Politika státu nahrává překupníkům

Nízkou cenu obilí Státního fondu tržní regulace rádi převzali i nákupci. Ani mlynáři nedají víc. Zemědělci těžko prodají pšenici dráž, než za co ji nakoupí fond.

Praha - Žně na Břeclavsku začaly o tři týdny dříve než v minulých letech. Zemědělci však nesklízejí bohatou úrodu, vinou sucha jen "paběrkují". Letos hektarové výnosy ozimého ječmene nebudou vyšší než 1,8 tuny z hektaru. To je proti předchozím rokům s pěti a více tunami opravdová bída. Ani výnos pšenice na tamních písčitých půdách nebude lepší. V České republice se přesto počítá s průměrnou sklizní, nejméně se šesti miliony tun obilí. Z tohoto množství chce Státní fond tržní regulace vykoupit od pěstitelů 1,5 milionu tun potravinářské pšenice. Jak uvedl ministr zemědělství Jan Fencl, zálohová cena je 3300 korun za tunu. Pokud se fondu podaří prodat výhodněji, rozdíl v ceně by se měl zemědělcům doplatit. Přesto mnozí farmáři zazlívají ministerstvu, že vyhlášením zálohové ceny nastavil cenovou laťku. Potvrdily to i výroky zástupců nákupních organizací a mlýnů. O vyšší ceně, než je 3300 korun, neuvažují. "Když stát navrhl cenu 3300 korun za tunu, budeme se jí držet," řekla Jana Seidlová ze Zemědělského zásobování a nákupu Polabí v Kolíně. Tato společnost sdružuje 11 nákupních míst a letos získá od zemědělců 130 tisíc tun obilí. O jiné ceně neuvažují ani mlynáři. Holding Ramill, který sdružuje čtyři mlýny, litoměřický, kralupský, mladoboleslavský a Odkolek Praha, odkoupí 200 až 250 tisíc tun potravinářské pšenice. "Stát v nákupu obilí dělá dvě chyby. Jednou je vyhlášení nákupní ceny. Daleko větší chybu dělá licenční politikou. Kdo přijde, dostane licenci. A tak překupníci s obilím budou mít letos hody," řekl Ludvík Jehl, manažer nákupu Ramillu. Téměř na jeden milion tun obilí jsou udělené licence. V Polsku bude úroda slabá a tam se jistě cena vyšplhá i na 4000 korun. Maďaři nabízejí pšenici za 5500 korun, a tak se bude spekulovat. Zemědělci jsou s cenou 3300 korun nespokojeni a chtějí 4000 až 4100 korun za tunu. "Světová cena je nyní na úrovni 4100 korun za tunu, proč bychom měli být pořád tak hluboko pod její úrovní," řekl prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Stejného názoru je i Miloslav Jirovský, předseda Svazu zemědělských družstev a společností, jenž navrhuje 4000 korun. Ministr Jan Fencl cenu přesně nedefinoval. "Doufám, že zemědělci budou prodávat Státnímu fondu tržní regulace minimálně a řeknou si o vyšší cenu. Fond tu existuje jako záchytná síť a neznamená, že chceme za každou cenu nakoupit zmíněného jedenapůl milionu tun potravinářské pšenice fondem. Zemědělci by se okrádali, kdyby si u nákupních organizací neřekli o víc," uvedl ministr. Tato slova ministra Fencla a stejně tak požadavek Václava Hlaváčka na vzrůst ceny až na úroveň 4100 korun označil Jiří Malúš, generální ředitel Agropol Group, za blamování zemědělců a čistý populismus. "Proč fond nevyhlásil vyšší cenu?" zeptal se Malúš. Ministerští úředníci ji odvozovali z možného prodeje a z cen, které budou realizovatelné na trhu. V České republice je úroda pšenice na ploše o 171 tisíc hektarů vyšší. Stačí pokrýt výpadek vzniklý suchem na jižní Moravě.