Spor o přímé dotace nemá podle Fichlera vliv na vstup

Termín přistoupení ČR a dalších kandidátských zemí k Evropské unii není vůbec závislý na tom, že rámcový rozpočet pro období 2000 až 2006 nepočítá s tzv. přímými dotacemi pro zemědělce v budoucích nových členských zemích. Evropská komise neuvažuje tak, že by se mělo kvůli tomu rozšíření odložit až za tento rámec. "Nemáme nejmenší zájem na tom, abychom rozšíření odsouvali dolet 2006 až 2007," řekl komisař Franz Fischler odpovědný za zemědělství.

Usoudil, že datum přijetí nových členů "s těmito penězi vůbec nesouvisí". EU vyčlenila na loňském březnovém summitu v Berlíně prostředky pro šest budoucích nových členů počínaje rokem 2002, ovšem bez zmíněných přímých plateb, které představují asi polovinu všech zemědělských výdajů EU, při 15 členech tedy zhruba 20 miliard eur ročně. Podle Fischlera je zde tedy jistý manévrovací prostor - protože v roce 2002 a zřejmě i 2003 nebude ještě nikdo vstupovat, daly by se peníze, s nimiž se počítá na tyto roky, převést do příštích let.

"Otázku možných přesunů prostředků studujeme, výsledky budeme mít v příštích měsících," uvedl Fischler. Pokud by se povedlo vymyslet nějaké přelití peněz, muselo by být schváleno na nejvyšší úrovni, protože by se tím měnilo berlínské usnesení."Komise zatím nepočítá s tím, že by něco takového záhy navrhovala. Na (prosincovém) summitu v Nice to ještě nebude.

" Mimořádně citlivá otázka přímých plateb je podle komisaře tedy "zcela otevřená"; dovede si představit, že by se nějaké peníze na tento účel sehnaly, v žádném případě však ne všechny, na které by zemědělci v nových státech měli nárok. Takový stav by ovšem byl jen přechodný. "Je jasné, že na konci tohoto procesu nemohou existovat v EU dvě různé zemědělské politiky," prohlašuje komisař.

Opatrně navrhuje, aby komise zatím pečlivě studovala dopad různých možností v jednotlivých uchazečských zemích. "Pak se rozhodneme,zda a jak navrhneme nějaké zavádění těchto plateb a jeho způsoby." Druhá polovina zemědělských dotací EU, na které mají mít nováčkové nárok okamžitě, souvisí s objemy výroby, které jsou pro potřeby subvencování obvykle omezeny pevnými kvótami.

Unie ve stanovisku vůči ČR sdělila, že jí české návrhy těchto kvó tpřipadají nadhodnocené, zejména u mléka a masa. Navrhla také, aby se objemy zemědělské výroby vypočítávaly z ročních průměrů vletech 1995-99. Komise je podle Fischlera zatím otevřena všem návrhům a iniciativám kandidátů. Zásadně ovšem odmítá uznat jako referenční období léta před rokem 1990, protože "za komunistického režimu byl výrobní systém do značné míry umělý". Použít údaje ze začátku90. let by bylo "nespravedlivé, protože jste měli značný propad produkce". A stanovit nějaká budoucí léta logicky nejde, protože by ČR začala horečně a uměle zvyšovat výrobu. "To bychom teprve koukali, co by se dělo," smál se komisař.

Vyslovil určitou pochybnost o českých statistických údajích;ve spolupráci s českými odborníky je nechá prověřit experty komise. Konečná dohoda o referenčním období bude učiněna až v pokročilém stupni jednání. "Nakonec se dohodneme, které roky vezmeme jako základ. Pokud například řeknete, že v tom a tom roce byl propad kvůli katastrofálnímu suchu, bude samozřejmě možné to vzít v úvahu a takový rok nepočítat." Fischler předpokládá, že jako u všech minulých přijímání nových členů zůstane kapitola "zemědělství" na jednacím stole do samého konce. To však neznamená, že podstatné jednání nemůže začít už na podzim. "Jsme připraveni. Začneme, jakmile dostaneme odpovědi na podrobné dotazy, které jsme vůči kandidátům vznesli."

Na pochybnosti ohledně smyslu společné zemědělské politiky EU, nutnosti její složité předpisy zavádět, její těžkopádnosti a byrokratičnosti odpovídá poukazem na její sociální a kulturní rozměr. "Kdybychom fungovali jen podle liberálních pravidel, měli bychom určit jiné, lepší výsledky. Ale značná část venkova by už dnes byla bez lidí. A vy, budoucí členové, byste na takovém trhu už vůbec nedokázali obstát. Jedním z hlavních úkolů přístupového jednání je tudíž také rozprostřít sociální předivo na venkov kandidátských zemí." Komisař měl po ruce ještě jedno, lapidárnější vysvětlení,které adresoval i předsedovi ODS Václavu Klausovi, často pochybujícímu o zemědělské politice EU. "Zacházíme zde se skutečností. Jakákoli přání nám nic nepomohou."