WIIW: České zemědělství má pro vstup do EU dobrou pozici

ČTK (Agroweb) 20.12.1999

WIIW: České zemědělství má pro vstup do EU dobrou pozici

Zemědělství je v České republice jedním z mála sektorů, kde došlo ke skutečné transformaci: produktivita kapitálu i práce se silně zlepšila, rozsah obhospodařovaných jednotek ať už v rámci družstev nebo soukromých farem se přibližuje optimu, a české zemědělství by tak neměly při vstupu do Evropské unie čekat žádné zásadní problémy. Řekl to přední odborník na zemědělství ve Vídeňském ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnávání (WIIW) Zdeněk Lukáš.

"Hladkost zařazení českého zemědělství do EU závisí ovšem také na budoucí zemědělské politice Unie. Pokud dotace do této oblasti zřetelně zeštíhlí, jak má unie v plánu, nebude mít české zemědělství problémy," zdůraznil Lukáš. Pokud však zemědělská lobby dosavadních příjemců strukturální pomoci z fondů EU bude klást proti snížení tuhý odpor a změny budou postupovat pomalu, čeká české zemědělství (stejně jako ostatních reformních zemí) dlouhé přechodné období, možná deseti let i více do plného zapojení, dodal. Reálný vstup ČR do EU očekává k roku 2006, konec přechodných období pro zemědělství kolem roku 2010.

České zemědělství se transformovalo poněkud v ústraní a bez zvláštní agrární politiky. Vláda v první polovině 90. let pro tento resort jen kopírovala obecnou ekonomickou politiku liberalizace, odbourávání subvencí a privatizace. Celková produkce se tak sice snížila na polovinu, nyní ale české zemědělství vyrábí levněji, má méně meziproduktů a škála výrobků se zřetelně rozšířila. Pokles produkce vyhovuje i nastalé přeorientaci spotřeby na jiné než potravinářské výrobky.

"Václav Klaus kdysi prohlásil, že české hospodářství vychází z operačního sálu a vstupuje do fitnescentra. Pro ekonomiku jako celek s tím stále ještě nesouhlasím, pro zemědělství to ale už platí," řekl Lukáš, který je českého původu. Ocenil, že podíl zemědělství na HDP v ČR poklesl na tři procenta a zaměstnanost na pět procent, tedy na polovinu situace k roku 1990, a přitom nedošlo k sociálním otřesům a uvolněné pracovní síly vstřebaly jiné sféry. V současnosti činí podle WIIW podíl zemědělských subvencí na hrubých agrárních příjmech v ČR 17 procent, zatímco v EU je to 45 procent. Lepší je jen Maďarsko s 12 procenty, zatímco Polsko má 25 procent, Slovensko 29 procent a Slovinsko až 43 procent. ČR je tak vlastně připravena na situaci, kam EU teprve směřuje, zatímco jiné tento bolestný proces teprve čeká, včetně členů EU. V posledních letech je sice v reformních zemích zaznamenáván stálý růst subvencí do zemědělství; ten je v Polsku a SR silnější, v ČR a Maďarsku však slabší, což je do budoucna výhoda.

České zemědělství potřebuje vyjasnění vlastnických poměrů v družstvech, jejich nynější rozloha v průměru kolem stovek hektarů je však podle Lukáše optimální (oproti "monstrózním" tisícům až desetitisícům hektarů JZD). Dobrá je i konkurence v podobě rodinných farem o desítkách hektarů, i když nepřevažují. "ČR nemá takové komparativní výhody jako třeba Maďarsko, a struktura jeho zemědělství proto musí být jiná," říká Lukáš. V Maďarsku nyní převládají větší rodinné farmy kolem 50 hektarů; je to spíše velkozahradnická výroba, ale bez problému je uživí. Na plodiny převažující v ČR jsou vhodnější větší hospodářství, a tak to zřejmě zůstane i po vstupu do EU.

Jako perspektivu pro zemědělství nejen v reformních, ale i členských zemích EU vidí Lukáš historicky rychlou diferenciaci mezi produkcí potravin a krajinotvornou funkcí. Zatímco pro první oblast musí subvence zákonitě rychle klesat, pro druhou se rozšiřovat společně s růstem významu této funkce zemědělství. Především v podhorských oblastech ČR má perspektivu tato krajinotvorná funkce zemědělské činnosti, kombinovaná a agroturistikou a biozemědělstvím (produkce "absolutně bezchemických" potravin). Taková činnost vyžaduje více pracovních sil než agrární velkoprodukce a působí tak i proti vylidňování odlehlejších končin. Rakousko je v těchto oborech na špici EU, je to ale dáno jeho hornatým charakterem a ČR v tomto ohledu nebude mít potřebu se mu rozsahově vyrovnávat; přebrat zkušenosti však nebude na škodu.