Nařízení Rady 2080/92 stanovující formu pomoci Rady ES pro lesnická opatření v zemědělství

Uvedeno v kapitole C Strukturální politika, venkovský rozvoj a lesní hospodářství

* Nařízení Rady 1610/89 o ustanoveních uplatnění Nařízení (EHS) č. 4256/88, týkající se rozvoje a zhodnocení lesů ve venkovských zónách Společenství

Uvedeno v kapitole C Strukturální politika, venkovský rozvoj a lesní hospodářství

1. Ochrana lesů Společenství proti ohni

(Nařízení Rady 2158/92, 1170/93, 804/94, 308/97)

I. Současný stav

Vzhledem ke geografické poloze České republiky by celá ČR byla zařazena do ostatních oblastí Společenství, které jsou klasifikovány jako oblasti s nízkým stupněm rizika vzniku lesních požárů. Z tohoto zařazení nevyplývá pro ČR povinnost předložit víceúčelový regionální program na ochranu lesů před požárem, který podmiňuje financování lesnických opatření, ale také žádná možnost využívat tento druh pomoci ze strany Společenství.

Provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů je povinen vlastník lesa podle § 32 zákona č. 289/95 Sb., o lesích

Zjišťování příčin vzniku požárů, které je součástí státního požárního dozoru, je zakotveno v zákoně č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti této činnosti včetně zpracování rozborů vyplývají z prováděcí vyhlášky Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb.

Programy na ochranu lesů před požáry se sice nezpracovávají, ale podle zmíněného zákona, paragraf 3, zpracovávají orgány státní správy ve spolupráci s Minsterstvem vnitra koncepci rozvoje požární ochrany. Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu výdajů,které jí vznikly při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru.

II. Připravenost přijmout acquis

V této oblasti bude zabezpečena plná právní kompatibilita s acquis k datu přijetí České republiky do Evropské unie. ČR nebude žádat o výjimky a přechodná období.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání.

2) Evropský lesnický informační a komunikační systém EFICS)

(Nařízení Rady 1615/89, 400/94, 1100/98)

I. Současný stav

V podmínkách LH ČR povinnost poskytovat informace vyplývá např. :

- z § 40, zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů;

- ze zákona č 89/1995 Sb., o státní statistické službě;

- ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétní rozsah poskytovaných údajů je stanoven každoročně vyhlašovaným Programem statistického zjišťování. V současné době se v odvětví lesního hospodářství u lesních podniků neprovádějí žádná výběrová statistická šetření, tzn. neexistuje žádná síť testovacích lesních podniků.

Stávající předpisy ČR, zejména zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, poskytují možnost upravovat soubor dat zjišťovaných na území České republiky prostřednictvím operativních opatření příslušných úřadů. Lze proto upravit Program statistických zjišťování tak, aby obsahem vyhovoval souboru dat, který bude pořizován v souvislosti s předmětným nařízením. Nařízení je vůči implementaci do národních právních řádů liberální v tom smyslu, že v oblasti zveřejňování informací, zejména pokud jde o důvěrnost statistických údajů, přímo odkazuje na vnitrostátní předpisy.

II. Připravenost přijmout acquis

Vzhledem k tomu, že nařízení ES nestanoví povinný obsah souboru statistických dat, která mají být v resortu lesního hospodářství sledována, není možno usuzovat na existenci překážek pro jejich přímou implementaci ani na existenci zásadních rozdílů mezi právem ČR a zmíněnými nařízeními.

V této oblasti bude zabezpečena plná právní kompatibilita s acquis k datu přijetí České republiky do Evropské unie. ČR nebude žádat o přechodná období.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání.

3) Ochrana lesů před imisemi - gesce MŽP)

(Nařízení Rady 3528/86, 526/87, 1696/87, 2157/92, 1091/94, 307/97, 1390/97)

I. Současný stav

Prakticky celý systém požadavků uvedených v nařízeních EU je zajištěn v rámci kooperativního programu ICP Forest. Odpovídající právní úprava této činnosti na české straně neexistuje.

II. Připravenost přijmout acquis

V této oblasti neexistují žádné legislativní překážky, v praxi jsou od roku 1985 tyto postupy, obsažené ve výše uvedených nařízeních, prováděny.

ČR nebude žádat o výjimky a přechodná období a v okamžiku vstupu bude zajištěna plná implementace.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání.

D/ VETERINÁRNÍ OTÁZKY,FYTOSANITÁRNÍ ZÁLEŽITOSTI

a) Veterinární otázky

I. Připravenost přejmout acquis

Veterinární legislativa v České republice je převážně zahrnuta v novém Zákonu o veterinární péči 166/1999 Sb. s odpovídajícími vyhláškami (které zajišťují soulad s acquis) částečně pak v Zákonu o potravinách a tabákových výrobcích a Zákonu o péči o zdraví lidí. Odpovědnost za veterinární problematiku spočívá zcela a pouze na Státní veterinární správě ČR na Ministerstvu zemědělství ČR.

Česká republika akceptuje veterinární acquis a prohlašuje, že bude připravena je implementovat od data přijetí s výjimkami, které jsou uvedeny v části II-Požadavky ČR.

1. Kontrolní systémy vnitřního trhu

Kontrolní systémy vnitřního trhu nejsou zcela v souladu s požadavky EU.

Od 1. července 1998 byl zaveden systém identifikace a registrace skotu založený na požadavcích acquis. Tento systém bude rozšířen na prasata, ovce a kozy v roce 2000. Plná shoda se předpokládá před datem přijetí, kdy se rovněž předpokládá implementace systému ANIMO a SHIFT. Je třeba zdůraznit, že splnění tohoto úkolu bude vyžadovat finanční pomoc EU.

Poplatky z prohlídky, které jdou do státního rozpočtu, jsou v současné době nižší než předpokládané v acquis.

Existující systém mimořádných veterinárních opatření umožňuje v případě potřeby efektivně zabránit dovozům z třetích zemí. Česká republika má rovněž systém, který umožňuje vyloučit pohyb veterinárního zboží z jednotlivých okresů, ale je zapotřebí ještě provést některé analýzy, které prověří, že používané postupy jsou v souladu s acquis.

V současné době pro zařazení zvířat do stád mimo okres a k jinému chovateli je zapotřebí vydání veterinárního osvědčení. Tato skutečnost bude změněna v době vstupu ČR do EU tak, aby bylo docíleno kompatibility s acquis.

Pokud se týká veterinárních pohraničních stanic, jestliže Polsko a Slovensko vstoupí do EU ve stejnou dobu jako Česká republika, jedinými pohraničním veterinárním stanicemi zůstanou Letiště Praha a říční přístav Děčín. Jestliže Česká republika bude přijata do EU dříve než Slovensko, bude zapotřebí udržovat dalších 6 pohraničních veterinárních stanic na silničních a železničních přechodech, kde zejména Břeclav pro přesun objemných veterinárních komodit z jihovýchodních zemí bude hrát velkou roli. Dokumentační, identifikační a fyzické kontroly budou prováděny podle požadavků EU od doby vstupu

Do doby vstupu dojde k plné kompatibilitě v kontrolním systému ve vnitřním trhu s následnými právními normami EU. Jedná se o Rozhodnutí EU 92/438, 91/398 a Směrnice Rady 92/102, 91/496, 90/675, 90/425, 89/662, 96/93 a částečně 85/73, kde výše poplatků a zajištění jejich využití veterinární správou zůstává v současné době problémem k řešení.

2.Výdaje ve veterinární oblasti

Náhrada za výdaje nutné pro eradikaci nákaz listu A je v souladu s acquis, kdy spolufinancování podle nového zákona o veterinární péči je povinné ve výši 50% kompenzačních výdajů.

3.Opatření na úseku nákaz zvířat

Podle požadavků acquis v České republice existuje síť národních referenčních laboratoří a pro eradikaci vybraných nákaz existují pohotovostní plány.

Vakcína proti SLAK již v ČR není vyráběna, ale je skladována.

Pokud se týká ADNS, SVS ČR předpokládá plnou kompatibilitu se současným systémem hlášení nákaz v době vstupu do EU, ale rovněž v tomto případě je zapotřebí finanční pomoc EU. Nezbytná kapacita pro neškodné odstraňování uhynulých zvířat je v ČR dostatečná.

Do doby vstupu legislativní normy na úseku prevence nákaz zvířat budou shodné s Rozhodnutím Komise 73/53 a Směrnice Rady zejména 82/894, kde jak již bylo zmíněnovyžadujeme finanční pomoc.

4.Zdraví zvířat - obchod se zdravými zvířaty a zvířecími produkty

ČR má statut země prosté brucelózy, tuberkulózy a Aujeszkého nemoci. V zemi existují autorizovaná centra pro sperma, vaječné buňky a embrya odpovídající požadavkům EU. V novém zákonu o veterinární péči č. 166/99 Sb. jsou stanoveny veterinární podmínky týkající se dovozu, vývozu a průvozu, které jsou v souladu s požadavky EU, zejména Směrnice Rady č. 96/93, 88/407, 89/556, 90/429 a 92/65.

5.Ochrana zdraví lidí

Bude nezbytné u jatek porážejících zvířata s tzv. červeným masem zlepšit hygienickou úroveň např. s ohledem na konstrukce, povrchy, kvalitu vody (odpovídající Směrnice Rady 98/83 EC, čistících systémů, školení zaměstnanců a nedostatků v zavedení HACCP.

V současné době je schváleno pět jatečných provozů k exportu do EU. Ze zbývajících 284 závodů o vysoké kapacitě a 207 závodů o nízké kapacitě, 70 a 120 splní požadavky EU k 1. lednu 2003 a tříleté přechodné období je požadováno pro zlepšení hygienických podmínek dalších závodů, přičemž se očekává, že přibližně 40 závodů s velkou kapacitou u 20 % provozů s nízkou kapacitou ukončí činnost před vstupem do EU.

Obdobné přechodné období je požadováno pro další závody zpracovávající červené maso jako bourárny, mrazírny a masné výrobny. Očekává se, že v celkového počtu 1023 těchto závodů přibližně 25 % bude nuceno ukončit svoji činnost před vstupem do EU.

Ze 40 drůbežích jatek 10 v současné době odpovídá požadavkům EU, dalších 16 splní tyto požadavky v době vstupu. Přechodné období je požadováno pro 6 závodů, zatímco asi 8 závodů (z nich 6 s malou kapacitou) ukončí činnost v době vstupu. Stejná přechodná doba je požadována pro závody vyrábějící drůbeží výrobky.

Do národní legislativy je třeba zavést přímý prodej drůbežího masa z farem. Některé závody pro zpracování zvěře z farmových chovů, divoké zvěře a zvěřiny jsou schváleny pro export do EU. Další budou odpovídat před vstupem. Zvěř do těchto závodů je dopravována ze sběrných míst. Pro malý počet závodů zpracovávajících divokou zvěř, bude požadováno přechodné období po dobu 3 let.

Ze 125 závodů vyrábějících mléčné výrobky je 20 schváleno pro export do EU a dalších 51 bude odpovídat požadavkům EU v době vstupu. Tříleté přechodné období umožní dalším 26 závodům splnit požadavky EU, nicméně se předpokládá, že dalších zhruba 30 závodů bude nuceno ukončit svoji činnost.

Pokud se týká závad, lze jmenovat: nedostatky v zavedení HACCP, vyšetřování vody podle standardů EU, školení zaměstnanců a kvality syrového mléka. Je nutné zlepšit podmínky pro sběr mléka na farmách včetně staveb a technologie. Požadavky EU na tomto úseku budou plně akceptovány v době vstupu.

Čtyři závody vyrábějící rybí výrobky jsou schváleny pro export do EU z celkového počtu 55 existujících závodů. Rovněž zde předpokládáme uplatnění přechodného období po dobu 3 let.

Zvláštní pozornost bude věnována legislativě výrobků zahrnutých do tzv. “balai” směrnice. V ČR existují závody pro tyto komodity jako např. zpracovávající mléko jiné než k výživě lidí, střeva, kůže, výrobky z kostí, šneky atd.

Bude stanoven zvláštní režim distribuce pro výrobky (čerstvé maso, masné výrobky) ze závodů schválených pro přechodné období. Výše uvedená čísla vychází z auditu starého dva roky. SVS ČR poskytne Evropské Komisi nové údaje získané po vyhodnocení výsledků nového auditu ukončeného v současné době.

6. Všeobecná opatření

ČR nepředpokládá problémy s přijetím acquis týkající se užívání hormonů tyreostatik, beta antagonistů a BST již před dobou vstupu do EU. Uplatňování nového zákona o veterinární péči umožní zavedení odpovídajících sankcí v případě zneužití těchto promotorů růstu.

Určité problémy jsou očekávány v přítomnosti reziduí v potravinovém řetězci. Předpokládá se transpozice příslušných směrnic EU koncem roku 1999 do legislativy ČR, ale pro jejich plné uplatnění bude nutná technická a finanční pomoc ze strany EU, zejména pokud se týká vybavení laboratoří (požadováno v programu PHARE).

Rovněž existující program monitoringu zoonóz bude přizpůsoben požadavkům EU. Pro jeho uskutečnění bude nutná finanční pomoc EU, která byla rovněž požadována v rámci programu PHARE.

Pokud se týká medikovaných krmiv ČR nepředpokládá problémy na tomto poli, jelikož stávající legislativa již nyní odpovídá acquis.

V ČR je 10 asanačních podniků zpracovávajících vysoce rizikový materiál, z nichž 8 odpovídá požadavkům EU a zbývající 2 závody budou odpovídat v době vstupu. V současné době žádný z 12 závodů zpracovávajících nízko rizikovou surovinu neodpovídá požadavkům EU, ale očekává se, že budou v souladu od 1. 1. 2003.

ČR očekává užší spolupráci od relevantních institucí EU při naplnění dodatku k Protokolu o sanitárních a fytosanitárních opatřeních. Této problematiky se týká Směrnice Rady 70/524, 74/63, 95/53. 95/69, 81/851, 90/642 a 89/397.

7. Ochrana zvířat proti týrání (welfare zvířat)

Welfare zvířat se týkají následující Směrnice Rady: 88/166, 93/119, 91/629, 91/630, 91/628.

ČR navrhla projekt ve spolupráci s TAIEXem, jenž by měl řešit aplikaci technických standardů v sektoru živočišné výroby. Pro ČR je obtížné aplikovat standardy ES, protože tyto standardy se mění.

ČR předpokládá, že všechny dohody Rady Evropy na tomto úseku budou ratifikovány koncem roku 1999. ČR žádá o přechodné období pokud jde o ochranu zvířat proti týrání u vepřů a klecových chovů nosnic, jak bylo uvedeno v dodatečné informaci předložené Komisi na základě screeningového procesu.

.

ČR musí zajistit soulad s požadavky EU pokud jde o mezinárodní dopravu zvířat. V současné době jsou tyto požadavky v souladu u letecké a částečně železniční dopravy. Požadavky týkající se transportu zvířat na silnicích budou realizovány co nejdříve, nejpozději však do data vstupu. Jinak by mohlo dojít k podstatným problémům při vývozu živých zvířat do zemí EU.

8. Zootechnické podmínky

Plemenné knihy jsou vedeny institucemi odpovědnými Ministerstvu zemědělství ČR. V těchto institucích jsou zastoupeny svazy chovatelů spolu s jednotlivými specialisty. Česká strana nevidí problémy v plné adaptaci acquis před datem vstupu.

9. Dovozy ze třetích zemí, živých zvířat a živočišných výrobků - mezinárodní smlouvy s EU a bilaterální smlouvy s třetími zeměmi

Česká republika uzavřela veterinární dohody s CEFTA a Izraelem. Tyto smlouvy v žádném případě nejsou v rozporu s acquis i z toho důvodu, že ČR je vázána v obchodu s veterinárními komoditami “Protokolem”. Tohoto úseku se týká Směrnice Rady 96/93 a dalších 25 směrnic vertikální veterinární legislativy EU.

II. Požadavky ČR

1. Pohraniční veterinární stanice

ČR žádá o přechodné období 2-3 let na dobudování pohraničních veterinárních stanic určených k výkonu pohraničních veterinárních kontrol při dovozu živých zvířat a živočišných produktů tak, aby odpovídaly standardům ES na hraniční přechody - letiště Praha 6-Ruzyně a říční přístav Děčín.

Dále ČR žádá o potenciální přechodné období 2-3 let na dobudování infrastruktury šesti pohraničních veterinárních stanic na česko-slovenské hranici.

Zdůvodnění:

. V průběhu přechodného období dvou-tří let bude vytvořena na pohraničních stanicích. nutná infrastruktura ( karantény, stáje, rampy, uličky, ohrady, laboratoře, mrazírny, chladírny, administrativní místnosti apod.) Toto přechodné období se žádá proto, že se jedná o velké investiční náklady a potřebnou sofistikovanou technickou přípravu.

EK společně s ČR vytipovala PVS Praha 6 Ruzyně a PVS říční přístav Děčín jako vhodné pro zajišťování kontroly veterinárního zboží vstupujícího do EU.

Jestliže bude ČR přijata do EU dříve než Slovensko, bude potřeba vybudovat dalších šest pohraničních veterinárních stanic na silničních a železničních přechodech na česko- slovenské hranici.Velkou roli bude hrát zejména hraniční přechod Břeclav, který je určen pro přesun objemných veterinárních komodit z jihovýchodních zemí. Dokumentační, identifikační a fyzické kontroly budou prováděny podle požadavků EU od doby vstupu

2. Ochrana zdraví lidí

ČR žádá o tříleté přechodné období pro dosažení plné harmonizace hygienických parametrů výroby ve zpracovatelských podnicích s podmínkami platnými v EU.

Zdůvodnění:

Vzhledem k tomu, že proces přizpůsobování provozů legislativě ES má dynamiku a vzhledem k předpokládané době vstupu ČR do EU, je nutné konkrétní počty provozů, pro které se požaduje přechodné období stále sledovat a vyhodnocovat V říjnu 1999 byla provedena nová pasportizace provozů s tím, že Ministerstvo zemědělství zpracuje soubor podniků, pro které bude nutno žádat přechodné období. Přechodné období se žádá s ohledem na značné investiční náklady pokud jde o potřebné rekonstrukce. Výše zmíněné zpracovatelské kapacity jsou důležité z hlediska udržení lokálních a tradičních výrob. Důležitou roli zde hrají rovněž sociální důsledky.

3. Ochrana zvířat proti týrání - klecové chovy prasat a nosnic

ČR žádá o přechodné období pro úpravu technologií v klecových chovech nosnic a jalovárnách prasat. Délku přechodného období v současné době nelze přesněji specifikovat.

Zdůvodnění:

V současné době technické normy neodpovídají směrnicím EU a konvencím Rady Evropy. Řešení současné situace realizací stávajících technických norem EU v této oblasti, které navíc nejsou definitivního charakteru představuje pro ČR výdaje řádově v miliardách Kč. Délka přechodného období bude záviset na době vstupu ČR do EU a na vlastní legislativě EU, kdy v současné době je horizont realizace rok 2012.

b) Fytosanitární záležitosti

1. Osiva a množitelský materiál

1.1 Osiva a množitelský materiál s výjimkou lesních dřevin

(Směrnice Rady 66/400/EC, 66/401/EC, 66/402/EC, 66/403/EC, 68/193/EC, 69/208/EC, 70/457/EC, 70/458/EC, 91/682/EC resp. 98/56/EC, 92/33/EC, 92/34/EC a další návazná legislativa)

I. Současný stav

Oblast kvality osiv je v ČR upravena zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin a vyhláškou MZe č. 191/1996 Sb. Podle tohoto zákona je v ČR možné uvádět do oběhu osiva nebo jiný rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v příloze zákona č. 92/1996 Sb. jen tehdy, náleží-li odrůdám zapsaným do Státní odrůdové knihy, tj. jsou-li registrovány. Zákon rovněž upravuje podmínky uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ostatních druhů rostlin, s výjimkou druhů lesních dřevin, jež jsou předmětem jiného zákona.

Výkonem státní správy v této oblasti je zákonem č. 92/1996 Sb. stanoven ÚKZÚZ. ÚKZÚZ je státní institucí, která byla zřízena Ministerstvem zemědělství v r. 1951 jako rozpočtová organizace působící v oblasti zkušebnictví, kontroly a odborného státního dozoru v oblasti zemědělské rostlinné výroby. Od roku 1995 má ÚKZÚZ podle zákona č. 115/1995 Sb. charakter správního úřadu. Ústav je členěn na několik technických odborů, z nichž v dotyčné oblasti působí odbor odrůdového zkušebnictví, jenž zajišťuje zkoušení a registraci odrůd, a odbor osiv a sadby, jenž zajišťuje certifikaci a kontrolu rozmnožovacího materiálu.

Splnění podmínek registrace odrůdy je posuzováno v polních a laboratorních zkouškách, prováděných odborem odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ. Charakter zkoušek, jejich rozsah, používané metody i způsob vyhodnocení plně odpovídají požadavkům příslušných ustanovení předpisů ES.

V roce 1998 bylo podáno 481 žádostí o registraci odrůdy, v řízení o registraci bylo 2 274 odrůd, 290 odrůd bylo registrováno, 105 odrůdám byla registrace zrušena.

Situace v oblasti výroby osiv a sadby v ČR je již popsána v kapitole "Osiva" části B. Společné tržní organizace.

Výroba osiva a sadby je plně pod státní kontrolou, a to jak v oblasti polních přehlídek tak i v certifikaci osiv. S ohledem na členství v organizaci ISTA již od roku 1924 je zajištěno, že zkoušení osiva pro následnou certifikaci probíhá podle mezinárodně platných pravidel.Výkon polních přehlídek množitelských porostů a vzorkování osiva je zatím plně prováděno státní autoritou - odborem osiv a sadby ÚKZÚZ. V průběhu let 1998 a 1999 probíhal v ČR tzv. experiment, který vyústil ve druhé polovině tohoto roku k pověření několika laboratoří privátních firem k provádění laboratorních analýz. Laboratorní zkoušení probíhá v souladu s mezinárodně platnými předpisy a je pod stálým státním dohledem. Kvalita práce pověřených laboratoří je prověřována systémem kruhových testů a následnou kontrolou některých partií osiv.

V r. 1998 bylo přehlíženo (field inspection) 28 329 množitelských porostů na celkové ploše 151 864 ha. V semenářských laboratořích ÚKZÚZ bylo rozborováno 21 239 vzorků. Pro potřeby vývozu bylo vystaveno 2 781 certifikátů OECD/ISTA.

Předpisy 66/400/EEC, 66/401/EEC, 66/402/EEC, 66/403/EEC, 68/193/EEC, 69/208/EEC, 70/457/EEC, 70/458/EEC, 91/682/EEC, 92/33/EEC, 92/34/EEC stanovují podmínky pro registraci odrůd, vedení seznamů odrůd a pro výrobu, certifikaci, adjustaci a tržní oběh osiva a množitelského materiálu zemědělských, okrasných a ovocných plodin, zelenin, vinné révy. Požadavky těchto předpisů (s výjimkou jejich úprav, vyplývajících ze směrnice 98/95/EC), popř. předpisů na ně navazujících, jsou zapracovány do současné legislativy plně u zemědělských plodin a zelenin. Výjimku tvoří směrnice 91/682/EC, která je nahrazena směrnicí 98/56/EC, o obchodu s množitelským materiálem okrasných rostlin a směrnice 92/34/EC, o obchodu se školkařským materiálem. Tyto dvě směrnice a rovněž směrnice 92/33/EC, o obchodu s množitelským materiálem zeleniny jiným než osiva budou implementovány připravovanou novelou zákona č. 92/1996 Sb. a vyhlášky MZe č.191/1996 Sb., jejichž schválení a platnost se předpokládají v roce 2002. Do této novely budou rovněž zapracovány i všechny další předpisy a ustanovení této oblasti acquis.

II. Připravenost přejmout acquis

ČR je připravena přejmout acquis v této oblasti až na výjimku uvedenou v části III. Požadavky. ČR nebude pro tuto oblast požadovat přechodné období.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na přechodné období.

ČR bude v rámci standardního postupu podle příslušných ustanovení předpisů ES požadovat výjimku z povinnosti uplatňovat ustanovení příslušných směrnic Rady u těch druhů zemědělských plodin, ovocných rostlin a zelenin, které se v České republice z důvodů nevyhovujících agroekologických podmínek nepěstují a nemnoží (např. rýže, troskut, kopyšník, pískavice řecké seno, podzemnice olejná, bavlník, světlice barvířská, artyčok, pistácie, oliva).

1.2 Rozmnožovací materiál lesních dřevin

(Směrnice Rady 66/404/EEC; 71/161/EEC)

I. Současný stav

Současná česká právní úprava vychází v úpravě problematiky reprodukčního materiálu ze zcela jiných východisek než právo Společenství. Hlavním účelem českých předpisů, představovaných zejména zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, a vyhláškou č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin, je úprava poměrů při použití reprodukčního materiálu při obnově lesa.

Styčných bodů mezi českou právní úpravou a principy obsaženými v příslušné části acquiscommunautaire je poměrně málo.

V oblasti kvalitativních požadavků a hodnocení kvality se vychází z požadavků OECD; při srovnání se směrnicí EHS se jedná o v podstatě shodné požadavky. Od počátku platnosti lesního zákona č. 289/1995 Sb., jsou vytvářeny podmínky pro sbližování předpisů s předpisy EU a k odstranění věcných rozdílů. Nedokončena je změna závaznosti předmětných ustanovení, příprava mechanismů pro obchodování v rámci členství a se třetími zeměmi.

Kompetentním orgánem v této oblasti je Ministerstvo zemědělství.

II. Připravenost přijmout acquis

Příslušné směrnice budou převzaty do legislativy ČR v podobě stanovené jejich dlouhodobě připravovanými novelami, které jsou v současné době v závěrečné fázi schvalovacího postupu ES.

Převzetím bude řešena řada rozporů mezi současnou právní úpravou ČR a předpisy ES - mj. požadavky na osivo a sadební materiál stanovených druhů lesních dřevin, požadavky na obsah průvodní dokumentace reprodukčního materiálu, umožnění značit semenný a sadební materiál pojmem “Norma EHS”; tím budou volnému pohybu rozmnožovacího materiálu kladeny pouze takové překážky , které budou v souladu s příslušnou směrnicí.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavek na jednání a nebude žádat o přechodné období.

2. Rostliny a rostlinné produkty

(Směrnice Rady 77/93/EEC, 69/464/EEC, 69/465/EEC, 93/85/EEC, 98/57/EC, 92/70/EEC; Směrnice Komise 92/90/EEC, 93/50/EEC, 92/105/EEC, 92/76/EEC, 93/51/EEC, 94/3/EC, 95/44/EC, 98/22/EC a další prováděcí legislativa)

I. Současný stav

Oblast karantény rostlin a ochrany území ČR před zavlékáním a dalším šířením karanténních škodlivých organismů je v ČR v současné době upravena zákonem č.147/1996 Sb. a prováděcí vyhláškou MZe č.83/1997 Sb. ve znění novely č.206/1999 Sb. Je ustanoven zodpovědný orgán ČR v této oblasti - na základě zákona č.147/1996 Sb. je jím Státní rostlinolékařská správa, která je správním úřadem pro tuto oblast a jejíž činnost podle zmíněného zákona rámcově splňuje podmínky komunitární legislativy. V současné době však není dosaženo plné slučitelnosti, a to zejména v oblastech obligatorní registrace pěstitelů, dovozců (a dalších určených fyzických a právnických osob) fytosanitárně rizikových druhů rostlin a rostlinných produktů; povinné rostlinolékařské certifikace veškeré rizikové produkce určené mimo místní (lokální) trh; mechanismu vyhlašování rostlinolékařsky chráněných zón a mechanismů upravujících interní vztahy mezi členskými zeměmi EU. Na druhé straně je již nyní dosaženo téměř plné harmonizace s právem EU v oblasti fytosanitárních požadavků na rostliny a rostlinné produkty dovážené ze zahraničí (třetích zemí).

II. Připravenost přijmout acquis

Plné harmonizace příslušné národní legislativy ČR s legislativou EU bude dosaženo k datu vstupu ČR do EU, a to novelami uvedených právních předpisů ČR. Těmito novelami, kromě vyřešení výše zmíněných diskrepancí, bude nutno posílit pravomoci Státní rostlinolékařské správy při přijímání mimořádných-krizových rostlinolékařských opatření. Opatření související s režimem vnitřního trhu ES budou přijata v dostatečném časovém předstihu před vlastním vstupem ČR do EU, aby tak v okamžiku vstupu byla zajištěna korektní implementace.

Pro dosažení plné implementace acquis bude nutné posílit institucionální kapacitu Státní rostlinolékařské správy, zejména v oblastech informačního systému a materiálně-technického zabezpečení laboratorní diagnostiky a činnosti terénních a pohraničních pracovišť.

III. Požadavky ČR

ČR nebude požadovat přechodné období v této oblasti.

ČR bude požadovat uznání vymezených oblastí ČR za rostlinolékařsky chráněné zóny proti spále růžokvětých (fire blight) [Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.] a háďátku bramborovému.[Globodera pallida (Stone) Behrens] a jejich zařazení do přílohy Směrnice Komise č.92/76/EEC a promítnutí tohoto statutu do Směrnice Rady 77/93/EEC, příloh I.B, II.B, III.B a IV.B.

3. Výživa zvířat

(Směrnice Rady 70/373, 70/524, 74/63, 79/373, 82/471, 83/228, 86/174, 87/153, 91/357, 92/87, 93/74, 93/113, 95/53, 95/69, 96/24, 96/25, 98/67 a další návazná legislativa,

Směrnice Komise 80/511, 82/475, 86/174, 91/357, 92/87 a další návazná legislativa,

Rozhodnutí Komise 85/382, 91/516 a další návazná legislativa)

I. Současný stav

Od roku 1990, kdy se v ČR vyrábělo 5,1 mil. tun krmných směsí došlo k poklesu na úroveň 3,1 mil. tun, vyrobených v roce 1997. V roce 1998 se vyrobilo 3,4 mil. tun, což svědčí o tom, že na této úrovni se výroba stabilizovala. Pokles výroby souvisí s poklesem objemu živočišné výroby. Z hlediska zastoupení pro jednotlivé druhy zvířat je podíl vyráběných krmných směsí pro prasata 44 %, pro drůbež 41 %, pro skot 11 % a pro zbývající druhy zvířat 4 %. V ČR je 263 registrovaných výrobců krmných směsí a 13 registrovaných výrobců premixů. Výrobci v ČR, kteří jsou organizovaní v Českomoravském sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu byli přijati do evropského svazu výrobců krmných směsí FFFAC, se statutem pozorovatele. Výroba krmiv je plně privatizovaná. Vývoj výroby za posledních 9 let se projevil ve vyšší nutriční úrovni a kvalitě krmných směsí.

II. Připravenost přijmout acquis

Převážná část legislativy EU vydaná do roku 1995 byla převzata do zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech a navazujících vyhlášek ministerstva zemědělství. Do současné doby vydalo ministerstva zemědělství 4 novely těchto vyhlášek, ve kterých jsou průběžně akceptovány další technické požadavky na krmiva přebírané ze směrnic a nařízení EU, vydaných po roce 1995. Doposud nepřevzatá legislativa EU, zejména ze Směrnic Rady 96/69, 96/24, 96/25, 96/51 a 95/53 je zahrnuta do novely zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech a návrhů na zákon navazujících vyhlášek, jejichž účinnost se předpokládá od 1.7.2000.

Výjimkou bude pouze převzetí části C přílohy Směrnice Rady 96/25 ve znění Směrnice Komise 98/67, která bude převzata s účinností od 1.1.2002. Další výjimkou je převzetí části Směrnice Rady 96/53, týkající se kontroly krmiv dovážených ze třetích zemí. Zde se předpokládá převzetí za předpokladu, že budeme hraničním státem EU samostatnou novelou zákona o krmivech s nabytím účinnosti v termínu před vstupem ČR do EU.

Realizací uvedených legislativních opatření bude dosaženo úplné harmonizace národní legislativy v oblasti krmiv a výživy zvířat s acquis communautaire.

Úřední kontrolou nad dodržování požadavků vyplývajících ze zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech je zákonem pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který je zároveň správním úřadem pro tuto oblast. ÚKZÚZ rovněž provádí registraci výrobců a dovozců a podle připravované novely zákona o krmivech bude provádět i schvalování výrobních provozů. Do kompetence ÚKZÚZ bude náležet i budoucí kontrola dovozců krmiv ze třetích zemí, která bude zajišťována na hraničních přechodech. ÚKZÚZ bude rovněž připraven posuzovat dossiéry nových doplňkových látek, doposud nepovolených v EU a předkládat je Komisi EU ke schválení v souladu s příslušnou k tomu vydanou legislativou EU. Také v oblasti harmonizace kontrolních postupů je ÚKZÚZ připraven předkládat roční projekty kontrol krmiv a výživy zvířat na území ČR a upravovat je podle požadavků EU vydávaných v rámci harmonizace kontrolních postupů v členských státech EU. K úplnému naplnění těchto požadavků musí ČR zajistit částečnou modernizaci laboratorní techniky. Při vlastní realizaci očekáváme pomoc EU prostřednictví programu PHARE.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání a nebude žádat o přechodná období.

4. Přípravky na ochranu rostlin

( Směrnice Rady 79/117/EEC, 91/414/EEC a další navazující a prováděcí předpisy)

I. Současný stav

Oblast registrace /autorizace/ a používání přípravků na ochranu rostlin /pesticidů/ v České republice je regulována od l. ledna l997 zákonem č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a prováděcí vyhláškou ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se registrace přípravků a zacházení s nimi upravuje. Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou ministerstva zemědělství č. 120/1999 Sb.

Nové právní předpisy rámcově převzaly komunitární právo na úseku přípravků na ochranu rostlin, stanovené “zákazovou” Směrnicí Rady 79/117/EHS ve znění doplňků provedených Směrnicemi Rady: 83/131/EHS, 85/298/EHS, 86/214/EHS, 86/335/EHS, 87/181/EHS, 87/477/EHS, 89/365/EHS, 90/335/EHS, 90/533/EHS, 91/188/EHS a nařízením 3768/85 (zákazová směrnice) a “povolovací” Směrnicí Rady 91/414/EHS ve znění doplňků provedených Směrnicemi Rady 93/71/EHS, 94/37/EU, 94/79/EU, 95/37/EU, 95/35/EU, 95/36/EU, 96/12/EU, 96/46/EU. Směrnice Rady 97/57/EU, stanovující jednotné principy hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin byla ve věcné části přenesena do vyhlášky ministerstva zemědělství č. 120/1999 Sb., a tím byla do českého práva přenesena kritéria hodnocení vlastností přípravků pro rozhodování o registraci.

Problematiku maximálních limitů reziduí /MLR/ v potravinách upravuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a prováděcí vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou jsou stanoveny chemické požadavky na zdravotní nezávadnost potravin. V příloze č. 4 této vyhlášky vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví MLR pesticidů pro potraviny a potravinové suroviny.

České právo zatím neřeší stanovování reziduální zátěže krmiv formou vyhlašování MLR.

Odpovědnost za registraci přípravků přenesl zákon č. 147/1996 Sb., na nově ustavenou Státní rostlinolékařskou správu, která je správním úřadem a činnost zahájila 1. 1. 1997.

II. Připravenost převzít acquis

Základní podmínky, které ČR splní pokud jde o přijetí acquis, jsou:

a/ přijetí novely zákona č. 147/1996 Sb., upravující obsah a proces registrace přípravků na ochranu rostlin v plném souladu se Směrnicí Rady 91/414/EHS

b/ stanovení kompetencí a součinnosti rezortů zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí v procesu registrace přípravků na ochranu rostlin.

c/ dobudování personálních a instrumentálních kapacit pro registraci přípravků na ochranu rostlin v rezortech zemědělství a zdravotnictví, jako základního předpokladu pro plnění věcného obsahu řízení ve lhůtách do 12 měsíců. Lhůtu stanovuje Směrnice Rady 97/57/EU.

d/ vytvořit finanční předpoklady pro kontrolu plnění podmínek uvádění přípravků na ochranu na trh a jejich užívání Státní rostlinolékařskou správou /kompetence jsou již stanoveny stávající právní úpravou/.

III. Požadavky ČR

ČR nemá požadavky na jednání a nebude požadovat přechodné období.

5. Rezidua pesticidů

(Směrnice Rady 76/895/EEC, 86/362/EEC, 86/363/EEC, 90/642/EEC, 98/82/EC; Směrnice Komise 79/700/EEC)

I. Současný stav

Legislativa stanovení MLR pesticidů v potravinách a potravinových surovinách je zahrnuta v zákonu č.110/1997 Sb. a vyhlášce č. 298/1997 Sb. Směrnice, týkající se odběru vzorků pro úřední kontrolu potravin, není v současné době promítnuta v právním řádu ČR. Obecná ustanovení vztahující se k problematice odběru vzorků v oblasti potravin jsou obsažena ve vyhlášce č. 220/1998 Sb. k zákonu č. 110/1997 Sb., avšak tato ustanovení se netýkají úřední kontroly potravin, ale pouze prokazování shody ze strany výrobců a dovozců. Transpozice směrnice 79/700/EEC do právního řádu ČR bude znamenat zpřesnění požadavků na úřední kontrolu potravin pro dozorové orgány, přičemž z technického hlediska bude jejich převzetí znamenat nutnost dovybavení dozorových orgánů odpovídajícími prostředky pro odběr, úpravu, balení a zasílání vzorků.

Odpovědnost za stanovení MLR pesticidů v potravinách a potravinových surovinách spočívá na ministerstvu zdravotnictví; odpovědnost za monitoring reziduí pesticidů pak na ministerstvu zemědělství, prováděním monitoringu je pověřena Česká zemědělská a potravinářská inspekce.

II. Připravenost přijmout acquis

ČR je připravena přijmout acquis v této oblasti a nebude požadovat přechodné období.

Pro převzetí acquis stanovení MRL pesticidů bude nezbytné zvýšit počet pracovníků odpovědných za tuto problematiku a jejich odborné zaškolení.

Příslušná ustanovení směrnice 79/700/EE budou transponována do novel právních předpisů ČR do doby vstupu ČR do EU, což znamená, že v rámci úřední kontroly potravin bude k datu vstupu v ČR používáno metod odběrů vzorků odpovídajících plně požadavkům EU.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání a nebude požadovat přechodné období.

6. Komunitární ochrana práv k odrůdám

(Nařízení Rady 2100/94 a další návazná nařízení)

I. Současný stav

Ochrana práv k odrůdám je v ČR upravena zákonem č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat a navazujícími prováděcími vyhláškami (Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 15. dubna 1998, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb. a vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 514/1991 Sb.), podle kterého může být poskytována odrůdám 144 druhů a rodů rostlin. Tento zákon odpovídá principům Konvence UPOV, v jejím revidovaném znění z r. 1978. ČR je členským státem UPOV (Mezinárodní unie na ochranu nových odrůd rostlin) od 1. ledna 1993 (pokračování členství Československa, které se stalo členským státem UPOV 4.12.1991).

Kompetentním orgánem zajišťování ochrany práv k odrůdám je Ministerstvo zemědělství, které pověřilo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský prováděním technických zkoušek odrůd přihlášených k ochraně práv a vedením dokumentace ochrany práv. Ministerstvo na základě podkladů zpracovaných ÚKZÚZ vydává příslušná rozhodnutí o udělení nebo zrušení ochrany práv, rozhoduje ve sporech a formuluje politiku státu v oblasti ochrany práv k odrůdám.

Od počátku působnosti zákona bylo podáno 1100 přihlášek a uděleno 502 šlechtitelských osvědčení na odrůdy 76 druhů rostlin převážně zemědělských plodin (72 % z celkového počtu), podíl odrůd ovocných druhů je cca 11 %, okrasných rostlin 9 % a zelenin 8 %. Zahraniční odrůdy se podílejí zatím z 50 %, v posledních letech však počet přihlášek zahraničních odrůd vzrůstá a pohybuje se kolem 70 % z průměrného počtu cca 100 přihlášek/rok. Z celkového počtu registrovaných odrůd je chráněno cca 40 % odrůd zemědělských plodin a ovocných druhů a 5 % odrůd zelenin.

II. Připravenost přijmout acquis

ČR je připravena přijmout acquis v této oblasti. Vzhledem k tomu, že příslušnou část acquis tvoří výlučně nařízení Rady, bude v podmínkách členství v ČR plně uplatnitelná v celém rozsahu. Připravovaný nový zákon o ochranných právech k odrůdám, který by měl být předložen k projednání ve vládě a parlamentu na jaře 2000 a nabýt účinnosti v r. 2001, vychází plně z legislativy Společenství a principů Konvence UPOV (ve znění její poslední revize z r. 1991) a vytvoří tak institucionální a právní rámec podporující uplatňování acquis dané oblasti v ČR.

Avšak vzhledem k tomu, že v době přístupu budou zřejmě využívána tzv. farmářská osiva i odrůd v ČR nechráněných, avšak chráněných odrůdovými právy Společenství, popř. budou v ČR chráněny odrůdy, které by bylo možno podle legislativy ES považovat za podstatně odvozené z odrůd chráněných ve Společenství, bude nezbytné zajistit, aby případně vzniklé problémy byly po určité období řešeny s ohledem na stávající právní stav v ČR.

III. Požadavky ČR

ČR nemá žádné požadavky na jednání a nebude požadovat přechodné období.

7. Organické zemědělství

Základní nařízení 2092/91/EEC ze dne 24. června 1991 o organické výrobě zemědělských výrobků a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin, které bylo doplněno řadou dalších nařízení Rady a Komise. Nařízení, které se do nedávné doby týkalo pouze problematiky rostlinné výroby bylo nově rozšířeno o problematiku živočišné produkce v ekologickém zemědělství, tj. nařízení č. 1804/99/EEC.

I. Současný stav

Ekologické zemědělství v ČR se rozvíjí od roku 1990. Zatímco v roce 1990 obhospodařovaly zemědělskou půdu o rozloze 480 ha pouze 3 ekologické farmy, v roce 1998 již obhospodařovalo zemědělskou půdu o rozloze více jak 71 tis. ha celkem 340 ekologických farem, což představuje celkem cca 1,7 % ekologicky obhospodařované půdy z celkového množství zemědělské půdy v ČR. V roce 1999 pokračuje vysoký zájem o tento způsob hospodaření, což dokládá pokračující nárůst jak ekologicky hospodařících subjektů (v roce 1999 přes 400) tak obhospodařované zemědělské půdy (v roce 1999 přes 100 000 tis. ha), což představuje téměř 2,3 % z celkové rozlohy zemědělské půdy v ČR. Ministerstvo zemědělství ČR v rámci své dotační politiky podporuje ekologické zemědělství v ČR od roku 1998 v rámci nařízení vlády vydávaného v návaznosti na zákon 252/1997 Sb. o zemědělství, dále administrativně zajišťuje a dozoruje chod certifikačního a kontrolního systému ekologického zemědělství v ČR.

II. Připravenost přijmout acquis

Odpovídající legislativa v současné době neexistuje. Usnesením vlády ze dne 17.5.1999 byl schválen věcný záměr návrhu zákona o ekologickém zemědělství. Připravovaný návrh paragrafovaného znění zákona o ekologickém zemědělství bude předložen vládě ČR do konce roku 1999. Účinnost zákona o ekologickém zemědělství, který bude plně kompatibilní s nařízením č. 2092/91/EEC a nařízením č. 1804/99/EEC se předpokládá koncem roku 2000.

V roce 1994 zažádalo Ministerstvo zemědělství o akreditaci českého ekologického zemědělství u EK formou žádosti o začlenění České republiky na “seznam třetích zemí” podle článku 11.1(a) nařízení č. 2092/91/EEC. Proces by měl být, na základě vyjádření zástupců Evropské Komise, posuzujících stupeň ekvivalence národní směrnice o ekologickém zemědělství s nařízením č. 2092/91/EEC a nařízením č. 1804/99/EEC, ukončen v roce 1999. Uvedením České republiky na seznam třetích zemí bude prakticky potvrzena slučitelnost národní směrnice o ekologickém zemědělství, která je základem pro tvorbu připravovaného paragrafovaného znění zákona o ekologickém zemědělství, s nařízením č. 2092/91/EEC a nařízením č. 1804/99/EEC.

III. Požadavky ČR

Nařízení Rady 2092/91/EEC čl. 2

ČR žádá o začlenění názvu “ekologické zemědělství” v českém jazyce do příslušného seznamu uvedeného v článku 2.

Zdůvodnění

Tento termín bude chráněným názvem produktů ekologického zemědělství podle nově připravovaného zákona o ekologickém zemědělství.

E/ OSTATNÍ

Ochranná dovozní klausule

ČR žádá o vtělení ochranné dovozní klausule na zemědělské a potravinářské výrobky do Smlouvy o přijetí

Zdůvodnění:

Odbouráním cel po vstupu ČR do EU může v ČR dojít u některých dovážených výrobků k poruchám na trhu a k újmě výrobců z titulu nadměrných dovozů nebo velmi nízkých cen.

ČR by pro tyto případy chtěla mít možnost vzniklou situaci rektifikovat při využití způsobů, které budou vzájemně dohodnuty .

Přehled požadavků České republiky podle jednotlivých oblastí

1. Při respektování článku 92-94 Smlouvy si ČR chce ponechat některé podpory poskytované v zemědělském sektoru, které bude notifikovat. Níže je uveden indikativní seznam:

· Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů

· Podpora včelařství

· Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu

· Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MEŘO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva

· Podpora výroby bramborového škrobu

· Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb

· Udržování genetického potenciálu osiv a sadby.

· Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

· Genové zdroje

· Nákazový fond

· Podpora chovu starokladrubského koně

· Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek

· Poradenství a informatika

· Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců

· Pomoci v lesnickém sektoru

· Podpory v rámci programů PGRLF

· Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

1. Nařízení Rady 1251/99 zakládající podpůrný systém pro pěstitele některých plodin na orné půdě

ČR žádá o poskytování přímých plateb, pokud budou v platnosti v době jejího vstupu do EU, na celkovou plochu 1 942 585 hektarů. Tato plocha representuje průměr ploch za pětileté období 1994-1998.

2. Nařízení Rady 1252/99 a 1868/94 , kterým se mění článek 2 - systém kvót na výrobu bramborového škrobu.

ČR žádá o stanovení kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun ročně.

3. Nařízení Rady 1253/99, kterým se upravuje Nařízení 1766/92 (článek 3) o společné tržní organizaci na obilí, Nařízení Rady 1785/81 a další návazná legislativa týkající se společné tržní organizace na cukr, Nařízení Rady 1255/99 a ostatní návazná legislativa týkající se mléka a výrobků, Nařízení Rady 1254/99 a ostatní návazná legislativa týkající se společné tržní organizace na hovězí a telecí maso

V případě, že by se před vstupem cenové úrovně ES a ČR ve výše zmíněných sektorech nesrovnaly , ČR si vyhrazuje právo na zavedení přechodného období nebo jiného opatření, které by eliminovalo cenový šok pro zpracovatelský průmysl a spotřebitele v době přijetí. Taková opatření by vyžadovala kofinancování ze strany EU.

4. Nařízení Rady 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem.

ČR žádá o stanovení limitu produkce na úsušky, které mohou využívat podpor EU. Výše tohoto objemu bude stanovena dodatečně na základě výsledků monitoringu, který začne probíhat od roku 2000.

5. Nařízení Rady 1785/81 - pravidla pro systém kvót v sektoru cukr

ČR s přihlédnutím k docilovaným a potřebným výkonům v sektoru požaduje stanovení ročních kvót pro prodej bílého cukru:

A + B kvóta ………. 505 tis.tun

6. Nařízení Rady 1164/89, článek 2, Příloha A, která stanovuje podrobná pravidla pro poskytování podpor na len a konopí na vlákno

ČR žádá o zařazení následujících českých odrůd do seznamu odrůd ES: Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Texa.

7. Nařízení Rady 2200/96, článek 3 (2), které se týká norem a kontroly jakosti ovoce a zeleniny

ČR žádá o uznání celého teritoria státu jako výrobní oblasti z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny.

8. Příloha I Nařízení Komise 412/97 - kritéria uznání pro otganizace výrobců jiných než pro citrusové ovoce

Nařízení Rady 2200/96, článek 11 (1) (a) - organizace výrobců kategorie (i) a (ii)

ČR žádá o přiřazení do druhého řádku k Dánsku, Irsku, Severnímu Irsku, Řecku, Baleárským a Kanárským ostrovům, Portugalsku (s výjimkou Madeiry a Azor)

9. Nařízení Rady 2200/96, článek 11 (1) (1) (a) - organizace výrobců kategorie (iii), (iv), (vi) a (vii)

ČR žádá o přiřazení do třetího řádku k Finsku, Švédsku a Řecku.

10. Nařízení Rady 822/87, příloha IV - vinařské zóny

ČR požaduje zařazení do zóny A.

11. Nařízení Rady 822/87, článek 7 a příloha V - právo na opětovnou výsadbu

ČR požaduje stanovit pro ČR do roku 2009 právo na opětovnou výsadbu ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES.

12. Směrnice Rady 193/68 o oběhu révového množitelského materiálu

ČR požaduje stanovit pro ČR do roku 2015 odlišné nakládání, pokud jde o virové choroby pro množení révy uváděné do oběhu na území státu.

13. Nařízení Rady 823/87, článek 15 odstavec 2

ČR požaduje vložit písm i):

“i) pro Česko následující označení, které doplňuje údaj o původu vína:

· Jakostní víno

· Jakostní víno s přívlastkem

· Kabinet

· Pozdní sběr

· Výběr z hroznů

· Výběr bobulí

· Slámové víno

· Ledové víno”

1. Nařízení Rady 2392/89, článek 2 odstavec 3 písmeno i)

ČR požaduje vložit novou odrážku: “-zemské víno” pro stolní víno pocházející z ČR.

2. Nařízení Rady 2333/92, článek 6 odstavec 6 písmeno a) odst. 1

ČR požaduje vložit za výrazy “Winzersekt” a “Hauersekt” výraz “pěstitelský sekt”

3. Nařízení Rady 1576/89, článek 1, odst. 4, písm. A) definice rumu

ČR žádá o přechodné období na změnu názvu Tuzemský rum

4. Nařízení Rady 1576/89 příloha II - chráněné geografické názvy lihovin

ČR žádá o doplnění této přílohy o názvy lihovin vyráběných v ČR.

Jedná se o tyto názvy:

Karlovarská Becherovka

Prostějovská režná a starorežná

Česká kmínka

Slovácká slivovice

Valašská borovička

5. Nařízení Rady 2358/71 o organizaci společného trhu osivy a Nařízení Rady 1674/72 o všeobecných pravidlech pro dotační a finanční pomoc u produkce osiv

ČR žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby po dobu alespoň tří let po vstupu.

6. Nařízení Komise ( EEC) č. 1517/77, uvádějící seznam skupin odrůd chmele, pěstovaných ve Společenství

ČR požaduje doplnění přílohy tohoto nařízení o následující české odrůdy chmele:

Sládek - skupina A (aromatické odrůdy chmele )

Bor, Premiant - skupina B ( hořké odrůdy chmele )

7. Nařízení Rady č. 3950/92 z 28.12.1992 stanovující dodatečné odvody u komodity mléko a mléčné výrobky (ve znění NR 1256/99), č. 1255/1999 ze 17.5.1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (kap. IV, čl. 16) aj. - mléčné kvóty:

ČR požaduje roční národní kvótu o objemu 3 100 tis. tun v následujícím členění:

prodej (dodávky) mléka mlékárnám 2 945 tis. tun (95 % národní kvóty)

přímý prodej (ze dvora) 155 tis. tun ( 5 % národní kvóty)

8. Nařízení Rady 1255/99, kapitola IV, čl. 16 - prémie na dojené krávy

ČR žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácené na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin.

9. Nařízení Rady č. 1254/1999 o společné organizaci trhu pro jatečný skot a telata (kap. 1, čl. 3, 4 , 5 aj., příl. I) - národní platby na jatečné býky a voly:

ČR požaduje objem speciálních prémií (přímých plateb) odpovídající výkrmu

305 tis. býků a volů ročně.

10. Nařízení Rady 1254/99 o společné organizaci trhu pro jatečný skot a telata (kap. 1, čl. 6, příl. II) - přímé platby na krávy bez tržní produkce mléka:

ČR žádá národní limit na krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 tis. kusů.

11. Nařízení Rady 2467/98 o společné tržní organizaci skopovým a kozím masem

ČR žádá o stanovení národní kvóty na ovce ve výši 130 000 ks bahnic.

ČR žádá o uplatňování takových prémií, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU.

12. Směrnice Rady 96/93 o certifikaci zvířat a živočišných produktů

ČR žádá o přechodné období 2-3 let na završení rekonstrukcí veterinárních stanic určených k provádění veterinárních hraničních kontrol na dovozy živých zvířat a živočišných výrobků tak, aby byly respektovány standardy ES na hraniční přechody, a to pro letiště Ruzyně a říční přístav Děčín.

ČR žádá o potenciální přechodné období dvou až tří let na vybudování infrastruktury šesti nových pohraničních stanic na česko-slovenské hranici.

13. Ochrana zdraví lidí

ČR žádá o tříleté přechodné období pro zlepšení hygienických podmínek masných závodů.

14. Ochrana zvířat proti týrání (welfare zvířat)

ČR žádá přechodné období pro úpravu technologií v klecových chovech nosnic a prasat.

15. Ochranná dovozní klausule

ČR žádá o vtělení ochranné dovozní klausule na zemědělské a potravinářské výrobky do Smlouvy o přijetí.

16. IACS - podmínečné přechodné období

V případě, že se nepodaří pomocí kofinancování zajistit všechny úkoly ze screeningu v oblasti aplikace systému IACS do doby vstupu ČR do EU, vyhrazuje si ČR právo požádat dodatečně o přechodné období pro dokončení celého systému.

17. Fytosanitární záležitosti, osivo a sadba rostlin - Směrnice Rady 66/401, 66/402, 69/208, 70/458, 92/34 - marketingové směrnice:

ČR žádá v rámci standardního postupu podle příslušných ustanovení uvedených předpisů ES o výjimku z povinnosti uplatňovat ustanovení příslušných směrnic Rady u těch druhů zemědělských plodin, ovocných rostlin a zelenin, které se v České republice z důvodů nevyhovujících agroekologických podmínek nepěstují a nemnoží (např. rýže, troskut, kopyšník, pískavice řecké seno, podzemnice olejná, bavlník, světlice barvířská, artyčok, pistácie, oliva).

18. Směrnice Komise 92/76, kterou se uznávají chráněné zóny vystavené zdravotním rizikům rostlin ve Společenství a Směrnice Rady 77/93 o ochranných opatřeních proti zavlečení škodlivých organismů rostlin nebo rostlinných produktů do Společenství a proti jejich rozšíření ve Společenství :

ČR žádá o uznání vymezených oblastí ČR za chráněné zóny proti spále růžokvětých [Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.] a háďátku bramborovému.[Globodera pallida (Stone) Behrens] a o promítnutí tohoto statutu do Směrnice Rady 77/93/EEC, příloh I.B, II.B, III.B a IV.B.

33. Organické zemědělství - Nařízení Rady 2092/91/EEC čl. 2

ČR žádá o začlenění názvu “ekologické zemědělství” v českém jazyce do příslušného seznamu uvedeného v článku 2.

Příloha 1 - podkladové statistické údaje

Dílčí poziční dokument ČR pro kapitolu 7 - zemědělství

Sektor plodin na orné půdě (obilniny, olejniny), bramborový škrob, sušená krmiva, rýže, olivový olej

Osevní a sklizňové plochy, sklizně a hektarové výnosy obilnin

Pšenice ozimá

Pramen: ČSÚ

Pšenice jarní

Pramen: ČSÚ

Pšenice celkem

Pramen: ČSÚ; * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Žito

Pramen: ČSÚ, * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Ječmen ozimý

Pramen: ČSÚ

Ječmen jarní

Pramen: ČSÚ

Ječmen celkem

Pramen: ČSÚ; * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Oves

Pramen: ČSÚ, * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Kukuřice

Pramen: ČSÚ; * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Obilniny celkem

Pramen: ČSÚ; * MZe ČR a VÚZE s využitím údajů dálkového průzkumu země metodou MARS

Osevní a sklizňové plochy, sklizně a hektarové výnosy olejnin

Řepka olejná

Slunečnice

Len olejný

1) odhad

Sklizňové plochy, sklizně a hektarové výnosy proteinových plodin

Hrách

Ostatní luskoviny

Výpočet základní plochy pro udělení přímých plateb u plodin na orné půdě

Výchozí údaje z let 1994 až 1998

Poznámka:

1) Obilniny celkem zahrnují: pšenici celkem, žito, ječmen celkem, oves, triticale, kukuřici na zrno a ostatní obiloviny (pohanka, proso atp.)

2) Olejnatá semena zahrnují: sojové boby, řepku, slunečnici na semeno, len olejný

3) Ostatní luskoviny zahrnují bob obecný, pelušku, vikve, lupiny, luskovinoobilní směsky apod.

Pramen: ČSÚ, Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v ČR 1994 až 1998

Údaje o produkci bramborového škrobu v ČR

Zdroj: Český škrobárenský svaz

1) zahrnuje plochy pro výrobu sadby, škrobu a výrobu ostatních výrobků z průmyslových brambor

Velikost výrobní subvence v EU u škrobu

Velikost exportní subvence v EU u škrobu

IV.

Vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení

Zdroj: MZe ČR