Čech přišel v Uzbekistánu o pivovar

Nekonvertibilní měna, obrovské celní bariéry okolních zemí a nakonec i nezákonné pře vzetí nadvlády nad podnikem. Jediný uskutečněný projekt společných českouzbeckých podniků se ocitl ve vážných potížích.

Donedávna pýcha investiční činnosti českých podnikatelů v Uzbekistánu se v letošním roce potýká s existenčními problémy. Závody společného česko-uzbeckého potravinářského koncernu Pulsar nemají valuty na dovoz nezbytných surovin. Český majitel pražský podnikatel Jan Dohnal dokonce přišel o majoritu v jednom ze svých pivovarů. Devátého června využil minoritní akcionář pivovaru Andižon Praha nepřítomnosti Jana Dohnala. Svolal valnou hromadu, a z vedení pivovaru okamžitě odvolal všechny Čechy. I když uzbecké zákony dávají akcionářům 15 dnů na to, aby se o konání hromady dozvěděli, minoritní akcionář akci provedl hned druhý den poté, co inzerát oznamující konání valné vyšel v místním tisku. Jan Dohnal přišel o funkci předsedy dozorčí rady a generálního ředitele pivovaru Jana Petráčka vyvedla z podniku policie.

Kapitalismus po uzbecku

Ochranka, kterou noví vládci podniku najali, od té doby nepouští majitele ani nikoho z českých manažerů do závodu. "Zabavili veškeré cenné dokumenty, mají razítko i přístup do sejfu," líčí Jan Dohnal. Novému managamentu se daří bránit Dohnalovi i v tom, aby se stýkal se zaměstnanci: "Sešli jsme se po pracovní době mimo areál závodu. Okamžitě přijela policie a rozehnala nás s tím, že jde o nepovolené shromáždění." Na stranu českého investora se postavil i místní tisk. Deník Pravda Vostoka líčí Dohnala jako člověka, který oživil zkrachovalý pivovar. Lidé, kterým dal znovu práci, prý nyní nevěří v budoucnost podniku bez českého managementu. "Závod již druhý měsíc stojí a nesplácí úvěry," píše se v článku, který se pohoršuje nad metodami, jichž vůči českému podnikateli místní akcionáři použili. Dohnal sám přiznává, že ani on nesplnil všechno, k čemu se při zakládání společného podniku v Uzbekistánu zavázal. Už dva roky nepřivezl strojní zařízení z ČR, kterým měl navýšit základní jmění andižonského pivovaru. Jako zahraniční investor má povinnost vložit do podniku americké dolary nebo stroje. Dohnal tvrdí, že nemohl navýšení jmění udělat, protože se mu ještě nevrátila investice z roku 1996. Uzbecká vláda neustále odkládá dlouho slibované zavedení volně směnitelné měny a snižuje podnikům limity pro oficiální konvertaci. Dohnal nemohl českým bankám splácet v uzbecké měně a nový úvěr už mu nedaly. "Dolary, které můžeme jen omezeně získat, nestačí ani na nákup surovin. Uzbečtí spoluvlastníci původně souhlasili s tím, že moje lhůta pro navýšení kapitálu bude odložena. Nyní ale mé akcie nevzali v úvahu a změnili svůj podíl na majoritu," říká Dohnal, který dosud spolu se svými dalšími podniky disponoval 51 procenty akcií. V prvním roce existence mohl koncern Pulsar nakoupit 6 milionů dolarů, o rok později jen 1,5 milionu a loni jen 400 tisíc. "Zpočátku jsme valuty získávali také exportem, ale okolní státy se vývozu nápojů velmi silně brání, takže naše zboží je tam dnes téměř neprodejné. Teď je srpen a my jsme mohli od začátku roku směnit jen 200 tisíc dolarů," pokračuje Dohnal. Dohnalův koncern je největší českou investicí v Uzbekistánu a zatím jediným společným podnikem, který se podařilo realizovat. Čeští diplomaté proti událostem v Andižonském pivovaru protestovali, zatím se ale nechtějí odvolat na smlouvu o mezinárodní ochraně investic. "Ministr vnějších ekonomických vztahů konstatoval, že převzetí majority bylo skutečně nezákonné. Doporučil však, aby se česká strana obrátila na uzbecké soudy. Pohrozili jsme proto, že podobným postupem ohrožují veškeré obchody s ČR," říká náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Ten se minulý týden vrátil z jednání v Samarkandu.

Obchod byl zpočátku velmi výnosný

Dohnal přišel do Uzbekistánu jako soukromý investor bez garancí tamní vlády. Dnes české podniky a banky odmítají se středoasijskou republikou obchodovat bez vládních záruk. "Podal jsem žalobu. V prvním kole zde ve městě zřejmě prohrajeme. Budou tu ohromné mocenské tlaky. Počítám ale s tím, že soud v Taškentu uzná nezákonnost valné hromady a vyhraju," říká. Zpočátku velmi lukrativnímu byznysu (jen první dva měsíce provozu prvního z pivovarů v Samarkandu přinesly v přepočtu dva miliony dolarů zisku) nyní hrozí, že se dostane do ztráty. Pro srovnání v loňském roce už vydělal jen 200 tisíc amerických dolarů. "Situace je velmi špatná. Jsme zhruba na nule. Krize odsává obratový kapitál, chybí prostředky na nákup surovin." Podnikatel, který po roce 1990 začínal svou kariéru jako dovozce vybavení pro a kadeřnické salóny, zatím nepřemýšlí o tom, že by Uzbekistán opustil. Pivovar v Samarkandu, kde mu stále patří majorita, a závody na nealkoholické nápoje jsou prý perspektivní. Na své uzbecké investice (celkem 20 milionů dolarů) si Jan Dohnal vzal v roce 1996 úvěr u IPB. Zisky, které mu podíly v uzbeckých podnicích přinášely, jsou pro Dohnala už roky použitelné jen na území Uzbekistánu. Tamní vláda nepočítá s tím, že by konvertibilitu měny zavedla dříve než za rok. S dosud nesplacenými 595 miliony korun si bude muset poradit stát. Dohnalův úvěr totiž ČSOB předává Konsolidační bance v balíku klasifikovaných úvěrů.