Agris.cz - agrární portál

Je na čase zbourat Potěmkinovy vesnice

25. 1. 1999 | Metro

Metro 25.1.1999

Je na case zbourat Potemkinovy vesnice

SLOUPEK

Obvykle se ríká, že umení zatraktivnet výrobek pro oko zákazníka, a dosáhnout tak jeho lepšího uplatnení na trhu predlistopadový režim zcela opomíjel a dusledky jsou videt dodnes - i když se v poslední dobe situace výrazne lepší. Existuje však ješte tragictejší odkaz minulosti - to v prípadech, kdy se pro oko zákazníka, zahranicního návštevníka ci proste obecné verejnosti cosi cinilo, nicméne z nedostatku penez, politického populismu a nedostatku odpovednosti zustalo u snahy skutecne a práve pouze povrchové. Pro takové projekty existuje v našich krajích výraz Potemkinovy vesnice.

Maskování reality je v dobe stále vetší specializace a neustálých informacních impulzu docela dobrá možnost, jak uchovat pravdu pouze v hlavách nekolika zasvecených. Ten, kdo za líbivou fasádu Potemkinových vesnic nepronikne, neví nic, a proniknout muže pouze ten, který je schopen príslušnou architekturu (konkrétní problém) identifikovat na základe odborných znalostí. Potýkáme-li se dnes s neutešenou ekonomickou situací, je to do znacné míry dáno tím, že se pod puvodne prijatelným povrchem jednotlivých podniku odstavených na cvicišti regulované ekonomiky ukázal pravý stav v okamžiku, kdy je bylo treba poslat na bojište ekonomiky tržní. Ostatne - vetšina bývalých vojáku Ceskoslovenské lidové armády si jiste vzpomene na radu standardních situací, kdy z každodenne nablýskávaných nákladních vozu Praga V3S stojících v takzvaných "nedoknutelných zásobách" bylo pri skutecném poplachu schopno vyjet ci vubec nastartovat pouze nekolik desítek ze sta.

Potemkinovy vesnice proste byly a bohužel ješte stále jsou všude kolem nás. Ba dokonce pod námi. Napríklad technický stav sítí v systému zásobování Prahy pitnou vodou. Predlistopadový režim totiž venoval príliš mnoho financních prostredku do povrchových objektu, které byly verejnosti na ocích, ovšem na úkor veškerých objektu podzemních, zejména sítí. Výsledkem je stav, že se pražská vodovodní a kanalizacní sít stala jednou z nejstarších a nejporuchovejších sítí v Evrope s prumerem 25 poruch denne a denními maximy až 70 poruch. Stárí a životnost trubních materiálu jsou tak dnes v natolik nepríznivé skladbe, že se v prubehu následujících deseti až patnácti let muže cetnost poruch ješte dále znacne zvýšit a celému systému hrozí již nyní potenciální kolaps. Nahromadené hríchy minulosti pritom nelze rešit na úkor soucasných pražských obcanu dramatickým zvýšením cen vodného a stocného. To, pravda, od února vzroste zhruba o 14 procent, avšak Praha zustane i tak pod celostátním prumerem. Zvýšení techto cen samozrejme náklady na zneškodnení casované bomby pod nohama Pražanu ani zdaleka nepokryje - a tak je zrejme nutné, zejména v zájmu príštích generací, aby se hlavní mesto ucházelo z duvodu dlouhodobé systémové obnovy sítí o pokud možno co nejvýhodnejší pujcku.

Podmínky strategických pujcek, tedy zejména jak drahé ci levné peníze Praha na takový projekt dostane, závisí samozrejme na bonite cili verohodnosti klienta. Proto by asi bylo vhodné, aby se za príslušný projekt zarucil stát. Sama Praha nepochybne bonitním klientem je - ješte. K tomu, aby jím byla i nadále, ale musí fungovat nekteré základní veci, jako napríklad, že z kohoutku potece vždy a za každých okolností teplá a studená a zdravotne nezávadná voda. Zmínený pražský potemkinovský príklad urcite není jediným - zemedelsky receno jde v tomto prípade pouze o komoditu, u které se blíží doba sklizne. Kolik obdobných odrud je v ruzných pudách a úrovních naseto - to bude jiste ješte predmetem diagnóz po mnoho let. Podstatné je pritom jediné - pri rešení tohoto typu problému musí být volena systémová dlouhodobá rešení. Jejich jediným merítkem pritom nemuže být pouze prostý ekonomický kalkul návratnosti, ale i hlediska spolecenská, ekologická, preventivní a tedy odpovedná. Doufejme v to.

PETR HAVEL, publicista


Zdroj: Metro, 25. 1. 1999





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 19:00