Unie k nám chce být štědrá

Summit Evropské rady se dohodl na finanční perspektivě pro roky 2007 až 2013. Podařilo se ji schválit po dlouhých a obtížných jednáních a po postupném měnění návrhů a zvyšování částek prakticky téměř v samém závěru britského předsednictví. Prospěch ze schváleného rozpočtu by měli mít nováčci unie, zejména Česká republika. Jásání by však bylo předčasné. Konečné slovo má totiž ještě Evropský parlament.

Uspěl teprve třetí britský návrh. Připomeňme si, že Evropská komise nejprve navrhla celkový rozpočet pro zmíněné sedmileté období na úrovni 1025 miliard eur, což představovalo 1,24 procenta hrubého národního důchodu unie. Lucemburské předsednictví tuto částku snížilo na 871 miliardy eur (1,06 procenta hrubého národního důchodu). První britský návrh počítal s 847 miliardami eur (1,03 procenta). Podle schválené finanční perspektivy bude mít unie na sedm let k dispozici celkem 862,363 miliardy eur. To odpovídá 1,045 procenta hrubého národního důchodu členských zemí. V českých korunách dělá tato částka zhruba 25 bilionů korun.

Dohoda díky německé kancléřce

Vyčerpávající kolotoč jednání, který vyvrcholil v pozdních nočních hodinách, poskytl nové německé kancléřce Angele Merkelové příležitost pro skvělou premiéru na mezinárodním poli. Působila jako prostředník mezi Francií a Británií. Navrhla zvýšit rozpočet o 13 miliard eur bez ohledu na to, že Německo, jako největší plátce bude nuceno nejvíce. Uklidnila i Poláky hrozící vetem celému jednání, jimž obětovala navíc 100 milionů eur pro nejchudší vojvodství na východě země. Kromě německé kancléřky se na summitu výrazně prosadila i další politička. Byla to komisařka Danuta Hübnerová, která pochází z Polska a má v Evropské komisi na starosti regionální politiku. Bojovala za zájmy nováčků, z nichž se nejvíce v jednáních angažovalo Maďarsko a Polsko.

Britská kapitulace

Britové byli nakonec nuceni ze své původní představy značně ustoupit. Nejen že nedokázali dosáhnout změny ve financování společné zemědělské politiky, ale byli nuceni ustoupit v otázce svého rabatu. Britský premiér nakonec tuto slevu z platby do společné kasy snížil nejen o původně navrhovaných osm miliard eur, ale nakonec ještě dvě a půl miliardy přihodil. Podle odezvy britského ministra financí a pravděpodobného nástupce Blaira v premiérském křesle Gordona Browna je zřejmé, že premiér tento krok učinil bez předchozích konzultací. K debatě o položkách rozpočtu, zejména o financování zemědělské politiky se má unie vrátit v letech 2008 až 2009. V první polovině roku 2009 bude unii předsedat Česká republika. Je tedy možné, že unie bude debatovat právě o naší vizi. Pokud však přijdeme s liberálními návrhy, je pravděpodobné, že budeme čelit francouzskému vetu.

Závěry summitu

Výdaje unie čeká v letech 2008 až 2009 celková revize. Výsledkem by měla být modernizace rozpočtu a omezení výdajů na společnou zemědělskou politiku.

Čerpání peněz ze strukturálních fondů by se mělo zjednodušit. Unie bude spolufinancovat až 85 procent uznaných nákladů, do nichž se bude počítat i DPH.. Do roku 2010 bude platit pro dobu od uzavření smlouvy do konečného vyplacení projektu pravidlo n+3 (tedy vyúčtování a placení do čtyř let po schválení projektu), poté jen n+2.

Peníze z Bruselu bude možné využít i na stavby bytů, zejména sociálních, a také na rekonstrukce paneláků

roce 2010 by měla unie vyhodnotit, jak nováčkové dokázali podpory využít. Je možné, že by se potom peníze od těch méně výkonných a loudavějších měly přesunout k těm čilejším. Na tom bychom měli, pokud si povedeme tak dobře jako doposud, jen získat.

Česká republika by podle summitem schváleného rozpočtu mohla v letech 2007 až 2013 dostávat až 93 miliard korun ročně, což je asi třikrát více než nyní. Peníze půjdou hlavně na rozvoj regionů a zemědělství. Ve srovnání s penězi, které nám chtěl přiřknout návrh lucemburského předsednictví je to sice méně, ale podmínky na to, abychom na tyto peníze mohli dosáhnout, jsou o něco jednodušší. Rozpočet přiřkl také 200 milionů eur Praze, která přitom svým hrubým domácím produktem patří k nejsilnějším regionům unie.

Finance, které by měla Česká republika dostat na ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (Kohezního fondu) by mohly dosáhnout až 23,7 miliardy eur. V přepočtu na jednoho obyvatele jde zhruba o 330 eur za rok, tj. o více než devět a půl tisíce korun. Je ovšem otázka, nakolik dokážeme tyto prostředky využít. Přestože se podíl, kterým se na financování projektů musí členský stát podílet, ve srovnání se současnou praxí výrazně sníží, přišlo by plné vyčerpání přiřčených prostředků státní rozpočet na nemalou částku. Je také třeba, abychom měli k dispozici dostatek kvalitních projektů a aby se peníze vynakládaly účelně.

Rozpočet samozřejmě počít s tím, že evropská pětadvacítka se na počátku nového finančního období rozroste na sedmadvacítku.

Vznikne Fond pro přizpůsobení se globalizaci. Měl by pomáhat lidem, kteří přijdou o práci vlivem strukturálních změn vyvolaných důsledky světového obchodu. Prostředky fondu by je měly podporovat při hledání nového zaměstnání a také přispívat na jejich rekvalifikaci. Na tyto účely bude fond moci ročně vydat nejvýše 500 milionů eur.

Slovensko, Litva a Bulharsko dostanou peníze na to, aby mohly odstavit z provozu atomové elektrárny Jaslovské Bohunice (Slovensko, 375 milionů eur), Ignalia (Litva, 865 milionů eur) a Kozlodují (Bulharsko, 210 milionů eur).

Zvýšit by se měla i podpora vědy a výzkumu. Půjde zejména o podporu projektů ze sedmého rámcového programu a také o projekty v rámci transevropských sítí.

Rozvoj venkova

Do nového fondu pro rozvoj venkova by se měly přesunout peníze podporující regionální složku cíle sbližování (konvergence) a peníze dnes vyplácené z garanční sekce Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu. Do nových deseti členských zemí a nově přijatého Rumunska a Bulharska má na tento účel jít celkem 33,01 miliardy eur.

Unie se rozroste

Evropská rada se na summitu v Bruselu dohodla také na dalším rozšíření unie. Statut kandidátské země získala Makedonie.