EK opatrně trvá na tom, aby EU měla skutečnou "základní smlouvu"

Evropská komise se dnes opatrně vyslovila pro to, aby Evropská unie v budoucnu ze smluv, na nichž je založena, shromáždila klíčová ustanovení do "základní smlouvy", která by byla přehledná a pochopitelná pro občany. Zopakovala tak svůj návrh z loňska, na který členské státy nepřistoupily. Zatímco loni si však komise přála, aby se "patnáctka" touto"reorganizací smluv" zabývala při letošní mezivládní konferenci zaměřené na reformy unijních institucí, nyní odsouvá tento projekt do budoucna - do konce roku se spokojí s upřesněním záměru. "Navrhujeme, aby probíhající mezivládní konference stanovila pravidla a časový rozvrh pro budoucí přetavení smluv, aniž by to zasahovalo do chodu procesu rozšíření," řekl na tiskové konferenci komisař Michel Barnier. Osobně se kloní k tomu, aby se úkolem "zjednodušení" zabývali vybraní nezávislí odborníci a až potom se o nich jednalo v další mezivládní konferenci. EU je nyní založena na pařížské smlouvě zakládající společenství uhlí a oceli, na smlouvě Euratom a zejména na římské smlouvě o Evropských společenstvích, která byla zásadně novelizována "jednotným aktem" v roce 1986, Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 a Amsterodamskou smlouvou v roce 1997. Od Maastrichtu existuje tudíž "smlouva o Evropské unii", která však obsahuje jen nové články a je třeba ji používat s přihlédnutím k ostatním textům. Všem platným článkům dohromady se pracovně říká"konsolidovaná smlouva", jež však není pramenem práva. Návrh "základní smlouvy o Evropské unii" vypracovala na žádost komise před časem skupina předních západoevropských právníků pod vedením Yvese Ményho, ředitele Střediska Roberta Schumana v Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Vycházela přitom ze stávající právní a institucionální situace v EU a vybrala ze všech smluv ty články, které mají trvalý charakter a lze je považovat za zásadní. Řada členských států EU tuto iniciativu odmítla jako pokus vytvořit jakousi ústavu, což vyvolává podráždění těch zemí, které odmítají "federalistický" vývoj unie. Komise proto přehrává tuto věc na pozdější období, kdy nepochybně zapadne do celkové debaty o budoucnosti evropské integrace, která se pomalu rozbíhá. Pro kandidátské země je to dobrá zpráva - jakékoli zatížení nynější "mezivládní konference" novými tématy prohlubuje nebezpečí, že se ji nepodaří do konce roku dokončit, což by nutně prohloubilo nejistotu a zbrzdilo jednání s budoucími členy. Komisař Barnier dnes několikrát zdůraznil, že vše, k čemu se letos na konci roku dospěje pro období "po Nice", nesmí nijak"ohrozit ani zasáhnout do procesu rozšiřování". Nevidí žádný problém pracovat paralelně na zjednodušování smluv a přitom přijímat nové členy. "Nesmíme rozbít unijní princip; vždy budu bojovat o to, abychom si zachovali prostředky soudržnosti a solidarity," dodal.