Agris.cz - agrární portál

Mlékárny nejsou v hodnocení mléčných kvót zajedno

5. 12. 2000 | ČTK

Mlékárny nejsou v hodnocení mlécných kvót zajedno

Nekterí ze zpracovatelu mléka hodnotí zavedení systému kvót pro výrobu mléka pozitivne a ocekávají od nich mimo jiné stabilizaci trhu. Jiní jsou naopak presvedceni, že jde o rozhodnutí zamerené proti zemedelcum.

Narízení o systému mlécných kvót, které prijala vláda 22. listopadu, by melo platit od 1. dubna. Schválená rocní kvóta na výrobu mléka predstavuje 2,6 miliardy litru a pri rozdelování individuálních produkcních kvót by meli být uspokojeni všichni zájemci.

Pro prípadné zvýšení individuálních produkcních kvót a pridelení nových kvót by mela sloužit tzv. rezerva kvót, která spolu s individuálními kvótami nesmí v príslušném roce prevýšit národní kvótu 3,01 miliardy litru mléka.

Podle reditele s.r.o. Kromilk Kromeríž Jana Tykvarta znamená zavedení kvót stabilizaci trhu. "Je nutné respektovat urcitou zemedelskou politiku, již delá Evropská unie, do níž chceme vstoupit," rekl. Za urcité omezení však považuje neprevoditelnost kvót mezi prvovýrobci.

"Hned od prvopocátku by se melo dát s kvótami obchodovat. Jsou ti, kterí se výrobou mléka príliš zabývat nechtejí, a naopak jiní, kterí hodne investovali do chovu a mlékárenská produkce je pro ne stežejní. Dodavatelé by uvítali, kdyby se potrebná navýšená kvóta dala sehnat nákupem nebo dohodou," uvedl reditel. Kromilk je zemedelskou mlékárnou, jež rocne zpracuje 10,5 miliónu litru mléka. Dané situaci se prizpusobí, dodal reditel.

Také mlékárna Promil Nový Bydžov se zavedením mlécných kvót souhlasí. "Kvóty jsou správný krok. Zavedeny by ale mely být tak, aby neohrozily velké producenty mléka a aby jim daly možnost pro další rozvoj," rekl reditel Václav Polách.

Naproti tomu reditelka Mlékáren Cejeticky, s.r.o., Hana Dlasková soudí, že se zavedením mlécných kvót je dosud spjato príliš mnoho nejasností. "Podle toho, co ale vím, si myslím, že by to pro nás dobré nebylo. Poptávka je dnes veliká a pokud by naši soucasní dodavatelé byli nejakým zpusobem zakvótovaní, asi by to nevykrylo naše tuzemské odberatele," ríká reditelka. Mlékárny Cejeticky jsou nejvetší mlékárnou na Mladoboleslavsku a zároven nejstarším mlékárenským podnikem v Cechách.

Reditel chocenské mlékárny ZAMILK Petr Marek zavedení mlécných kvót v Ceské republice hodnotí jako rozhodnutí predcasné, smerující proti zemedelcum. "Zavedení kvót je proti zájmu zemedelcu i mlékáren, je pouze v zájmu politickém...," míní. V EU je podle nej napríklad bežné hodnocení kvóty urcitého celku, avšak v CR budou zemedelci hodnoceni jednotlive. Dodal, že v soucasnosti navíc podle jeho názoru ani nikdo neví, jak bude úcinnost kvót zajištena.

Za nesprávnou vec, omezení volné souteže a diskriminaci nekterých výrobcu oznacil dosud predložené návrhy systému schvalování a pridelování mlécných kvót reditel s.r.o. Lounská mlékárna Josef Tichý. "Tým ministerstva zemedelství, Fondu tržní regulace i zástupcu mlékárenského prumyslu na systému neustále pracuje. Doufejme, že návrh bude nakonec pro výrobce prijatelný," uvedl Tichý.

Zavedení kvót zatím nechtel komentovat reditel Mlékárny Olešnice na Blanensku Zdenek Pospíšil. "Postupne deláme vyhodnocení celého vládního roku a zatím by bylo predcasné nejak reagovat," vysvetlil. Pripustil zpocátku urcitou averzi vuci návrhu, který po bližším prostudování však nevypadá nepríznive. Firma pocká s bližším hodnocením mlécných kvótací do budoucna.

O zrušení systému mlécných kvót již požádala Asociace soukromého zemedelství CR (ASZ), která se se svým požadavkem obrátila na predsedu vlády Miloše Zemana, predsedu ODS Václava Klause, predsedu Unie svobody Karla Kühnla a predsedu KDU-CSL Jana Kasala.

Systém kvót podle ASZ neumožnuje rozvoj konkurenceschopných podniku. Zavedením kompenzacních plateb navíc zvyšuje realizacní cenu mléka, címž umožní neefektivním producentum mléka pokracovat ve výrobe. Rada ASZ v pátek 1. prosince rozhodla o tom, že proti systému kvót bude protestovat. Prostest by se mel konat v Praze 12. prosince.


Zdroj: ČTK, 5. 12. 2000





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.05.2024 03:49