Schüssel si při setkání s EK stěžoval na spouštění Temelína

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel si dnes při setkání se členy Evropské komise stěžoval na zavážení jaderného paliva do Temelína a domáhal se pomoci a podpory EU. Dostalo se mu odpovědi, že jaderná bezpečnost je pro EU zajisté velmi důležitá, nicméně ji neupravuje unijní legislativa a nespadá proto do kompetence komise. Na tiskové konferenci Schüssel prohlásil, že jaderná bezpečnost je "něco, co by se mělo řešit na úrovni Evropské unie". Při zasedání s komisaři podle rakouského zdroje vysvětloval, že na ČR je třeba působit ze strany EU, protože Praha se připojila k bilaterálnímu politickému bojkotu vyhlášenému členskými státy unie a s Vídní se nebaví. Komisař Günter Verheugen už v pondělí rakouské ministryni zahraničí Benitě Ferrerové-Waldnerové vyložil, že komise nemá žádný mandát, aby mohla ovlivňovat ČR při rozhodování o jejích energetických zdrojích. Připomněl, že Temelín nebyl nikdy na seznamu jaderných zařízení, která komise považuje za nebezpečná a na jejichž uzavření tudíž naléhá. Šlo pouze o starší sovětské reaktory v Litvě, v Bulharsku a na Slovensku. Podle dobrého zdroje odpověděla dnes komise Schüsselovi ve stejném duchu. Domnívá se, že jadernou bezpečnost je třeba bedlivě sledovat, neměla by se z ní však dělat dodatečná podmínka, další překážka na cestě k přijetí ČR nebo jiných kandidátů do EU. Exekutiva EU rozumí znepokojení Rakušanů, k ničemu se však ohledně Temelína nezaváže. Verheugen ostatně odpoledne v Evropském parlamentu v souvislosti s Temelínem řekl, že Rakousko by nemělo nastolovat nové politické podmínky. "Naší povinností je prosazovat evropské právo a to říká jasně, že se nelze vměšovat do energetické politiky druhé země. Obavy z důsledků energetické politiky sousedů jsou i jinde v Evropě, není to žádná česká specialita. Mohl bych uvést mnoho příkladů." Podotkl, že "pokud je Temelín tak špatný, jak si Rakousko myslí, mělo trvat na tom, aby se nestavěl, daleko dřív". Rakušané podle diplomatického zdroje argumentují nadále tím, že jaderná bezpečnost patří mezi priority zařazené do "vstupního partnerství", které pro ČR loni vypracovala Evropská komise a má je kontrolovat. Ohánějí se tím, že stavba elektrárny neodpovídá směrnici EU o zkoumání dopadu na životní prostředí a že se česká strana zavázala takovou studii vypracovat. Plnění zmíněné směrnice lze ovšem vymáhat pouze v členských zemích. Odborníci v Bruselu se kloní k názoru, že se Rakousku nepodaří učinit z Temelína "unijní" problém. "Je to čistě bilaterální věc," řekl ČTK jeden z nich. Češi by však podle něj měli víc komunikovat. "Nikoli zbořit Temelín, ale jednat s vědomím, že budou Rakousko při vstupování do EU potřebovat." Legislativa EU nezná žádné jednotné normy či standardy pro jaderné elektrárny. Každá země, která je provozuje, má vlastní hlediska a kritéria. Podle práva je tedy jediným odpovědným orgánem český Úřad pro jadernou bezpečnost, který několikrát na základě čísel dokazoval, že Temelín splňuje všechny bezpečnostní nároky. Evropská komise poukazuje také na kladné dobrozdání vídeňské Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Zpochybňuje rakouský požadavek, aby se ČR zavázala k "nejvyšším možným" bezpečnostním standardům, protože je není čím měřit - každá země má vlastní, navzájem jsou obvykle obtížně srovnatelné. Rada ministrů EU po výměně názorů mezi Ferrerovou-Waldnerovou a Evropskou komisí nakonec zveřejnila stručný bod komuniké, jímž pouze "vzala na vědomí určité znepokojení vyjádřené rakouskou delegací, pokud jde o zavážení jaderného paliva do jaderné elektrárny Temelín českými úřady". V usnesení bylo ještě uvedeno, že otázka jaderné bezpečnosti bude dále projednávána v rámci procesu rozšíření EU. Půjde zejména o to cílem definovat stanovisko unie, co se míní "vysokou úrovní jaderné bezpečnosti" v kandidátských zemích. Tuto kompromisní formulaci použila "patnáctka" v loňském pozičním dokumentu vůči ČR ke kapitole "energetika".