Agris.cz - agrární portál

Střednědobý příznivý růst unie není bez rizik

1. 12. 2000 | Hospodářské noviny

V podílu odvětví tzv. nové ekonomiky na hrubém domácím produktu se unie opžďuje za USA o pět let

Vývoj cen ropy, případná globální finanční nerovnováha a zanedbávání produktivního potenciálu patří k hlavním rizikům růstu eurozóny

Miroslav Prchal

Brusel/ Praha, 1. 12. 2000

Hospodářská situace Evropské unie je nejlepší za poslední desetiletí a robustní růst hrubého domácího produktu kolem tří procent se udrží i v příštích dvou letech. Uvádí se to ve zprávě Evropské komise o vyhlídkách unie, jež byla tento týden vydána v Bruselu. Zejména jedenáct zemí eurozóny, které jsou největšími dovozci českého zboží, vykazuje výrazný vzestup výkonnosti svých ekonomik, a to díky nízké inflaci odrážející »umírněnost« mzdového vývoje, a růstu domácí poptávky. Domácí spotřeba a silná zaměstnanost by měly být nadále hlavním tahounem hospodářského vývoje, a nikoliv export.

Eurozóna se však musí vypořádat se třemi riziky, jež by mohly její předvídaný nadějný rozvoj ohrozit. Především jsou to důsledky krize ropných cen. »Analýzy poskytují dobré důvody k přesvědčení, že ani prudký růst cen ropy nynější oživení nevykolejí,« uvádí zpráva. Jejich vliv na podnikové náklady bude prý pravděpodobně mírný a přechodný.

Dalším rizikovým faktorem se může stát případná globální hospodářská i finanční nerovnováha. Její důsledky může eurozóna odvrátit jen spořádanou adaptací na vzniklou situaci. Ovšem dlouhodobé oslabování eura by se v takovém případě mohlo stát zdrojem vážných obav.

Chce-li si eurozóna udržet tříprocentní či vyšší růst, musí v střednědobém horizontu výrazněji využít svůj produktivní potenciál. To se týká mobilizace pracovních sil, zlepšení investičních podmínek a zvýšení produktivity využitím technických předností tzv. nové ekonomiky. Právě v odvětvích informatiky a telekomunikací se eurozóna opožďuje za Spojenými Státy asi o pět let. Celkově se tato odvětví podílejí na hrubém domácím produktu jen asi 0,5 až 0,7 procentního bodu.

Je jistě zajímavé, že Irsko, které zatím patří k tzv. chudším členům EU, dokonce USA v rozvoji nové ekonomiky předstihuje, zatímco větší členské státy dosahují jen asi poloviny americké úrovně. V čele tohoto progresívního trendu jsou i Finsko a Švédsko.

Pro nás jako příští členy Evropské unie je zajímavé, jak zpráva hodnotí proces vyrovnávání hospodářské úrovně chudších států s vyspělejšími. Irsko a Portugalsko si - měřeno růstem příjmů na obyvatele - vedou lépe než Španělsko a Řecko. Faktory, které umožňují dohánění bohatších zemí, jsou makroekonomická stabilita, strukturální reformy a využívání lidského kapitálu.

Nedávný hospodářský vývoj eurozóny

Země eurozóny: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko,

Graf HN Pramen: Evropská komise


Zdroj: Hospodářské noviny, 1. 12. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 22.12.2025 11:12