Obce se mají stát účastníky řízení o stanovení geologických prac

Obce se mají stát úcastníky rízení o stanovení geologických prací

Vládní novelu zákona o geologických pracích, díky které by se obce mely stát úcastníky rízení o stanovení geologických pruzkumných prací, dnes po dramatickém jednání schválila Poslanecká snemovna. Novelu, která již dríve celila návrhum na zamítnutí, nakonec podporilo 102 poslancu, naopak 76 jich bylo proti. Mezi její odpurce se krome poslancu ODS a Unie svobody zaradili i tri poslanci CSSD. Normu musí ješte projednat Senát a podepsat prezident. Novela, která byla podle poslance Rudolfa Tomícka (CSSD) schválena v kompromisní podobe, byla prijata i pres zamítavé stanovisko výboru pro životní prostredí a hospodárského výboru. Protestovali proti ní i geologické asociace a težari, podle nichž ztíží podmínky pro podnikání a znejistí investory. Pouze menšina poslancu výboru pro životní prostredí k novele vypracovala pozmenovací návrhy a snemovne doporucila její schválení. Pokud jde o právo obcí stát se úcastníky rízení, težari tvrdí, že v techto vecech musí rozhodovat stát. Ložisko v katastru obce totiž nepatrí jí, ale státu. Obcím však právo stát se úcastníky rízení priznal i rozsudek Vrchního soudu. "To, že jste úcastníkem správního rízení, znamená, že príslušný správní orgán se musí vyrovnat s vašimi pripomínkami a protesty. Cili není to již to 'o nás bez nás'," rekl ministr životního prostredí Miloš Kužvart. Nejde však podle nej o veto. Poslanci také podporili návrh lidovce Libora Ambrozka, aby v novele bylo zakázáno kyanidové loužení pri prípadné težbe zlata."Myslím, že s technologickým pokrokem je možné ocekávat vyvinutí technologií, které budou provázeny prijatelným rizikem. Nejde tedy o žádný zákaz težby zlata... v Ceské republice," vysvetlil již dríve Ambrozek. Jeho návrh je reakcí na lednovou katastrofu v rumunském dole Baia Mare, odkud kyanid unikl do reky Tisy. Novela má podle Kužvarta také napravit stav, kdy verejné finance kvuli soucasné podobe zákona za šest minulých let prišly o stovky milionu korun. Príjmy obcí má posílit napríklad ustanovení, podle kterého obvodní bánské úrady budou napríšte do jejich rozpoctu prevádet 75 procent z výnosu úhrady z vydobytých nerostu, zatímco do státního rozpoctu jen 25 procent této cástky. Dosud se rozpocty státu a obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází, o tuto cástku delí napul. Predloha puvodne obsahovala i novelu horního zákona, podle které mela být zavedena šestimesícní lhuta, behem níž by težar musel Ceskému bánskému úradu predložit podklady nutné k odpisu zásob. Nynejší, pred desítkami let urcené a casto naddimenzované dobývací prostory totiž brání rozvoji obcí. Celou novelu horního zákona však poslanci na návrh Jaroslava Gongola (KSCM) vypustili. Novela má zacít platit tricátým dnem ode dne vyhlášení.