AFP: Alborg, bašta dánských euroskeptiků

"A říkám ne, ne a ne!" Usazena na plážové židličce v parku v severodánském Alborgu prozpěvuje si třicátnice Annette Fargemannová refrén populární písničky, který pro potřeby euroreferenda 28. září improvizovaně pozměnil zpěvák na nedalekém pódiu. Annette je už rozhodnuta, jak bude hlasovat, napsala agentura AFP. Proto se může bezstarostně vyhřívat v paprscích podzimního slunce a těšit se z koncertu skupiny Bamsens Venner. Zorganizovala ho vládnoucí Sociálnědemokratická strana, která uspořádala svůj sjezd právě v tomto městě, známém jako bašta odpůrců eura a již desetiletí i Evropské unie. "Naše ekonomika funguje dobře, naše koruna je pevná. Proč tedy měnit náš symbol, abychom získali měnu - euro -, která ztrácí na hodnotě? Část našeho já by zmizela, kdybychom někdy vstoupili do uzavřeného kruhu eura, kde nebudeme mít žádné slovo," tvrdí Annette a vůbec neposlouchá premiéra Poula Nyrupa Rasmussena. Ten v přestávce koncertu energicky argumentuje ve prospěch přijetí eura. Znepokojen nepříznivými výsledky průzkumů veřejného mínění se Rasmussen snaží přesvědčit voliče, včetně voličů své vlastní strany, aby "řekli 'ano' pro své vlastní dobro a hlavně pro zajištění budoucnosti vlastních dětí". Trochu stranou sedí na lavičce sedmdesátnice Ingrid Mortensenová. Ji premiér svými argumenty zatím tak "úplně" nepřesvědčil. "Nevím, ještě mám pochybnosti. Co když nás ostatní země jednou donutí snížit naše daně, které jsou sice tvrdé, ale financují náš sociální stát. Co se pak stane s našimi důchody?" ptá se. Annette a Ingrid nejsou výjimkami. Podle průzkumů projevují největší skepsi vůči jednotné evropské měně právě ženy, starší lidé a mládež bez vysokoškolského vzdělání. "Poměrně snadný" úkol má v Alborgu poslanec exkomunistické Kandidátky jednoty Frank Aen. Rozdává v uličkách letáky svého uskupení, které sdružuje rozhodné odpůrce EU a tradiční levičáky, skoro ale není koho přesvědčovat. "Šetři papírem, budu hlasovat každopádně 'ne", jen na něj křikne vousatý blondýn a proběhne kolem. Jako jeden z mála se devětašedesátiletý Niels Christensen, bývalý dělník z loděnic v sousedním městě, "nestydí" hlasovat pro euro a "hrdě se hlásí ke svému europanství". "Nechápu, proč jsou Dánové pořád tak podezřívaví vůči Evropě, 27 let po vstupu do unie! Nechápu, že někdo může být pro izolaci království. Potřebujeme ostatní." Jeho žena Grethe jen přikyvuje.