EK si přeje, aby se zkušenost s Vídní odrazila ve Smlouvě o EU

Kulhavé vyřešení osmiměsíčního sporu mezi 14 členskými státy EU a Rakouskem zanechá nepříjemnou pachuť, pokud "patnáctka" této krize nevyužije k takovému doplnění Smlouvy o EU, jež by pro budoucnost stanovilo přesnější pravidla postupu v podobných případech. Takový je názor Evropské komise, sdílený dnes mnoha pozorovateli a komentátory. "Doufám, že se dohodneme na vylepšení nástrojů, které máme pro řešení takových problémů," sdělil v úterý večer v komuniké předseda komise Romano Prodi. Usoudil, že doplnění Smlouvy o EU, a to již letos v prosinci, by usnadnilo čelit podobným situacím v budoucnu. Prodimu jde o články šest a sedm smlouvy, které vypočítávají zásady, na nichž je unie založena, jako jsou svoboda, demokracie, právní stát a respektování lidských práv, a stanoví postih v případě jejich narušení. Zatím je pouze možné pozastavit některá práva plynoucí z členství v EU v případě závažného a trvalého porušování zmíněných principů, a to na návrh třetiny členských států, komise nebo Evropského parlamentu. Rozhodnutí o tom, že se členská země dopustila porušení zásad, mohou učinit pouze nejvyšší představitelé, a to jednomyslně, tedy včetně prezidenta nebo premiéra inkriminované země. O povaze trestu pak rozhodne Rada ministrů kvalifikovanou většinou. Komise (a řada členů) bude nyní usilovat o zjednodušení tohoto postupu a odstupňování postihu, aby hrozba byla účinnější. Mluví se také o formulaci "preventivních a kontrolních opatření," na jejichž zavedení by měly instituce EU právo, kdyby se některá země začala chovat v rozporu se zásadami. V úterý je požadoval například belgický ministr zahraničí Louis Michel. Pro dohodu o nové mutaci Smlouvy o EU byl však stanoven jako konečný termín letošní prosinec a předsedající Francii velmi záleží na tom, aby mezivládní konference, na níž "patnáctka" jedná o institucionálních reformách, do té doby dospěla k nezbytným kompromisům. Nové téma by těžké jednání nutně zatížilo. Právě kvůli úspěšné revizi smlouvy, která je předpokladem východního rozšíření EU, souhlasila Francie nakonec nerada s odvoláním bilaterálních politických sankcí "čtrnáctky" vůči Rakousku. Obávala se, že roztrpčení Rakušané by mohli zmařit prosincové dohody. Nyní se podle diplomatických zdrojů Francouzi znepokojují zařazením dalšího bodu do složité agendy. Na druhé straně bude rakouská krize a její výsledek nutně sloužit jako precedens. "Co budeme dělat zítra, až se rasistická, populistická pravice chopí moci v další zemi, v Itálii, v Dánsku, nebo třeba v Belgii," táže se dnes list Le Soir. "Co budeme dělat, až se tito noví vládci začnou ohánět řešením rakouského případu, aby se vyhnuli jakémukoli odsouzení?" Britský Financial Times proto fandí Prodimu: "Potřebujeme jasný soubor pravidel vypočítávající společné hodnoty, kterých se vlády EU mají držet, a také kroky, které nastanou v případě jejich porušení. To lze udělat do prosincového summitu v Nice. Zkušenost s Rakouskem pak aspoň vyzní pozitivně."