Verheugen si myslí, že do roku 2005 bude většina kandidátů v EU

Verheugen si myslí, že do roku 2005 bude vetšina kandidátu v EU

Evropská unie by mela zacít záhy jednat s pokrocilými kandidáty (tedy i CR) o podstatných vecech, tedy o prechodných obdobích a žádostech o výjimky, aby bylo možné uzavrít vetšinu kapitol letos a v prubehu príštího roku, rekl dnes Günter Verheugen, clen Evropské komise odpovedný za rozšírení. Predpovedel, že do ledna 2005 bude cleny EU vetšina z dnešních dvanácti jednajících kandidátu. "Príštím strategickým krokem by mel být zacátek podstatného jednání a první politická rozhodnutí," rekl pri prednášce k bruselskému Stredisku pro výzkum evropské politiky (CEPS). "V zásade jsem velmi optimistický, že Evropská komise dokáže splnit to, co slíbila, tedy ukoncit vetší cást projektu pred koncem svého mandátu v lednu 2005." Usoudil, že kandidáti by meli dostat "co nejrychleji" konecné termíny pro uzavrení jednání, jež by fungovaly jako "velmi silný podnet". Pripomnel v této souvislosti, jak moc se clenské zeme EU snažily, aby v predepsaném casovém limitu splnily kritéria pro zavedení jednotné meny. Zatím je predcasné uvažovat, v jakém sledu se bude rozšírení odehrávat ci zda v první skupine vstupujících zemí bude Polsko, rekl komisar. Upozornil ovšem, že "na rozdíl od toho, co mnoho lidí ríká, Polsko nezaostává". Je zcela normální, usoudil, že ta ci ona zeme pri prejímání evropského práva tu a tam zaspí, ale pak se zase chytne. "Videli jsme to loni na príkladu Ceské republiky." V dalším postupu k prijetí nových clenu oznacil komisar za klícové podzimní hodnotící zprávy a analytický dokument komise, který je bude doprovázet - práve ten by mel navrhnout prístup k "podstatnému jednání", tedy k prechodným obdobím. Clenské státy dostanou od komise brzy také monitorovací tabulky, které presne zmapují pokrok jednání i zpoždení a nedodelky ve všech kapitolách. K hodnotícím zprávám, jež budou zverejneny zacátkem listopadu, komisar strucne poznamenal, že pochválí všechny kandidáty za pokrok pri plnení politických kritérií (vcetne dríve kritizovaných Estonska, Lotyšska a Rumunska); poukáží na problém romské menšiny, zasadí ho ovšem do evropského kontextu. "Proces demokratizace a politické transformace kandidátských zemí je již nezvratný," rekl Verheugen. "Nekterým zemím" bude receno, že se již "velmi blíží" splnení ekonomických kritérií, tedy dosažení fungující tržní ekonomiky a schopnosti celit konkurenci na jednotném vnitrním trhu EU. Zároven bude zdurazneno, že v této oblasti nemohou kandidáti cekat "žádné politické slevy". Tretí hodnocená oblast, prejímání, aplikace a vynucování evropského práva, bude nejkritictejší. Komisar v této souvislosti mluvil obecne o nedostatcích státní správy ("je velmi težké predelat pres noc komunistické úredníky ve fungující demokratickou administrativní strukturu") a justice. Pripomnel, že práve nedostatek právního státu odrazuje investory - a bez prílivu prímých zahranicních investic se nemuže zlepšit ekonomická situace kandidátu. Všechno výše popsané úsilí by mohlo prijít vnivec, varoval komisar, kdyby se nepodarilo na prosincovém summitu v Nice dotáhnout do zdárného konce reformu institucí EU, která bude obsahem novely Smlouvy o EU. Zduraznil, že úspech tohoto pocínání je "klícový a životne duležitý" a že "zpoždení by bylo nebezpecné". Verheugen zároven vyjádril radost, že ministri zahranicí "patnáctky" pred týdnem na zasedání v Evianu dospeli ke stejnému záveru. Mezivládní konference o reforme smlouvy trvá od února, zatím však na ní nedošlo k prulomu - clenské státy se drží zuby nehty svých protichudných pozic a nesunou se vstríc kompromisum.