Chmele se urodilo méně než loni

Letošní sklizeň chmele na Rakovnicku je až o třetinu menší než v minulých letech. Do obce Kněževes přijeli brigádníci z Ostravska i ze Slovenska.

Úroda chmele na Rakovnicku je letos špatná. Do výšky sice vyrostl, při nedostatku jarní vláhy však nevytvořil postranní výhonky. "Úroda chmelových šištic je přibližně o třetinu menší než bývá obvyklé. Jestliže v minulých letech výnosy chmele pokryly sotva náklady, letos na něm proděláme pět až osm milionů korun. Přesněji to spočítáme až po sklizni. Když k tomu připočtu ztrátu dva až tři miliony korun z nižších výnosů obilovin, je to pořádná díra do finančního hospodaření podniku," řekl Václav Záruba, ředitel Agrochmelu Kněževes. Se sklizní chmelových šištic na 150 hektarech začali v Agrochmelu v sobotu, následující den po dožínkách. Pomáhají jim převážně studenti ze slovenského okresu Žilina a z Ostravska. "Kdysi tu chmel sklízelo až pět tisíc brigádníků, před deseti lety jich bylo na patnáct set, letos jich stačí jen sto padesát. Ruční trhání do věrtelů patří minulosti. Bylo by pro nás drahé a chmel měl hodně příměsí, zejména stopeček. Velmi dobře ruční práci nahradí strojové česačky. Tři máme v přílepském chmelovém středisku a šest v Kněževsi, kde v těchto dnech ladíme nový stroj," řekl Záruba. Uvedl, že strhávači štoků začínají už v pět hodin ráno, u česaček nastupuje obsluha o hodinu později a pracují až do podvečerních hodin. "Na chmelové brigádě se školou jsem tu byla už loni. Je to příjemné zpestření závěru prázdnin, kdy počítám i s finanční odměnou," řekla v kněževském středisku Zuzana Senková, studentka čtvrtého ročníku obchodní akademie v Žilině. Dodala, že za vydělané peníze si koupí něco hezkého do šatníku a za část peněz školní potřeby. Brigády neorganizují kněževeští chmelaři sami. Využívají služeb zprostředkovatelské agentury, s níž přijíždějí nejen studenti, ale i starší brigádníci ze Slovenska. "Letos jsem přijela na chmel počtvrté, a pokud to bude možné, přihlásím se příští rok zase," řekla důchodkyně Anna Turansová, bývalá prodavačka z Rajeckých Teplic u Žiliny. Vydávala oběd studentům, kteří v přílepském středisku strhávali chmelové štoky. Na brigády však chodí i místní lidé. "Každá koruna přijde v dnešní době vhod, proto jsem se přihlásila," řekla při vážení plného chmelového žoku Božena Köszedhyová z Kněževsi. "První dny při každé sklizni chmele za provozu ladíme chod česacích strojů, brigádníci nabírají potřebný fortel. Odhaduji, že dočesná bude tak za dva týdny," řekl Záruba, který z letošní malé úrody chmele mnoho radostí nemá. Očekává, že část finanční podpory, kterou chce ministerstvo zemědělství poskytnout producentům poškozeným suchem, dá i chmelařům, na jejichž hospodaření se jarní sucho projevilo obzvlášť nepříznivě.