Bohatí se vytrvale vzdalují chudým

Radikální reformu mezinárodních finančních institucí požadují demonstranti v ulicích Washingtonu. Finančníci přísahají na výhody globalizace a ekonomického růstu.

PRAHA Dvě hlavní sdělení přinesly první dny výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu. To první velmi kladné přinesl ve středu hlavní ekonom MMF Michael Mussa: "Příští rok čekáme růst světové ekonomiky o více než čtyři procenta. Tento vývoj by jen s mírnými výkyvy mohl trvat až do roku 2005." Druhé sdělení ale už tak optimistické není. Fond ve své pravidelné půlroční zprávě Výhled světové ekonomiky (World Economic Outlook) otevřeně přiznal, že propast mezi chudými a bohatými se stále zvětšuje. "Příjem nižší než dolar na den má dnes celá pětina lidstva. Svět tak do 21. století vstupuje s dosud největšími rozdíly mezi chudými a bohatými," praví se ve výhledu. Nerovnoměrnost v rozdělování bohatství je podle zprávy fondu vůbec největší problém globální ekonomiky. A to hlavně proto, že je "morálně devastující" a "vyvolává nebezpečí sociálních bouří". V tom se washingtonští analytici naprosto shodnou se svými kritiky, kteří se do amerického hlavního města sjeli z celého světa. Spor je jen v tom, kdo za onu prohlubující se propast může.

Proklatá globalizace

Odpůrci fondu vše přičítají globálnímu kapitalismu, v němž bohatí a mocní vysávají chudé a bezmocné. MMF a Světová banka v tom podle nich hrají důležitou roli "hlavní převodní páky světového kapitálu". Mezinárodní měnový fond naopak tvrdí, že globalizace je nutnou podmínkou k tomu, jak propastné rozdíly mezi bohatým severem a chudým jihem překonat. "Kdykoli se svět v minulosti odklonil od cesty globálního propojování a růstu, odnesly to tvrdě zejména chudé země," píše se v analýze MMF. Je samozřejmé, že představitelé fondu odmítají i teorii "převodní páky ničivých sil kapitálu". Relativně dobrá měnová politika a systém mezinárodních financí (jeho základem je právě MMF) podle nich dokázal vcelku slušně utlumit nebezpečí finančních krizí a udržet růst světové ekonomiky. Fond ale tentokrát nezůstal pouze u vychvalování svých vlastních zásluh. Rostoucí počet kritiků ho přinutil k dosud nevídaným závěrům, které dosud zaznívaly jen z úst zapřisáhlých odpůrců fondu. "Důležitou roli při prohlubování rozdílů mezi bohatými a chudými sehrála i legální podpora protireformním, nezodpovědným a často i zkorumpovaným politickým vůdcům v chudých zemích," praví se v nejnovějším dokumentu fondu. Podporu diktátorů, kteří ožebračovali vlastní země, podle MMF ovlivnila především studená válka. Ke své vlastní zodpovědnosti se fond ale ani tady nepřihlásil.

Změna role

Pod palbu tvrdé kritiky se dostala i Světová banka. Lidé z nevládních organizací po celém světě jí vyčítají neschopnost efektivně pomáhat chudým. "Peníze se nedostanou až k těm, kteří je potřebují. Kvalita jejich života se tím vůbec nelepší. Čísla ve výkazech SB ale ukazují opak," řekl LN světoznámý kritik globalizace a člen nevládní organizace ATTACK Belgičan Eric Toussaint. Nevládní organizace tvrdí, že banka zbytečně utrácí peníze v zemích, které by kapitál na nové projekty mohly získat i jinde (sem patří i Česká republika). Na opravdu chudé a potřebné se pak nedostává. "Banka vyhlašuje, že podporuje ekologické projekty. Ve skutečnosti dává peníze na stavby, které ničí životní prostředí," připojil další výhrady proti bance Petr Hlobil, zástupce nevládního "kontrolora" Světové banky sdružení Bankwatch. Podobné názory zní dnes ve Washingtonu na každém roku. Málokdy je ale slyšet, co se vlastně ve fungování obou kritizovaných institucí má změnit. Velká část odpůrců globalizace požaduje úplné zrušení "nesvaté trojice" Fondu, Světové banky a Mezinárodní obchodní organizace (WTO). "Nám se nelíbí sama existence těchto institucí. Proč? Mohou za neúnosné a nespravedlivé rozdělení bohatství ve světě," vysvětluje Viktor Piorecký z Iniciativy proti ekonomické globalizaci (INPEG). Jiní "antiglobalizátoři" žádají jen radikální reformy. "Proměna je nutná. Fond a banka by měly odstraňovat chudobu, ne ji vytvářet. Peníze se najdou. Stačí málo: vybírat minimální daň (tzv. Tobinova daň ve výši 0,1 % z každé transakce) z finančních operací," tvrdí Toussaint. "Pak už jde jen o to, změnit fungování mezinárodních institucí tak, aby se peníze dostaly tam, kam patří k chudým," dodává. Toussaint je přesvědčen, že ke splnění jeho snu není daleko. "V Evropském parlamentu má ATTACK poměrně dobrou odezvu." Už o víkendu se ukáže, zda se některé z těchto idejí dostanou i do jednacího sálu SB a MMF. Šance je podle pozorovatelů menší než malá.

Petr Fischer

Fotografie:

V pondělí se odpůrci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky zastavili ve Washingtonu před policejním kordonem. Policie je prý ovšem připravena i na to, že o víkendu by se situace ve městě mohla zdramatizovat.

Foto Reuters

Mezinárodní měnový fond

výkonný ředitel: Horst Köhler sídlo: Washington

*MMF je jakýmsi hlídačem finanční stability ve světě a jeho aktivity jsou aktuální v případě krizí jednotlivých ekonomik. MMF vstupuje do hry pomocí půjček. Jeho cílem je podpora rozvoje mezinárodního obchodu a snižování obchodních bariér.

*Zdrojem peněz pro aktivity MMF jsou příspěvky jednotlivých zemí. Podle jejich výše získávají jednotlivé země hlasovací práva. Největší sílu mají samozřejmě velmoci: USA (17,35 % hlasů), Japonsko a Německo (více než šest procent hlasů). K zemím s mimořádně silnou pozicí patří ještě Británie nebo Francie.

*MMF čelí kritice z mnoha směrů. Kromě levicových aktivistů patří k nejproslulejším skeptikům bývalý hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz nebo ekonom Jeffrey Sachs.

*Kritici MMF vytýkají zejména neprůhledné poskytování půjček a nedostatečnou kontrolu jejich využívání. Vlnu nevole vyvolala i chybná opatření MMF, která před časem vedla k prohloubení asijské krize.

Světová banka

prezident: James Wolfensohn sídlo: Washington

*Mezinárodní instituce, která usiluje o "posílení ekonomiky jednotlivých zemí" světa. V centru jejího zájmu jsou zejména nejchudší státy, kterým SB půjčuje na nezbytné investice do hospodářství. Nejchudším zemím půjčuje SB peníze takřka bezúročně.

*Své aktivity financuje z členských příspěvků a z půjček na kapitálových trzích. Největšími akcionáři a zároveň nejmocnějšími členy SB jsou Spojené státy, Německo, Francie, Británie, Japonsko, Saúdská Arábie a Švýcarsko.

*Odpůrci Světové bance vytýkají, že jeho smyslem je pouze "udržení nadvlády nejbohatších zemí", které se děje na úkor nejchudších států. Výhradami proti SB se netají například americká nevládní organizace Bankwatch. Ta SB obviňuje, že neplní své sliby v oblasti podpory ekologie. Jde o to, že SB mimo jiné financuje v chudých zemích například výstavbu elektráren na fosilní paliva. Kritici se shodují v tom, že SB by měla půjčovat jen úplně nejchudším zemím.

Petr Fischer