Poslanci EP jednali o rozšiřování EU a životním prostředí

Poslanci EP jednali o rozširování EU a životním prostredí

Ceská republika má co do jaderné bezpecnosti nejprísnejší predpisy v Evrope. Za deset let se jí podarilo plne vyrovnat evropské legislative, rekla durazne clenum Výboru pro životní prostredí, zdravotnictví a ochranu spotrebitelu Evropského parlamentu v Bruselu predsedkyne ceského Státního úradu pro jadernou bezpecnost (SÚJB) Dana Drábová.

Vystoupila na schuzi venované tématu rozšírení EU a životní prostredí. Drábová kladla duraz na to, že jaderná elektrárna Temelín se pripravuje na spuštení nejprísnejšími zkouškami, jichž se úcastní experti z USA i Evropské unie, a prizvala další odborníky. Bezpecnost jaderné energie mohou podle ní zajistit pouze kompetentní majitelé licencí a spolupráce na mezinárodní úrovni. Priznala, že privatizace a trh s energií jsou pro jaderný sektor velkou výzvou. Na dotaz z rad rakouských poslancu, jaký dopad by melo na ceskou energetiku nespuštení Temelína, Drábová rekla, že v oblasti životního prostredí znacný, protože by se musely uvést do provozu uhelné elektrárny.

Poslanci považují volání kandidátu po rychlém prijetí do EU za príliš ambiciózní, zpochybnovali krátká prechodná období žádaná pro nekteré otázky životního prostredí a kritizovali vysoké investice, jež EU vydává do programu urcených na rychlejší priblížení uchazecu k unijní legislative. Projevovali nespokojenost s Evropskou komisí, která je prý nedostatecne informuje o vstupních jednáních a žádostech o prechodná období.

Šéfka generálního reditelství pro rozširování EK Françoise Gaudenziová je upozornila, že nesouhlasí s diskusí na téma, zda dávají kandidátské zeme prednost ekonomice nebo ochrane prostredí. "Nekteré kandidátské státy ješte nedokoncily transformaci ekonomiky, EU je na jedné strane nutí a pomáhá vbudování nezbytné infrastruktury, címž je ale nabádá kácet lesy a nicit prostredí, které je v mnoha regionech rozmanitejší než v EU," rekla. Nelze prý podle ní argumentovat stylem, že zeme jako Recko, Španelsko ci Portugalsko prijímané do EU naposledy se s acquis životního prostredí potýkaly mnohem déle než pet let. "Tyto zeme nemely za sebou 40 roku devastujících komunistických režimu a v dobe, kdy se s nimi jednalo o vstupu, neexistoval jednotný evropský trh," konstatovala.

Zrcadlo politice EU v životním prostredí nastavil madarský recník András Krolopp ze Skupiny pro biodiversitu ve strední a východní Evrope, když poukázal na dusledky intenzivního evropského zemedelství, které delá z venkovských regionu výrobny na dobytek a obilí. Kandidátské zeme prý až nyní s rozvojem infrastruktury zacínají pocitovat dusledky husté automobilové dopravy, s níž unie sama marne bojuje. Kritizoval zákony EU jako bezohledné k biodiversite prírody. Kroloppovu príspevku, pronesenému na rozdíl od nekterých jiných recníku z východních zemí výbornou anglictinou, nikdo netleskal. Predsedkyne výboru Britka Caroline Jacksonová z klubu evropských demokratu a lidovcu (EPP-ED) se podivila nad poznámkou Gaudenziové, podle níž kandidáti nepredložili zatím schválitelné projekty, jež je unie pripravena financovat z programu ISPA."Udivuje mne, že zeme bojující o vstup do EU nedokážou predložit projekty, které jim mají pomoci," rekla Jacksonová.

Komisarka pro otázky životního prostredí Margot Walströmová, která se vrátila z návštevy CR a Madarska, se domnívá, že jednání o kapitolách životního prostredí budou težká a že mohou zkomplikovat vstupní rozhovory, jež jsou podle ní v tomto bode príliš pomalé. Videla prý ale relativne nedotcenou prírodu, která již v západní Evrope neexistuje, a ocenila tvurcí prístup kandidátu, kterí prostredky na životní prostredí cerpají napr. z tzv. eko-daní a vysokých poplatku za likvidaci odpadu.