Fischler: Přímé platby nejsou řešením pro zemědělství kandidátů

Přímé platby zemědělcům z kandidátských zemí by byly brzdou nezbytných reforem a znamenaly by sociální riziko. Existuje účinnější prostředek, jak podpořit zdravý rozvoj zemědělství zemí jednajících o vstupu do EU, a to pomoc v podobě strukturálních fondů. Na dnešním bruselském setkání se zemědělci ze států Evropské unie a kandidátských zemí to řekl v Hospodářském a sociálním výboru EU komisař pro zemědělství Franz Fischler. Přímé platby jsou podle něj kontraproduktivní prostředek, jehož se musejí v budoucnu zbavit i nynější členové EU. Pro kandidáty je daleko výhodnější program SAPARD, který je třeba využít k budování podmínek pro srovnatelnou výrobu. Zdůraznil také, že je třeba prosazovat stejné zacházení s nynějšími i budoucími členy, a že nelze dovolit, aby vznikla Evropa prvořadých a druhořadých členů. Polští zástupci nepovažují za srovnatelné zacházení, mají-li být pro současné členy přímé platby a pro budoucí program SAPARD. Poláci jsou ochotni urychlit jednání o těžké zemědělské kapitole, bude-li EU moci zaručit polským zemědělcům po vstupu srovnatelnou životní úroveň se západními kolegy. Navíc v poslední době ze strany EU příliš často slýchají poučování, přičemž se zapomíná, že Poláci mají co nabídnout, a to především zdravou půdu neponičenou chemickými zásahy. S postupnou liberalizací obchodu se zemědělskými výrobky, která se unii s kandidáty kromě Polska daří, už pro některé země nejsou jiné bariéry než vlastní výrobní standardy nepřijatelné v unii. "Odkládání liberalizace obchodu našemu společnému cíli nijak neprospěje," řekl Fischler na adresu Polska, které naopak zvýšilo dovozní cla na potraviny z EU. Miroslav Jirovský, předseda českého Svazu zemědělských družstev a společností, poukázal na nerovnoměrné vztahy mezi EU a kandidáty v případě vývozů a dovozů ve prospěch EU. Pro všechny kandidáty by podle něj bylo nevýhodné, aby unie pro stanovení budoucích povolených produkčních kvót brala situaci posledních let, kdy byla situace nejhorší. Chceme-li, aby se kvóty vypočítávaly z produkce posledních pěti let, je to návrh, ale zatím to neznamená, že to tak automaticky bude. "Potřebujeme kvóty, které budou odpovídat potřebám trhu. Zatím nebylo s nikým nic dohodnuto, ale nelze přijmout, aby kandidáti žádali kvóty vyšší než je současná produkce," odpověděl komisař. Tomu, aby mohla EU seriózně rozhodovat o platbách, jí prý zatím brání nedostatečné informace ze strany kandidátů. Není např. známo, kolik přesně polských zemědělců by po vstupu mělo na platby nárok. Zatímco je zřejmé, že v zemích EU v zemědělství pracuje pět procent obyvatelstva, neexistuje přesný údaj pro kandidáty. "Uvědomme si, že naším cílem není výhradně racionalizace zemědělství, ale rovněž rozvoj venkovských oblastí. Nepotřebujeme pohledná ale fungující řešení," řekl komisař. Do roku 2002 by mělo být jasno pro nejobtížnější komodity, jimiž jsou obiloviny, hovězí maso a mléko. Na zachování mléčných kvót se nyní nemůže dohodnout ani patnáctka, a některé země EU je chtějí zrušit. Je tedy předčasné o tomto bodě vyjednávat se státy, které ještě v unii nejsou, upozornil Fischler. Třídenní bruselské akce se účastní členové Výboru zemědělských organizací v EU (COPA) a Všeobecného výboru pro spolupráci v zemědělství (COGECA). Fischler považuje setkávání zemědělců z EU s východními kolegy za velmi přínosné a přimlouval se, aby schůzky zahájené zhruba před rokem, pokračovaly.