Slovensko:Zloději brambor každým rokem škodí více

Slovensko: Zloději brambor každým rokem škodí více

Škody za více než půl miliónu slovenských korun způsobili dosud v letošním roce zloději na bramborových polích jen zemědělskému družstvu Čingov Smižany v okresu Spišská Nová Ves na východním Slovensku. Ačkoli zvýšený dohled policistů i tzv. polní stráže v uplynulých dvou týdnech přinesl výsledek ve snížení počtu případů krádeží, podle hlavního agronoma zemědělského podniku Jána Greše problém stále není vyřešen. Zloději brambor, kteří jen ve Smižanech každým rokem vyplení asi deset hektarů bramborových polí, totiž podle jeho slov často "pracují" organizovaně; mají auta, mobilní telefony a zatímco jedna skupina odláká stráže, další se pustí do sběru na jiném, právě nestřeženém místě. Náklady na hlídání polí přitom družstva stojí asi 300.000 korun měsíčně, což v konečném důsledku vede k tomu, že zemědělci každým rokem snižují výměru půdy pro brambory. Vyhodnotit dosavadní dopad práce policistů při střežení bramborových polí přijel dnes do Smižan předseda slovenské vlády Mikuláš Dzurinda. Premiér před novináři uvedl, že si váží práce zemědělců a také proto jej podle jeho slov "velmi mrzí, když plody jejich práce sklízí někdo jiný". V této souvislosti ocenil iniciativu vedení policie, které v rámci zákonných možností nasadilo do služby při střežení brambořišť také příslušníky pohotovostních policejních útvarů, ale i motorizované jednotky. Dzurinda současně informoval, že po skončení sezóny sběru brambor míní svolat ministry vnitra, obrany, spravedlnosti a zemědělství a uložit vicepremiérovi pro legislativu úkol vypracovat takové zákonné úpravy, které by v budoucnu zajistily koncepční řešení tohoto problému. "Důraz by měl být na prevenci, ale lidé by se neměli obávat, že výsledky jejich práce budou zničeny a bude se na nich bude přiživovat někdo jiný," prohlásil premiér. Krádeže na brambořištích jsou na Slovensku často dávány za vinu místním Romům; ti se hájí tvrzením, že jim nic jiného nezbývá, protože jsou hladoví. Vláda totiž úpravou zákonů snížila výplatu sociálních dávek a jim prý po zaplacení nájmu a dalších poplatků nezůstává na živobytí. Podobný názor zastává i jedna z předních aktivistek vystupující na obhajobu práv romské menšiny Anna Koptová z košické Kanceláře pro právní ochranu etnických menšin. Koptová ČTK řekla, že Romové často nemají na výběr, a současně obvinila politiky, že nedokážou vytvořit takové prostředí, ve kterém by i Romové měli šanci získat práci a vydělat si peníze poctivým způsobem.