Le Figaro: Zvláštní vztahy Grónska s EU

Le Figaro: Zvláštní vztahy Grónska s Evropskou unií

Predseda Evropské komise Romano Prodi, který zbožnuje jízdu na kole, zahájil pocátkem cervence cestu po Grónsku, a to na západním pobreží nejvetšího ostrova na svete, píše francouzský list Le Figaro. Pri pohledu na 7000 let staré ledovce, z nichž nekteré váží až 100 miliónu tun, mohl Prodi zapomenout na své starosti. Vcetne príležitostných trampot, jako byla ztráta dvou zavazadel behem této jinak velmi oficiální cesty, pri níž ho doprovázel dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen. "Cestující bez zavazadel" Prodi však neztratil ze zretele duvody své cesty do zeme Eskymáku. Na pozvání predsedy místní vlády tohoto integrálního území Dánského království Jonathana Motzfeldta sem predseda Evropské komise prijel diskutovat o vztazích Grónska s EU. Zjevne velmi spokojen se svou návštevou, nepochybne také díky prírodním krásám, predseda EK na záver cesty oznámil, že Grónsko a EU podepsaly dohody týkající se spolupráce pri ochrane životního prostredí, výzkumu, informacních technologií, infrastruktur a turistiky. "Zahájili jsme proces, který budeme v nadcházejících letech rozvíjet v nadeji, že Grónsko získá do roku 2003 nový status," prohlásil Prodi. Jonathan Motzfeldt na to odpovedel, že Grónsko "zahajuje novou formu spolupráce s EU prinášející nové perspektivy". Vztahy mezi EU a Grónskem jsou prinejmenším zvláštní. Motzfeldt ostatne rekl tuto prorockou vetu: "Jednoduše se nám podarilo demystifikovat naše vztahy s Evropou. Nyní jsme respektováni jako nezávislé území." Dodal však, že se Grónsko do unie nevrací. Dánsko vstoupilo do Evropského hospodárského spolecenství (EHS) v roce 1972, obyvatelé Grónska je však v roce1985 po referendu opustili. Snad ze strachu, že v nem ztratí svého ducha. Ci spíše z obavy, že španelští a portugalští rybári budou lovit v jejich bohatých vodách. Je ovšem treba ríci, že se mezitím Grónsko od dánské kolonizace emancipovalo. Od roku 1979 se teší statusu integrální soucásti Dánského království se samosprávou ve vnitrních záležitostech. Vuci EU Grónsko také zdedilo status zámorských zemí a území pripojených k EU, který mu dává prístup na spolecný trh bez omezení kvót ci celních poplatku; ovšem za jedné podmínky: že zeme unie mohou mít prístup do grónských rybárských zón na základe presných dohod. A to je práve ten ožehavý bod. Tyto dohody vyprší koncem roku 2000 a jejich obnovení je problematické. Pekná sluvka Prodiho a Motzfeldta, jakož i dohody podepsané v grónské metropoli Nuuku o mnoha vecech krome toho podstatného, totiž rybolovu, který je hlavním zdrojem príjmu Grónska, jsou jenom stromem, za nímž se skrývá les. Grónsko totiž nadále reší vetšinu svých problému díky financím z Kodane. Podle nedávné zprávy Organizace pro hospodárskou spolupráci a rozvoj (OCDE) o grónské ekonomice Dánsko financuje ješte nekteré aktivity v Grónsku globální rocní dotací, jejíž celková výše dosahuje trí miliard dánských korun, což je jeden a pul miliardy dolaru. Jde o mnohem vyšší cásku, namítá jeden dánský pozorovatel, který ji odhaduje na pet až šest miliard dánských korun rocne. Na tom však nesejde. Duležité je to, že grónská ekonomika trpí syndromem závislosti na svém "ochránci". Všichni experti priznávají, že je vzhledem k této "globální subvenci" opravdu težké grónskou ekonomiku jasne analyzovat. Financní transfery z Dánska zkreslují predevším údaje o vztahu mezi reálnou produktivitou grónského hospodárství a životní úrovní obyvatel ostrova. Vztahy mezi Dánskem a jeho bývalou kolonií nesou nicméne ješte stopy lásky a nenávisti. Dánové pri hledání "pravých Vikingu" v roce 1721 tak trochu náhodou pristáli v Grónsku. Byli spíše misionári než dobyvatelé a rozvíjeli zde "mírnou kolonizaci", která však nezabránila tomu, aby mezi obema národy nepretrvala jistá nevole. "V Grónsku jsem poprvé pocítil jistou nenávist kvuli své národnosti," konstatuje jeden dánský obchodník. Soudí, že nikde jinde ve svete mu dánská národnost necinila problémy. Ono Fleischer z Grónska, jemuž se díky turistice na ostrove dobre darí, vysvetluje: "Dánové se nás nikdy nesnažili pripravit o naši kulturu. Nebyli jako Kanadani, kterí se snažili srazit na kolena Eskymáky a Indiány, zvlášte tím, že jim vybili jejich psy. Eskymák bez psu, kterí mu slouží k doprave a lovu, není již sám sebou."