Zídek: ČR pokročí s EU v liberalizaci zemědělského obchodu

Jednání mezi Evropskou unií a Českou republikou v příštích dnech přinesou pokrok v liberalizaci vzájemného zemědělského obchodu. Např. u vepřového a drůbežího masa či u sýrů by se měla ČR s EU dohodnout v rámci určitých množstevních kvót pro vývoz na zrušení vzájemných dovozních cel a exportních dotací. Některé výrobky, jako slad či drobné ovoce, by měla ČR vyvážet do unie bezcelně, zatímco český trh by byl nadále chráněn.

Řekl to náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek. Uvedené dohody jsou již podle Zídka předjednány a podepsány by měly být v Praze v následujících dvou dnech. "Doufám, že senám podaří uzavřít jednání podepsáním zápisu z jednání, což by shrnovalo půlroční práci na liberalizaci," řekl Zídek. Následně ještě musí dohodnuté uvolnění obchodu odsouhlasit vláda. Liberalizace zemědělského obchodu je rozdělena do tří skupin.První zahrnuje položky s nízkým clem do deseti procent. "Ty budou liberalizovány na nulu," řekl náměstek s tím, že jde o asi 700 položek. Patří sem zejména bezproblémové produkty, které ČR příliš nevyrábí, jako například králičí maso, sušené ořechy,pomeranče, mandarinky, cibule tulipánů apod. Ve druhé skupině jsou zmíněné citlivé položky jako vepřové,sýry, drůbeží, jablečný mošt. "Zde chceme jednat o konkrétních množstevních kvótách," řekl Zídek. V jejich rámci bude obchod plně liberalizován včetně oboustranného odstranění exportních dotací.

V případě sladu, drobného ovoce, i mraženého, "dokonce ČR dosáhla toho, že dojde k jednostrannému otevření EU, kdy unie ruší cla a otvírá se a ČR nemusí," dodal. Nejméně propracovaná je podle Zídka dohoda ohledně liberalizace třetí skupiny zpracovaných výrobků, jako jsou cukrovinky, limonády, pivo. "Jde o novou záležitost, která se vyjednává teprve druhý měsíc," vysvětlil. Zde se vývoz uskutečňuje na základě tzv. hodnotové kvóty. "ČR požaduje, aby do unie mohla vyvážet pětkrát více zpracovaných výrobků než nyní. EU zatím navrhuje jen dvojnásobné navýšení kvóty a požaduje padesátiprocentní snížení cla," řekl Zídek. Naši experti tyto návrhy teprve studují a ještě se o nich bude asi muset jednat, dodal.

"Hlavní filozofií liberalizace není jen zlepšení salda obchodu, ale i příprava našeho zpracovatelského průmyslu a zemědělských podniků na vstup do EU," uvedl Zídek. Když se plně vynuluje vzájemné clo, podniky uvidí, jak jsou úspěšné či ne a jak mohou obstát na trhu unie, vysvětlil. Na druhou stranu, když bude unie plně využívat kvóty pro vývoz svého zboží a tlačit na jejich zvyšování, bude to signál, že se ČR nedokáže ochránit a není schopná konkurovat, dodal.

Otázkou podle Zídka je, jestli dosažených dohod o uvolnění obchodních bariér dokáží čeští exportéři využít. "To prokáže až statistika za rok a více," uvedl Zídek s tím, že teprve pak bude možno říci, jestli může být ČR spokojena. Evropská komise zahájila jednání o tzv. dvounulové variantě -odstranění cel na straně kandidátů výměnou za odbourání exportních subvencí v EU - s většinou přidružených zemí loni na podzim. Cílem je dospět k postupnému odbourání takřka všech překážek, jejichž existence vedla v minulosti k mnoha nedorozuměním a drobným válkám, například ohledně vývozu jablek z EU do ČR. Komise už úspěšně uzavřela rozhovory s Estonskem, které praktikuje tradičně zcela liberální obchodní politiku, a částečně také s Maďarskem.

Dohoda mezi Bruselem a Budapeští vytvořila tzv.třetí kategorii, do níž byly zařazeny některé zpracované produkty a další citlivé potraviny. O uvolnění obchodu s nimi se bude dál jednat, a to případ od případu. "Původně se s takovým postupem nepočítalo. Předpokládali jsme buď úplnou liberalizaci (první skupina) nebo její postupné nabíhání metodou zvyšování množstevních kvót, na něž se vztahuje zákaz subvencí a cel (druhá skupina)," řekl expert komise, který nechtěl být jmenován.

S Polskem bylo jednání o liberalizaci zemědělského obchodu zatím přerušeno kvůli neochotě polské strany odstranit nová dovozní cla na potraviny zavedená koncem prosince. Komise mnohokrát poukazovala na neoprávněnost těchto ochranných cel zvýšených z předchozích 16-25 procent na 25-30 procent, a požadovala alespoň jejich návrat na původní úroveň. Polská strana se podle zdrojů v komisi ocitla pod tlakem zemědělské lobby, která požaduje, aby byl domácí trh chráněn před lacinými dovozy z EU, co nejdéle to bude možné. Seznam citlivých zemědělských výrobků, na něž se měla liberalizace vztahovat, se tudíž rychle zmenšoval. Právě jablečná a posléze vepřová "válka" mezi EU a ČR se staly jedním z inspiračních podnětů pro návrh komise liberalizační rozhovory zahájit. ČR přišla uprostřed sporu o dovozy laciného vepřového z EU s návrhem, že zruší ochranná opatření, pokud unie přestane vývoz subvencovat.