Agris.cz - agrární portál

Rozšíření se unii hospodářsky vyplatí

17. 1. 2001 | Hospodářské noviny

Vysoké náklady na přijetí nových členů budou hrazeny vyššími příjmy ze silnější konjunktury

Nejvíce na vstupu nových zemí vydělají Rakousko a Německo.

Praha, 17. 1. 2001

Klady budou při rozšíření Evropské unie o nové země převažovat nad zápory, a to i v hospodářské oblasti. Shodují se na tom všechny dosud vypracované studie. Poslední z nich je zpráva vlivné švédské organizace ESO, k jejímž názorům přihlíží tamější vláda. To je o to důležitější, že Švédsko v tomto pololetí předsedá unii. "Bez rozšíření by v kandidátských zemích s ohledem na sociální, hospodářské a bezpečnostní otázky vznikly potíže, které pro EU znamenaly nutnost mnohem vyšších výdajů než kdyby došlo k rozšíření," uvádí studie. Vše záleží na počtu nových členů: zatím co při přijetí šesti kandidátů by náklady na činnost unie stouply přibližně o polovinu, tudíž by se odvody členských zemí pohybovaly kolem 0,2 procenta hrubého národního produktu (HNP). Při přijetí všech 12 kandidátů by se náklady zvýšily o další čtvrtinu. Například pro Německo by to znamenalo zvýšení plateb z 0,11 procenta na 0,18, respektive 0,25 procenta HNP. Přitom u některých zemí (Itálie, Španělsko, Belgie, Irsko, Řecko a Portugalsko) by byly platby nižší při velkém rozšíření. Shodný odhad zveřejnil i Institut pro světovou ekonomiku (IWE) z německého Kielu.

Všechny odhady hovoří o tom, že se vstup nových zemí bude financovat sám, jelikož vyšší rozpočtové výdaje budou kryty příjmy z hospodářské konjunktury, kterou posílí přijetí nových členů. Odhady Evropské komise z loňského roku hovoří o dodatečném růstu HNP v zemích unie přibližně o dvě až tři desetiny procenta, přičemž v Německu a Rakousku by to mělo být ještě dvakrát více. Tyto dvě země by tedy vydělaly na rozšíření nejvíce, a to zvláště kvůli své geografické blízkosti a silným investicím umístěným v kandidátských zemích. V tom se shoduje IWE, MMF, německý institut DIW, EK či nadnárodní firma PricewaterhouseCoopers.

Na celkové náklady rozšíření vyčlenila EK do roku 2006 částku 58 miliard eur. Její zvýšení by však podle komisařky pro rozpočet Michaely Schreyerové neměl být problém, protože dnes členské země neplatí nejvyšší schválené odvody do jednotného rozpočtu, které představují 1,27 procenta jejich HDP. Poslední studie německé vlády však počítá s částkou 58 miliard eur, přičemž dalších 22 miliard vidí jako investici nutnou ke zdárnému provedení reforem. Po rozšíření počítá EK s tím, že roční příspěvky novým členům budou přibližně čtyřikrát vyšší než doposud, činily by tak téměř 20 miliard eur.

V této částce se však skrývá nebezpečí, jelikož neobsahuje přímé platby zemědělcům. Ty jsou natolik vážným problémem, že dosud si nikdo netroufnul stanovit jejich výši pro nové členy. Jisté je pouze to, že jenom platby pro Polsko by při zachování současného systému rozvrátily rozpočet EU. Agrární otázky proto všechny studie považují za největší existující problém, jehož řešení je nutnou podmínkou rozšíření. Dosud totiž jednotná zemědělská politika potřebuje 70 procent rozpočtu EU, kdežto po rozšíření by to bylo 85 procent. Proto by nezbyly peníze na další politiky unie.

Jaroslav Lenert


Zdroj: Hospodářské noviny, 17. 1. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.12.2025 16:50