Bionafta zatím mastila jen kapsy

Jednou z možných alternativ pro časy, až dojde ropa, jsou biopaliva. Jejich průkopníkem je Brazílie, kde tvoří přes dvacet procent spotřeby. Tímto směrem se dávno vydaly i evropské státy, které produkci biopaliv podporují.

Česko je v této oblasti popelkou, a to přesto, že například do podpory bionafty - respektive metylesteru řepky olejky, který je jeho hlavní součástí - dalo v uplynulých deseti letech na dotacích plných 16 miliard korun.

Jenže když se po vstupu do EU v létě 2004 dotace dočasně pozastavily (nesplňovaly totiž unijní podmínky), ukázala se překvapivá věc: výroba metylesteru běží na plný výkon i bez dotací, protože je zisková, a její výrobci, z nichž hlavním je ústecká Setuza, si jen mastili kapsu. (A celní statistiky i Nejvyšší kontrolní úřad prokázaly i to, že se ve velkém podvádělo: Dotovaný metylester končil místo u tuzemských pump v Německu, a někteří výrobci dokonce pobírali dotace na množství, které nikdy nemohli vyrobit.)

Je tu řešení, které přitom není složité a nestálo by daňové poplatníky ani korunu: Přidávat metylester povinně do nafty. Toto je na stole už několik let, ale stále se odkládá. Naposledy mělo být povinné přimíchávání pěti procent spuštěno od počátku letošního roku.

„Problém je v legislativě, stále nejsou všechny potřebné zákony. Vláda ČSSD to zanedbala,“ vysvětluje odstoupivší ministryně zemědělství Milena Vicenová.

I když úředníci ministerstva zemědělství, kteří mají biopaliva na starosti, tvrdí, že se musí dát dostatečný čas výrobcům na to, aby si pořídili potřebné technologie, ti to považují za výmluvu. „My tu technologii máme už pět let. Investovali jsme do ní miliony a zbytečně stojí,“ říká hlavní technolog Parama Pardubice Jaroslav Pazour. „Je evidentní, že to zdržení je kvůli lobbyingu těch, kteří na dosavadním systému dotací vydělávají,“ tvrdí.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info