Verheugen:Lidé se bojí migrace, konkurence, zločinu z východu

Verheugen: Lidé se bojí migrace, konkurence, zločinu z východu

Odpor západoevropské veřejnosti vůči východnímu rozšíření EU nebude tak výrazný, jak se mnohdy zdá, usoudil dnes komisař Günter Verheugen na základě dvou německých průzkumů, podle nichž je většina Němců tomuto kroku nakloněna. Lidé jsou nicméně znepokojeni, dodal, a to zejména hrozbou migrace, konkurence, zločinnosti z východu a také cenou celého podniku. Z výsledků anket zveřejněných časopisy Focus a Der Spiegel citoval pouze jedno "překvapení", 66 procent ve prospěch přistoupení Polska. Zdůraznil, že navzdory této dobré zprávě je třeba lidi nadále a mnohem účinněji přesvědčovat, že rozšíření EU je nejen historicky nezbytné, ale i oboustranně politicky a ekonomicky výhodné. Ze závěrů ankety ústavu Enmid, které uveřejnil v nejnovějším čísle Der Spiegel, rovněž vyplývá, že pro vstup ČR do unie se vyslovilo 69 procent respondentů. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který pro časopis Focus zpracoval institut "polis", bylo pro vstup Polska do EU 71 procent dotazovaných v západních spolkových zemích a 62 procent ve východních; připojení ČR k unii schvaloval stejný počet respondentů v západních zemích jako v případě Polska a ve východních zemích to bylo dokonce 75 procent. Strach z přílivu pracovních sil je obvykle silně zveličován; navíc současná EU migraci potřebuje, řekl Verheugen v přednášce k bruselskému Středisku pro výzkum evropské politiky (CEPS). Uznal nicméně, že se lze nadít vysokého počtu jednodenních nebo týdenních "pendlerů" v příhraničích oblastech, takže bude třeba zavést pro volný pohyb pracovníků z nových zemí přechodná období, pokud možno "pružná a inteligentní". Malé a střední podniky, opět v oblastech EU hraničících s kandidáty, mají také reálné obavy z konkurence; bude jim třeba pomoci, prosazovat přeshraniční spolupráci a joint ventures. Zločinnost z východu podstatně poklesne, jakmile kandidátské země převezmou normy a standardy EU a budou je aplikovat a až se dobře rozběhne policejní a soudní spolupráce. "Situace při vstupu bude mnohem lepší než dnes," předpověděl komisař. Zejména Němci mají podle něj strach, že rozšíření bude drahé, vyvolaný zkušeností ze znovusjednocení Německa. Je třeba jim vysvětlit, že to je něco zcela jiného než německý případ. Peníze již byly ostatně rozhodnutím berlínského summitu z jara 1999 vyčleněny, a to do roku 2006. Částku nelze zvýšit a komise nic takového nehodlá požadovat, uvedl. Bude však usilovat, aby byla používána pružně. Právě kvůli skeptickému veřejnému mínění v EU Verheugen minulý týden navrhl, aby bylo v Německu o přijetí nových zemí do EU uspořádáno referendum. Jeho výrok sklidil bouři kritiky a sám autor posléze tvrdil, že byl špatně pochopen. Dnes pouze podotkl, že referenda o vstupu se budou "pochopitelně" konat ve vstupujících zemích. Odmítl dále názor, že EU nemá o kandidáty zájem, protože už stejně provedli ekonomickou transformaci a naprostá většina jejich obchodu se děje se členy unie. Kdyby se tyto země nehlásily do EU, měly by jiné priority než ty, které si vytyčily kvůli přijetí - například ochrana životního prostředí nebo sociální politika by byly daleko pozadu. "Rozšíření už dnes zlepšuje situaci životního prostředí v celé Evropě a zlepšuje sociální situaci v Evropě," prohlásil. Usoudil, že tento proces je nezvratný, nemá alternativu. "Je to odpověď dějinám. Nemáme na vybranou. Jedinou alternativou je, zda to provedeme dobře, nebo špatně."