Agris.cz - agrární portál

STRUČNĚ O KOMODITÁCH, 10.12.1997 - 6.1.1998

6. 1. 1998 | ČZU

STRUCNE O KOMODITÁCH, 10.12.1997 - 6.1.1998

OBILOVINY

První náznaky možnosti vývozu z CR se objevily v ríjnu 1997, kdy byly zverejneny limity vývozu: 50 tis. t krmného jecmene a 50 tis. t mouky. Vzhledem k omezenému odbytu v zahranicí nebyly ješte tyto limity vycerpány.

Koncem roku 1997 byly schváleny vývozní licence pro období od 1.1.1998 do 30.6.1998 na vývoz širšího spektra obilních komodit:

pšenice krmná 100 tis. t

jecmen krmný 50 tis. t

jecmen sladovnický 20 tis. t

oves 20 tis. t

žito 10 tis. t

kukurice 10 tis. t

-------------------------------------

obiloviny celkem 210 tis. t

Zatím nedošlo k dohode o minimální garantované cene potravinárské pšenice mezi Agrární komorou CR a SFTR. Požadavek AK je zatím vyšší, ale obe strany predpokládají, že k dohode dojde v dohledné dobe, aby mohly být vyhlášeny podmínky zabezpecení obilí v roce 1998.

OLEJNINY

Stav repky po prechodu prvé vlny silnejších mrazu (do -10 st.C) od 14.12.1997 je prumerný až dobrý, a to na celém území CR. To dává predpoklady, že zaorávky neprekrocí 5 %. Pokud ovšem nedojde k extrémním holomrazum pod -15 až -18 st.C nebo naopak když na jare nezustane puda zabahnená ci zatopená déle než týden. Také oteplení, obnovení vegetace a následná snehová vrstva nad cca 15 cm napadlá na nezamrzlou pudu zpusobuje po asi 14 dnech vyhynutí rostlin.

Úroven hnojení (cca 100 kg N/ha) a ne zcela vyhovující ochrana proti škudcum (pokud chybí jeden postrik na krytonosce na zacátku jarní vegetace) ovšem dávají pouze predpoklad nejvýše prumerných výnosu. Tedy cca 2,3 - 2,5 t/ha.

Pri ploše repky po prezimování 250 tis. ha a osevu jarní repky 15 tis. ha (výnos cca 1,3 - 1,5 t/ha) - to umožnuje kalkulovat s cca 600 - 660 tis. tunami sklizne.

BRAMBORY

Zatím pokracuje dostatecné zásobování trhu konzumními brambory. Problémy, spíše z organizacních duvodu, byly v dobe vyšších mrazu, kdy se v nekterých lokalitách projevil prechodný nedostatek kvalitních konzumních brambor.

Podle zprávy CSÚ k 15.10.1997 byla v CR v roce 1997 osázena plocha 72,839 ha, na které bylo sklizeno 1 422 6 tis. tun hlíz brambor pri prumerném výnosu 19,53 t/ha. Znamená to, že oproti predcházejícímu roku došlo ke snížení prumerného hektarového výnosu o cca 7 % a celková produkce brambor poklesla o 21 %. Je predpoklad, že vyrobené množství brambor dostatecne pokryje spotrebu.

Ceny konzumních brambor závisí predevším na dodávané odrude, kvalite a úpravy prodávaného zboží. Nejnižší ceny jsou u velkého balení (50 a 25 kg) a u hlíz nepraných. Naopak vyšší ceny jsou u hlíz praných balených v pruhledných sáccích. Nejvyšší ceny jsou dosahovány u odrud Rosara, Rosella, Secura a Dali. Farmárským cenám odpovídají i spotrebitelské ceny. Farmárské ceny konzumních brambor se pohybují od 2,60 do 4,20 Kc/kg, brambor na výrobky od 1,80 do 3,30 Kc/kg. Spotrebitelské ceny konzumních brambor jsou 4,00 - 10,50 Kc/kg.

ZELENINA

Nabídka zelí bílého i cerveného stále prevyšuje poptávku a je možno ocekávat, že jeho ceny budou stabilizované a výjimecne se budou mírne zvyšovat u kvalitních produktu. Prebytek kapusty je již mírnejší, zvetšují se velikostní rozdíly a je možno ocekávat vetší cenový rozptyl s tendencí mírného zvyšováním cen. V soucasné dobe se snížila nabídka kvetáku a ve stáncích prakticky chybí. V souvislosti s tím je možno ocekávat výraznejší zvýšení cen v závislosti na míste dovozu. Kedlubny jsou pouze z dovozu, prakticky vymizely nabídky skladovaných kedluben typu Gigant.

U korenových zelenin je situace vyvážená s mírným prebytkem všech základních druhu. Ocekáváme, že ceny budou stabilizované s menší tendencí jejich zvyšování.

Cibule je sice dostatek, ocekáváme však, že její ceny se budou dále mírne zvyšovat, zvlášte u cibule vyrovnané, velikosti kolem 50 mm. Dostatek je i póru, jehož sklizen z domácích zdroju umožnuje soucasné pocasí. U cesneku se setkáváme se širokým rozpetím cen, protože méne skladovatelný zimní cesnek již pri nevhodném skladování zacíná prorustat a je nabízen jak pestiteli, tak prodejci za nízké ceny.

Pekingského zelí je stále dostatek až prebytek, a to jak z domácích zdroju, tak i z dovozu. Ocekáváme, že jeho ceny se budou mírne zvyšovat v souvislosti s úbytkem domácích zdroju. Salát se na trhu objevuje prakticky pouze ze zahranicních zdroju a za relativne vysokou cenu.

Plodové zeleniny jsou v dostatecném množství a neocekáváme zhoršení situace. Z hlediska cenového je možné ocekávat ve vetšine prípadu mírné zvyšování cen v závislosti na druhu a místu produkce. Nejmenší nárust je možno ocekávat u rajcat.

OVOCE

V prubehu prosince došlo k oživení trhu s ovocem a výrazne se to týkalo i samotných jablek. Ceny jablek byly v podstate stabilizované. Nejvyšší velkoobchodní i maloobchodní ceny byly u špickových odrud, jakými je v predstavách spotrebitelu Granny Smith prípadne velkoplodý Jonagold. V období prosince se také postupne zvyšovaly maloobchodní ceny odrudy Golden Delicious ve výberové velikosti a balení. Pro budoucí období ocekáváme mírné zvyšování cen, které je v podstate podmínkou úhrady skladovacích ztrát a nákladu.

U ostatního ovoce nabídka prevyšuje poptávku. Zvlášte výrazné to je u banánu. V soucasném období je na trhu nedostatek vinných hroznu. Pokud však nedojde ke snížení jejich ceny nelze, také pocítat s vetším odbytem.

JATECNÝ SKOT

Ve 48. a 49. týdnu jsme museli jako spotrebitelé hovezího masa sáhnout mírne hloubeji do kapsy, zatímco vetšina druhu veprového masa zlevnila. Lze to dokumentovat na nejlevnejší cásti - hovezí prední s kostí (bok) a nejdražší cástí (s výjimkou svíckové a roštence), tj. hovezí zadní bez kosti. Ve 45. až 47. týdnu se spotrebitelská cena (SC) hovezího predního b.k. držela na úrovni 67,30 Kc/kg, ve 48. týdnu se zvýšila o 0,36 % a ve 49. týdnu o 0,51 % - od 42. týdne, tj. za 7 týdnu o 1,26 Kc, tedy témer o 2 %. U hovezího zadního b.k. za techto 7 týdnu o 1,6 %, zatímco za toto období se snížily nákupní (CZV) u jatecných býku ve tríde A o 3,71 %. Ceny zpracovatelské (CPV) to nekopírovaly. Byly vyšší o 0,83 % u hovezího predního b.k. (bok), o 0,70 % u hovezího zadního b.k.

PRASATA, VEPROVÉ MASO

V polovine prosince farmárské ceny jatecných prasat výrazne klesly a nejcasteji se pohybovaly na úrovni 36 až 37 Kc/kg živé hmotnosti v I. jakostní tríde. Koncem prosince a zacátkem ledna se predpokládají ceny jatecných prasat kolem 36 Kc/kg živé hmotnosti v I. jakostní tríde.

Podle MZe CR a VÚZE Praha se predpokládá v roce 1997 prodej jatecných prasat v celkové výši 580,6 tisíc tun ž. hm., t.j. pokles prodeje proti roku 1996 o cca 26,5 tisíc tun živé hmotnosti. V roce 1997 se ocekává vývoz veprového masa z CR cca 14 tisíc tun ž. hm. a dovoz této komodity ve výši cca 3 tisíce tun živé hmotnosti.

DRUBEŽ

Soucasná situace na trhu s jatecnými kuraty je znacne variabilní dle jednotlivých regionu. Jak je již tradicní, v obou moravských regionech nákupní ceny jatecných kurat (CZV) dlouhodobe ve svém prumeru presahují hranici trvale hranici 28,00 Kc, (minima dosahují 27,80 Kc/kg a maxima 28,80 Kc/kg). Východoceský region vykazuje též dlouhodobe prumernou nákupní cenu 28,00 Kc. Ostatní ceské regiony vykazují v posledních týdnech hodnoty nákupních cen mírne vyšší, kdy se prumer posunul k 27,50 Kc/kg. Situace se nezmenila ani v posledních dvou sledovaných týdnech (49. a 50. týdnu), prumerná republiková nákupní cena jatecných kurat vykázala hodnotu dle CSÚ 27,65 a 27,73 Kc/kg živé hmotnosti, kdy kolísání mezi jednotlivými týdny je dáno spíše hmotnostním sortimentem nakupované suroviny. V moravských regionech je navíc nákupní cena jatecných kurat ovlivnována více cenami krmného obilí.

Situace na trhu s konzumními vejci byla ve 49. a 50. týdnu tradicní pro toto predvánocní období. Na trhu je silná poptávka po konzumních vejcích, zájem trvá i o export. Nákupní ceny (CZV) netrídených vajec (v prumeru hmotnostní trídy A) se dále v 49. týdnu posunuly v republikovém prumeru pres hranici 2,00 Kc/ks a dosáhly hodnoty 2,06 Kc/ks, v 50. týdnu se hodnota posunula na 2,10 Kc/ks. Prímé prodeje menším odberatelum se realizují za 2,10 až 2,30 Kc/ks.


Zdroj: ČZU, 6. 1. 1998





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.09.2022 06:01