Ročně nabídneme 100 tisíc hektarů pozemků

PŘEDSEDA VÝKONNÉHO VÝBORU POZEMKOVÉHO FONDU JOSEF MIŠKOVSKÝ ŘEKL:

* Z poslední novely zákona o půdě, která byla přijata loni v srpnu, vyplývá časové omezení nabídky náhradních pozemků restituentům, jimž z různých důvodů ty jejich nemohly být vydány. Zároveň ale tyto osoby získaly přednost při prodeji před jinými zájemci v dané lokalitě. Jak se tyto změny projevily v praxi?

Očekával se nápor oprávněných osob, ale nic takového se nekoná. Jsem tím opravdu překvapen. Zpracovali jsme pro ně nabídky tak, aby v obcích, kde mají nároky, byly nabídnuty pozemky odpovídající velikosti jejich nároků, takže by tito lidé mohli využít své absolutní přednosti. Reakce byla zatím tristní - nabídku využili jen z pěti procent!

* Kolik náhradních pozemků jste loni a letos převedli? Jak velké nároky ještě zbývá vypořádat?

Loni jsme oprávněným osobám převedli 8551 hektarů pozemků v hodnotě 435 miliónů korun. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme převedli 2855 hektarů za 123 miliónů korun. Kromě toho byly v roce 2003 finančně vypořádány nároky v objemu přes 31 miliónů a letos k 1. dubnu za dalších 8 miliónů. K témuž datu zbývalo vypořádat nároky za nevydané pozemky za více než 2,5 miliardy korun, což je asi 37 procent z celkového objemu nároků vyplývajících z rozhodnutí pozemkových úřadů.

* Čím si vysvětlujete, že zájem oprávněných osob není ani po novelách zákonů o půdě a o prodeji státní zemědělské půdy příliš velký?

Na to je skutečně těžké odpovědět. Jisté je, že zájem mnoha z nich se soustřeďuje jen na pozemky, u kterých je možno s ohledem na místní podmínky i jiné okolnosti očekávat jiné než zemědělské využití - a těch zase tolik není. Mnohé oprávněné osoby dávají přednost hotovosti před náhradním pozemkem nebo své nároky prodávají. Jiné čekají na lepší nabídky. Je ale na rozhodnutí restituenta, zdali vůbec své právo uplatní.

* Nevyplývá nezájem i z toho, že jde v řadě případů o malé výměry odňaté půdy?

Může to být jeden z důvodů. Přibližně 58 tisíc oprávněných osob má zůstatek nároků ve výši do 10 tisíc Kč, z toho asi 25 000 osob do tisícovky korun. Jde jednak o zbytkové nároky, jednak o nároky rozdrobené postupováním nároků po částech různým osobám. Malých pozemků lukrativně využitelných, a přitom cenově odpovídajících těmto nárokům také není mnoho. Kromě toho nejsou vždy právě tam, kde by je restituenti chtěli nebo kde by mohli využít přednost při koupi.

* Zákonná lhůta, o níž se hovoří jako o restituční tečce, uplyne většině restituentů na konci roku 2005. Stihnete do té doby vyřídit většinu nároků? Nebo lze spoléhat na to, že se termín opět prodlouží, o což usiluje například senátorka Jitka Seitlová?

Dostatečně velkou nabídku - s výjimkou některých velkých měst, kde máme málo pozemků - zcela jistě připravit stihneme. Záleží však na oprávněných osobách, zda si je vezmou, i když půjde o pozemky zemědělské. Zavedení časového limitu by oprávněné osoby mělo nutit k podstatně větší aktivitě. Mírné zvýšení zájmu, které jsme v poslední době zaznamenali, k tomu však naprosto nestačí... Pokud jde o oddálení restituční tečky, zaznamenal jsem již dva takové marné pokusy, takže i restituenti by měli při svém rozhodování vycházet z platného právního stavu.

* Máte dostatek vhodných pozemků?

V loňském roce jsme nabídli k převodu (k bezúplatnému převodu oprávněným osobám podle zákona o půdě i k prodeji - pozn. red.) zhruba 100 tisíc hektarů v hodnotě více než 4,4 miliardy Kč. Pro tento i příští rok předpokládáme nabídku nejméně stejně rozsáhlou. S ohledem na již zmíněnou restituční tečku jsme uložili všem svým pracovištím soustředit pozornost na obce, kde existují nároky na náhradní pozemky a může tam být využita přednost oprávněných osob při koupi. Jednotlivá kola nabídek připravují tak, aby struktura nabízených pozemků odpovídala struktuře nároků.

* Využívají restituenti také možnost zápočtu svých nároků při nákupech státní půdy podle zákona č. 95/1999 Sbírky?

Ano, využívají. Koupě pozemků má proti jejich bezúplatným převodům několik výhod: Předně při koupi nemusí mít restituent nároky za nevydané pozemky ve výši kupní ceny pozemku. Stačí mu třeba 50 procent, a pokud má v obci, kde je prodávaný pozemek, nároky ve výši aspoň 70 procent, má před ostatními zájemci absolutní přednost. Může tak získat i větší pozemek a jeho cenu doplatit.

* O pozemky uvnitř obcí či v jiných lukrativních lokalitách se podle našich zjištění "bojuje" tvrdě. Mnozí zájemci, když neuspějí, zpochybňují postupování pohledávek i platnost smluv. Lze proti tomu něco dělat?

Je pravda, že zvláště osoby, které za hotové skoupily restituční nároky, se za ně snaží získat lukrativní pozemky, nejlépe v městech. Pokud vše nevychází podle jejich představ, domáhají se vyhlédnutých pozemků soudně. Blokují tím převody a velmi zdržují celý proces. Obchodování oprávněných osob s restitučními nároky konstatoval při loňské kontrole i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze tomu nijak zabránit. Spekulacím se snažíme bránit transparentností všech svých postupů, mj. zveřejněním závazných metodických pokynů i dalších podstatných informací.

* Jak pokročil prodej státní půdy zemědělcům?

Prodej státní půdy má velkou dynamiku, která souvisí se zájmem zemědělců o nabídnuté pozemky. Zatímco v roce 2001 bylo prodáno 8941 hektarů, v roce 2002 to bylo 39 432 hektarů a loni již 71 787 hektarů. Celkem bylo již převedeno 178 558 pozemků o celkové výměře 157 173 hektarů. Ke zrychlení přispělo po přijetí loňské novely zákona, která zemědělcům umožnila nakupovat v přednosti až 500 hektarů půdy místo dřívějších 300 hektarů a zkrátila požadovanou dobu nájmu z pěti na tři roky. Záměr vlády odstátnit do sedmi let po vstupu Česka do Evropské unie, kdy vyprší zákonné omezení nákupu zemědělské půdy cizinci, zhruba 500 000 hektarů zemědělské půdy, se tak vcelku daří naplňovat. * Vláda nedávno navrhla ukončit činnost Pozemkového fondu v roce 2009, tedy dva roky před tímto termínem. Považujete to za reálné? Rozvržení prodejů státní půdy do roku 2011 vychází z kapacitních možností Pozemkového fondu ivšech dalších úřadů, na jejichž činnosti je prodej závislý. Z tohoto pohledu čeká ještě hodně práce i pozemkové úřady. Jejich úkolem je pozemkovými úpravami vyjasnit majetkové vztahy k půdě zejména v příhraničních okresech, kde v minulosti nebylo dokončeno přídělové a scelovací řízení po konfiskacích či pozemkových reformách. Pokud by zrušení PF záleželo pouze na prodeji půdy, reálnější je rok 2011.