Listí spadlé z napadených kaštanů by se mělo okamžitě pálit

Listí spadlé z napadených kaštanu by se melo okamžite pálit

PRAHA 24.srpna (CTK) - Proti klínence jírovcové, jež napadla jírovce, lidove nazývané kaštany, témer na celém území republiky, lze podle reditele Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václava Vetvicky bojovat okamžitým shrabováním a pálením listí. Na jare by mely být kaštany postríkány do výšky peti metru systémovým insekticidem, aby hmyz, který precká zimu na zemi a není dobrým letcem, nemohl napadnout stromy znovu, rekl Vetvicka CTK.

Ústav organické chemie a biochemie Akademie ved se nyní údajne snaží vyvinout proti klínence feromonový lapák.

Klínenka, jejíž housenky se živí pletivem listu jírovcu, se poprvé v Ceské republice objevila v roce 1993 na jižní Morave a nyní postupuje k severozápadu. V roce 1995 byly první napadené stromy zaznamenány v Praze. Dnes už je v Nemecku a zaplavuje západní Evropu. Za sezónu se narodí tri až ctyri generace klínenek.

"Dríve mela klínenka spadeno pouze na jírovec madal, musím konstatovat, že nyní napadá velice vehementne témer všechny americké jírovce s výjimkou kerovitého jírovce drobnokvetého," uvedl Vetvicka. Dodal, že v botanické zahrade na pražském Albertove klínenka napadla i cervenokvetý jírovec, který je nejstarší a nejvetší v Cechách a na Morave.

Stromum napadeným klínenkou ubývá sil, protože si nemohou kvuli nedostatku zdravého listoví vyrobit energetické zásoby na príští rok. Napadený strom podle Vetvicky prežije jen dva tri roky, pricemž tretí rok již neobrazí.

Klínenka jírovcová patrí mezi takzvane minující hmyz. Samicka naklade vejce na povrch listu, vylíhlá mikroskopická housenka se prožere dovnitr, kde si vybuduje opredenou komurku, z níž vyráží za potravou v listu. Než se housenka zakuklí, postupne požírá pletivo listu, které vytvárí chlorofyl. Hmyz se líhne brzy na jare z kukel prezimujících na spadaném listí.

Podle Vetvicky by se melo proti klínence postupovat stejne jako proti mnišce ci kurovci, tedy napríklad pomocí feromonových lapáku. Existuje však i názor, že hmyz by se mel nechat premnožit, aby se pro nej v prírode našel biologický neprítel.

Sona Remešová kš vb