Venkov dostal od EU peníze na internet, místo toho opraví kravíny

Z Bruselu přiteklo přes 800 milionů korun. A český venkov měl z toho financovat rozvoj vysokorychlostního internetu. Taková byla představa šéfa Evropské komise Josého Barrosa.

Jenomže zdejší venkov nakonec evropské peníze využije jinak: ne na internet, ale na modernizaci zemědělských a potravinářských podniků. Čili mimo jiné na opravy střech kravínů nebo na rozvoj nových potravinářských technologií.

LN to potvrdil první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.

O to, kam europeníze půjdou, se stará ministerstvo zemědělství, protože spadají do programu rozvoje venkova. Během vyjednávání o přijatelném kompromisu se nakonec částka snížila na jednu miliardu, navíc s klauzulí, která zajistila členským státům flexibilitu ve využití těchto peněz. Minulá vláda pak uvažovala, že část peněz použije na původní účely, tedy na venkovský internet. Druhou částí vyčleněných prostředků pak chtěla ukonejšit potravináře a zemědělce, především nejvíce protestující mlékaře.

Internetové peníze chtěl minulý ministr vnitra Ivan Langer použít na připojení malých obcí. Po pádu minulé vlády to ale vypadá, že na rozvoj internetu nakonec nepůjde ani haléř.

Na protipovodňová opatření půjde jen menšina peněz „Rozhodně to nyní směřuje k tomu, že internet nebude financovaný vůbec,“ vysvětlil Hlaváč. Podle něj tak zemědělcům na modernizaci podniků a investice do potravinářských technologií půjde drtivá většina z přibližně osmi set milionů korun.

Program rozvoje nemá jasný směr

„Jen sto padesát milionů pak půjde na pozemkové úpravy. To ostatně vyžadovaly i obce a kraje, které je uvádějí jako jednu z priorit,“ dodal Hlaváč. Sám chtěl, aby většina peněz šla právě do pozemkových úprav, což jsou například stavby protipovodňových opatření. „Podle mých preferencí nemá program rozvoje venkova řešit krátkodobé krize,“ popsal Hlaváč.

Proti plánům ministerstva zemědělství dát evropské peníze v drtivé míře zemědělcům a potravinářům neprotestuje ani ČSSD.

„Vysokorychlostní internet ve vesnicích je fajn, ale dal bych přednost tomu, aby se peníze investovaly do jiných oblastí na venkově, které bezprostředně souvisí s činností zemědělců,“ řekl stínový ministr zemědělství a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Česko mohlo udělat kvalitativní skok

Zklamání panuje pochopitelně na vnitru. Náměstek pro informatiku Zdeněk Zajíček počítal s tím, že na rychlý internet půjde celá částka, kterou z Evropské unie Česko dostalo. „To je pro mne velké překvapení, kdyby internet nebyl minimálně prioritou. Naposledy, když jsme se o tom bavili, měla jít celá alokace na broadband,“ vysvětlil Zajíček.

„Kdyby se nám podařilo osm set milionů korun investovat, Česká republika by udělala z hlediska internetizace malých sídel neuvěřitelný skok,“ dodal Zajíček.

Naopak krokem ministerstva zemědělství není překvapen telekomunikační analytik Jiří Peterka. „Koresponduje to s tím, jak je broadband v posledních letech v ČR vnímán na úrovni státu a jeho orgánů - jako něco zbytného a ne moc důležitého. Jako oblast, ve které stát nemá žádné konkrétní cíle a nepovažuje za potřebné se nějak angažovat, ani pokud jde o venkov a méně osídlené lokality,“ řekl LN Peterka.

Pevné připojení je špatné

Podle dat, o které komise opírala své rozhodnutí podpořit internet na venkově, má Česko penetraci internetu ve venkovských oblastech 75 procent. Ale například u technologie ADSL, která je v česku používaná pro připojení k internetu nejvíce, výrazně záleží na vzdálenosti uživatele od ústředny.

Právě na venkově je většinou k ústřednám daleko, a kvalita pevného připojení je tak spíše špatná.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info