Přijetí vinné legislativy EU bude pro ČR oříškem

BRUSEL 27. května (zpravodaj ČTK) - Přísné sledování plochy vinic, označování původu vína, jeho doslazování, výroba a označování alkoholických nápojů budou pro Českou republiku obtížným oříškem při budoucím jednání s Evropskou unií.

Ode dneška začala Evropská komise šesti kandidátům "první skupiny" vysvětlovat hromady předpisů týkajících se lahodného moku - a také cukru, tabáku, chmelu, řezaných květin, osiv, banánů, lnu, konopí, rýže a dalších plodin.

Je to už pátá "porce" zemědělské legislativy vržené do "rentgenování" a zdaleka ne poslední. V červenci mají přijít na přetřes ještě fytosanitární předpisy a v září pak novinky systému dotací, subvencí a refundací, jež přineslo nedávné schválení reforem v rámci balíku Agenda 2000. Konečnou pozici pro jednání s EU začne Česká republika připravovat v této nesmírně obtížné oblasti na podzim.

Podle náměstka ministra zemědělství Tomáše Zídka není vyloučeno, že v ní požádá o výjimky či přechodná období pro alkoholické nápoje - takový tuzemský rum a priori neodpovídá předpisům EU, protože rum v unii musí být zásadně vyroben na bází alkoholu z třtinového cukru.

Obdobně je tomu u dalších nápojů, kde unie nařizuje výrobu z vinné révy, nikoli z řepného cukru či bramborového škrobu, jak je zvykem v českých končinách. Není tedy vyloučeno, že - po vzoru Německa či Rakouska - bude některé tradiční kořalky či likéry třeba přejmenovat.

Vinaři si zase budou muset zvyknout na přísnou evidenci rozlohy vinic a pěstovaných druhů révy, množství vyrobeného vína, ale hlavně se vypořádat se zákazem doslazovat vína řepným cukrem. Podle Zídka jde přitom u stolních vín o běžnou metodu dohánění nedostatečného obsahu cukru v révě dozrálé v českých a moravských poměrech.

U cukru nařizuje unie složitý systém kvót, intervencí, dovozních ochran a dalších nástrojů, které ČR nezná a nemá. Z administrativního hlediska bude tedy obtížné vybudovat takový "cukerní pořádek", i když na druhé straně jeho rychlý vznik a aplikace by vyřešily nejeden problém plynoucí z dnešních nadměrných dovozů a domácí nadvýroby.

Čeští chmelaři se bohužel nedočkají nyní platné podpory 840 eur ročně na hektar, protože bude platit jen do roku 2002. Poté bude nynější systém řízení výroby chmele přehodnocen - podle Zídka však zřejmě potrvá tlak na omezování plochy chmelnic, protože EU trpí chronickou nadvýrobou chmele.

Karel Barták bm