Zloději brambor na východě Slovenska - závažný problém

Zemědělci na východním Slovensku přivádí k zoufalství nikoli nepřízeň počasí či obava ze špatné úrody, anebo nedostatek peněz, ale hromadné "nájezdy" zlodějů na pole s bramborami. Škody, které zloději zemědělcům nadělají, jsou každým rokem vyšší a pohybují se řádově v desítkách miliónů korun. I když se kradlo i za bývalého režimu, tehdy ale byla tato činnost motivována spíš snahou ušetřit peníze za jídlo. Dnes však organizované skupiny Romů i "neromů" doslova vyplení pole kvůli tomu, aby pak brambory prodali překupníkům na černém trhu za zlomek jejich skutečné ceny. Úřady jsou bezradné, policisté tvrdí, že jejich lidé nemohou být všude a pěstitelé v zlosti od bezmoci vyhrožují, že vezmou zákon do svých rukou a budou po zlodějích střílet. Podle zemědělců je už zničena více než čtvrtina všech brambořišť, přičemž oproti loňskému roku zemědělci vysadili o 50 procent brambor méně. Na Spiši, či v okolí Staré Ĺubovně je situace den ze dne napjatější. Také proto se dnes do Košic sjeli ze všech koutů východního Slovenska zástupci policie a státních úřadů, aby se společně poradili, jak tomuto problému čelit. Ačkoli krajský ředitel policie v Košicích Michal Dunda i šéf pořádkové policie z bratislavského prezídia Ĺudovít Zapletal slíbili, že do střežení bramborových polí zapojí víc policistů, včetně příslušníků pohotovostních motorizovaných jednotek i jednotek pro boj s organizovaným zločinem, přednostové úřadů z nejvíce postižených okresů odcházeli z tohoto setkání zklamáni. "Nevím, jak vyúčtuji benzín za služební cestu, bylo to celé o ničem," posteskl si přednosta okresního úřadu ve Spišské Nové Vsi Juraj Beňa. Dodal, že už ho nebaví psát stížnosti a žádosti o pomoc na všechny možné instituce. Právě Beňa informoval, že "v jeho okresu", kde je problém vykrádání bramborových polí nejvážnější, už vyzkoušeli několik projektů - vše bez úspěchu. Zemědělci ve Smižanech, kde se produkuje nejvíce brambor na Slovensku, například zkoušeli přidělit tamním Romům pole s výměrou pět hektarů, které pro ně oseli a řekli jim, ať se starají a když brambory dozrají mohou si je nechat. "Pouze tři dny poté, co zemědělci brambory vysadili, na poli nezůstalo nic," poznamenal.