EK odmítá obvinění, že chtěla utajit rizika nemoci šílených krav

Evropská komise odmítla obvinění italského ministra zemědělství Alfonsa Pecorara Scania, že usilovala o utajení rizik spojených s výskytem takzvané nemoci šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie - BSE). Uvedla to dnes agentura ANSA. Scanio nařkl EK v úterním vydání italského listu La Repubblica. Podle agentury ANSA komise ještě týž den vydala formální stanovisko odmítající Scaniovo tvrzení, že učinila "příliš málo příliš pozdě". "Nynější krize nepramení z nedostatku opatření, nýbrž z jejich nedostatečné aplikace," uvádí prohlášení, v němž EK oponuje i tvrzení, že se snažila bagatelizovat situaci. Upozorňuje na "odpor některých členských států, které trvaly na tom, že na jejich území se BSE nevyskytuje". Tento postoj zavinil odklad opatření, jež jsou nyní opožděně přijímána, uvedla komise. Také agentura APA upozorňuje na bouřlivou odezvu, kterou v Bruselu vyvolalo Scaniovo obvinění, a cituje mluvčí komise pro ochranu spotřebitelů Beate Gminderovou: "Komise bojovala od počátku s krizí způsobenou výskytem nemoci BSE, přičemž přijala všechna opatření nutná k ochraně spotřebitelů." "Komise nic nezatajila. První opatření proti BSE byla provedena v roce 1989 a postupně zesilovala, zejména když byly zveřejněny informace o možném ohrožení člověka," dodala Gminderová. Úterní La Repubblica citovala Scaniovo tvrzení, že EU vypracovala zhruba před deseti lety dokument, který "jde tak daleko, že navrhuje použít dezinformaci jako prostředek k uklidnění veřejného mínění". Za původce dosud málo prozkoumané choroby BSE, kterou někteří vědci dávají do souvislosti s nebezpečnou Creutzfeldt-Jakobovou nemocí u lidí, se považuje masokostní moučka přidávaná do krmných směsí. Výskyt BSE byl v poslední době zaznamenán u skotu v Británii, Francii, Německu, Španělsku, Nizozemí a nejnověji také v Rakousku a Itálii.