Evropská integrace Ovoce-Zelenina-Brambory 5/1997

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCE - ZELENINA - BRAMBORY

Rocník : 1 Císlo : 4 22. 9. 1997

____________________________________________________________

OPERATIVNÍ PORADA MINISTRA SE ZABÝVALA PRÍPRAVNÝMI PRACEMI NA JEDNÁNÍ O VSTUPU CR DO EU

V pondelí 15.9.1997 se Operativní porada ministra zabývala mj. také postupem prací na príprave jednání o vstupu CR do EU. Porady se zúcastnil místopredseda vlády a ministr ze- medelství Ing. Josef Lux, námestkové ministra, vrchní reditelé sekcí a další vedoucí pracovníci ministerstva. Na poradu byli prizvání vedoucí pracovních skupin Odboru evropské integrace, kterí podle programu meli podat velmi strucný prehled o cinnosti skupiny a o hlavních problémech našeho budoucího zaclenování do EU. Z diskuse vyplynulo, že prvotní zamerení pracovních skupin na opatrování právních predpisu EU, jejich úpravu do soucas-ného znení, prekládání, studium, porovnávání s právními predpisy CR a navrhování prípad-ných úprav právních predpisu CR se nyní bude muset více zamerit na ekonomické hodnocení dopadu našeho vstupu do EU na naše zemedelství. Tomu bude nutné prizpusobit i cinnost naší skupiny. O podrobnostech potreby rozšírení pracovního zamerení byli clenové skupiny infor-mováni dopisem. (Zk)

NÁVŠTEVA FRANCOUZSKÝCH EXPERTU

Ve dnech 2. a 3. ríjna navštíví naši skupinu dvojice expertu z Francie. Paní Pascale Perreau a další odborník z ONIFLHOR budou diskutovat ke Spolecné organizaci trhu ovoce a zeleni- ny. Pomoc organizuje paní Francoise Lalanne, zemedelská atašé Francie v Rakousku. Bohužel do vydání tohoto císla EI-OZB se nepodarilo dojednat presný program a prípadnou prednášku francouzských expertu. Cleny naší skupiny, jejichž zamerením je cerstvé ovoce a zelenina, budeme informovat telefonicky jakmile získáme upresnení programu francouzské mise. Pred-pokládáme, že hlavní smer diskuse by se mel zamerit na Narízení Rady ES c. 2200/96, na navazující narízení Komise a na pestitelské odbytové organizace. (Zk)

K ZAMERENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO OVOCE, ZELENINU A BRAMBORY

Dosud stále pretrvávají drobná nedorozumení, i mezi cleny naší skupiny, o kompetencích a pracovní náplni skupiny. Proto znovu vysvetlujeme problematiku, kterou se skupina zabývá a a hranice mezi pracovní náplní jednotlivých skupin Odboru evropské integrace.

Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory je jednou z 15 pracovních skupin, které mají pokrýt problematiku zemedelství k príprave vstupu CR do Evropské unie. Dosavadní hlavní požadovanou pracovní náplní skupiny bylo zajištování právních predpisu EU, jejich zpracování a porovnávání s právními predpisy CR.

Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory je skupinou znacne tématicky rozsáhlou. V porovnání s ostatními skupinami má nejpestrejší zastoupení sledovaných rostlinných druhu. Patrí sem mnoho druhu ovoce a zeleniny, cerstvých i zpracovaných, puvodem z mírného, subtropického i tropického pásma, vcetne hroznu révy vinné pro prímý konzum, dále brambo-ry, jedlé houby a od zárí bude skupina rešit (pokud ji na to budou stacit síly) i problematiku kvetin, vcel a medu.

V rámci delby práce mezi pracovními skupinami se naše pracovní skupina nezabývá :

· bramborovým škrobem a olejem z oliv. Tyto skupiny výrobku patrí do zájmové sféry PS pro obilí, krmiva, slad, škrob a olejniny,

· nealkoholickými mošty z vinné révy. Ty jsou v kompetenci PS pro víno.

· osivem a sadbou. Tyto záležitosti sleduje PS pro osivo a chmel,

· fytosanitárními záležitostmi, které jsou v pracovním zamerení stejnojmenné pracovní sku-piny,

· potravinárskými záležitostmi, které zajištuje Potravinárská pracovní skupina,

· soucasnými problémy ochrany trhu Ceské republiky. Tyto záležitosti nespadají vubec do kompetence Odboru evropské integrace, nýbrž jsou jednou z pracovních náplní Odboru vnejších vztahu. (Zk)

2. ZASEDÁNÍ PS OZB K PROBLEMATICE NOREM A KONTROLY JAKOSTI

Dne 29. zárí 1997 se uskutecní druhé zasedání Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory na MZeCR v Praze v zasedací místnosti c. 413 a to od 13.00 hodin. Na tomto zasedání bychom rádi uzavreli problematiku norem jakosti a kontroly jakosti ovoce a zeleni- ny, dodávaných spotrebitelum v cerstvém stavu. Zúcastní se jej pouze ti clenové pracovní skupiny, kterí mají k této záležitosti co ríci, nebo se o ni zajímají. Záverem schuzky bude krát- ká porada s tajemníky OUCR a ZUCM k dalším pracem na Pozicním dokumentu a stanovis- kum k narízení Rady ES c. 2200/96, stanovení ekonomických oblastí a reprezentativních trhu, zakládání pestitelských odbytových organizací. (Zk)

SPOLECNÁ ORGANIZACE TRHU OVOCE A ZELENINY V EU

(pokracování z EI-OZB c.3/97)

Kapitola 2 - Pestitelské organizace (pokracování)

Provozní fond pestitelských organizací, jeho financování a využití

Pestitelské organizace zakládají a udržují provozní fond. Zdrojem financování tohoto fondu jsou :

· príspevky vybírané od clenu organizace na bázi množství nebo hodnoty ovoce ci zeleniny,

· príspevky Spolecenství.

Provozní fond je využíván k :

· financování stažení ovoce a zeleniny z trhu a ke zpracování citrusového ovoce,

· financování provozních programu predložených kompetentním orgánum a jimi odsouhlase-ných.

Provozní fond muže být též využit vcelku nebo zcásti k financování cinnosti vynaložené na plnení plánu opatrení k dosažení uznání pestitelské organizace.

Využití provozního fondu k financování stažení výrobku z trhu a/nebo zpracování citruso-vého ovoce lze povolit jen v prípade, že kompetentní orgány clenské zeme schválily provozní program pestitelské organizace. Financování pak bude mít následující formy :

· jako príplatek ke kompenzaci vyplácené Spolecenstvím. Spolecenství vyplácí kompenzace za stažení z trhu u následujících druhu ovoce a zeleniny : Kveták, rajcata, lilky, merunky, broskve, nektarinky, citrony, stolní hrušky, stolní hrozny, stolní jablka, satsumy, mandarinky, klementinky, pomerance, melouny a vodní melouny.

· jako kompenzace za výrobky neuvedené v predchozím bode, které jsou však v souladu s platnými normami jakosti, jestliže tyto normy jakosti byly stanoveny. Patrí sem tedy výrobky, za jejichž prípadné stažení z trhu Spolecenství kompenzace nevyplácí.

Clenské státy mohou stanovit maximální úroven kompenzace nebo kompenzacního príplatku, avšak soucet celkového objemu kompenzacního príplatku z provozního fondu pestitelské organizace a kompenzace za stažení z trhu hrazené Spolecenstvím nesmí prevýšit maximální úroven ceny za stažení výrobku z trhu, platné v tržním roce 1995/96.

Cást provozního fondu, která muže být použita k financování kompenzací za výrobky stažené z trhu, nesmí prekrocit 60 % v prvním roce, 55 % ve druhém roce, 50 % ve tretím, 45 % ve ctvrtém, 40 % v pátém a 30 % od šestého roku dále, pocínaje datem schválení prvního provozního programu pestitelské organizace príslušnými národními orgány.

Financní podpora fondu Spolecenstvím je limitována 4 % hodnoty prodané produkce v dané pestitelské organizaci, za predpokladu, že celková financní podpora neprekrocí 2 % celkového obratu všech pestitelských organizací. Aby se zabezpecilo dodržení tohoto limitu, vyplácí se každé pestitelské organizaci nejprve záloha 2 % jejího obratu a zbytek se doplatí až v dobe, kdy je již známa celková suma žádostí o podporu. Od roku 1999 bude limit 4 % zvýšen na 4,5 % a limit 2 % na 2,5 %.

V oblastech Spolecenství, ve kterých je stupen organizovanosti výrobcu pomerne nízký, mohou být príslušné clenské státy zplnomocneny k tomu, aby na základe rádne oduvodnené žádosti zaplatily pestitelským organizacím národní financní príspevek ve výši poloviny objemu financního príspevku clenu organizace. Tento príspevek doplní provozní fond pestitelské organizace.

U tech clenských státu, ve kterých pestitelské organizace prodají méne než 15 % celkové produkce ovoce a zeleniny daného státu a jejichž celková produkce ovoce a zeleniny predsta-vuje alespon 15 % jejich celkové zemedelské produkce, muže Spolecenství uhradit základní pomoc operacnímu fondu na základe žádosti príslušného clenského státu v rámci Podpory Spolecenství.

Nejpozdeji na konci každého roku pestitelské organizace sdelí clenskému státu predpoklá-daný objem provozního fondu v príštím roce a svuj odhad zduvodní provozním programem pro nastávající rok, skutecnými výdaji v uplynulém roce a predcházejících letech a je-li to nezbytné, odhadem objemu výroby v príštím roce. Clenský stát informuje pestitelské organi-zace ješte pred 1. lednem následujícího roku o odhadovaném objemu financní pomoci v souladu s výše uvedenými limity.

Platby financní pomoci se provádejí na základe výdaju, vynaložených na schémata, uvede- ná v provozních programech. Platby záloh je možno uskutecnit na základe stejných schemat, podléhajících ustanovením o zárukách nebo zástavách.

Na zacátku každého roku, nejpozdeji 31. ledna, pestitelské organizace sdelí clenskému státu konecnou cástku nákladu za minulý rok, spolu s potrebnými doklady, aby mohly obdržet doplatek financní pomoci Spolecenství.

Sdružení pestitelských organizací, uznané clenským státem, muže zastoupit své cleny - jednotlivé pestitelské organizace - pro rízení jejich provozního fondu a pro vypracování, zavedení a predkládání provozních programu. V techto prípadech sdružení obdrží financní pomoc.

Pokud se bežné nástroje ukázaly být nedostatecnými u nekterých duležitých výrobku, lze ucinit ješte další kroky k podporení jejich konkurenceschopnosti.

Provozní programy

Provozní programy pestitelských organizací by mely obsahovat alespon nekteré z násle-dujících témat :

· zajištení takové produkce, která by odpovídala množstvím i kvalitou poptávce,

· podpora koncentrace nabídky a prodeje výrobku clenu pestitelské organizace,

· snižování nákladu a stabilizace cen,

· zavádení pestitelských postupu, výrobních technologií a likvidace odpadku, které jsou šetrné k životnímu prostredí, chrání vodní zdroje, pudu, krajinu a zachovávají ci podporují biodiverzitu,

· zlepšování kvality výrobku,

· zvyšování komercní hodnoty výrobku,

· podpora výrobkum požadovaných spotrebiteli,

· zrizování linek organických výrobku,

· podpora integrované produkce ci dalších výrobních metod respektujících životní prostredí,

· redukce množství ovoce a zeleniny stahovaných z trhu,

· vyvíjení postupu šetrných k prírodnímu prostredí a pusobení na jejich používání cleny pes-titelské organizace a to jak ve vlastní výrobe, tak i v zacházení s odpadními materiály,

· financní zajištení technických a lidských zdroju potrebných pro vytvorení souladu s hygie-nickými normami a pravidly a maximálne povolenými hladinami reziduí.

Pestitelské organizace predkládají zpracované provozní programy kompetentním orgánum príslušného clenského státu, který je bud schválí nebo zamítne, nebo si vyžádá jejich úpravu, aby se dosáhlo jejich souladu s narízením Rady ES c. 2200/96.

Provozní programy a jejich financování pestiteli a pestitelskými organizacemi na jedné strane a fondy Spolecenství na druhé strane mají minimální dobu trvání trí a maximální dobu trvání peti let.

Predložením provozního programu pestitelskou organizací nebo sdružením pestitelských organizací znamená soucasne závazek organizace nebo sdružení, že se podrobí státní kontrole nebo kontrole Spolecenství, zejména co se týce rádné správy verejných prostredku.

Rozšírení pravidel pestitelské organizace na neclenské výrobce v dané oblasti

V prípadech kdy pestitelská organizace nebo sdružení pestitelských organizací jsou považovány za reprezentanty výroby a výrobcu v dané oblasti, muže príslušný clenský stát na žádost pestitelské organizace nebo sdružení pestitelských organizací stanovit následující pravidla, prijatá pestitelskou organizací nebo sdružením pestitelských organizací, za závazná pro všechny, tedy i pro neclenské výrobce, pusobící v dané oblasti :

· pravidla vztahující se k poskytování informací o výrobe,

· pravidla o výrobe, marketingu a ochrane prostredí,

· pravidla o stahování výrobku z trhu,

za predpokladu, že

· tato pravidla byla v úcinnosti alespon jeden tržní rok,

· tato pravidla jsou uvedena v tabulce c. 3 (viz následující stránka),

· závaznost techto pravidel byla stanovena na dobu nejvýše trí tržních let.

Pestitelská organizace, nebo sdružení pestitelských organizací budou považovány za repre-zentativní, jestliže pocet jejich clenu predstavuje 2/3 poctu všech výrobcu v dané ekonomické oblasti a jestliže jejich produkce predstavuje 2/3 produkce dané ekonomické oblasti.

Pravidla, která budou vyhlášena za závazná pro všechny výrobce v oblasti :

· nesmí zpusobit újmu ostatním výrobcum ve clenském státu nebo ve Spolecenství,

· nemohou být aplikována na výrobky ke zpracování, kontrahované pred zacátkem tržního roku, s výjimkou pravidla o poskytování informací o této produkci,

· nesmí být v rozporu s pravidly národními, ani s pravidly Spolecenství.

Clenské státy neprodlene informují Komisi o pravidlech, která prohlásí za závazná pro všechny výrobce v dané výrobní oblasti. Tato pravidla Komise publikuje v "C" sérii Úredního vestníku Evropských spolecenství.

Komise muže rozhodnout, že clenský stát musí odvolat rozšírení závaznosti pravidel, o kterých tento clenský stát rozhodl, pokud shledá, že další platnost daných pravidel vylucuje souteživost v podstatné cásti vnitrního trhu, nebo ohrožuje volný obchod,

Ekonomická oblast znamená pro úcely narízení Rady ES c. 2200/96 geografickou zónu vytvorenou spojením sousedících výrobních oblastí, ve kterých podmínky výroby a prodeje jsou stejnorodé. Clenský stát oznámuje Komisi seznam ekonomických oblastí. Komise seznam schválí do jednoho mesíce, nebo rozhodne o úpravách, které musí clenský stát provést. Schválený seznam ekonomických oblastí Komise zverejnuje v sérii "C" Úredního vestníku Evropských spolecenství.

Clenské státy vypracují národní rámcová pravidla pro výrobní technologie a nakládání s odpadovými materiály šetrná vuci prírodnímu prostredí. Clenské státy predkládají návrhy rámcových pravidel Komisi, která do trech mesícu muže žádat jejich úpravu.

Tabulka c. 3. Vycerpávající seznam pravidel, uplatnovaných organizacemi výrobcu, kte-ré mohou být rozšíreny na neclenské výrobce.

· Pravidla týkající se informací o výrobe

a) hlášení o zámerech výroby, podle výrobku a kde je to potrebné i podle odrudy,

b) hlášení o setí a vysazování,

c) hlášení o celkových obdelaných plochách, podle výrobku a tam kde je to možné i podle odrud,

d) hlášení o ocekávaných výnosech a pravdepodobných datech sklizne podle výrobku a kde je to možné i podle odrudy,

e) periodické hlášení o sklizených množstvích a zásobách, které jsou k dispozici, podle odrud,

f) informace o skladových kapacitách.

· Pravidla týkající se výroby

g) výber osiva v souvislosti se zamýšleným urcením výrobku (trh cerstvých výrobku, prumyslové zpracování),

h) probírky pludku v sadech.

· Pravidla týkající se marketingu

i) urcení termínu zacátku sklizní, rovnomerného zásobování trhu,

j) minimální požadavky na kvalitu a velikost,

k) príprava, prezentace, balení a oznacování v prvním tržním stupni,

l) oznacování puvodu výrobku.

· Pravidla o ochrane životního prostredí

m) používání prumyslových a statkových hnojiv,

n) používání ochranných prípravku a dalších metod ochrany plodin,

o) maximální obsah reziduí ochranných prípravku a prumyslových hnojiv v ovoci a zelenine,

p) pravidla o nakládání s vedlejšími produkty a použitým materiálem,

q) pravidla o likvidaci výrobku stažených z trhu.

· Stažení z trhu

r) pravidla prijatá podle clánku 23 v souladu s podmínkami clánku 25 narízení Rady ES c. 2200/96.

VÝBER PRÁVNÍCH PREDPISU EVROPSKÉ UNIE VYDANÝCH V ROCE 1997

- leden 1997 (OJ L c. 1 až 30/97, nezahrnuje OJ L c. 1,8,9,22/97)

· Narízení Komise ES c. 8/97 ze dne 7. ledna 1997, týkající se vydávání dovozních licencí pro urcité konzervované houby (OJ L 4, 8.1.1997, s.3).

· Narízení Komise ES c. 26/97 ze dne 9. ledna 1997, doplnující Narízení ES c. 2190/96, které se týká systému A1 a B pro vydávání vývozních licencí v sektorech ovoce a zeleniny (OJ L 6, 10.1.1997, s.9).

· Narízení Komise ES c. 27/97 ze dne 9. ledna 1997, které stanoví exportní refundace u ovoce a zeleniny (OJ L 6, 10.1.1997, s.11).

· Narízení Komise ES c. 30/97 ze dne 9. ledna 1997, o vydávání dovozních licencí pro ces-nek pocházející z Cíny (OJ L 6, 10.1.1997, s.18).

· Narízení Komise ES c. 42/97 ze dne 13. ledna 1997, o vydávání dovozních licencí pro ba- nány pod tarifní kvótou pro první ctvrtinu roku 1997 ( druhá perioda) (OJ L 10, 14.1.1997, s.11).

· Narízení Komise ES c. 46/97 ze dne 14. ledna 1997, o vydávání A1 vývozních licencí pro ovoce a zeleninu (OJ L 12, 15.1.1997, s.21).

· Narízení Komise ES c. 54/97 ze dne 15. ledna 1997, které stanoví vývozní refundace na olivový olej (OJ L 13, 16.1.1997, s.15).

· Narízení Komise ES c. 79/97 ze dne 17. ledna 1997, o vydávání exportních licencí pro výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny (OJ L 16, 18.1.1997, s.80).

· Narízení Komise ES c. 80/97 ze dne 17.1.1997, o znovuzavedení preferencního cla na dovozy malokvetých ruží z Izraele (OJ L 16, 18.1.1997, s.81).

· Narízení Komise ES c. 91/97 ze dne 20.1.1997, které stanoví zemedelské kursy ECU (OJ L 17, 21.1.1997, s.32).

· Narízení Komise ES c. 100/97 ze dne 21.1.1997, které ruší preferencní cla a znovu zavádí cla Spolecného celního sazebníku na dovozy velkokvetých ruží puvodem z Izraele (OJ L 19, 22.1.1997, s.21).

· Narízení Komise ES c. 113/97 ze dne 22.1.1997, které stanoví prechodná opatrení pro použití Narízení ES c. 2200/96 se zamerením na intervencní opatrení pro rajcata a lilky (OJ L 20, 23.1.1997, s.26).

· Narízení Komise ES c. 116/97 ze dne 22.1.1997, které stanoví zemedelské kursy ECU (OJ L 20, 23.1.1997, s.32).

· Narízení Rady ES c. 127/97 ze dne 20.1.1997, doplnující narízení EHS c. 2390/89, které stanoví všeobecná pravidla pro dovoz vín, džusu a moštu z hroznu (OJ L 24, 25.1.1997, s.1).

· Narízení Komise ES c. 160/97 ze dne 29.1.1997, které stanoví vývozní refundace na olivový olej (OJ L 27, 30.1.1997, s.11).

· Narízení Komise ES urcující standardní dovozní hodnoty pro stanovení vstupní ceny urcitého ovoce a zeleniny. Císla narízení : 3/97, 6/97, 11/97, 20/97, 31/97, 47/97, 56/97, 63/97, 81/97, 90/97, 96/97, 117/97, 138/97, 148/97, 153/97, 159/97, 172/97.

· Narízení Komise ES urcující jednotkové hodnoty pro stanovení celní hodnoty nekte- rého snadno zkazitelného zboží. Císla narízení : 16/97 (OJ L 5, 9.1.997, s.6), 110/97 (OJ L 20, 23.1.1997, s.15).

(z Official Journal of the European Communities,rady L, vybral - Zk)

PROGNOSFRUIT

Prognózy sklizní jádrového ovoce jsou v Evropské unii považovány za duležitou informa-ci. Není divu. Vždyt v šesti sezonách od 1990/91 do 1995/96 cinily intervencní výkupy nadbytecných jablek v zemích EU v prumeru rocne 657 302 tun ! To je množství, které prevyšuje naší prumernou rocní tržní výrobu jablek šestkrát !

Prognózy sklizní jablek jádrového ovoce v Evropské unii zajištuje organizace nazývaná "PROGNOSFRUIT". Po léta byl obetavým organizátorem této prognostické služby v EU pan deCoster z Belgie (Evropský ovocnárský výbor, tel. 0032-16-777969).

"PROGNOSFRUIT" porádá každorocne konference, na kterých úcastníci vyslechnou sérii zajímavých prednášek o evropském ovocnárství a dostanou sumarizaci evropských prognóz sklizní jablek a hrušek v daném roce. O významu techto konferencí svedcí to, že je obvykle zahajuje komisar EU pro zemedelství. Konference se konají pod záštitou COPA ( Comité des Organisations Professionnelles Agricoles de la C.E.) a COGECA (Comité General de la Coopération Agricole de la C.E.). Konference se konají každorocne v nekteré ovocnárské výrobní oblasti EU - v roce 1993 v Anglii, v roce 1994 ve Španelsku (Lleida), v roce 1995 v jižních Tyrolích (Merano), v roce 1996 ve Francii (Périgueux) a v roce 1997 v Recku. Jed-nacími jazyky konferencí jsou anglictina, francouzština, nemcina, italština, holandština a španelština.

V letech 1994 a 1995 se konferencí "PROGNOSFRUITU" zúcastnila Ing. Zdenka Klem-šová, ovocnárská inspektorka ÚKZÚZ v Brne. Letos poprvé, zásluhou Ing. Jaromíra Cepicky, CSc. (ÚKZÚZ Brno), se objevily v evropských prognostických prehledech i odhady sklizní z CR.

"PROGNOSFRUIT" požaduje strucné informace po odkvetu jádrovin, hlavní informace pak po cervnovém opadu pludku, nejpozdeji do konce cervence. Národní odhady sklizní se v požadovaných termínech zasílají na adresu :

Centro Operativo Ortofrutticolo

Via Bologna, 534

I - 44040 Chiesnol del Fosso (Fe)

Itálie

Dr. Nico Nicetto v tomto centru výsledky národních prognóz sumarizuje, predkládá je na konferenci a rozesílá zájemcum v Evrope.

Evropská prognostická služba požaduje národní prognózy v clenení podle odrud :

· u jabloní se sledují odrudy Golden Delicious, Red Delicious, Jonagold, Granny Smith, Elstar, Idared, Gloster, Boskoopské, Gala a Ozark Gold,

· u hrušní se sledují odrudy Guyotova máslovka, Williamsova cáslavka, ostatní ranné odrudy, Konference, Abate Fetel, Boscova lahvice, Robertova dekanka, Crassanská, Williamsova cervená, Blanquilla a Rocha. Odhad sklizne se vyjadruje v tunách a množstevne se porovnává s predchozí sezonou.

Pri odhadech sklizní pro "PROGNOSFRUIT" se sledují :

· velikost pludku a predpokládaná kalibrace plodu (plody malé, normální, velké),

· napadení pludku strupovitostí,

· rozsah rzivosti na pludkách,

· poškození pludku kroupami,

· poškození pludku chorobami a škudci,

· poškození pludku mrazem,

· ostatní poškození,

· cervnový opad u jednotlivých odrud (normální, silný). (Ing. Zíka)

"PROGNOSFRUIT" : Letošní evropská prognóza sklizne jablek

Letošní prognóza sklizne jablek v EU je 6 762 411 tun, což je o 4,5 % méne jablek proti lonské prognóze (7 082 017 tun) a o 9,4 % méne jablek proti lonské skutecné sklizni (7 467 446 tun). V posledních 15 letech byly evropské prognózy sklizne jablek vždy nižší než pak byla skutecná sklizen.

Predpoved sklizne jablek v Evrope podle zemí :

Zeme Skutecná sklizen Prognóza Index %

1990 1996 1997 97/90 97/96

Francie 1 915 000 1 900 150 1 870 300 - 2,3 - 1,6

Itálie 2 070 566 2 025 345 1 790 346 - 13,5 - 11,6

Španelsko 643 400 849 100 821 500 + 27,7 - 3,3

Nemecko 903 300 878 100 714 800 - 20,9 - 18,6

Nizozemsko 431 000 490 000 405 000 - 6,0 - 17,3

Belgie 229 100 294 858 291 635 + 27,3 - 1,1

Recko 320 000 371 822 263 610 - 17,6 - 29,1

Portugalsko 178 164 215 000 240 000 + 34,7 + 11,6

Spojené král. 310 300 248 300 155 400 - 49,9 - 37,4

Rakousko 78 777 133 771 146 820 + 86,4 + 9,8

Dánsko 30 000 30 000 33 000 + 10,0 + 10,0

Švédsko 18 246 19 000 20 000 + 9,6 +5,3

Irsko 7 000 8 000 7 000 0,0 - 12,5

Lucembursko 5 000 4 000 3 000 - 40,0 - 25,0

Celkem EU 7 139 853 7 467 446 6 762 411 - 5,3 - 9,4

Polsko 1 800 000

Madarsko 451 000

Ceská republ. 120 405

Švýcarsko 99 550

Jugoslávie 97 350

Slovinsko 52 850

Celkem ostat. 2 621 155

(Dr. Nico Nicetto, C.O.O., Chiesnol del Fosso, Ferrara, Itálie)

INTERVENCE U JABLEK V EU VE SKLIZNOVÉM ROCE 1996/97

V tržním roce 1996/97 dosáhly intervence u jablek v Evropské unii 349 341 tun, což pred-stavuje 4,7 % sklizeného množství. Bylo to však témer polovicní množství než byl prumer v predcházejících šesti sezonách. (podle Dr. Nicetto-Zk)

OVOCNÁRSKÝ INFORMACNÍ SYSTÉM A JEHO VYUŽITÍ PO VSTUPU CR DO EU

Nejcasteji vydávaným narízením Komise ES jsou narízení, která urcují standardní dovozní hodnoty pro stanovení vstupní ceny urcitých druhu ovoce a zeleniny. Urcení standardních dovozních hodnot predpokládá denní zjištování velkoobchodních cen vybraných druhu dovezeného ovoce a zeleniny podle zeme puvodu v t.zv. referencních tržnicích, jejich okam-žité zpracování a odeslání do Bruselu. Také EUROSTAT se zajímá o další cenové informace.

K zajištování techto údaju po vstupu CR do EU muže posloužit cenový informacní systém, který v CR vznikl pred ctyrmi lety z potreb ovocnáru, zelináru a vinohradníku a který se v soucasné dobe snaží profesionalizovat. V dalších cláncích popisujeme vznik a vývoj ovoc-nárského informacního systému. Není vylouceno, že práve tento systém bude jednou využi-telný pro zajištení informacních povinností, které vyplynou z našeho clenství v EU. (Zk)

VZNIK A VÝVOJ OVOCNÁRSKÉHO INFORMACNÍHO SYSTÉMU

Neexistence profesionálního marketingového zpravodajství a nedostatek spolehlivých informací o tržním ovocnárství CR si vynutilo zamerit cinnost Ovocnárské unie CR i tímto smerem. V podstate se jednalo o zajištení trvalého zpravodajství o

· inventarizaci intenzivních ovocných sadu,

· inventarizaci skladu a úložišt ovoce,

· inventarizaci ploch školek podnožových a produkcních,

· zjištování pestitelských, velkoobchodních a spotrebitelských cen ovoce,

· mesícní sledování zásob jádrového ovoce ve skladech,

· zjištování výroby a cen výpestku ve školkách podnožových a produkcních.

Predpokládalo se, že za inventarizaci intenzivních ovocných sadu by zodpovídali ovocnárští inspektori ÚKZÚZ, kterí by úzce spolupracovali s predsedy ci tajemníky regionálních ovocnárských unií. Za zjištování rozsahu výroby a cen ve školkách podnožových a produkcních by podle svých casových možností zodpovídali školkarští inspektori ÚKZÚZ. Zbylé informace by podle svých casových a financních možností zajištovala OUCR ve spolupráci s regiony.

V roce 1992 OUCR prosazovala zrízení dvou míst ovocnárských inspektoru pri ÚKZÚZ v Brne, jejichž hlavní náplní mela být, a ve skutecnosti je, inventarizace ovocných výsadeb, prognózy sklizní a registrace skutecných sklizní ovoce v intenzivních sadech. Na techto úkolech ovocnárští inspektori - Ing. Jaromír Cepicka, CSc. a do lonského roku Ing. Zdenka Klemšová - úzce spolupracují s tajemníky regionálních ovocnárských unií. Úspechem této služby bylo zejména zjištení stárí našich výsadeb jako základního podkladu pro zduvodnení dotací na obnovu sadu. Dalším úspechem služby bylo navázání spolupráce s evropskou prognostickou službou "PROGNOSFRUIT". V letošním roce byly odhady sklizní jádrového ovoce z CR poprvé zverejneny v evropském prognostickém prehledu.

Na zasedání predsednictva OUCR dne 15.6.1993 byla poprvé formulována naléhavá potreba spolehlivých informací o trhu a cenách ovoce. Na Rade ovocnáru v Kobylí ve dnech 7. a 8.1.1994 byl schválen program ovocnárského tržního informacního systému. Poté již rychle vznikla sít cenových respondentu a od 14.2.1994 OUCR již pravidelne rozesílala predplatitelum požadované ekonomické a marketingové zprávy v nove založeném týdeníku "Marketing ovoce", pozdeji též pocítacovou informacní sítí Agrární komory CR. Brzy se rozvinula v tomto smeru mezinárodní spolupráce s Nemeckem, Holandskem, Itálií, Polskem a Slovenskem. Plné využití této spolupráce však naráželo na možný rozsah zpráv v Marketingu ovoce.

Vytvorením zahradnického informacního systému se soubežne zabývaly i další organizace a instituce. Požadavek rešit otázku informací o trhu zahradnických výrobku v CR vyplýval napr. ze studie odborníku FAO, zpracované pro MZeCR v 1. ctvrtletí roku 1993. Dne 9.8.1993 na tento požadavek upozornil Ing. Jaroslav Bartoš, CSc. tajemník ZUCM, Ing. Josefa Krause, CSc., reditele Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky. VÚZE se ujal koordinace rešení této myšlenky ješte v témže mesíci. V období od 26.8.1993 do 27.4.1994 VÚZE svolal k rešení problematiky 5 porad. Poradám vetšinou predsedal Ing. František Vanícek, CSc., vedoucí odboru agrárního trhu VÚZE. Jednání se zúcastnovali zástupci Ministerstva zemedelství CR, Ceského statistického úradu, Státního fondu tržní regulace a zahradnických unií - ovocnárské (OUCR), zelinárské (ZUCM) a vinohradnické a vinarské (CMVVU). Ovocnárská unie predložila písemný návrh informacního systému pro ovocnáre. Podobné návrhy predložili zástupci obou dalších unií. Podle techto návrhu vypracovaly pracovnice VÚZE Doc. Ing. Ludmila Rimsová, CSc. a Ing. Ivana Soucková soubor potreb-ných výkazu pod názvem "Návrh informacního systému pro komodity ovoce, zelenina a vinné hrozny". OUCR Návrh dvakrát písemne oponovala a to 10.2.1994 a 24.3.1994. Koncem pololetí 1996 byl Návrh schválen v oponentním rízení vyvolaném MZeCR. Výkazy jsou využitelné s drobnými úpravami dodnes.

Významným zdokonalením zahradnického informacního systému bylo vypracování programu automatického zpracování dat Ing. Jirím Richterem z Chelcic. Ing. Richter demonstroval svuj program pohotove již na porade k zahradnickému informacnímu systému na Agrární komore v Praze dne 3.6.1994. Program byl poté postupne upravován podle financních možností a potreb OUCR. Optimální využití programu v pocítacové síti AKCR predpokládalo pravidelné predbežné zpracování vstupních dat v regionálních uniích, což se bohužel darilo realizovat jen cástecne. (Ing. Zíka)

CHYSTÁ SE REORGANIZACE ZAHRADNICKÉHO INFORMACNÍHO SYSTÉMU

V prubehu let se mnohokrát uvažovalo o výhodách a zavedení profesionálního a pro uživatele levného zahradnického informacního systému. Postupne jsme se seznamovali s prací profesionálních informacních systému v zahranicí.

V první polovine letošního roku, z iniciativy reditele Odboru informatiky MZeCR Ing. Zdenka Trávnícka, CSc., zpracoval Ústav ekonomiky podniku Provozne-ekonomické fakulty Mendelovy zemedelské a lesnické univerzity v Brne "Zprávu z prubežné kontroly metodiky sberu, zpracování a prezentace dat u komodit ovoce, zeleniny a vína". Konecné znení zprávy bylo oponováno na MZeCR v Praze dne 17.7.1997. Zpráva pomerne príznive konstatovala soucasný stav informacního systému provozovaného zahradnickými uniemi. Záverem této schuzky predložil Ing. František Vanícek, CSc., vedoucí odboru agrárního trhu Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky, dlouho ocekávaný návrh nového zahradnického informacního systému. Návrh byl predložen v nekolika variantách. Za nejprijatelnejší a pri daném objemu financních prostredku nejschudnejší lze pokládat variantu následující :

Na VÚZE vznikne zahradnické tržní informacní stredisko pro ovoce, zeleninu, víno a brambory, ve kterém budou pracovat ctyri zamestnanci VÚZE (Ing. Ivana Soucková, Ing. Božena Salamánková, p. Václav Mottl a Ing. Eva Haniková). Stredisko bude úzce spolupracovat se zájmovými organizacemi pestitelu - OUCR, ZUCM, CMVVU a bramborári. Zahradnické unie budou pro nový systém zajištovat vstupní údaje o pestitelských cenách (= cenách zemedelských výrobcu). Vstupní údaje o velkoobchodních a maloobchodních cenách bude zajištovat VÚZE. Zahradnické unie a VÚZE si budou informace zpocátku vzájemne vymenovat tak, aby byly vydávány ve stejnou dobu. V prvním roce VÚZE bude zprávy distribuovat zdarma respondentum, zahradnickým uniím a nekterým odborum MZeCR. Dobrá spolupráce a financování celého systému je vecí vzájemné dohody mezi Odborem informatiky MZeCR, VÚZE a zahradnickými uniemi. V soucasné dobe se intenzivne pracuje na detailech vzájemné delby práce, financování a kolobehu dat v rámci nového profesionálního informac-ního systému. Dosažení vzájemné dohody není jednoduché, protože dobre fungující systém není levnou záležitostí. Systém s novými meziclánky nesmí být horší než byly systémy dosavadní. Výstupy stejných dat by si nemely vzájemne konkurovat. Efektivnost, úcelnost a úspornost systému by mely být základním cílem stran jednajících o zmenách.

VÚZE plánuje zahájení provozu nového informacního systému u brambor od zárí a u ovo-ce a zeleniny od ríjna letošního roku. VÚZE také pocítá s tím, že Ing. Jirí Richter prizpusobí svuj program automatického pocítacového zpracování dat nové organizaci.

Ing. Ivana Soucková a Ing. Božena Salamánková, které v novém systému budou zajištovat informace o zelenine a ovoci, jsou clenky Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory. Spolecne bude nutné proverit možnosti využití nového cenového informacního systému pro potreby bruselské informatiky. (Ing. Zíka)

CR OPET BLÍŽE K EU

Komise ES se dne 15.7.1997 formálne dohodla, že doporucí, aby v první vlne rozširování Evropské unie byly zahájeny rozhovory se šesti zememi: Ceskou republikou, Polskem, Ma-darskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Mluvcí Komise Nikolaus van der Pas sdelil, že dokument byl schválen bez velké diskuse na schuzi Komise ve Štrasburku. Dne 16.7.1997 Komise ES zverejnila t.zv. Agendu 2000 v níž navrhla postup rozšírení unie, reformu její politiky, nový financní výhled na období 2000 až 2006 a 1200 stran posudku na nové kandidáty clenství v EU. Rozhovory s nove navrženými kandidáty by mely být zahájeny v príštím roce.

Predseda Komise ES Jacques Santer v projevu k Evropskému parlamentu sdelil, že žádná z kandidátských zemí momentálne nesplnuje ekonomická kritéria pro clenství v EU. Tyto zeme musí vynaložit znacné úsilí, aby se mohly stát cleny unie. Unie jim k tomu do zacátku príštího tisíciletí pomuže cástkou 45 miliard ECU (asi 1,6 bilionu korun) ze svých fondu.

Ve svých kritických materiálech Komise ES naší republice vytýká :

· slabiny v zákonech o svobode tisku,

· diskriminaci Romu,

· podmínky, za nichž by mohl být prodloužen zákon o lustracích,

· nevyhovující správu podniku,

· nedostatecne silný financní systém,

· bankovní sektor, v nemž dominuje nekolik státních bank, které nejsou schopny konkuren-ce,

· potrebu restrukturalizace podniku,

· chybející konkrétní opatrení ke vtelení evropského práva do praxe a potrebu administrativ-ní podpory pro toto úsilí,

· chybející regionální politiku a orgány, které by dokázaly využít pomoc unie chudším oblastem,

· potrebu reformy státní správy,

· úcinnost soudního systému.

Komise ES presto hodnotí Ceskou republiku jako zemi se životaschopnou tržní ekonomi-kou, která by ve strednedobém výhledu mela obstát v konkurencním zápolení na jednotném západoevropském trhu. Podle Bruselu budeme schopni dosáhnout úrovne Portugalska asi behem peti let. (podle denního tisku - Zk)

_________________________________________________________________________

Evropská integrace, Ovoce - zelenina - brambory, Informacní obežník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory, Odbor evropské integrace,

MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory a další zájemce