Prodej Čokoládoven již šetřila ministerská komise, NKÚ i policie

Prodej Cokoládoven již šetrila ministerská komise, NKÚ i policie

PRAHA 23.února (CTK) - V soucasnosti se vzhledem k trestnímu oznámení stala opet predmetem mediálního zájmu privatizace státního podniku Cokoládovny Praha. Ten byl privatizován prodejem balíku akcií spolecnosti Copart (Cokoládovny partners, B.V. Amsterodam - spolecný podnik BSN Paríž a Nestlé Vevey) za spoluúcasti Evropské banky pro obnovu a rozvoj (BERD).

Francouzský koncern BSN spolu se švýcarským gigantem Nestlé získaly v lednu 1992 od ceské vlády oprávnení založit s a.s.Cokoládovny spolecný podnik, kde jejich podíl bude cinit 43 procent. Podle tehdejšího vyjádrení prezidenta koncernu BSN Antoina Ribouda pro deník Liberation, proces privatizace Cokoládoven trval asi deset mesícu. Riboud jej v té dobe oznacil za druhý nejvýznamnejší privatizacní projekt ve strední Evrope (po automobilce Škoda) s tím, že šlo o "snatek z rozumu".

Soucasne do Cokoládoven vstoupila se svým kapitálem i Evropská banka pro obnovu a rozvoj, které privatizacní projekt prisoudil 15 procent akcií. Cena za techto, celkem 58 procent akcií byla na základe tržního ocenení dvou rakouských poradenských firem stanovena na 3,26 miliardy korun. Pred podpisem trojstranné smlouvy s investory byla podle tehdejších informací provedena úcetní uzáverka, která prokázala zvýšení úcetní hodnoty základního jmení cokoládoven zhruba o 700 milionu z 1,8 miliardy korun zapsané pri vzniku spolecnosti 22.brezna 1991 na zhruba 2,5 miliardy korun k 31.prosinci 1991.

V dubnu 1994 se v tisku objevily informace, podle kterých Nejvyšší kontrolní úrad (NKÚ) zjistil, že pri privatizaci Cokoládoven porušili vysocí cinitelé Fondu národního majetku zákony a umožnili tak investorum získat protiprávne akcie, které mají na burze mnohamiliardovou cenu. FNM podle Rudého práva prodal schváleným kupcum o témer tretinu akcií více, než rozhodla vláda. Akcie údajne nebyly prodány za urcenou cenu, ale zhruba o 30 procent levneji, aby celkové zaplacená cástka odpovídala vládou stanovené cene. "Takto navíc protiprávne prodané akcie mají dnes na burze hodnotu trí miliard korun," tvrdil v dubnu 1994 deník.

FNM údajne dále porušil usnesení ceské vlády z ledna 1992 tím, že cást akcií Cokoládoven protiprávne prodal První investicní a.s. Tato akciová spolecnost, která nebyla mezi vládou schválenými kupci, údajne získala za nominální hodnotu tisíc korun asi 85.000 akcií, jejichž cena byla v dubnu 1994 již 637 milionu korun, což bylo o 552,5 milionu korun více, než údajná nákupní cena.

Místopredseda FNM Jan Princ poté pripustil, že privatizací Cokoládoven byl asi porušen zákon, a to prodejem 3,5 procenta akcií Cokoládoven za nominální hodnotu První investicní. Podle Prince vládní usnesení neobsahuje žádnou zmínku o tomto prodeji, což oznacil za administrativní chybu. S tímto prodejem totiž pocítal privatizacní projekt a FNM tehdejší ministr privatizace a pozdejší predseda fondu Tomáš Ježek podle Prince informoval, že vláda privatizacní projekt schválila.

Ježek k tomu uvedl, že charakteristika privatizacního projektu ve vládním usnesení je "neúplná" a v této neúplnosti spatruje pocátek chyby, kterou nazývá "administrativní pochybeností". Podle jeho slov vláda schválila privatizacní projekt ve znení, jak jí byl predložen, ale v usnesení se objevila pouze zmínka o prodeji akcií zahranicním investorum.

Kontrolní odbor ministerstva privatizace po prozkoumání privatizace Cokoládoven konstatoval, že privatizaci provázelo vedle pouhého administrativní pochybení, které by napravila úprava príslušných rozhodnutí, i pochybení, "jehož charakter je vážnejší". "Vážnejší chyby" se staly podle ministerstva pri prodeji akcií První investicní, nebot ani privatizacní projekt, ani duvodová zpráva a ani vládní rozhodnutí neopravnovalo FNM prodat akcie Cokoládoven za nominální hodnotu. V kvetnu 1994 pak dozorcí rada FNM oznámila, že nesouhlasí s výsledky šetrení kontrolního odboru ministerstva privatizace a domnívá se, že FNM pri prodeji postupoval podle vládou schváleného projektu.

V lednu 1995 Rudé právo s odvoláním na zprávu NKÚ napsalo, že pri privatizaci podniku mela být zpusobena škoda za nejméne 8,8 miliónu korun. Podle listu byla prokázána skutecnost, že ministerstvo privatizace v lednu 1992 predložilo vláde podklady, které nebyly v souladu se schváleným privatizacním projektem. Deník dodal, že v "prípadu figuruje údajne také nekolik výtisku privatizacního projektu, které mají stejné jednací císlo a další náležitosti, ale pritom obsahují rozdílné údaje".

Tehdejší ministr privatizace Jirí Skalický na základe svých informací pripustil možnost, že kupní smlouva o prodeji akcií s.p.Cokoládovny Praha byla v souladu s privatizacním projektem. Protože však prodej 3,5 procenta akcií První investicní byl v rozporu s vládním usnesením, požádal policii o prošetrení okolností prodeje. Letos v lednu tuto skutecnost pripomnela tisková mluvcí FNM Dagmar Lásiková s tím, že k podání trestního oznámení se nenašly duvody.

Petr Satrapa tom nol