Agrární komora ztrácí svůj vliv
16. 6. 2000 | Hospodářské noviny
Předmětem kritiky je především osoba prezidenta AK Václava Hlaváčka
Zákonem ustavená instituce zastupující zemědělské prvovýrobce je již delší dobu ve finanční krizi.
Nespokojenost s činností Agrární komory vyústila v odchod mnoha podnikatelských skupin z jejích struktur - především soukromých zemědělců a zpracovatelských podniků. Naposledy k hodnocení činnosti komory uvedl tento týden šéf největší výkupní a skladovatelské společnosti Agropol Jiří Malúš, že komora vedená Václavem Hlaváčkem již nezastupuje své členy a není ani dostatečnou protiváhou Ministerstva zemědělství. Poslední dobou byla AK především organizátorem nátlakových akcí za "lepší podnikatelské podmínky zemědělského stavu". Ti, co její řady opustili, hovoří o zužování jejích požadavků - pouze na "vyšší státní subvence na úroveň konkurence ze zemí EU a větší míru ochrany tuzemského trhu se zemědělskými a potravinářskými produkty". Shodují se navíc jednoznačně v tom, že tento postoj zaujímá komora od volby jejího současného vedení. Komora vedená Hlaváčkem ale svému šéfovi dala opakovaně důvěru. Další vývoj prý na sebe nenechal dlouho čekat.
Řady členů komory opustili před dvěma lety soukromí zemědělci, kteří následně vytvořili Asociaci soukromého zemědělství. Její předseda Stanislav Němec zdůvodnil vystoupení farmářů z AK tím, že v jejích usneseních nebylo nikdy zohledněno stanovisko soukromých zemědělců. Prý se později ukázalo, že to ani nešlo, protože zástupci rodinných farem měli diametrálně odlišný pohled například na rozdělování dotací či na státní zásahy do trhu. "Vedení komory dnes hájí zájmy pouze určité části lidí ze svého okolí," tvrdí Jan Miller z vedení asociace. Podle jeho slov jsou v zemědělství dvě podnikatelské skupiny - soukromníci a zemědělská družstva, jejichž organizace jsou pro své členy čitelnější. Miller navíc uvedl, že AK držely nad vodou v posledních dvou letech jen členské příspěvky tzv. členských společenstev, která sdružují oborové podniky zpracovatelského průmyslu. Tato společenstva však AK právě v současné době opouští rovněž, přestože komoru zemědělci kritizovali mimo jiné proto, že zastupuje spíše potravináře než prvovýrobce. "Chceme být AK partnerem," řekl našemu listu tajemník Potravinářského sdružení (PS) Karel Svoboda. Sdružení ale již za dva týdny pořádá ustavující valnou hromadu nové Potravinářské komory. "Při veškeré snaze se ukázalo, že zájmy potravinářů a zemědělců jsou natolik rozdílné, že shoda se hledá velmi těžko," uvedl předseda PS Jaroslav Camplík.
Komora se v poslední době potýká s nedostatkem finančních prostředků na svou činnost. Její vlastní členové přiznávají, že členské příspěvky řádně neplatí. "Důvodů bude jistě mnoho, ale předsedové družstev současnému vedení vytýkají orientaci na vlastní zájmy. AK je sice téměř v každém okrese, ovšem kritika se snáší i na její servisní funkci," uvedl člen vedení družstva, který si ale nepřál být jmenován.
Zdroj: Hospodářské noviny, 16. 6. 2000
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 24.12.2025 13:27
