Sběr borůvek a hub může přijít až na sto tisíc

Sběrači lesních plodů stále častěji vstupují za hranice chráněných přírodních území. Může se jim to výrazně prodražit.

Čtyřiadvacetiletý student Jindra z Brna se každoročně v létě stejně jako mnoho jiných Čechů vydává do lesa na houby. Až dosud vůbec netušil, že se mu sběr může velmi prodražit. Jeho oblíbené místo totiž leží v chráněné části Chřibů.

„Chodím tam, protože je tam i klid a nezavítá tam moc lidí. Takže i když vyrazím třeba odpoledne, tak nikdy neodejdu s prázdnou,“ chlubí se student Jindra, který nechtěl zveřejnit ani své příjmení, ani bližší polohu houbařského ráje.

Z popisu však vyplývá, že nejspíš leží v přírodní rezervaci Smutný žleb. A to může být problém. Nejen tohle území, ale celé Chřiby jsou chráněné jako přírodní park. A na takových místech platí speciální nařízení, která však turisté, sběrači hub a borůvkáři často porušují.

„Nejčastěji se setkáváme s nerespektováním zákazu vstupu mimo značené cesty za hranici národní přírodní rezervace a sběr rostlin či odchyt živočichů. V krajním případě za to přitom hrozí pokuta až sto tisíc korun,“ varovala Jitka Kozubková z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Podle ní za to může jednak neznalost ochranných podmínek v takzvaných zvláště chráněných územích, a také speciálních značení. „Jde o pruhové značení, tedy dva červené pruhy nad sebou nakreslené na stromech či kůlech po obvodu chráněného území, a tabule se státním znakem na přístupových cestách. Těmi se značí i národní parky a chráněné krajinné oblasti,“ dodala Kozubková.

Účelem zákazů není omezovat pohyb lidí, ale chránit nedotčenou přírodu před nešetrnými vlivy turistů. „Například neoprávněným vstupem mimo značené cesty do Národního přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály může dojít k narušení rašelinných porostů na dně údolí a ke zničení vegetace lišejníků v podrostu borů na vrchních částech skal, kde jsou lišejníky obzvláště citlivé na sešlap. Turisté také ruší hnízdící sokoly a výry velké a působí přírodě i další škody,“ vysvětlila Kozubková.

Kromě zákazu vstupu a sběru rostlin či odchytu zvířat lidé často přírodu poškozují například rytím znaků a jmen do kůry stromů. I za to hrozí vysoká pokuta.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info