Kolem chystané fúze je mnoho povyku pro nic, říká šéf Radegastu

MF Dnes 10.8.1998

Kolem chystané fúze je mnoho povyku pro nic, ríká šéf Radegastu

Praha Konecné rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí jedné z nejdiskutovanejších domácích fúzí mezi Plzenským Prazdrojem a nošovickým Radegastem má podle zákona padnout dnes. Radegast, na který si brousí zuby i majitel Pražských pivovaru anglický pivovarnický koncern Bass, zatím prihlíží, jak se o nej dva kohouti domácího trhu perou, a ceká na rozhodnutí státních úredníku. "Myslím, že sama fúze je mnoho povyku pro nic," ríká reditel pivovaru Radegast Jan Sikora.

Myslíte, že diskuse o spojení jsou zbytecné?

Z hlediska konkurencního prostredí to stejne dopadne tak, jak to dopadnout musí. To znamená, že bohužel i náš trh bude casem rozcupován svetovými giganty. Jediné, co podle me muže mít šanci z hlediska naší národní hrdosti nebo snad i prosazení ve svete, je jeden natolik silný celek, který by vtiskl ceskému pivu nejaký ráz ci charakter. Takový, by se pak na svetovém trhu dokázalo prosadit a udržet. A je jedno, kdo to bude a kým bude vlastnen.

Odpurci spojení však namítají, že Prazdroj je natolik silný, že nic takového nepotrebuje...

To jsou známé argumenty. Plzen prodává pivo nejakých sto tricet let a skutecne je asi ve stovce zemí sveta. Ale prodávají v nich jenom ctyri sta tisíc hektolitru piva. Co to je ve svetovém merítku? Kdyby tolik vyvezli do jedné zeme, tak nereknu. Deset dvacet tisíc prodaných hektolitru tu a tam však s sebou nese šílenou pracnost. Patrí se sice být v prestižních pivních barech, ale praktický význam to moc nemá. Dokud se nepodarí promenit exotiku v objemy, využít jména a zacít svetové trhy masírovat tak, aby se neprodávaly ctyri stovky hektolitru, ale ctyri miliony, pak to zacne k necemu být. Potom bude ceské pivo zajímavé a jeho váha na svetových trzích poroste.

Samotný Prazdroj nebo Radegast neceho takového nemuže dosáhnout?

Pokud se má ceské pivo prosadit ve svete , ne jako odeznívající symbol neceho nekonkrétního, ale skutecný produkt, který by mel svou pozici a budoucnost, musí expandovat. Jinak tu muže vzniknout jakýsi skansen sedmdesáti nebo sta pivovaru, kam si lidé z celého sveta budou jezdit dávat pri nejakých slavnostech, typu Bierfestu v Nemecku, pár piv a zase odjedou. Klasickým exportem ovšem nejsme schopni se prosadit. At už to nekdo priznává nebo nepriznává, jsme natolik ekonomicky nevýznamní a slabí, že to nemužeme zvládnout. Jen cena reklamy i u nás je tak obrovská, že si ji mohou dovolit pouze nejvetší pivovary nebo krátkodobe to riskne i nekdo z tech menších. Vetšinou to však mívá špatné konce a moc takových pokusu už poslední dobou není. Napríklad v Nemecku nebo kdekoliv jinde v západní Evrope si samotný Radegast reklamu dovolit nemuže. Možná nejaké billboardy nebo novinové inzerce, ale do televize jít bohužel nemuže. Na techto trzích ovšem bez televizní reklamy nikdo díru do sveta neudelá. Muže sice pracne navyšovat hektolitr po hektolitru, ale velké slávy se nedopracuje.

Silný zahranicní partner pro jednotlivý pivovar, at už Radegast nebo Prazdroj, by nestacil?

K tomu, abychom se dokázali prosadit v zahranicí, musíme být silní v kramflecích doma. Když se Radegast s Prazdrojem nespojí a zustanou samostatne, mohl by se sice o nejakou expanzi pokusit každý sám, ale bude to riskantnejší. Budování silné domácí pozice totiž zabere spoustu casu a prostredky, které se daly využít jinde. Za pár let, až se otevrou dvere do Evropy a cenová hladina se trochu srovná, znacnou cást trhu nakonec zaberou zahranicní pivovary. Netvrdím, že na domácím trhu zanikne ceské pivo, ale tu cást spotreby piva, kterou dnes vypijí cizinci, nahradí známá globální piva typu Heinekenu ci amerického Budweiseru. To je dusledek celosvetové globalizace, bez níž se bohužel nejde dlouhodobe prosadit ani na našem trhu.

Takže prece jenom jde v uvažované fúzi i o domácí trh?

Bez nej to nejde. Jakákoliv expanze je o koncentraci zdroju a silném základu. Casto jsou slyšet nárky Pražských pivovaru, které strašne horekují, jak bude narušena vyrovnaná soutež na vnitrním trhu, když proti malým Pražským pivovarum vyroste gigant. Jenže zapomínají pripomenout, že jsou soucástí Bassu, stejne jako Velkopopický kozel je soucástí Radegastu a podobne jako by byl Radegast soucástí Prazdroje. Z pohledu tohoto porovnání zustane Bass nesrovnatelne vetší vcetne Pražských pivovaru než prípadné nové seskupení.

Když mluvíte o Bassu, co když spojení nevyjde a spadnete do rukou Anglicanu?

Možné je samozrejme všechno. Radegast by asi pokracoval podobným zpusobem jako Staropramen. Zcela jiste by to nevedlo k uzavrení pivovaru nebo k necemu podobne dramatickému. Na druhou stranu marne premýšlím, co tady Bass predvedl, abych se o nem mohl pochvalne vyjádrit. Když už nic jiného a srovnám jej s Krušovicemi a jejich nemeckými majiteli Binding Brauerie, vidím podstatný rozdíl. Bass vstupoval do mnohem silnejšího pivovaru, ale nijak zásadne nenavýšil prodej. Snad jediným pozitivem je uvedení piva Velvet, ovšem tady cítím rozpaky. Je to v podstate víc povyku než faktického prodeje. Zpocátku zaujal hlavne mladé lidi a vše nasvedcovalo, že i my budeme mít v hospodách vážný problém. První vlna ovšem vyprchala a Velvet se stal normálním speciálem, kterého nemužete vypít deset nebo patnáct za vecer. Místo na trhu má, ale druhým pivem Gambrinus se nestane.

Myslíte, že zahranicní pivovary jako možní partneri domácích výrobcu zachovají puvodní ceské znacky?

To je vec, kterou si nedovolím odhadnout. Mezi všemi svetovými pivovary jsou rozdíly. Ale vidím to podobne, jako když firma Volkswagen kupovala Škodovku. Auta se celosvetove prodávají a jsou to ceská auta. Když nekdo vidí napríklad v Anglii škodovku, vidí ceské auto a casto ani neví, že je vlastnená Nemci. Podobne vidím pozici ceského piva samozrejme v tom lepším prípade.

Jan CIZNER