Agris.cz - agrární portál

Evropské poselství z ekologické katastrofy řeky Tisy

14. 3. 2000 | Mladá fronta Dnes

MF Dnes 14.3.2000

Evropské poselství z ekologické katastrofy reky Tisy

Dul na zlato v Rumunsku, který minulý mesíc zamoril kyanidem stovky kilometru Tisy i Dunaje, zpusobil škody nejen životu v rece. Ekologická katastrofa, k níž došlo jen nekolik dní pred zahájením jednání o prijetí Rumunska a dalších kandidátu z druhé vlny do Evropské unie, byla pro již tak opatrnou "patnáctku" pochmurnou pripomínkou, do ceho se pouští. V dobe, kdy ministri zahranicních vecí "helsinské šestky" (nazývané podle toho, že Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litvu a Maltu pozval k oficiálním rozhovorum o prijetí summit EU v prosinci lonského roku v Helsinkách) leteli 15. února do Bruselu, prinášely televizní zprávy v clenských státech unie zábery zdrcených rybáru vytahujících z madarských a rumunských rek otrávené ryby. Jednoduché není ani postavení Ceské republiky a dalších kandidátu z první vlny, nekdy nazývaných "lucemburská šestka" podle pozvání, jež obdrželi na summitu EU v Lucemburku v roce 1997. Po dvou letech jednání s EU o relativne snadných tématech nyní nastupují obtížné záležitosti vcetne volného pohybu lidí, zemedelství a ochrany životního prostredí. Laxní prístup k ekologickým rizikum, který vedl ke katastrofe v Tise a Dunaji, oživil mezi politiky v EU vzpomínky na jadernou nehodu v Cernobylu. Rakousko již delší dobu protestuje proti dokoncení Temelína a existují pochybnosti, zda Slovensko, Litva a Bulharsko splní sliby uzavrít své jaderné elektrárny. V takovéto atmosfére ucinilo masové zamorení rícních vod kyanidem již tak obtížná jednání ješte obtížnejšími. Oficiálne je Evropská unie ohledne svého rozšírení na východ stále optimistická. Predseda Evropské komise Romano Prodi považuje rozšírení za morální a politickou povinnost a ve strategii unie na príštích pet let je vytycil jako vrcholnou prioritu. Ale za diplomatickými úsmevy existuje napetí. Clenské státy EU zacínají pocítat náklady velkorysého gesta, jež ucinily loni v prosinci v Helsinkách, kdy pridaly k šesti zemím již jednajícím o pristoupení k EU další pultucet. Obavy jsou nejsilnejší mezi menšími clenskými státy EU. Jsou zneklidneny, že pripravované reformy s cílem adaptovat unii na více clenu je mohou pripravit o kreslo komisare v Evropské komisi, bude-li tento orgán zeštíhlen. Reformy by také mohly oslabit jejich schopnost ovlivnovat rozhodnutí Rady ministru, posílí-li vetší clenské státy svá hlasovací práva. Znepokojení nad dusledky rozšírení projevují nejen, jak je tradicní, západoevropští zemedelci, kterí se nechtejí delit o tucné prímé platby z rozpoctu Spolecné zemedelské politiky. Z prumyslových kruhu v EU se ozývají požadavky, aby náklady na proces rozširování byly zverejneny ješte pred jeho prechodem do další etapy. Požadují prísnejší kontrolu ochrany duševního vlastnictví a pravidel hospodárské souteže z obavy, že negociátori EU nebudou dosti tvrdí. K tomu lze pridat jistý zmatek prímo v Evropské komisi, která po lonských korupcních skandálech prikrocila k zásadním administrativním reformám. Pro kandidátské zeme není príznivé, že v komisi se urputne diskutuje o tom, jak merit pokrok uchazecu o clenství. Tento aspekt bude stále významnejší vzhledem k novému durazu na individuální hodnocení každého kandidáta podle jeho zásluh. Otevrení dverí "helsinské šestce" nebylo ze strany EU pouhým cvicením v rétorice. EU zároven zduraznila kritéria pro nové cleny vcetne vysokých standardu bezpecnosti jaderných zarízení a vysoké úrovne ochrany životního prostredí. Nikoli náhodou komisar pro rozšírení Günter Verheugen opakuje, že EU nemuže stanovovat data prijetí nových clenu vcetne zemí "lucemburské šestky". Podle Verheugena EU potrebuje více informací o stavu každé kandidátské zeme. Cíl rozšírit Evropskou unii zustává. Ale rychlost rozširování a s tím spojené podmínky se neustále mení.

KAREL JEŽEK, autor je ekonom


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 14. 3. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.05.2024 14:37