Agris.cz - agrární portál

EU schválila 18 projektů z programu ISPA

21. 7. 2000 | ČTK

EU schválila 18 projektu z programu ISPA

Evropská unie schválila prvních 18 projektu v oblasti dopravy a životního prostredí, které bude financovat v rámci programu ISPA. Ani jeden z nich se netýká Ceské republiky. Podle zdroje komise se CR sice zpozdila s prípravou "nekterých dokumentu", to však neznamená, že prijde o svuj podíl na programu ISPA.

Je takrka jisté, že ceské projekty budou schváleny v ríjnu nebo v listopadu. Nejsou o nic horší než ty, které již byly prijaty. Dusledkem bude tedy prinejmenším pomalejší start techto aktivit - projekty, které byly schváleny dosud, se dockají už letos financování z prostredku unie. Ty, jež dostanou zelenou na podzim, se rozbehnou až v príštím roce. CR se podle zasvecených zdroju zpozdila pri príprave tzv.strategie ISPA, kterou komise požaduje, aby vedela, jak kandidáti koncipují využívání techto penez, které mají predevším sloužit jako podnet k získání úveru od mezinárodních bank.

Upravená strategie pro oblast dopravy byla odevzdána nedávno, pro životní prostredí ješte není údajne hotova. Prvních 18 schválených projektu prísluší všem kandidátským zemím strední a východní Evropy s výjimkou CR a Slovinska. Z financního hlediska je nejvýznamnejší modernizace trati Bukurešt- Fetesti v Rumunsku, na kterou EU prispeje 231 miliony eur. Pres 80 milionu investuje napríklad do výstavby dálnice Kleszczów-Sosnica v Polsku. Slovensku EU schválila projekt na modernizaci železnice z Bratislavy do Trnavy v úseku Bratislava-Šenkvice. Z rozpoctu ISPA na ni Slovensko dostane 38,5 milionu eur, z toho 30 milionu ješte letos.

Z celkového rocního rozpoctu ISPA ve výši 1,04 miliardy eur pro 10 zemí prísluší Ceské republice 5,5 až osm procent, tedy 57,2 až 83,2 milionu eur (2,05 až 2,9 miliardy korun). Podíl každého kandidáta byl vypocítán podle složitého klíce, pricemž pomerne nejvíce dostanou ti, kdo jsou nejchudší. Peníze samozrejme nestací na nákladné infrastruktury; fakt,že jde o projekty schválené a podporované Evropskou unií, má vyvolat duveru bank. Podle Evropské komise získala již drtivá vetšina schválených projektu záruky dalšího spolufinancování Evropskou investicní bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Svetovou bankou. V doprave se všechny projekty týkají dálnicní a železnicní síte; pouze v Bulharsku se ISPA bude podílet na prestavbe sofijského letište.

V životním prostredí je za naprostou prioritu považováno cištení odpadních vod a nakládání s odpady. ISPA zásadne nefinancuje likvidaci prumyslových odpadu, protože by setím porušily zásady hospodárské souteže. Nehodlá zatím prijímat projekty týkající se prírodních rezervací. Podle zdroje Evropské komise predstavují schválené projekty 1,25 miliardy eur, z cehož 825 milionu zaplatí EU z programu ISPA, což je necelých 70 procent. Z letošního rozpoctu na ne poplyne asi 470 milionu, což znamená, že do konce roku je treba schválit ješte tolik projektu, aby se na ne vycerpalo zbývajících 530 milionu eur. Komise si je jista, že se jí podarí vycerpat všechny peníze, které jsou k dispozici, zachovat približnou rovnováhu mezi dopravou a životním prostredím a pro každou zemi schváli tprojekty, na než spolufinancování z ISPA bude odpovídat približne stredu stanoveného rozpetí, v prípade CR tedy asi 2,47 miliardy korun.

Znepokojení vyvolal ctvrtecní návrh clenských státu snížit v rozpoctu na príští rok platby z programu ISPA o 100 milionu eur proti návrhu komise, která požadovala 350 milionu. Podle zmíneného zdroje jde o "krátkozraké", potenciálne "nebezpecné"rozhodnutí, protože pomalý rozjezd programu v letošním roce bude práve napresrok znamenat daleko vyšší tlak na financování projektu. ISPA je nový nástroj "predvstupní pomoci" EU kandidátským zemím, který má sloužit také jako pomucka, na níž se ucí spravovat prostredky z rozpoctu EU; po pristoupení by jim mely pripadnout z titulu regionální pomoci mnohem vyšší cástky. Podobný úcel sleduje také program SAPARD (pul miliard eur rocne pro 10 zemí), který mírí do zemedelství. Krom toho trvá program Phare, z nehož kandidáti cerpají rocne 1,5 miliardy eur.


Zdroj: ČTK, 21. 7. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 21:12