Agris.cz - agrární portál

Čeští vědci a výzkumníci se s chutí zapojili do programu EU

12. 9. 2000 | ČTK

Přibližně za rok od chvíle, kdy Evropská unie otevřela svůj 5. rámcový výzkumný program pro kandidátské země, obdržela Evropská komise z České republiky 865 přihlášek a návrhů společných projektů. Do konce března letošního roku podepsala 85 dohod s českými subjekty, které budou v těchto projektech plnit úlohu koordinátorů. Většina schválených projektů s významnou českou účastí (24) spadá pod hlavičku "udržitelný rozvoj" a týká se hlavně technického a průmyslového výzkumu. Zájem je o "informační společnost" (16 projektů) a "kvalitu života" včetně jaderné energetiky (12). Nejčastěji se koordinátory projektů staly výzkumné ústavy, dále pak průmyslové podniky. Komise ocenila, že mezi nimi je 26 malých a středních podniků, tedy nejvyšší podíl ze všech kandidátských zemí, ba vyšší než v případě Lucemburska či Irska. "Celkově si Česká republika stojí vzhledem k počtu obyvatel velmi dobře," soudí mluvčí Evropské komise Andrea Dahmenová. Oficiální statistika není podle ní ještě k dispozici, dostupná čísla však ukazují, že polské subjekty se přihlásily k účasti v 1173 projektech a maďarské v 959 projektech; ostatní kandidáti jsou za první trojkou daleko pozadu. Zatím ovšem není jasné, kolik návrhů bylo skutečně schváleno. Schválené projekty, kde má v rámci konsorcia účastník z ČR postavení koordinátora, jsou vedeny jako "české". Pro srovnání - "polských" projektů bylo schváleno 93, maďarských 73. Pátý rámcový program vědy a výzkumu disponuje pro období 1998-2002 částkou 15 miliard eur (520 miliard korun). Je rozdělen do devíti podprogramů. Jeho hlavním cílem je prosazovat spolupráci a koordinaci mezi výzkumy v různých oborech. Soustřeďuje se spíše na větší projekty zaměřené na cíle vytyčené v podprogramech. Granty EU mají pokrýt 50 procent nákladů. Postavení přidružených zemí se blíží členům EU, při rozhodování o výběru projektů a o financování mají ovšem jen poradní hlas. Neplatí do programu zatím předepsané procento z HDP, ale pouze část této sumy - loni to bylo 40 procent, letos 60. V roce 2001 zaplatí poprvé plnou částku; mohou použít i část prostředků z programu Phare. Základní podmínkou pro přihlášení projektů je, že se na nich hodlají podílet subjekty nejméně ze dvou zemí. V případě kandidátů přibyla další podmínka, že pokud se účastní, musí aspoň jeden partner pocházet z členského státu EU. Vznikají tak "konsorcia", kam podle odborníků v komisi zatím firmy a ústavy ze střední a východní Evropy vnášejí hlavně know-how a zručnost, zatímco jejich západní partneři poskytují nezbytné spolufinancování. "Vzhledem k tomu, že jsou kandidátské země chudé, bude jejich příspěvek nízký - a o to větší může být přínos ze společného díla," uvedl nejmenovaný činitel Evropské komise. "Nárok na výsledek projektu mají všichni účastníci bez ohledu na to, kdo vložil jaký díl." Usoudil, že tento přístup by měl uchazeče o členství podnítit, aby vydávali víc na výzkum a byli tudíž sami lépe připraveni se účastnit mezinárodního snažení. "Zatím se tyto jejich výdaje pohybují v průměru pod jedním procentem HDP." Podle předběžných údajů se do 5. rámcového programu zatím přihlásilo asi 66.000 účastníků; z toho bylo 3700 z kandidátských zemí. Ačkoli v ČR byl zájem "nad očekávání vysoký", obecně pro tyto státy platí, že nedokázaly informace dostatečně rozšířit a zřídit kvalitní kontaktní místa, která zprostředkovávají styk mezi podniky různých zemí a poskytují informace o programu.


Zdroj: ČTK, 12. 9. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.12.2025 17:35