Alkohol podraží. Kvůli financím a biopalivům

Alhokol bude od příštího roku dražší. Tedy pokud se nezmění novela zákona o spotřební dani, kterou dnes schválila vláda. Ta je přitom součástí balíku tří zákonů souvisejících se záměrem od příštího roku přimíchávat do motorových paliv biolíh. Novela zákona o spotřební dani zvyšuje paušálně zajištění takzvaného daňového skladu z původních 20 milionů korun na 40 milionů a v případě provozování více daňových skladů navýšení ze 60 na 120 milionů korun.

Svaz nesouhlasí s opatřením

To podle Svazu lihovarů povede pouze k "nesmyslnému zvyšování finančních nákladů všech producentů lihu v Česku, což se projeví mimo jiné v omezení konkurenceschopnosti tuzemských lihovarů". Podle místopředsedy svazu lihovarů Lubomíra Konšela byl přitom důvodem k navýšení kaucí za sklady předpoklad, že v ČR vzniknou velcí výrobci biolihu. Taková situace ale v ČR není.

"Opatření se navíc dotýká výrobců potravinářského lihu, kteří biolíh nevyrábějí a ani vyrábět nehodlají," podotýká Konšel. Řešením by podle jeho slov například bylo stanovit horní hranici výroby lihu, nad níž by se poplatky za daňové sklady mohly navyšovat.

To však není vše. Další náklady vzniknou výrobcům potravinářského lihu také zavedením daňové jistiny při přepravě denaturovaného kvasného lihu. Uvedená opatření mají přitom sloužit k zamezení daňových úniků spojených s výrobou biolihu do biopaliv.

Podle Konšela je ale denaturace sama o sobě systémovým nástrojem k prevenci daňových úniků. "Denaturaci nelze odstranit, takže denaturovaný biolíh již nelze k potravinářským účelům použít," zdůrazňuje Konšel. Podle něj se zvýšené náklady logicky musí, alespoň částečně, promítnout do cen potravinářského lihu.

Proč porostou ceny

Prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner ale věří, že zvýšení kaucí na daňové sklady na ceny lihu nebude mít vliv. Růst cen potravinářského lihu ale předpokládá, díky vysokým letošním cenám zemědělských surovin, z nichž se potravinářský líh vyrábí. Pokud by přitom bylo nutné líh k potravinářským účelům dovážet ze zahraničí, bude i to impulsem k nárůstu cen.

"Především kvůli nákladům na dopravu," konstatuje Steiner. V Česku totiž podle jeho slov nejsou dostatečné rezervy dopravců na dovozy lihu, proto by bylo k importům nutné využít dražší zahraniční dopravce.

S výhradami lihovarníků souhlasí i ministerstvo zemědělství. Podle prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče se proto ministerstvo snažilo uplatnit jejich připomínky v rámci meziresortního připomínkové řízení, neprosadilo je ale proti názoru ministerstva financí. "Celníci na to absolutně nereflektovali. Takže se dá ještě očekávat velká debata v parlamentu," konstatoval Hlaváč.

Znevýhodnění malých výrobců

Ministerstvo zemědělství si podle něj uvědomuje, že návrh kontrolních mechanismů znevýhodňuje především malé lihovary. A to nejen navýšením poplatků za daňové sklady. "V návrhu novely se například povoluje dvojitá denaturace, ale zároveň se zdvojuje kontrola a kontroluje se jednak objem kapaliny před denaturací a jednak objem denaturalizační směsi, aby se vyloučily manipulace s lihem při různých teplotách. Jenže ne každý lihovar má technologii a místo na to, aby směs skládající se ze tří kapalin mohl skladovat, takže vlastně diskriminujeme malé lihovary," říká Hlaváč.

Podle Konšela jsou za vším nadsazené fámy o možných lihových podvodech. "Takové podmínky, které připravujeme, ale nikde neexistují," zdůrazňuje Konšel. Poplatky za daňové sklady jsou kromě toho podle něj "mrtvé peníze, které budou lihovarům chybět".

V Česku vyrábí v současné době potravinářský líh tři výrobci, a to lihovary Chrudim, Kolín a Kojetín. Kromě toho působí na trhu dalších zhruba 20 malých zemědělských lihovarů, které vyrábějí potravinářský líh z přebytečných zemědělských komodit, jako je obilí nebo brambory. Vzhledem k současným vysokým výkupním cenám obilí ale nyní tyto provozy žádný líh nevyrábějí. Jediným podnikem, který bioetanol v současné době produkuje, je společnost TTD Dobrovice provozující tamní cukrovar.