Le Figaro: Malta, pingpong mezi dvěma kontinenty

Le Figaro: Malta, pingpong mezi dvema kontinenty

Zmeškali první vlak, ale podarilo se jim naskocit do posledních vagónu. 375.000 Maltanu, kandidátu "druhé vlny", nedávno zahájilo jednání s cílem zakotvit své ostruvky o 316 kilometrech ctverecních u Evropské unie, píše francouzský deník Le Figaro. "Malta je mnohem lépe pripravena než ostatní kandidátské zeme," ujištuje šéf delegace Evropské komise na Malte Giorgio Boggio. Tato bývalá britská kolonie, nezávislá od roku 1964, je dokonce v této chvíli jedinou zemí, která plní všechna požadovaná ekonomická kritéria. Její hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je srovnatelný se zememi jižní Evropy. Hospodárství, které se opírá predevším o turistiku - více než milión návštevníku rocne - a konfekci, je integrováno s ekonomikou Evropské unie: dve tretiny maltského zahranicního obchodu pripadají na zeme EU. Instituce okopírované podle evropských vzoru fungují vyhovujícím zpusobem. Kontrolu ale vyžaduje sektor námorní dopravy, což je jednou z priorit francouzského predsednictví v Evropské unii vzhledem k tomu, že se v prosinci 1999 potopil u Bretane tanker Erika plující pod maltskou vlajkou. Evropská unie rovnež žádala maltskou vládu, aby kladla vetší duraz na životní prostredí, na volný pohyb zboží a kapitálu a na justici. "Malta bude významné pojítko mezi severním a jižním Stredomorím, mezi Evropou a severem Afriky a Blízkým východem, a bude tak prispívat ke stabilite celého regionu," raduje se predseda Evropské komise Romano Prodi. Ale na malickém souostroví je vstup do EU vysoce kontroverzní otázkou. Konzervativní vláda se pustila do rozsáhlého programu, "aby byla pripravena do ledna 2003". Opozicní labouristé však nezastávají stejný názor. "Stát se plným clenem unie není v zájmu malé zeme, jako je naše, ani v krátkodobé, ani v dlouhodobé perspektive," namítá vudce labouristu Alfred Sant. "V každém prípade by to bylo v rozporu s její neutralitou. Nejlepší volbou pro Maltu je vytvorení zóny volného obchodu s EU." Zdá se, že si obe maltské strany hrají s Evropskou unií pingpong. Souostroví podalo první žádost o prijetí do Bruselu v roce 1990. Tu však na 22 mesícu pozastavila labouristická vláda, když v zárí 1996 nastoupila k moci. Od ríjna 1998 je mícek v tábore nacionalistu: žádost o prijetí byla obnovena s opetovným nástupem vlády Nacionalistické strany (PN, pravý stred). Premiér Edward Fenech Adami prislíbil, že záležitost vyreší referendem po jednáních s Bruselem, zrejme v roce 2002. Labouristé jsou však špatní hráci: již oznámili, že se na výsledek lidového hlasování nebudou ohlížet.