Češi patří k největším konzumentům jablek ve světě

Česká biojablka však putují především ke zpracování.

Jabloně jsou nejvíce zastoupeným druhem ovoce v Česku, tvoří zhruba polovinu produkčních sadů a rozkládají se na výměře kolemdevíti tisíc hektarů. Jejich plocha za posledních dvacet let poklesla o 20 %. Celková produkce jablek se však, i přes toto snížení ploch, mírně zvýšila. Je to dáno novými technologiemi pěstování a tím i vyššími výnosy. Jabloně se pěstují ve všech ovocnářských regionech Čech, Moravy a Slezska. Česká republika má pro pěstování tohoto ovoce velmi dobré klimatické podmínky. Pro srovnání výměra hrušní dosahuje asi 700 ha, jejich plocha se však v posledních letech zvyšuje.

„Rezistentní odrůdy jabloní jsou zcela srovnatelné s klasickými. Každá z nich má určité vlastnosti - růstové, výnosové či chuťové. Bohužel v posledních letech začíná rezistence některých odrůd selhávat, což způsobují nové agresivní klony strupovitosti, které se k nám dostávají spolu s dovozy jablek zejména z jižní polokoule, ale i z jiných destinací,“ uvedl ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie v ČR, která patří k tradičním vystavovatelům na mezinárodním veletrhu SALIMA. Podle předsedy ekonomika pěstování jabloní je velmi důležitá, zejména proto, že se jedná o trvalou kulturu. V současnosti je tedy nezbytné, aby první úroda u jabloní byla již ve druhém roce po výsadbě a ve čtvrtém roce by měli pěstitelé dosáhnout plné sklizně.

Spotřeba ovoce u nás je asi 87 kg na obyvatele za rok, z toho množství se jedná o 53 kg ovoce mírného pásma. Potěšitelné je, že 25 kg ve spotřebě tvoří jablka (jedna z nejvyšších ve světě). Tato skutečnost je pro naše pěstitele jablek velkou příležitostí. Proto je také nezbytná investice do propagace spotřeby ovoce, kterou mj. propaguje Ovocnářská unie ČR

„SALIMA je jedním z největších veletrhů potravin ve střední Evropě a je dobrou příležitostí dát o sobě vědět právě v našem regionu. Veletrh je také příležitostí nejen k navázání další obchodní spolupráce, ale i místem k propagaci, k setkání s politiky, novináři apod. Na letošním ročníku hodláme ukázat, že české ovocnářství má tradici, je moderním odvětvím zemědělské výroby a má co nabídnout spotřebitelům. Unie patří k dlouholetým účastníkům tohoto veletrhu,“ dodal její předseda ing. Martin Ludvík.

Ekologická jablka směřují především na zpracování

Spotřebitel v posledních letech mění své požadavky na jablka. Zatímco v devadesátých letech požadoval velká zahraniční jablka, nyní už o ně moc nestojí. Lidé totiž zjistili, že chuťově vyrovnané plody jsou ne „obrovské“, ale střední velikosti. Proto je v současnosti někdy problém velké plody (průměr větší než devět centimetrů) prodat. Spotřebitelé již také v řadě případů dávají přednost tuzemské produkci, která obsahuje méně chemie než zahraniční. Obsah těchto látek prokazují různé evropské studie. Někteří lidé preferují českou produkci i proto, že mají ekologické chování a vědí, že tímto nákupem nepodporují dovoz jablek ze zahraničí, často na dlouhé vzdálenosti, ale české sadaře. Samozřejmě, že ještě velmi často o nákupu jablek rozhoduje pouze cena, zejména nyní, v době krize.

„Problematické je pěstování ekologických jablek. A to především z hlediska pokud jde o stolní plody určené pro přímou (čerstvou) konzumaci. Proto sadaři často volí produkci ekologických jablek na zpracování, kde je možné uplatnit i plody s nižší jakostí. Sadaři tedy často produkují jablka na zpracování, což jim spolu s dotacemi na ekologické zemědělství, na které mají nárok, stačí. Problematickému pěstování stolních ekologických jablek se věnují jen někteří,“ uvedl Ludvík. Do České republiky se velká část stolních ekologických jablek dováží, a to i přes poměrně velkou plochu ekologických sadů u nás.

Nároky supermarketů na kvalitu jablek jsou velmi přísné. Dodavatelé musí mít řadu certifikátů kvality a musí investovat do řady rozborů. Řetězce také požadují celoroční dodávky. Tento systém následně zajišťuje vysokou bezpečnost produktu pro spotřebitele. Dobří dodavatelé vlastní kvalitní skladovací prostory s úpravou atmosféry, třídící a balící linky, aby řetězcům umožnili dodávky jablek v různých obalech, taškách, miskách a podobně. Čeští producenti nebo jejich odbytové organizace tedy dodávají jablka do většiny obchodních řetězců, které jsou na našem trhu. Export konzumních jablek tvoří menší část odbytu.

Odbytové ceny ovoce na zpracování se v posledních dvou letech značně snížily

Současné ceny konzumních jablek je těžko možné dále snižovat a to i proto, že na jejich sklizeň neexistuje prakticky žádná mechanizace. Ta se běžně používá

pouze u peckovin a bobulovin na zpracování. Nejvíce se pomocí kombajnů sklízí rybíz nebo prostřednictvím setřásačů pak zejména višně či i část švestek. Bohužel rentabilita za poslední dva roky byla u většiny ovocných druhů špatná. Velká krize je u odbytových cen ovoce na zpracování, zejména jde o višně, rybíz a moštová jablka. O něco lepší je situace u třešní, hrušní nebo meruněk. K hlavním pěstitelským trendům v posledních let patří budování sítí proti kroupám. Právě nyní, kdy přibývá přívalových dešťů s krupobitím, které zničí velkou část úrody, je to nejlepší způsob ochrany plodů. Tuto výstavbu podporuje dotacemi Evropská unie z Programu rozvoje venkova.

Česká republika už bohužel není soběstačná v produkci žádného ovocného druhu mírného pásma. Soběstačnost dosahuje jen kolem 70 procent. U broskvoní je situace ještě horší, plochy se neustále snižují, nových sadů zemědělci vysazují minimální množství. Produkce broskví totiž těžko konkuruje dovozu (ceně) z jižních států Evropy. „Poněkud lepší je situace u meruněk. V Česku už jsou zastoupeny nové moderní tržní odrůdy, proto je konkurence cen nižší než u broskví a zájem spotřebitelů o toto ovoce je stabilní. Meruňky jsou perspektivnější komoditou než broskve,“ doplnil předseda.

Připomněl, že pokud bude pokračovat propad cen ovoce, tak se zřejmě pěstitelé nevyhnou dalšímu snižování ploch sadů. Radit ovocnářům, na jaké druhy se zaměřit je podle něho těžké nejen s ohledem na vývoj trhu, ale záleží i na orientaci každého z nich. Někteří operují na místním trhu, jiný zase dodávají přímo supermarketům. „Je však jasné, že k dosažení konkurenceschopnosti je nezbytné zvýšit výnos a zlepšit kvalitu, resp. podíl tržních plodů. Dále investovat do kapkové závlahy i do sítí proti krupobití a v obnově sadů pak rychleji reagovat na změny a trendy v odrůdové skladbě,“ vysvětlil Ludvík.

Zdroj: Tisková informace Marketing & Media Manager Veletrhy Brno, a. s.

www.salima.cz